Povídková kniha Anthonyho Doerra se odehrává na čtyřech světadílech. Titulní novela získala ocenění National Magazine Award v kategorii krásné literatury, druhá povídka byla označena za „mistrovské dílo vynikajícího pozorovatele a ukázku intuitivního smyslu pro poetiku,“ čtvrtá povídka dostala...
číst celé
Povídková kniha Anthonyho Doerra se odehrává na čtyřech světadílech. Titulní novela získala ocenění National Magazine Award v kategorii krásné literatury, druhá povídka byla označena za „mistrovské dílo vynikajícího pozorovatele a ukázku intuitivního smyslu pro poetiku,“ čtvrtá povídka dostala Cenu O. Henryho a za pátou povídku autor obdržel cenu The Pushcart za rok 2011. U proslulého autora a čerstvého držitele Pulitzerovy ceny se ostatně není čemu divit. Navzdory tomu, že Doerr získal prestižní Pulitzerovu cenu za román, považují někteří kritici právě povídky a novely za vrchol jeho dosavadní tvorby.
schovat popis
Recenze
Povídky jsou napsané... Zkrátka krásně. Já vím, není to právě originální vyjádření, ale já jsem se prostě u čtení krásně cítila, byť každá povídka obsahovala i smutnou stránku. Autorův vytříbený styl mi jednoznačně sedl a byl mi velmi příjemný. Při čtení se vám prostě tělem i myšlenkami rozlévá zvláštní, ale moc příjemný pocit. Těžko se to popisuje, pochopí hlavně ten, kdo už knihu četl :)
Samozřejmě mě některé povídky oslovily více, jiné méně.
Nejvíc na mě asi zapůsobila povídka Život po životě. Povídka Zeď vzpomínek, podle které se nese i název knihy, mi zase přišla nejzvláštnější svým námětem. Hodně jsem po dočtení o ní přemýšlela. Další pořadí již vytvářet nebudu, protože každá povídka byla svým způsobem zajímavá a oslovila mě. Jen ty dvě zmíněné asi nejvíc.
Zeď vzpomínek je nádherná kniha. Jazyk a vyjadřování autora si zamilujete. Je jako pohlazení. Sama povídky moc nevyhledávám, ale tyto rozhodně stojí za přečtení. Dáte mi jistě za pravdu.
Co jsem taky na některých stránkách obdivovala byla, že autor dokázal na 10 stránkách popsat takový příběh, kdy jsem zatínala zuby, těžce oddychovala a nakonec se smála. Dokázal dlouhý lidský život smrsknout na pár stránek, ale přitom po dočtení povídky jsem si byla jistá, že ji nic nechybělo a že mi dala vše, co mohla.
Je to úžasná kniha, která si opravdu zaslouží plnou pozornost nás všech.
Nejde však o knihu, která by ve mně zanechala hodně pocitů a o které bych musela dlouho po přečtení přemýšlet. Za mě spíš průměrnější sbírka povídek, ale za přečtení stojí.