„Vážka“ je skvělý mix psychothrilleru a klasické detektivky hádanky. Díky tématu a atraktivním kulisám je příběh originální a nezapomenutelný. Autor je skvělý vypravěč a „Vážka“ je ukázkou toho, jak se mají psát detektivky.
Michel Bussi (1965) je francouzský profesor geografie, který působí na vysoké škole. Svou první knihu napsal a vydal v roce 2006, ale proslavila jej až detektivka „Černé lekníny“ vydaná o pět let později. Tato kniha mu přinesla celosvětový úspěch a o rok mladší „Vážka“ z něj učinila doslova celebritu. „Vážky“ se prodalo přes milion výtisků a byla přeložena do třiceti jazyků. Českým čtenářům ji přináší nakladatelství Motto.
Na začátku je potřeba zdůraznit, že „Vážka“ je naprosto svébytná a nepřipomíná nic, co bylo dosud napsáno. Žánrově jde o čistokrevnou detektivku, ale stylisticky je tím, co literární kritici nazývají uměním. Bussi je mistr zkratky a stručného vyjádření. Jeho próza je podmanivá a zhuštěná tak, že jedna stránka obsahuje tolik epizod, kolik by menšímu autorovi vystačilo na několik kapitol. Román je natřískaný dějem, který je nevypočitatelný a neodhadnutelný. Tipnout, jak se bude příběh vyvíjet a jak skončí, je tady zhola nemožné. **br**Příběh je rozdělený do dvou linií, které se volně prolínají a které autor vypráví na přeskáčku. Vždy vám řekne to nejdůležitější, co potřebujete vědět, a v nejnapínavějším okamžiku kapitolu utne a skočí do jiné doby. První část příběhu se odehrála během Vánoc v roce 1980, kdy došlo v horách k obrovské katastrofě. Zřítilo se letadlo se 169 pasažéry, z nichž jako zázrakem přežila pouze tříměsíční holčička. Dívenka je sice zachráněná, ale problém nastává s její identitou. Celý případ se dostane k soudu, protože si na ni dělají nárok hned dvě rodiny.
Přestože je první rodina bohatá a má obrovský vliv, dívenku dostane do péče její (údajná) babička z chudého předměstí. Členové zámožné rodiny si najmou detektiva, aby vypátral, komu dítě patří. Detektiv dostane pohádkovou sumu a volnou ruku, aby se zařídil, jak potřebuje. Léta běží, spor pokračuje a zdá se, že nebude mít vítěze. Druhá část příběhu se odehrává o osmnáct let později, tedy v době DNA a dalších vědeckých vymožeností. Bussi příběh vypráví z pohledu různých osob, takže tu naprosto chybí objektivní a vševědoucí vypravěč.
Čtenář neví, která postava je důvěryhodná, a kdo naopak lže a intrikuje. Všechno je zamotané a Bussi ani neprojevil snahu uvádět informace na pravou míru. Záhada střídá záhadu, a když se náhodou něco vyřeší, okamžitě je to zpochybněno, nebo se objeví jiná záhada. Postupně umírají další lidé a na povrch vyplouvají věci, které měly zůstat skryté. Kromě rozplétání zápletek se můžete snažit odhalit tajemství jednotlivých postav. Příběh skončí velkolepým finále a vy pochopíte, že Bussi je geniální detektivkář.
Detektivka je úzce spojená s rodinnými dramaty plnými vášně, lásky a nenávisti. Některé postavy si okamžitě zamilujete, jiné budete litovat a další vám budou odporné, ale i těm největším mizerům porozumíte. „Vážka“ je psaná s neuvěřitelnou lehkostí, a pokud se Bussimu tvořilo tak snadno, jak to vypadá, pak má obrovský dar. S ním zvládne jakýkoliv žánr, ale já doufám, že si příště zase vybere detektivku.

schovat popis