„Vážka“ je skvělý mix psychothrilleru a klasické detektivky hádanky. Díky tématu a atraktivním kulisám je příběh originální a nezapomenutelný. Autor je skvělý vypravěč a „Vážka“ je ukázkou toho, jak se mají psát detektivky.
Michel Bussi (1965) je francouzský profesor geografie, který působí na vysoké škole. Svou první knihu napsal a vydal v roce 2006, ale proslavila jej až detektivka „Černé lekníny“ vydaná o pět let později. Tato kniha mu přinesla celosvětový úspěch a o rok mladší „Vážka“ z něj učinila doslova celebritu. „Vážky“ se prodalo přes milion výtisků a byla přeložena do třiceti jazyků. Českým čtenářům ji přináší nakladatelství Motto.
Na začátku je potřeba zdůraznit, že „Vážka“ je naprosto svébytná a nepřipomíná nic, co bylo dosud napsáno. Žánrově jde o čistokrevnou detektivku, ale stylisticky je tím, co literární kritici nazývají uměním. Bussi je mistr zkratky a stručného vyjádření. Jeho próza je podmanivá a zhuštěná tak, že jedna stránka obsahuje tolik epizod, kolik by menšímu autorovi vystačilo na několik kapitol. Román je natřískaný dějem, který je nevypočitatelný a neodhadnutelný. Tipnout, jak se bude příběh vyvíjet a jak skončí, je tady zhola nemožné. **br**Příběh je rozdělený do dvou linií, které se volně prolínají a které autor vypráví na přeskáčku. Vždy vám řekne to nejdůležitější, co potřebujete vědět, a v nejnapínavějším okamžiku kapitolu utne a skočí do jiné doby. První část příběhu se odehrála během Vánoc v roce 1980, kdy došlo v horách k obrovské katastrofě. Zřítilo se letadlo se 169 pasažéry, z nichž jako zázrakem přežila pouze tříměsíční holčička. Dívenka je sice zachráněná, ale problém nastává s její identitou. Celý případ se dostane k soudu, protože si na ni dělají nárok hned dvě rodiny.
Přestože je první rodina bohatá a má obrovský vliv, dívenku dostane do péče její (údajná) babička z chudého předměstí. Členové zámožné rodiny si najmou detektiva, aby vypátral, komu dítě patří. Detektiv dostane pohádkovou sumu a volnou ruku, aby se zařídil, jak potřebuje. Léta běží, spor pokračuje a zdá se, že nebude mít vítěze. Druhá část příběhu se odehrává o osmnáct let později, tedy v době DNA a dalších vědeckých vymožeností. Bussi příběh vypráví z pohledu různých osob, takže tu naprosto chybí objektivní a vševědoucí vypravěč.
Čtenář neví, která postava je důvěryhodná, a kdo naopak lže a intrikuje. Všechno je zamotané a Bussi ani neprojevil snahu uvádět informace na pravou míru. Záhada střídá záhadu, a když se náhodou něco vyřeší, okamžitě je to zpochybněno, nebo se objeví jiná záhada. Postupně umírají další lidé a na povrch vyplouvají věci, které měly zůstat skryté. Kromě rozplétání zápletek se můžete snažit odhalit tajemství jednotlivých postav. Příběh skončí velkolepým finále a vy pochopíte, že Bussi je geniální detektivkář.
Detektivka je úzce spojená s rodinnými dramaty plnými vášně, lásky a nenávisti. Některé postavy si okamžitě zamilujete, jiné budete litovat a další vám budou odporné, ale i těm největším mizerům porozumíte. „Vážka“ je psaná s neuvěřitelnou lehkostí, a pokud se Bussimu tvořilo tak snadno, jak to vypadá, pak má obrovský dar. S ním zvládne jakýkoliv žánr, ale já doufám, že si příště zase vybere detektivku.
Recenze
Michel Bussi (1965) je francouzský profesor geografie, který působí na vysoké škole. Svou první knihu napsal a vydal v roce 2006, ale proslavila jej až detektivka „Černé lekníny“ vydaná o pět let později. Tato kniha mu přinesla celosvětový úspěch a o rok mladší „Vážka“ z něj učinila doslova celebritu. „Vážky“ se prodalo přes milion výtisků a byla přeložena do třiceti jazyků. Českým čtenářům ji přináší nakladatelství Motto.
Na začátku je potřeba zdůraznit, že „Vážka“ je naprosto svébytná a nepřipomíná nic, co bylo dosud napsáno. Žánrově jde o čistokrevnou detektivku, ale stylisticky je tím, co literární kritici nazývají uměním. Bussi je mistr zkratky a stručného vyjádření. Jeho próza je podmanivá a zhuštěná tak, že jedna stránka obsahuje tolik epizod, kolik by menšímu autorovi vystačilo na několik kapitol. Román je natřískaný dějem, který je nevypočitatelný a neodhadnutelný. Tipnout, jak se bude příběh vyvíjet a jak skončí, je tady zhola nemožné. **br**Příběh je rozdělený do dvou linií, které se volně prolínají a které autor vypráví na přeskáčku. Vždy vám řekne to nejdůležitější, co potřebujete vědět, a v nejnapínavějším okamžiku kapitolu utne a skočí do jiné doby. První část příběhu se odehrála během Vánoc v roce 1980, kdy došlo v horách k obrovské katastrofě. Zřítilo se letadlo se 169 pasažéry, z nichž jako zázrakem přežila pouze tříměsíční holčička. Dívenka je sice zachráněná, ale problém nastává s její identitou. Celý případ se dostane k soudu, protože si na ni dělají nárok hned dvě rodiny.
Přestože je první rodina bohatá a má obrovský vliv, dívenku dostane do péče její (údajná) babička z chudého předměstí. Členové zámožné rodiny si najmou detektiva, aby vypátral, komu dítě patří. Detektiv dostane pohádkovou sumu a volnou ruku, aby se zařídil, jak potřebuje. Léta běží, spor pokračuje a zdá se, že nebude mít vítěze. Druhá část příběhu se odehrává o osmnáct let později, tedy v době DNA a dalších vědeckých vymožeností. Bussi příběh vypráví z pohledu různých osob, takže tu naprosto chybí objektivní a vševědoucí vypravěč.
Čtenář neví, která postava je důvěryhodná, a kdo naopak lže a intrikuje. Všechno je zamotané a Bussi ani neprojevil snahu uvádět informace na pravou míru. Záhada střídá záhadu, a když se náhodou něco vyřeší, okamžitě je to zpochybněno, nebo se objeví jiná záhada. Postupně umírají další lidé a na povrch vyplouvají věci, které měly zůstat skryté. Kromě rozplétání zápletek se můžete snažit odhalit tajemství jednotlivých postav. Příběh skončí velkolepým finále a vy pochopíte, že Bussi je geniální detektivkář.
Detektivka je úzce spojená s rodinnými dramaty plnými vášně, lásky a nenávisti. Některé postavy si okamžitě zamilujete, jiné budete litovat a další vám budou odporné, ale i těm největším mizerům porozumíte. „Vážka“ je psaná s neuvěřitelnou lehkostí, a pokud se Bussimu tvořilo tak snadno, jak to vypadá, pak má obrovský dar. S ním zvládne jakýkoliv žánr, ale já doufám, že si příště zase vybere detektivku.
Několikrát během čtení jsem si myslela, že už vím kde je pravda. Konec mě však překvapil.....
Knihu doporučuji a za mě kniha má obrovskou jedničku s hvězdičkou. Další knihy od tohoto autora jsou připravené ke čtení teď se chystám na jeho další novinku Maminka, neříká pravdu.
Ve jmenovaném letadle totiž cestovala tříměsíční miminka dvě. Jedno vnouče z vážené a bohaté rodiny, druhé vnučka chudé rodiny, jakých přežívají ve Francii tisíce. Určení totožnosti miminka, které o ničem nemá ani ponětí, rozvrátí Francii na dlouhé měsíce.
Nakonec však soudy rozhodnou a osud malého děvčátka je určen úřední mocí.
Osud ale ještě neodhalil všechny karty a nejvyšší trumf bude teprve vynesen...
Příběh malé Vážky a jejího vnitřního boje je jednou z nejlepších a nejčtivějších knih, jaké se mi kdy dostaly do rukou. Styl psaní i dynamičnost vyprávění dávají do pohybu neuvěřitelný příběh dvou rodin, které bojují s osudem všem navzdory.
Jejich pohnutky jsou vedeny s nejlepšími úmysly a přes to jejich kroky spíše zraňují, než pomáhají. Vše s jediným cílem. Aby malá Lylie dostala to nejlepší. To jediné, po čem dívka touží však stále nedostala. Jistotu svého původu.
Knihu doporučuji každému, v příběhu nalezne to své milovník různých žánrů. Detektivní styl se snoubí s příběhem mladé lásky, okořeněné akcí i pohledem do zlomené duše.
Oběti velkých neštěstí totiž nesedí pouze ve zřícených letadlech, jsou jimi i zlomení pozůstalí.