Hlavní hrdinku, Aletheu, jsem si zamilovala během pár stránek. A pak už se to s ní vezlo. Dokázala v té době "nemožné" a vydala se sama, jen se svou služebnou, vstříc své světlé budoucnosti. Utíkala od nepříjemností, které se ji děly a vyřešila to jediným možným způsobem a pro příběh, naprosto dokonalým způsobem.
Díky její odvaze se zde setkáváme s mnoha humornými scénami. Jakmile se ovšem dostane do její kůže, otvírá se vám pusa údivem, jak to mohla osmnáctiletá slečna z "dobrých mravů" zvládnout.
Autorka si velmi pečlivě pohrála jak s charaktery postav, tak s popisy okolí a stálo to za to.
Příkladem úžasného popisu je Aletheyino cestování přes Alpy. Měla jsem pocit, že pokud kouknu z okna, uvidím ty vrcholky taky.
Jedním z hlavních hrdinů příběhu je i Titus Manningtree a toho nesmím zapomenout zmínit, jelikož hraje důležitou roli a je to chlap na svém místě. I když ze začátku to tak vůbec nevypadá, ale člověk míní, čas mění a hlavně, nesmí se dát na první pohled. :)

"Titus si dopis pročetl ještě jednou. Alethein rukopis byl špatně čitelný, možná to naškrábala ve spěchu. Jenže to uvolněné, živé, nedokonalé písmo mu ji náhle jasně připomnělo. S úsměvem na rtech složil list a zazvonil na Bootlea."

Celkově se mi kniha moc líbila, myslím, že každý, kdo bude tento příběh číst si zamiluje nejen Aletheu a Tita, ale musí si oblíbit i Figginsovou a lady Hermionu. Jak říkám, autorce se povedly opravdu všechny postavy, i ty nejprotivnější a nejzákeřnější jsou skoro až sympatické. :)

Doporučuji tuto knihu všem milovníkům Darcyho rodiny, romantickým duším a těm, kteří si chtějí příjemně odpočinout u krásného a milého příběhu v nádherném prostředí Anglie a Benátek. schovat popis