Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Kniha dvou cest
Jodi Picoult SklademMega nabídka398 Kč
Do košíku
-
Nejsem jako vy
Jodi Picoult SklademMega nabídka398 Kč
Do košíku
-
Kéž bys tu byl
Jodi Picoult SklademMega nabídka358 Kč
Do košíku
-
Záblesk života
Jodi Picoult Skladem329 Kč
Do košíku
-
Vlk samotář
Jodi Picoult Skladem318 Kč
Do košíku
-
Prostá pravda (Jodi Picoult, 2007)
Jodi Picoult SklademSkvělá cena!89 Kč
Do košíku
-
Vypravěčka
Jodi Picoult SklademSkvělá cena!122 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Kniha dvou cest
Ikar CZ Dostupné399 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Kéž bys tu byl
IKAR Dostupné359 Kč
Do košíku
-
Desátý kruh
Jodi Picoult SklademSkvělá cena!70 Kč
Do košíku
-
Prostá pravda (Jodi Picoult, 2018)
Jodi Picoult SklademSkvělá cena!179 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Vlk samotář
Ikar CZ Dostupné319 Kč
Do košíku
-
Šialený med
Jodi Picoult SklademSkvělá cena!198 Kč
Do košíku
-
Small Great Things
Jodi Picoult Dostupné213 Kč
Do košíku
-
Wish You Were Here
Jodi Picoult Dostupné295 Kč
Do košíku
-
Mad Honey: The heart-pounding and heart-breaking number one international bestseller
Jodi Picoult Dostupné230 Kč
Do košíku
-
Szkoda, że cię tu nie ma
Jodi Picoult DostupnéVýhodné190 Kč
Do košíku
-
Mad Honey
Jodi Picoult Dostupné215 Kč
Do košíku
-
The Book of Two Ways
Jodi Picoult Dostupné230 Kč
Do košíku
-
Wish You Were Here
Jodi Picoult Dostupné273 Kč
Do košíku
-
Wish You Were Here
Jodi Picoult Dostupné215 Kč
Do košíku
-
Mad Honey
Jodi Picoult Dostupné340 Kč
Do košíku
-
Wildhonig
Jodi Picoult Dostupné362 Kč
Do košíku
-
Mad Honey
Jodi Picoult Dostupné230 Kč
Do košíku
-
Der Funke des Lebens
Jodi Picoult Dostupné253 Kč
Do košíku
-
Ich wünschte, du wärst hier
Jodi Picoult Dostupné253 Kč
Do košíku
-
Mad Honey
Jodi Picoult Dostupné404 Kč
Do košíku
-
The Pact
Jodi Picoult Dostupné306 Kč
Do košíku
-
The Book of Two Ways: The stunning bestseller about life, death and missed opportunities
Jodi Picoult Dostupné281 Kč
Do košíku
-
Omamný med
Jodi Picoult SklademMega nabídka398 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Omamný med
IKAR Dostupné399 Kč
Do košíku
-
Handle with Care. Zerbrechlich, englische Ausgabe
Jodi Picoult SklademSkvělá cena!133 Kč
Do košíku
-
Nineteen Minutes. Neunzehn Minuten, englische Ausgabe
Jodi Picoult Dostupné239 Kč
Do košíku
-
By Any Other Name
Jodi Picoult Dostupné360 Kč
Do košíku
-
Słodki obłęd
Jodi Picoult DostupnéVýhodné237 Kč
Do košíku
-
My Sister's Keeper. Beim Leben meiner Schwester, englische Ausgabe
Jodi Picoult Dostupné280 Kč
Do košíku
-
By Any Other Name
Jodi Picoult Dostupné355 Kč
Do košíku
-
The Storyteller. Bis ans Ende der Geschichte, englische Ausgabe .
Jodi Picoult Dostupné267 Kč
Do košíku
-
Beim Leben meiner Schwester
Jodi Picoult Dostupné289 Kč
Do košíku
-
By Any Other Name
Jodi Picoult Dostupné309 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
jsemdenisa napsal/a o Vypravěčka
Jedna z úplně nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Při čtení jsem měla neustále slzy v očích, tak silné to bylo. Hned jak jsem začala číst, nemohla jsem přestat. Vůbec mi nevadilo střídání vypravěčů, tady to naopak bylo žádoucí, aby vás mohl příběh takto pohltit. I když jsem si na konci myslela, že už nic překvapivého přijít nemůže, dočítala jsem poslední stranu s pusou otevřenou dokořán.*... číst celé*br**Jodi je opravdu skvělá spisovatelka a pokud chcete s jejími knihami začít, tato je skvělou volbou.
Při čtení jsem měla neustále slzy v očích, tak silné to bylo. Hned jak jsem začala číst, nemohla jsem přestat. Vůbec mi nevadilo střídání vypravěčů, tady to naopak bylo žádoucí, aby vás mohl příběh takto pohltit. I když jsem si na konci myslela, že už nic překvapivého přijít nemůže, dočítala jsem poslední stranu s pusou otevřenou dokořán.*... číst celé*br**Jodi je opravdu skvělá spisovatelka a pokud chcete s jejími knihami začít, tato je skvělou volbou.
Rezi napsal/a o Je to i můj život
Četla jsem knihu a pak viděla i film. Příběh je velmi silný, vůbec to není lehké čtení. Psáno z pohledů několika členů rodiny a tím to nabízí různý pohled na věc. Je tady hodně otázek k zamyšlení. Možná jsem moc citlivá a nebo je to zkrátka tím, že jsem máma...Rozseká Vás to. A já děkuju bohu, že jsou moje děti zdravé.
shax napsal/a o Nejsem jako vy
**spoiler alert** Kdybych mohla, dám půl, nulu, půjdu do mínusu.
Nikdy v životě mě žádná kniha tolik nenamíchla a nedonutila napsat tak dlouhou recenzi, jako tahle.
Omlouvám se, ale dost mne rozzuřila a nejen mě, protože se z toho nakonec stalo de facto rodinné čtení. :-D. Tahle kniha je v reálu poměrně nebezpečná.
Tak nějak od začátku...
Poku... číst celéd má někdo Aspergera, nemůže být autista. Jde o dvě zcela odlišné diagnózy. Obě diagnózy jsou z autistického spektra. Jenže, autistické spektrum je balík nemocí něco jako když se řekne autoimunitní onemocnění. Autoimunitní onemocnění je alergie, lupus, crohn, hashimoto...Každá tato diagnóza je jiná, týká se jiných problémů, jiných orgánů, má jiné projevy. Všechny jsou ale autoimunitní.
Autorka tedy splácala dohromady Aspergera, autistu, člověka s obsedantní poruchou a ještě další diagnózy. Udělala z něj přesně to, s čím většina skutečných aspergeriků bojuje. Kniha je plná omylů, předsudků a co je horší, vzhledem k tomu, jak je autorka čtená po celém světě a jaký má dosah, tak jim vlastně ohromně škodí a ubližuje.
Nutno brát v potaz, že kniha je z roku 2010… 10 let je v tomhle velká doba a určitě vznikala nějakou dobu před, ale i když se projdou recenze na goodreads a podívá se člověk na recenze od lidí, kteří o tom něco ví, tak tomu dala absolutně na prdel. Ten, kdo ví, co je autismus a co je Asperger, dal knize jednu dvě hvězdy. Kritika se navíc shoduje.
Mno… aby bylo jasno.. aspoň trochu...
Asperger byl do autistického spektra přidán v roce 1994, protože má něco společného s autismem, ale NEMÁ PROBLÉMY S CHOVÁNÍM, ANI ZJEVNÉ ZPOŽDĚNÍ ŘEČI, JAK TOMU JE U AUTISMU. A to je dost zásadní, v čem se už hned od začátku a opakovaně kniha rozchází a jde do popisu autismu, ne Aspergera. Jde v reálu o lidi s normální, ale ve většině případech s nadprůměrnou inteligencí. Jejich problémy tkví v něčem jiném. Bojují s empatií, mohou být naivní, mají špatnou neverbální komunikaci, nechápou řeč těla, jsou nemotorní, mají špatné koordinované pohyby, ale to není všeobecné, protože je tu spousta olympioniků a sportovců. Mají problém s navazováním přátelství, oni o ně ani nestojí a tím, že jsou příliš chytří prostě do kolektivu vrstevníků nezapadají. Rozhodně nepotřebuje žádné léky, jak tomu bývá někdy u autistického spektra.
Nejsou agresivní. Nikoho nenapadají, netřískají hlavou o zeď, nekřičí…
Mají empatii.
Sociální problémy nemají v útlém dětství, ale tak okolo devíti let, když začnou prostě hodně vyčnívat. Navíc, jsou hodně učenliví, mnohem více než ostatní lidé, takže, co jim nebylo do vínku dáno, se jednoduše naučí a pak jsou v tom mnohem lepší než běžní lidé.
Jde často o děti, které ve čtyřech letech umí číst, počítat, jsou mluvné a mnohdy je označujeme za malé profesory. Mají přátele. Osamělými se stávají až později. Ale z důvodu, že oni nechtějí nebo proto, že svou inteligencí vyčnívají. Obvykle si přátele hledají mezi staršími. Jen si vystačí s několika.
V mnoha případech tak prostě žijí, mají rodiny… u autistů k tomu nedojde. V reálu je není možné označit ani za nemocné, protože se od tzv. normálních lidí liší hlavně v tom, že nejsou společenští, ale více techničtí. Jdou na všechno logicky. Jejich silnou parketou je literatura, umění, strojírenství, hudba, věda, matematika, biologie a genetika, oblasti, které sociálním lidem jdou tak v průměrové rovině.
Nejsou bez emocí, objímají se a rádi.
Taky je blbost dávat dohromady očkování s Aspergerem, když to se dává s autismem a když se ví, kolik Aspergerů tu bylo na světě už v době, když žádné očkování ještě neexistovalo. a ehm a ještě tvrdit, že je to vědecky podloženo … právě naopak ...
Wolfgang Amadeus Mozart, Thomas Jefferson, Marie Curie, charles Darwin, Gregor Mendel, Einstein…
Navíc jí totálně selhala dospělá podoba Aspergerika.
V reálu totiž dospělého Aspergera de facto nepoznáte. Maximálně jej máte za podivína. Nepoznáte to na nich a oni o tom nemluví, nevytahují se s tím.
Kdo je nebo byl třeba Aspergerik?
Isaac Asimov
Anthony Hopkins
Robin Williams
Paula Hamilton
Alfred Hitchcock
Elon Musk
Steve Jobs
Satoshi Tajiri
Bill Gross
Tim Burton
Stephen Fry
Dan Harmon
Andy Warhol
Susanna Tamaro
Ona jednoduše zaměnila málo fungující autismus za ten vysoký, což je na úplně opačné škále. To je jako kdybyste mluvili o hlavě a ukazovali byste u toho fotky chodidel.
Jo je to fikce… jenže vážně to někdo vezme, když se vás svými rozsáhlými studiemi a údaji snaží přesvědčit o opaku? Proč i na obálce se zmiňuje, že píše o skutečných diagnózách a aby to bylo co nejdůvěryhodnější, tak stráví dlouhou dobu studiem? Fikce postavy a detektivního případu je jedna věc, ale ona tam jako hlavní pointu zapletla existující diagnózu. Vše na ni pověsila. Dokonce si dala ohromnou práci s rádoby osvětou, aby všichni věděli, co to je, čili ...všichni, kdo si to přečtou, se tak do budoucna budou na aspergeriky takhle dívat… vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejčtenějších autorek, je to celkem průser. Zvlášť, když kniha vychází opakovaně...a zvlášť, když se celá kniha chová jako učebnice o aspergeru… tedy návod pro představu, když někoho takového potkáte v reálu… můj ty smutku já pěním.
Dle mého jim podobné slátaniny mohou ohromně uškodit… Pardon, ale tohle slátanina fakt je, když to lepí jak může.
Fikce postavy je jedna věc, když se tu opírá o skutečné diagnózy… to by je mohla nazvat jinak ne?
a teď otázka s obhajobou fikce a kde jsou ty povolené hranice, když to není fantasy a používá k tomu reálné diagnózy… uvažuje nad dopadem, když to udělá s diagnózama, o nichž se moc neví?... no asi i jo, protože se známýma by ji vypískali, že to je blbost a nedůvěryhodný. Ale obě dg. bojují s předsudky a pokřiveným pohledem .. a teď jedna z nejčtenějších autorek světa jim provede tohle a pěkně je zprzní… fakt si jako lidi budou myslet a budou vědět, že takto se v reálu nechovají?
S takovou z toho dělá fantasy.
Hmm
Na jedné straně má IQ163… věnuje se studiu kvantové fyziky a já nevím jakého iT a zároveň je tam popisován jako dvacetiletý pitomec, který má ve všem ostatním IQ houpacího koně. Čili v ostatních předmětech jakoby byl v základce nebo si píše seznamy typu jako s IQ 70...ale hlavně iritace na oranžovou a červenou, zase autistický prvek. Není schopen se o sebe postarat, musí ho někdo doprovázet, má asistenta a podobně. Střetávají se zde dva protichůdné póly. Není to Rain Man, ale dělá ho z něj.
Jako mé podezření narůstá, že to udělala autorka ne z nevědomosti nebo nešikovnosti, že to poplantala do kupy, ale ona to udělala záměrně, protože tak si vytvořila takového hrdinu, jakého potřebovala..Je tu dost vidět, jak si to ta autorka vlastně v reálu neumí představit a jak je v tom absolutně ztracená a tak prostě přistupuje k tomu, co se jí hodí nejvíce. Je to pro ni příliš komplikované a tak si to zjednodušuje, aby to sedělo do té představy, nápadu, který dostala a chtěla ho zrealizovat. Nečekala tyhle šmodrchle. ...Ano, po dočtení knihy je zřejmé, že měla nápad, že napíše knihu o jakože vrahovi s aspergrem...a měla jasnou představu, jak to dopadne, co a jak a prostě všechno okolo do toho napasovala, jak potřebovala, tedy de facto kvůli tomu zcela překroutila to základní, na co to pověsila, onu diagnózu, která se tam obemílá na každé straně, abyste si zapamatovali jednou pro vždy, že to je tak, jak to ona povídá a ne jinak. Po dočtení knihy, budete mít tuhle vizi před očima a když vám někdo řekne, že asperger, uvidíte Jacoba.
Další věc, tak on si od mala hraje na detektiva, je machr ve forenzních vědách a odhalování...ve fyzice… a pak tam jakože udělá takové ptákoviny bez toho, aby si uvědomil, co tím udělá? Neví o narušených stopách a tak? Pak přemisťuje tělo, uklízí, seřazuje cédéčka… to jako vážně? Fakt autorka z lidí dělá idioty?
A ještě horší… 18 let na univerzitě...IQ 163… a ona mu říká baby? Děťátko? Ona s ním v reálu mluvila jako s tříletým, to jsem i hledala, kolik mu je, když to poskočilo a pak bylo, že je na univerzitě.
Pak taky..aspergerici umí lhát… jenže tu je jakože aspergirici lhát neumí a mluví jen pravdu… jenže… pak ho zatknou a on pravdu neřekne…po celou dobu vlastně té knihy lhal.
A ještě … pokud tedy je to diagnostikovaný asperger a ona se tam nonstop ohání autismem, lékama, terapií, psychiatričkou, učitelkou na sociální věci, jedná s ním jako s nesvéprávným… má osmnáct, ale v americe jsou dospělí od jednadvaceti a pokud tedy byl v takové jakože fázi, tak s ním zachází jako s normálním zločincem? ehm tak jo… v americe jsou zatknout desetiletého autistu za to, že ve třídě házel papírovými koulemi, tedy normálním zmuchlaným papírem…
Aha… v americe dodnes, tedy do roku 2021 v právu, soudu prostě v tomhle světě nerozumí a nemá definovaný autismus, nejsou na to zákony… duševní choroby ano, autisté ne, ty jedou na palbu, pozor, nejen aspergerici, ale vážně i ti nejníže prahoví autisti. Jde o neurologickou vadu a ne o duševní vadu, tak prostě smolík. Nejsou vůbec chráněni.
áááá 1994 jde o neurologickou poruchu, ne psychiatrickou ááááá autismus je neurologická porucha ne psychiatrická, i proto je v tý americe souzený, kdyby to bylo psychiatrický tak souzený není ááááá
V roce 1994 byl asperger přiřazen do autistického spektra, což je neurologické ne psychiatrické ….grrr vážně.
,,,,,,,
cože? vážně? JE TO STAV MYSLI? .. jako, že když se tak nastavím, budu prostě asperger? po tom všem, co tu od začátku do nás hustila? Tak pak řekne, že to je o tom jestli budeš věřit v dobro a štěstí?
Hmmm a jako to jako mezi matkou a právníkem, vážně? Tak laciné. Jako jen aby to tam bylo pod úplně blbou zápletkou.
Ostatně… to je u ní zajímavé, v každé knize dojde ke vztahu právníka… a jako s tímhle tempem to jako u každého případu se jim to zvrtne? Vzhledem k tomu, že je právnička mi tyhle náhodilosti přijdou zajímavé.
Aspergeři prý mají nedostatek představivosti… božínku a proto vynalézají nové věci, jsou to hudebníci, spisovatelé, malíři … šmarjá ….
V jednom momentě tam je, no ve více, že si neumí přeložit, co občas někdo řekne, když ho pošlou do háje a podobně a pak tam s opozicí vede debaty a vysvětluje jí to že to vlastně chápe.
Kniha jede podle jistého schématu, který je zřejmý již od začátku. I když se snaží čtenáře zavádět. Dost naivně a nedokonale.
A ještě jeden postřeh… ona jede ve stylu manipulativních technik kafemlejnek… neustále opakuje určité věci, aby se zafixovaly a podmínily pak podvědomě k tomu, co chce dosáhnout...manipuluje tu se čtenáři a to já tedy fakt nesnáším.
Jo a proč musí být druhý sourozenec zanedbaný vždycky v románech Picoult? A proč nemohou mít normální vztahy .. proč by se nemohli škorpit? To tam jsou další nesmysly.
Jo a paradox… Aspergerici mají problém s metaforami… a tu chrlí jednu metaforu za druhou… to by nikdy neudělali!
a opět Asperger není psychiatrickou nemocí...
Aspergerici mají fantazii i představivost, jak by mohli být slavní spisovatelé, hudebníci, vědci, vynálezci, umělci?
Tahle hláška je na vraždu…. Asperger to je vlastně diagnóza sobectví, ne, oni nemohou za to, že nemají emoce...WHAT?
Konec knihy dopadl zcela podle očekávání… jakože do ztracena, jen tak mezi řádky, to u poslouchání mobilu jess vyplynulo… a ostatně jako že i to, že tedy Jacob emoce má, bo chránil bráchu. Vážně? Tohle jako měl být boj proti předsudkům tím, že tam snesu všechny předsudky, pojistím si je, posychruju a ještě je znásobím?
Tahle kniha je plná klišé a předsudků. A chyb, které se snaží dle mého zamaskovat tím neustálým obemíláním o tom, co je Asperger. Popravdě… od Jodi Picoult jsem četla pět knih, tohle je šestá a jede podle schématu, hraje hodně na emoce, pohrává si s vámi a manipuluje s vámi. Některé se mi i líbily. Dvě se mi líbily, dvě jsem váhala a teď tedy dvě absolutně ne… tahle je vysloveně na otvírání kudly v kapse. Navíc.. díky tomu u mě vyvstaly otázky a jak to bylo s hledáním podkladů u řešení jiných příběhů?
Snad nikdy jsem neměla chuť nějakou knihu spálit… tady o téhle dost notně uvažuji…
PŮJDE Z DOMU, TO MÁ JISTÉ.
Nikdy v životě mě žádná kniha tolik nenamíchla a nedonutila napsat tak dlouhou recenzi, jako tahle.
Omlouvám se, ale dost mne rozzuřila a nejen mě, protože se z toho nakonec stalo de facto rodinné čtení. :-D. Tahle kniha je v reálu poměrně nebezpečná.
Tak nějak od začátku...
Poku... číst celéd má někdo Aspergera, nemůže být autista. Jde o dvě zcela odlišné diagnózy. Obě diagnózy jsou z autistického spektra. Jenže, autistické spektrum je balík nemocí něco jako když se řekne autoimunitní onemocnění. Autoimunitní onemocnění je alergie, lupus, crohn, hashimoto...Každá tato diagnóza je jiná, týká se jiných problémů, jiných orgánů, má jiné projevy. Všechny jsou ale autoimunitní.
Autorka tedy splácala dohromady Aspergera, autistu, člověka s obsedantní poruchou a ještě další diagnózy. Udělala z něj přesně to, s čím většina skutečných aspergeriků bojuje. Kniha je plná omylů, předsudků a co je horší, vzhledem k tomu, jak je autorka čtená po celém světě a jaký má dosah, tak jim vlastně ohromně škodí a ubližuje.
Nutno brát v potaz, že kniha je z roku 2010… 10 let je v tomhle velká doba a určitě vznikala nějakou dobu před, ale i když se projdou recenze na goodreads a podívá se člověk na recenze od lidí, kteří o tom něco ví, tak tomu dala absolutně na prdel. Ten, kdo ví, co je autismus a co je Asperger, dal knize jednu dvě hvězdy. Kritika se navíc shoduje.
Mno… aby bylo jasno.. aspoň trochu...
Asperger byl do autistického spektra přidán v roce 1994, protože má něco společného s autismem, ale NEMÁ PROBLÉMY S CHOVÁNÍM, ANI ZJEVNÉ ZPOŽDĚNÍ ŘEČI, JAK TOMU JE U AUTISMU. A to je dost zásadní, v čem se už hned od začátku a opakovaně kniha rozchází a jde do popisu autismu, ne Aspergera. Jde v reálu o lidi s normální, ale ve většině případech s nadprůměrnou inteligencí. Jejich problémy tkví v něčem jiném. Bojují s empatií, mohou být naivní, mají špatnou neverbální komunikaci, nechápou řeč těla, jsou nemotorní, mají špatné koordinované pohyby, ale to není všeobecné, protože je tu spousta olympioniků a sportovců. Mají problém s navazováním přátelství, oni o ně ani nestojí a tím, že jsou příliš chytří prostě do kolektivu vrstevníků nezapadají. Rozhodně nepotřebuje žádné léky, jak tomu bývá někdy u autistického spektra.
Nejsou agresivní. Nikoho nenapadají, netřískají hlavou o zeď, nekřičí…
Mají empatii.
Sociální problémy nemají v útlém dětství, ale tak okolo devíti let, když začnou prostě hodně vyčnívat. Navíc, jsou hodně učenliví, mnohem více než ostatní lidé, takže, co jim nebylo do vínku dáno, se jednoduše naučí a pak jsou v tom mnohem lepší než běžní lidé.
Jde často o děti, které ve čtyřech letech umí číst, počítat, jsou mluvné a mnohdy je označujeme za malé profesory. Mají přátele. Osamělými se stávají až později. Ale z důvodu, že oni nechtějí nebo proto, že svou inteligencí vyčnívají. Obvykle si přátele hledají mezi staršími. Jen si vystačí s několika.
V mnoha případech tak prostě žijí, mají rodiny… u autistů k tomu nedojde. V reálu je není možné označit ani za nemocné, protože se od tzv. normálních lidí liší hlavně v tom, že nejsou společenští, ale více techničtí. Jdou na všechno logicky. Jejich silnou parketou je literatura, umění, strojírenství, hudba, věda, matematika, biologie a genetika, oblasti, které sociálním lidem jdou tak v průměrové rovině.
Nejsou bez emocí, objímají se a rádi.
Taky je blbost dávat dohromady očkování s Aspergerem, když to se dává s autismem a když se ví, kolik Aspergerů tu bylo na světě už v době, když žádné očkování ještě neexistovalo. a ehm a ještě tvrdit, že je to vědecky podloženo … právě naopak ...
Wolfgang Amadeus Mozart, Thomas Jefferson, Marie Curie, charles Darwin, Gregor Mendel, Einstein…
Navíc jí totálně selhala dospělá podoba Aspergerika.
V reálu totiž dospělého Aspergera de facto nepoznáte. Maximálně jej máte za podivína. Nepoznáte to na nich a oni o tom nemluví, nevytahují se s tím.
Kdo je nebo byl třeba Aspergerik?
Isaac Asimov
Anthony Hopkins
Robin Williams
Paula Hamilton
Alfred Hitchcock
Elon Musk
Steve Jobs
Satoshi Tajiri
Bill Gross
Tim Burton
Stephen Fry
Dan Harmon
Andy Warhol
Susanna Tamaro
Ona jednoduše zaměnila málo fungující autismus za ten vysoký, což je na úplně opačné škále. To je jako kdybyste mluvili o hlavě a ukazovali byste u toho fotky chodidel.
Jo je to fikce… jenže vážně to někdo vezme, když se vás svými rozsáhlými studiemi a údaji snaží přesvědčit o opaku? Proč i na obálce se zmiňuje, že píše o skutečných diagnózách a aby to bylo co nejdůvěryhodnější, tak stráví dlouhou dobu studiem? Fikce postavy a detektivního případu je jedna věc, ale ona tam jako hlavní pointu zapletla existující diagnózu. Vše na ni pověsila. Dokonce si dala ohromnou práci s rádoby osvětou, aby všichni věděli, co to je, čili ...všichni, kdo si to přečtou, se tak do budoucna budou na aspergeriky takhle dívat… vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejčtenějších autorek, je to celkem průser. Zvlášť, když kniha vychází opakovaně...a zvlášť, když se celá kniha chová jako učebnice o aspergeru… tedy návod pro představu, když někoho takového potkáte v reálu… můj ty smutku já pěním.
Dle mého jim podobné slátaniny mohou ohromně uškodit… Pardon, ale tohle slátanina fakt je, když to lepí jak může.
Fikce postavy je jedna věc, když se tu opírá o skutečné diagnózy… to by je mohla nazvat jinak ne?
a teď otázka s obhajobou fikce a kde jsou ty povolené hranice, když to není fantasy a používá k tomu reálné diagnózy… uvažuje nad dopadem, když to udělá s diagnózama, o nichž se moc neví?... no asi i jo, protože se známýma by ji vypískali, že to je blbost a nedůvěryhodný. Ale obě dg. bojují s předsudky a pokřiveným pohledem .. a teď jedna z nejčtenějších autorek světa jim provede tohle a pěkně je zprzní… fakt si jako lidi budou myslet a budou vědět, že takto se v reálu nechovají?
S takovou z toho dělá fantasy.
Hmm
Na jedné straně má IQ163… věnuje se studiu kvantové fyziky a já nevím jakého iT a zároveň je tam popisován jako dvacetiletý pitomec, který má ve všem ostatním IQ houpacího koně. Čili v ostatních předmětech jakoby byl v základce nebo si píše seznamy typu jako s IQ 70...ale hlavně iritace na oranžovou a červenou, zase autistický prvek. Není schopen se o sebe postarat, musí ho někdo doprovázet, má asistenta a podobně. Střetávají se zde dva protichůdné póly. Není to Rain Man, ale dělá ho z něj.
Jako mé podezření narůstá, že to udělala autorka ne z nevědomosti nebo nešikovnosti, že to poplantala do kupy, ale ona to udělala záměrně, protože tak si vytvořila takového hrdinu, jakého potřebovala..Je tu dost vidět, jak si to ta autorka vlastně v reálu neumí představit a jak je v tom absolutně ztracená a tak prostě přistupuje k tomu, co se jí hodí nejvíce. Je to pro ni příliš komplikované a tak si to zjednodušuje, aby to sedělo do té představy, nápadu, který dostala a chtěla ho zrealizovat. Nečekala tyhle šmodrchle. ...Ano, po dočtení knihy je zřejmé, že měla nápad, že napíše knihu o jakože vrahovi s aspergrem...a měla jasnou představu, jak to dopadne, co a jak a prostě všechno okolo do toho napasovala, jak potřebovala, tedy de facto kvůli tomu zcela překroutila to základní, na co to pověsila, onu diagnózu, která se tam obemílá na každé straně, abyste si zapamatovali jednou pro vždy, že to je tak, jak to ona povídá a ne jinak. Po dočtení knihy, budete mít tuhle vizi před očima a když vám někdo řekne, že asperger, uvidíte Jacoba.
Další věc, tak on si od mala hraje na detektiva, je machr ve forenzních vědách a odhalování...ve fyzice… a pak tam jakože udělá takové ptákoviny bez toho, aby si uvědomil, co tím udělá? Neví o narušených stopách a tak? Pak přemisťuje tělo, uklízí, seřazuje cédéčka… to jako vážně? Fakt autorka z lidí dělá idioty?
A ještě horší… 18 let na univerzitě...IQ 163… a ona mu říká baby? Děťátko? Ona s ním v reálu mluvila jako s tříletým, to jsem i hledala, kolik mu je, když to poskočilo a pak bylo, že je na univerzitě.
Pak taky..aspergerici umí lhát… jenže tu je jakože aspergirici lhát neumí a mluví jen pravdu… jenže… pak ho zatknou a on pravdu neřekne…po celou dobu vlastně té knihy lhal.
A ještě … pokud tedy je to diagnostikovaný asperger a ona se tam nonstop ohání autismem, lékama, terapií, psychiatričkou, učitelkou na sociální věci, jedná s ním jako s nesvéprávným… má osmnáct, ale v americe jsou dospělí od jednadvaceti a pokud tedy byl v takové jakože fázi, tak s ním zachází jako s normálním zločincem? ehm tak jo… v americe jsou zatknout desetiletého autistu za to, že ve třídě házel papírovými koulemi, tedy normálním zmuchlaným papírem…
Aha… v americe dodnes, tedy do roku 2021 v právu, soudu prostě v tomhle světě nerozumí a nemá definovaný autismus, nejsou na to zákony… duševní choroby ano, autisté ne, ty jedou na palbu, pozor, nejen aspergerici, ale vážně i ti nejníže prahoví autisti. Jde o neurologickou vadu a ne o duševní vadu, tak prostě smolík. Nejsou vůbec chráněni.
áááá 1994 jde o neurologickou poruchu, ne psychiatrickou ááááá autismus je neurologická porucha ne psychiatrická, i proto je v tý americe souzený, kdyby to bylo psychiatrický tak souzený není ááááá
V roce 1994 byl asperger přiřazen do autistického spektra, což je neurologické ne psychiatrické ….grrr vážně.
,,,,,,,
cože? vážně? JE TO STAV MYSLI? .. jako, že když se tak nastavím, budu prostě asperger? po tom všem, co tu od začátku do nás hustila? Tak pak řekne, že to je o tom jestli budeš věřit v dobro a štěstí?
Hmmm a jako to jako mezi matkou a právníkem, vážně? Tak laciné. Jako jen aby to tam bylo pod úplně blbou zápletkou.
Ostatně… to je u ní zajímavé, v každé knize dojde ke vztahu právníka… a jako s tímhle tempem to jako u každého případu se jim to zvrtne? Vzhledem k tomu, že je právnička mi tyhle náhodilosti přijdou zajímavé.
Aspergeři prý mají nedostatek představivosti… božínku a proto vynalézají nové věci, jsou to hudebníci, spisovatelé, malíři … šmarjá ….
V jednom momentě tam je, no ve více, že si neumí přeložit, co občas někdo řekne, když ho pošlou do háje a podobně a pak tam s opozicí vede debaty a vysvětluje jí to že to vlastně chápe.
Kniha jede podle jistého schématu, který je zřejmý již od začátku. I když se snaží čtenáře zavádět. Dost naivně a nedokonale.
A ještě jeden postřeh… ona jede ve stylu manipulativních technik kafemlejnek… neustále opakuje určité věci, aby se zafixovaly a podmínily pak podvědomě k tomu, co chce dosáhnout...manipuluje tu se čtenáři a to já tedy fakt nesnáším.
Jo a proč musí být druhý sourozenec zanedbaný vždycky v románech Picoult? A proč nemohou mít normální vztahy .. proč by se nemohli škorpit? To tam jsou další nesmysly.
Jo a paradox… Aspergerici mají problém s metaforami… a tu chrlí jednu metaforu za druhou… to by nikdy neudělali!
a opět Asperger není psychiatrickou nemocí...
Aspergerici mají fantazii i představivost, jak by mohli být slavní spisovatelé, hudebníci, vědci, vynálezci, umělci?
Tahle hláška je na vraždu…. Asperger to je vlastně diagnóza sobectví, ne, oni nemohou za to, že nemají emoce...WHAT?
Konec knihy dopadl zcela podle očekávání… jakože do ztracena, jen tak mezi řádky, to u poslouchání mobilu jess vyplynulo… a ostatně jako že i to, že tedy Jacob emoce má, bo chránil bráchu. Vážně? Tohle jako měl být boj proti předsudkům tím, že tam snesu všechny předsudky, pojistím si je, posychruju a ještě je znásobím?
Tahle kniha je plná klišé a předsudků. A chyb, které se snaží dle mého zamaskovat tím neustálým obemíláním o tom, co je Asperger. Popravdě… od Jodi Picoult jsem četla pět knih, tohle je šestá a jede podle schématu, hraje hodně na emoce, pohrává si s vámi a manipuluje s vámi. Některé se mi i líbily. Dvě se mi líbily, dvě jsem váhala a teď tedy dvě absolutně ne… tahle je vysloveně na otvírání kudly v kapse. Navíc.. díky tomu u mě vyvstaly otázky a jak to bylo s hledáním podkladů u řešení jiných příběhů?
Snad nikdy jsem neměla chuť nějakou knihu spálit… tady o téhle dost notně uvažuji…
PŮJDE Z DOMU, TO MÁ JISTÉ.
Anethba napsal/a o Vypravěčka
Toto je opravdu jedinečná kniha, která se mi zapsala do paměti a už na ní nikdy nezapomenu. Uznávám, že jsem si nějakou dobu musela zvykat na styl psaní, protože se mi na začátku kniha četla docela špatně. Někomu to vadí, někdo si na to rychle zvykne. Já jsem si ale zvykla a kniha se mi četla moc hezky. Příběh byl velmi emotivní a silný, proto se mi moc líbil. Určitě ho doporučuji všem.... číst celé Skvělá kniha.
Immi napsal/a o Vypravěčka
Na toto téma jsem přečetla již mnoho knih, ale Vypravěčka od Jodi Picoultové mě opravdu dokázala chytnout za srdce. Příběh muže, který působil v koncentračním táboře, se zde prolíná s příběhem babičky hlavní hrdinky, která byla jednou z jeho obětí. Je zajímavé sledovat obě dějové linie a také pozorovat to, jak obě vyprávění vstřebává hlavní hrdinka. Celá kniha je psaná velmi poutavým a ... číst celéčtivým stylem. Navíc je psána z několika pohledů. Obsahuje velmi zajímavé myšlenky i věci, které donutí člověka se zamyslet. Jako všechny knihy od Jodi Picoultové i tahle rozhodně stojí za přečtení!
Aja napsal/a o Vypravěčka
Napínavý příběh pri kterem místy až mrazí, napsáno poutavě. Určitě doporučuji k přečtení. Tato knížka si našla sve místo v naší knihovně a jednou ji dám přečíst i svým dětem až povyrostou.
Jessica napsal/a o Nejsem jako vy
Opravdu výborná kniha od Jodi Picoultové. Zasloužila by si tedy určitě další vydání. Název "Nejsem jako vy" mnohé napovídá. Hlavní hrdina Jacob trpí Aspergerovým syndromem, což je určitá forma poruchy autistického spektra. Kniha se výborně čte a je moc zajímavá. Jak vidí věci Jacob a jak jeho porucha ovlivňuje jeho rodinu, jeho maminku, jeho bratr - a zda by byl schopen třeba vraždy své... číst celé učitelky Jess. Knížku určitě doporučuji.
Kateřina Ulmanová napsal/a o Nejsem jako vy
VYDEJTE JI ZNOVU prosím!
Jestli je nějaká kniha, kterou by jste si určitě měli přečíst je to NEJSEM JAKO VY, Jacob který trpí Aspergerovým syndromem. Když je v zavražděná Jess, učitelka Jacoba, najednou se všichni ptají zda by to Jacob zvládl. Zda by toho byl schopný? A jak odhalit pravdu když je hlavní podezřelý uzavřený do svého světa vinnou svého handicapu. Opravdu skvělá kniha ... číst celéod Jodi, která prostě umí psát a dokazuje to i touto knihou! :-)
Jestli je nějaká kniha, kterou by jste si určitě měli přečíst je to NEJSEM JAKO VY, Jacob který trpí Aspergerovým syndromem. Když je v zavražděná Jess, učitelka Jacoba, najednou se všichni ptají zda by to Jacob zvládl. Zda by toho byl schopný? A jak odhalit pravdu když je hlavní podezřelý uzavřený do svého světa vinnou svého handicapu. Opravdu skvělá kniha ... číst celéod Jodi, která prostě umí psát a dokazuje to i touto knihou! :-)
Andrejs napsal/a o Vypravěčka
Knížka, ze které jsem se musela nějakou dobu vzpamatovávat. Byla to moje první kniha od téhle autorky, ale podle anotací jsem si všimla, že témata jejích knih jsou spíše vážná. I přesto, že jsem na to byla připravená, stejně mě příběh zasáhnul. Nejsilnější pro mě byly pasáže, kdy babička Sage vypráví všechny ty hrůzy, kterými procházeli lidé v Osvětimi. U těchto pasáží jsem si musela dá... číst celévat mezi čtením pauzu. Silná kniha, všem moc doporučuji!
Štěpánka Hyblerová napsal/a o Vypravěčka
Od autorky jsem již přečetla Velké maličkosti a ty se mi líbily. Vypravěčku jsem měla na svém wishlistu už dlouho, to čekání se ale vyplatilo, protože to je výborná kniha se silným tématem.
I já jsem měla na začátku problém se do příběhu začíst, ale postupně se to srovnalo a kniha lehce odsýpala. Ač kapitoly ze života Minky se četly nejlépe, byly právě emocionálně nejtěžší. Při čte... číst celéní těchto kapitol jsem si jen těžko mohla představit, jakými zvěrstvy si lidé museli projít a poté celý život s takovým traumatem žít.
Konec mě v jedné věci nepřekvapil, tu jsem vytušila a ta se také potvrdila.
V dohledné době si opět něco přečtu od J. Picoult, protože je výborná spisovatelka.
I já jsem měla na začátku problém se do příběhu začíst, ale postupně se to srovnalo a kniha lehce odsýpala. Ač kapitoly ze života Minky se četly nejlépe, byly právě emocionálně nejtěžší. Při čte... číst celéní těchto kapitol jsem si jen těžko mohla představit, jakými zvěrstvy si lidé museli projít a poté celý život s takovým traumatem žít.
Konec mě v jedné věci nepřekvapil, tu jsem vytušila a ta se také potvrdila.
V dohledné době si opět něco přečtu od J. Picoult, protože je výborná spisovatelka.
Bauriska napsal/a o Velké maličkosti
Kniha Velké maličkosti je jedna z nejlepších knih, jaké jsem četla. Je to velmi silný příběh. Protkaný skrz na skrz rasismem. Donutil mě brečet, vztekat se, diskutovat, měnit názory tam a zase zpátky, soucítit i odsuzovat tam, kde bych to od sebe ani nečekala. Ale jestli čekáte válku bílých proti černošce, mýlíte se. Ono to totiž s tím rasismem není tak jednoduché a černobílé. Na jedné ... číst celéstraně bílý otec, nešťastný ze ztráty syna, rasista. Na druhé straně černoška, výborná zdravotní sestra, dobrý člověk, která bojuje za svou spravedlnost. Ale mě to nutilo se ptát, na které straně je větší rasismus? Protože tam ho cítíte ze všech stran a přitom je tam úplně zbytečný..
Kobetka napsal/a o Vypravěčka
Napínavý příběh s morálními tématy.
Mateash_24 napsal/a o Vypravěčka
Rozjezd byl z mého pohledu lehounce rozpačitý. Nějak jsem Sage nerozuměla. Poté, co přišel na řadu příběh její babičky Minky už to bylo jiné kafe. Nemusím snad psát, že jsem velice rychle Sage vzala na milost. Kniha, kde se na vás emoce vyvalí z každé strany. Chvilku brečíte, chvilku vás zaplaví bezmezný vztek a po něm přijde čirá hrůza. Jeden z příběhů, který je potřeba přečíst, abycho... číst celém věděli ... abychom nezapomněli ... Finále, které dle komentářů bylo pro mnohé překvapením jsem tak nějak čekala ... Vůbec nevím, proč mě to napadlo ... Každopádně jsem překvapená nebyla. Což samozřejmě nesnižuje můj dojem z této úžasné knihy ani o píď. Doporučuji ...
Helena napsal/a o Vypravěčka
Opravdu silná kniha, která vás chytne za srdce na nepustí, nevím, jak ostatní, ale já ji četla jedním dechem, chviličku trvalo, než jsem se do ní začetla, ale poté jsem se vůbec nemohla odtrhnout. Příběh má spád, opravdu velice dobře se to čte, téma zpracované v této knize patří k mým oblíbeným a autorku Jodi Picoultovou mám také velmi ráda, takže jsem už dopředu věděla, že u mě kniha b... číst celéude mít určitě úspěch, moc doporučuji k přečtení.
Elby napsal/a o Velké maličkosti
Příběh o Ruth, která již 20 let pracuje jako porodní asistentka. Při její službě umře novorozenec a Ruth je za jeho smrt obviněna. Otec dítěte je bělošský americký fašista a Ruth je černoška. Hraje barva pleti roli v tomto případu?
Velice silný román o rasismu v Americe. Téma, které si v naší zemi nedokážeme úplně přesně představit. Knížka je nabitá emocemi. V některých částech kni... číst celéhy jsem měla tendenci nahlas křičet "Proč?"....
Postavy jsou skvěle vykreslené. Díky tomu se do nich dokážete vcítit. Kniha je vyprávěna pohledem Ruth, otce novorozeněte Turka a obhájkyně Kennedy. Zvláště v tomto příběhu to je důležité, neboť stejný problém vidíte z pohledu každé postavy a můžete si tak dobře udělat svůj názor.
Toto je druhá knížka od Jodi Picoult. První jsem přečetla Vypravěčku, která mě nenadchla. Ale jelikož jsem na autorku slyšela jen samou chválu, tak jsem jí ještě dala šanci :-) a právě díky Velkým maličkostem mám potřebu si přečíst i její další knížky.
Velice silný román o rasismu v Americe. Téma, které si v naší zemi nedokážeme úplně přesně představit. Knížka je nabitá emocemi. V některých částech kni... číst celéhy jsem měla tendenci nahlas křičet "Proč?"....
Postavy jsou skvěle vykreslené. Díky tomu se do nich dokážete vcítit. Kniha je vyprávěna pohledem Ruth, otce novorozeněte Turka a obhájkyně Kennedy. Zvláště v tomto příběhu to je důležité, neboť stejný problém vidíte z pohledu každé postavy a můžete si tak dobře udělat svůj názor.
Toto je druhá knížka od Jodi Picoult. První jsem přečetla Vypravěčku, která mě nenadchla. Ale jelikož jsem na autorku slyšela jen samou chválu, tak jsem jí ještě dala šanci :-) a právě díky Velkým maličkostem mám potřebu si přečíst i její další knížky.
Klarabooks napsal/a o Vypravěčka
Za mě musím říct, že se řadí tato publikace k těm nejlepším knihám jaké jsem kdy četla a prostě mě čím dál víc baví , když si třeba po roce tuto publikaci přečtu znova, protože tento příběh narozdíl od stovky dalších , nikdy nezestárne a vždy vás bude bavit. Sama musím říct, že spisovatelka napsala hodně dobrý příběh, který je sice hodně smutný, ale opravdu má co předat. Doporučuji vše... číst celém milovníkům kvalitních knih.
Hrachover napsal/a o Čas odejít
že je Jodi Picoultová znamenitá spisovatelka, podle mě, nedokazuje knížka Vypravěčka, ale právě tato knížka. Nezamotávajícím způsobem se proplétá minulost, současnost i budoucnost postav. Jejich myšlenky a vyprávění, náhledy na situace, názory, skryté touhy a přání. O tom jak se kvůli těm, které milujeme, omezujeme a vlastně nejsme ani tak šťastní, ale co, vždyť ono je to pohodlné že? P... číst celéřece nepůjdu z vyhřátého, pohodlného, ale skoro spokojeného života někam, kde by mě, nedej bože, mohlo potkat to opravdové štěstí. A pak je pozdě. Ten koho milujete, nemusí být tím, kým ho vy vidíte. Kým si přejete, aby byl. Ono se to nakonec stejně ukáže, ta syrovost, ten okamžik, kdy se vám ty růžový brýle rozbijou, anebo vás rovnou ušlape slon. Protože dokonce i sloni poznají, kdy je čas odejít.
Danago napsal/a o Velké maličkosti
Autorka opět řeší velice silné téma. A to je téma rasizmu.Poslechnout příkaz, nebo svoje svědomí? To je hlavní otázka v této knize. Hlavní hrdinka Ruth je velmi zkušená sestra na novorozeneckém oddělení. A ona teď stojí před soudem, protože byla obviněna ze smrti novorozence a to syna bílého amerického fašisty. Ruth je bohužel černoška. Příběh řeší hlavně předsudky, které můž... číst celéou ovlivnit každého z nás. Knížka je naprosto skvělá.
Ivuska napsal/a o Velké maličkosti
Jodi Picoult mám opravdu moc ráda. Četla jsem většinu jejích knih a moc se mi líbí, že v každí z nich najdete nějaký přesah - nějaké to poslání a poučení, které vám má předat. Pro Velké maličkosti jsem letěla okamžitě v den, kdy vyšly. A stačil mi pouhý den, abych celou knihu přečetla. Jen marně bych hledala něco, co ji můžu vytknout. Jodi je prostě skvělá autorka a pro mě sázka na jist... číst celéotu. Ponořte se do příběhu, kde hraje hlavní roli rozpor mezi příkazem a svědomím.
daramegan napsal/a o Láska mezi řádky
Pokud jste tak, jako já, četli Lásku mezi písmenky, tak věřte, že od tohoto příběhu nic nového nedostanete. Jakmile jsem se začetla, okamžitě jsem věděla, co bude následovat. Místy jsem měla pocit, že se události opakují, tak jak tomu bylo v předchozím díle. Nebo vlastně v nastávajícím. Pořád nějak nemůžu skousnout, že jsem zklamaná.
Další věc, která mě trochu zarazila bylo, ... číst celéže postavy v knížce nevěděly, co je to kino, ale znaly rovnátka na zuby. Nevím, proč se zrovna pozastavuji nad touto dvojicí slov, ale nějak mě to bilo do očí, že jsem to musela zmínit. :-)
Jinak je to příběh, který je velmi mile a čtivě napsaný. Děj ubíhá rychle a příjemně se čte. Pokud jste od těchto autorek předešlou knihu nečetli, tak se určitě máte na co těšit. Je to taková pohádka pro děti a mládež. Ovšem věřím, že i dospělé ženy si přijdou na své, pokud budou hledat nějakou milou, čtivou, zábavnou knihu, u které nemusí přemýšlet a jen budou čekat, jak všechno dopadne. Jestli jako v pohádce nebo v realitě. :-)
Další věc, která mě trochu zarazila bylo, ... číst celéže postavy v knížce nevěděly, co je to kino, ale znaly rovnátka na zuby. Nevím, proč se zrovna pozastavuji nad touto dvojicí slov, ale nějak mě to bilo do očí, že jsem to musela zmínit. :-)
Jinak je to příběh, který je velmi mile a čtivě napsaný. Děj ubíhá rychle a příjemně se čte. Pokud jste od těchto autorek předešlou knihu nečetli, tak se určitě máte na co těšit. Je to taková pohádka pro děti a mládež. Ovšem věřím, že i dospělé ženy si přijdou na své, pokud budou hledat nějakou milou, čtivou, zábavnou knihu, u které nemusí přemýšlet a jen budou čekat, jak všechno dopadne. Jestli jako v pohádce nebo v realitě. :-)
Naposledy prohlédnuté
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
