„Čáry života“ vás zavedou do světa, kde vládne zlo a kde o osudech lidí rozhodují tyrani. Všichni jsou tu nadaní „darem“ a na vyvolené čeká „osud“. Ale nepleťte se, mít „dar“ není výhoda, nýbrž prokletí. Veronica Rothová opět prokázala, že je skvělou vypravěčkou, která dokáže strhnout masy.
Veronica Rothová (1988) začala psát ve svých dvanácti letech. Protože to se spisovatelskou profesí myslela vážně, vystudovala tvůrčí psaní na univerzitě. I přes svůj nízký věk vydala řadu knih, které si oblíbili čtenáři i literární kritici po celém světě. Nyní je Rothová spisovatelkou z povolání a pro své fanoušky vydává každý rok alespoň jeden román v žánru fantasy. Její knihy u nás vydává nakladatelství CooBoo a prioritně jsou určené dětem a mládeži.
„Čáry života“ se odehrávají ve světě, který je na hony vzdálený tomu, co známe. Lidé obývají různé planety, čile mezi sebou obchodují, ale když se zaměříte na detaily, budete mít pocit, že oblečení a způsob života není z budoucnosti, ale připomíná spíše temný středověk. Žít v tomhle světě není žádná idylka, ale boj o přežití. Naši hrdinové žijí na planetě, kterou obývají znepřátelené národy. Co se týče popisů, Rothová je velmi úsporná a přesná vypravěčka. Stačí jí věta nebo jen pár slov, abyste si udělali dokonalý obrázek o tom, kde se příběh odehrává.
Díky tomu není kniha rozvleklá ani zbytečně popisná. Hlavní jsou tady lidé a jejich vzájemné vztahy a Rothová moc dobře ví, že její mladí čtenáři ocení spíše akční scény plné násilí. Přesto umí být poetická, a když je potřeba, dokáže vás dojmout k slzám. „Čáry života“ si pohrávají s vaší fantazií, s vašimi emocemi a nebude vám dělat problém vžít se do příběhu. Hlavní hrdinové jsou tady dva a jejich vztah zpočátku připomíná Romea a Julii. Mladík Akos pochází z mírumilovného národa, který žije na severu v místě věčného sněhu a mrazu. Ačkoliv je jeho otec zemědělec, místní jejich rodinu považují za elitu.
Akosova matka je totiž orákulem, což je něco jako věštkyně. Takovýchto věštců je na celé planetě pouze několik a lidé si jich váží a zároveň se obávají jejich schopností. Na druhé straně planety žije národ ovládaný několika tyrany. Panovník tohoto národa je hrdý na své čáry života, které jsou ve skutečnosti zářezy za každého člověka, kterého usmrtil. Jeho syn už dávno předčil otce v krutosti a ke svým zvěrstvům zneužívá svou mladší sestru Cyru.
Cyra má dar způsobovat bolest pouhým dotekem a její bratr ji využívá jako mučicí nástroj. Cyra se s Akosem setká poté, co je mladík kvůli svému „daru“ a „osudu“ odvlečen do jejich paláce. Hlavní vyprávěcí linie začne, když je oběma hrdinům šestnáct let a okolnosti je donutí být neustále ve společnosti toho druhého. Akos vidí v dívce nepřítele na život a na smrt a Cyra myslí pouze na to, jak se vymanit z bratrova vlivu. Vztah mezi Cyrou a Akosem se vyvíjí na pozadí revolučních událostí, a i když jde o první díl zamýšlené série, příběh skončí tak, jak má. Otázky jsou zodpovězeny a to hlavní se vyřešilo.
„Čáry života“ jsou strhující dobrodružství, které je navíc napsané úžasně bohatým a jedinečným jazykem. Rothová dokázala přijít s řadou originálních motivů a epizod, proto kniha nadchne i věrné čtenáře žánru, kteří hltají všechno, co nabízí knižní trh. Pokud jste náhodou s autorkou dosud neměli čest, zaručuji vám, že si po přečtení tohoto románu půjdete sehnat i její předchozí knihy.
Recenze
Upřímně, tak mi to tedy vůbec nepřijde. Je to úplně normální fantasy knížka, která neurazí, ani nenadchne. Nápad měla autortka pěkný, její styl psaní mi tady nevadí tolik jako u některých jiných knížek od ní, a tak bych řekla, že je to skoro její nejlepší kniha.
Nechápu přehnanou kritiku, kniha je to dobrá.
Veronica Rothová (1988) začala psát ve svých dvanácti letech. Protože to se spisovatelskou profesí myslela vážně, vystudovala tvůrčí psaní na univerzitě. I přes svůj nízký věk vydala řadu knih, které si oblíbili čtenáři i literární kritici po celém světě. Nyní je Rothová spisovatelkou z povolání a pro své fanoušky vydává každý rok alespoň jeden román v žánru fantasy. Její knihy u nás vydává nakladatelství CooBoo a prioritně jsou určené dětem a mládeži.
„Čáry života“ se odehrávají ve světě, který je na hony vzdálený tomu, co známe. Lidé obývají různé planety, čile mezi sebou obchodují, ale když se zaměříte na detaily, budete mít pocit, že oblečení a způsob života není z budoucnosti, ale připomíná spíše temný středověk. Žít v tomhle světě není žádná idylka, ale boj o přežití. Naši hrdinové žijí na planetě, kterou obývají znepřátelené národy. Co se týče popisů, Rothová je velmi úsporná a přesná vypravěčka. Stačí jí věta nebo jen pár slov, abyste si udělali dokonalý obrázek o tom, kde se příběh odehrává.
Díky tomu není kniha rozvleklá ani zbytečně popisná. Hlavní jsou tady lidé a jejich vzájemné vztahy a Rothová moc dobře ví, že její mladí čtenáři ocení spíše akční scény plné násilí. Přesto umí být poetická, a když je potřeba, dokáže vás dojmout k slzám. „Čáry života“ si pohrávají s vaší fantazií, s vašimi emocemi a nebude vám dělat problém vžít se do příběhu. Hlavní hrdinové jsou tady dva a jejich vztah zpočátku připomíná Romea a Julii. Mladík Akos pochází z mírumilovného národa, který žije na severu v místě věčného sněhu a mrazu. Ačkoliv je jeho otec zemědělec, místní jejich rodinu považují za elitu.
Akosova matka je totiž orákulem, což je něco jako věštkyně. Takovýchto věštců je na celé planetě pouze několik a lidé si jich váží a zároveň se obávají jejich schopností. Na druhé straně planety žije národ ovládaný několika tyrany. Panovník tohoto národa je hrdý na své čáry života, které jsou ve skutečnosti zářezy za každého člověka, kterého usmrtil. Jeho syn už dávno předčil otce v krutosti a ke svým zvěrstvům zneužívá svou mladší sestru Cyru.
Cyra má dar způsobovat bolest pouhým dotekem a její bratr ji využívá jako mučicí nástroj. Cyra se s Akosem setká poté, co je mladík kvůli svému „daru“ a „osudu“ odvlečen do jejich paláce. Hlavní vyprávěcí linie začne, když je oběma hrdinům šestnáct let a okolnosti je donutí být neustále ve společnosti toho druhého. Akos vidí v dívce nepřítele na život a na smrt a Cyra myslí pouze na to, jak se vymanit z bratrova vlivu. Vztah mezi Cyrou a Akosem se vyvíjí na pozadí revolučních událostí, a i když jde o první díl zamýšlené série, příběh skončí tak, jak má. Otázky jsou zodpovězeny a to hlavní se vyřešilo.
„Čáry života“ jsou strhující dobrodružství, které je navíc napsané úžasně bohatým a jedinečným jazykem. Rothová dokázala přijít s řadou originálních motivů a epizod, proto kniha nadchne i věrné čtenáře žánru, kteří hltají všechno, co nabízí knižní trh. Pokud jste náhodou s autorkou dosud neměli čest, zaručuji vám, že si po přečtení tohoto románu půjdete sehnat i její předchozí knihy.
Kniha je kompliková a nádherná, skvěle popsaná. Autorka prorazila s divergencí, která byla skvělá. A právě tato kniha je taky skvělá, jiná, ale skvělá.
Jde o fantasy o lidech, kteří mají různé nadpřirozené schopnosti, ale přijde mi mnohem temnější a syrovější, než její předchozí série.
Výborně se čte, děj je akční, má spád. Jazyk je jednoduchý, ale čtivý - doporučuji.
Pokud se vám líbí série loď mezi hvezdami, tak si rozhodně přečtěte tuto knihu.
Ze začátku jsem se ztrácela, ale pak když jsem se vžila do osob bomba....... Moc se mi líbilo střídání ich a er formy. Cyra a Akos byli velmi dobře promyšlené postavy. Dějová linka trochu pokulhávala, ale ke konci se to rozjelo. Konec zůstal otevřený, takže je připraven na další knihu.
Rozhodně plný počet
Ze začátku jsem souhlasila. Čtení pro mě bylo zdlouhaví, zvlášť ta jména byla oříšekem si zapamatovat. Kdo neměl divergenci moc v oblibě, jako já, zkuste tuhle jízdu, třeba nebudete zklamaní. Já tedy nebyla a jsem ráda, že jsem si knihu pořídila.
Od autorky už jsem četla divergenci, ale nemůžu si vybrat, která kniha je lepší, protože každá má to svoje, čím je výjimečná. A tahle kniha je výjimečná, i když je pravda, že není nejlepší, přitom si ale myslím, že za přečtení stojí
Nejvíc jsem se začetla asi kolem sté stránky, kdy jsem se pak nedokázala odtrhnout. V podstatě jsem ji pak četla jedním dechem a to především díky tomu, že autorka má výborný styl psaní. A to už si někteří určitě ověřili při Divergenci. Veronica Roth dokáže zaujmout a děj má skvěle vymyšlený a propracovaný. Trošku však pokulhává celkový obsah. Při čtení jsem měla takový menší pocit déjà vu a to především díky Cyře. Její schopnosti nejsou rozhodně v nějakém fantasy příběhu popisovány poprvé. A už vůbec ne její životní úděl. Takže je to jako bych si dělala malé opáčko jiné knihy. Co si budeme povídat. Nicméně hledejte v dnešní době originalitu...
Občas jsem trošku pokulhávala v názvech. U některých jsem si téměř lámala jazyk, takže jsem si to nakonec četla po svém :-) Někdy by bylo jednoduší příliš slova neztěžovat, zvlášť, když se v knize vyskytují častěji nebo u jejich prvního výskytu napsat výslovnost :-) Velké plus je za mapku galaxie, která se nachází hned na začátku a kde jsou krásně znázorněny jednotlivé planety a jejich poloha pro lepší představu. Tohle mám na knihách opravdu ráda. Čtenář se pak lépe vyzná v tom, co se autor snaží popisovat.
Jinak co se týče hlavních postav, Cyra a Akos, jsou velmi sympatičtí a typičtí hrdinové, kteří bojují za správnou věc. Oba se povedli a byli to lidé na svém místě. Cyra se mi líbila, přestože neměla jednoduchý život, tak dokázala být silná ženská postava a to já mám ráda. Ne takové ty ječivé slabošky, které musí pořád někdo zachraňovat. Ke konci se dozvídáme o ní docela pikantní detaily, takže jsem zvědavá, co si autorka nachystala. Zde, u hlavních postav, se musím ještě pozastavit, kniha je tedy vyprávěná ze dvou pohledů. A je zvláštní, což teď v poslední době vídám často, že pohled Cyry je vyprávěn v první osobě a vypravěčem je ona sama a pohled Akose je ve třetí osobě, takže je vyprávěn jakoby třetí osobou. Nevím čím to je, zda tím, aby čtenář jednotlivé pohledy lépe rozeznával. Každopádně je to při čtení trošku jiné :-)
Celkově se mi kniha velice líbila, mínus dávám hlavně za ten začátek a za ty předvídatelné a neoriginální věci, kterých nebylo zrovna málo. Spoustu toho totiž čtenář odhadne téměř ihned a tak se nekonají žádná překvapení. Ale na druhou stranu se to výborně četlo a dokázalo mě to zaujmout. Zatím knize dávám čtyři hvězdičky a jsem natěšená, co bude dál. Jen se budu modlit, aby to Veronica celé nepokazila jako u Divergence, kdy poslední díl byl ten nejhorší...
Ze začátku kniha obsahuje hodně informací, které je potřeba si zapamatovat, aby pro Vás měl pozdější děj nějaký smysl.
Uspořádání kapitol se možná někomu bude zdát chaotické, ale po pár kapitolách si určitě zvyknete a zamilujete si ho, pohled a Akose a Cyry se pravidelně střídá.
Knihu bych pořídila spíše starším čtenářům/čtenářkám, nevyskytují se tu sice žádné velké krváky, ale pohádkou to taky nazvat nemůžeme...
Doporučuji :D
Hlavní myšlenka, okolo které se celá kniha točí, je velmi zajímavá.
Mě osobně kniha hodně bavila, obsahuje spoustu akčních scén. Romantika je zde taky, taková ta nenásilná, pozvolná a hodně uvěřitelná.
Myslím, že tahle kniha vás určitě nezklame. Navíc, kdo by se nechtěl pyšnit tou vzhledově krásnou knihou ve své knihovně?
Ve světě, kde má každý zvláštní dar, je Cyra pro ten svůj zneužívána. Stejně jako Akos, kterého zajmou do Cyryna města, kde spolu vlastně žijí, protože Akose taky zneužívají kvůli daru.
Kniha se mi líbila. Nenadchla, ale líbila se mi. Hezky se četla a obálka je prostě úžasná. To bez debat.
Ze všech těch mnoha postav, které se v této knize ocitají byla Cyra jednou z mých nejoblíbenějších. Byla zábavná a v určitých směrech mi připomínala Tris.
S Čárami života jsem spokojená, ale abych pravdu řekla, čekala jsem mnohem víc. Po Divergenci je to takový slabý odvar. Uvidíme, jak bude příběh pokračovat..
Hlavní hrdinové mě zaujali - hlavně Cyra, která i přes své problémy se snaží pomáhat. Bohužel Akos mi zde připadal až moc nevýrazný.
Knihu doporučuji, ale znám v této oblasti lepší - další díly si, ale určitě přečtu.
Doporučuji přečíst
Napínavý děj, skvělé postavy, v tomto ohledu kniha nezklamala. Ale styl psaní... kniha mi přišla po většinu času protahovaná, četla se pomalu, nudně a nezáživně. Skutečně jsem se na čtení musela soustředit, abych po chvíli nelistovala dozadu a nečetla určité části znovu. Škoda. Lehký nadprůměr.
Za mě v knížce byly hodně informací,ale ty informace nikde nevedly a hlavní téma a to Proud byl tak nejak všude ale pořad nikde. Mohla z toho paní spisovatelka udělat mnohem více. Proto tuto knížku hodnotím třemi hvězdami. Číst se dala ale nemyslím si že by každého bavila.
Jak asi cítíte i z této recenze, pořádně nevím, co si o knize myslet. Měla v sobě něco, co mě nutilo číst dál, dokud nebyl konec, ale příběh měl i své chvilky, kdy jsem přemýšlela, co to jako je? a jestli to neodložit. Nakonec jsem ráda, že jsem dočetla, přece jen autorčin styl vyprávění, popisů a hlavně její představivost je pastvou pro oko.
Určitě knihu doporučuji všem fanouškům fantasy žánrům, povinně pro fanoušky Veronicy a velmi se mi líbí, že čtení bude bavit i kluky, i holky. Není to zaměřeno jen na jedno pohlaví, i když z valné části je to vyprávěno právě dívkou, přesto si i kluci přijdou na své. :-)
Autorka už dávno zlikvidovala Tris a teď zkouší, pro ni pole neorané, a to nějaké vesmírné scifi. Ano, je to pouze pokus o něco, kde ji to moc nejde. Takové velmi zdlouhavé a nudné vyprávění, které působí jako Romeo a Julie z vesmíru, zkombinované s nějakými X-meny.
Rothovka nám předkládá knihu, kde „síla proudu“ je to hlavní, ale vy si můžete pod těmito slovy představovat cokoliv. Hlavní postava Cyra je velmi nesympatická. Něco mezi čarodějnicí a princeznou. Když už autorce dochází nápady, tak do toho namíchá svoje oblíbené lektvary z trávy a všichni jsou hned dostatečně zhulení.
Tento dívčí románek rozhodně nedoporučuji žádnému čtenáři „klasického“ scifi.
Tváří se to jako scifi, ale je to určeno jiným čtenářům. Po usilovném žvýkání mlčenky, tomu dávám jednu hvězdu.