Hohohó! Konečně dočteno… Kniha klapla, zátka bouchla a šampus teče proudem. Slavím konečné dočtení, slavím konec svého osobního (a zcela určitě masochistického) utrpení… a nakonec slavím to, že i po tom všem mám chuť do života i k alkoholu.
Ale bacha, to ještě není konec veškerého překvapení. Dalším bodem je to, že této knize dávám dvě hvězdičky. Dvě celé hvězdičky. Neuvěřitelné. Kravina je to pořád, ale rozhodně čtivější než ty tři předchozí. Řekl bych, že se kvalita mírně zlepšila.
No ale k věci… při čtení českého překladu jsem se snažil přijít, za co a komu se ta překladatelka chtěla pomstít. Fakt úroveň překladu je fakt na mizerné úrovni… možná to bude další aspekt, proč jsem téhle knize nedal tři vrcholné hvězdičky, u kterých bych teda velice, opravdu velice dlouho uvažoval při mnohem lepším překladu.
První část knihy byl úděsný, prostředek byl dobrý a třetí část knihy byl už čirý odraz nenávisti překladatelky, nebo bůhví co v tom bylo. Ale popořadě.
První část se úrovní a kvalitou dá hravě zařadit mezi předchozí hrůzy. Prostě stále děs a při takovém množství hrozně přeslazené romantiky jsem už skoro brečel a proklínal sám sebe, že jsem si to chtěl všechno přečíst.
Nechápu, co to Meyerová předváděla… Buď si byla moc dobře vědoma toho, kdo je její publikum, nebo se jedná o velice stydlivou autorku. Stydlivou na to, aby psala červenou knihovnu (čemuž se série Stmívání skutečně rovná). Sexuální scény byly skutečně otřesná záležitost. Já jsem se prostě cítil v tom příběhu velice ochuzen o tu sexuální scénu. Všem bylo jasné, že k tomu jednou musí dojít, ale prostě takhle to odbít? Já neříkám, že bych mermomocí chtěl číst jak si to Éďa s Bellou rozdávají, ale prostě když si vezmete oplatku, asi těžko ji nakousnete z první strany, pak z druhé a zbytek vyhodit do zapomnění. A přesně tak na mě ty "erotické" scény působí. Prostě začnou tím, že si dají pusu a další věta je o slastném pocitu Belly po probuzení.
Já si myslím, že buď to Meyerová měla rozvést tak, aby to nebylo tak useknuté, prostě zajít trochu dál nebo se do toho neměla pouštět vůbec.
No druhá část… tam si tak nějak nejsem jist, jestli je něco konkrétního, co bych vytknul… nevzpomínám si, tak asi nic důležitého.
No a třetí část… dobrá část, ale poněkud zklamání. Teda v první řadě bylo otřesný číst tu třetí část po překladatelce, která očividně v tu dobu objevila nové slovo. "KÝM“… teda v takovémhle použití třeba: Šel jsem, kým jsem nebyl na konci.
Já teda nevím, mě to slovo přijde jako z nářečí, snad bych jej ani neoznačil jako spisovné, ale ať tak či onak, číst ho po sté už mi fakt lezlo na nervy a další jeho výskyt už fungoval dost dobře nasíracím způsobem. To mi fakt kazilo čtení.
No ale jinak to ušlo. Číst se ta poslední část dala, ale ten konec to bylo jen takové prdnutí do větru. Já nevím, mě to přišlo velice ochuzené, ale zase abych tomu nekřivdil… konec mi nepřišel definitivní, ale nebyl úplně ochuzen. Sakra, protiřečím si… tak tedy jinak. Konec byl chudý, ale ne extra-chudý. Lepší? :D Prostě se dalo poznat, že to je konec, ale člověk by čekal něco víc. Finální bitvu, tisíce mrtvých, potoky krve, hrdinka zbrocená potem i krví na vítězném kopečku trhá a pálí posledního nepřítele, dcera zachráněná, manžel roztrhaný na kousky, leč nespálený se dává dohromady, její milovaná rodina přežila…
A ono prd… bude válka, bude válka, bude válka, už jdou, blíží se, bude válka, bude válka… jednání… bude válka… jednání… odcházíme v míru, čau, a žili šťastně až do smrti. Takhle bych si konec ságy nepředstavoval. Já tedy ne. Neříkám, že muselo nutně dojít k boji, ale aspoň se mohlo dít něco převratného, něco, coby čtenáře zabořilo do křesla, pohovky či postele, něco, kvůli čemu by si rval do huby špalek a s vykulenýma očima a vyrvanými vlasy to četl až do samotného konce bez potřeby dýchat. No chtěl jsem moc.
Nu což, skončilo to, jak to skončilo. Rozhodně bych se nedivil, kdyby někdy vzniklo i další pokračování.
Ale teď už klid a pokoj. Přečetl jsem to… jdu se ožrat a konečně otevřu nějakou plnohodnotnou knihu. Tedy, alespoň v to doufám.
Recenze
Poslední díl, je naprosto geniálně... číst celé
Poslední díl, je naprosto geniálně vymyšlený, nechybí mu vůbec nic. Je skvěle propracovaný, uvěřitelný a místy i překvapivý. Musím říct že mě opravdu bavil.
Když se zastavím u filmového zpracování, líbil se mi zde ten moment překvapení, kdy jste si v kině říkali COŽE takhle to ale nenapsala. A právě!! Kéž by to tak napsala. Ačkoli.... ona to tak vlastně napsala, protože v tom je síla slov. schovat popis
Poslední díl, je naprosto geniálně vymyšlený, nechybí mu vůbec nic. Je skvěle propracovaný, uvěřitelný a místy i překvapivý. Musím říct že mě opravdu bavil.
Když se zastavím u filmového zpracování, líbil se mi zde ten moment překvapení, kdy jste si v kině říkali COŽE takhle to ale nenapsala. A právě!! Kéž by to tak napsala. Ačkoli.... ona to tak vlastně napsala, protože v tom je síla slov.
Tento díl se mi hrozně líbil, ale stejně Stmívání mě do toho příběhu uvedlo a vysvětlilo takže bylo nejlepší. Jediné co mi na tomto dílu nejvíce vadilo byl JACOB. Jeho vyprávění se mi tak nelíbilo jako Bellino, místo Jacoba to mohla napsat z pohledu například Edwarda nebo Rosalie... Ale určitě musím tuto knížku všem doporučit, bude například krásný dárek, kterým se nedá nic zkazit!!!
Překvapivě je konec filmu mnohem lepší než kniha, což se moc často nestává.
Pokud stále váháte, zda si pořídit tak neváhejte tahle investice se doopravdy vyplatí .
I film se (jako málokterý) vydařil.
Jsem ráda, že jsem si i přes (spíše) záporné hodnocení ságu přečetla a s teď už klidným srdcem můžu pokračovat dál :-D.
Za mě tedy velké ano.
Je fakt dlouhá, ale ve chvíli kdy už to začíná vypadat až moc nudné a člověk má chuť knihu odložit přijde největší zvrat. Dočtete to! Je to skvělý!
Tenhle poslední díl se hodně vyvedl, důstojný závěr ságy, který rozhodně má význam a zapadá důstojně. Konečně jsme se zbavili Jacoba, neplevelí vztah Edwarda a Belly (od této ságy jsem začala nenávidět milostné trojúhelníky).
Bella na svatební cestě otěhotní, těhotenství ji ještě více připoutá k Jacobovi, nikdo netuší proč... A závěrečná bitva s upíry z celého světa...
Jak říkám tenhle díl je pro mě nejlepší, prostě jsem nemohla knihu odložit, musela jsem číst a číst, až jsem na konci zjistila, že mě mrzí, že už jsem dočetla :)
Setkáme se tu s mnoha novými upířími návštěvníky, pozorujeme psychický boj mezi hlavním vlkem a upírem, který Stephenie brilatně, nenásilně a pohádkově vyřeší... Prostě co víc chtít a očekávat od romantické ságy pro náctileté?
V době 14-15 let jsem byla ze ságy unešená a byla to asi nejčtenější kniha v mé knihovně a ani zpětně se tomu nedivím a občas se k ní z nsotalgie ráda vracím.
Závěr série byl dobrý, plný akce a napětí, spojení dvou stran, které byly vždy nepřáteli. Jak říkám, tato série je pro někoho mladšího, ale já se k ní ráda někdy vrátím jako k nostalgické vzpomínce.
Bella, Edward, ach. No, prostě kniha plna zvratů. Závěrečná bitva, na kterou jsme celou knihu čekali dopadla podle mě naprosto komicky. Až jsem se vážně u toho uchechtla. Ale samozřejmě doporučuji, hlavně mladým holkám.
Konečný boj mezi Volturiovými a Cullenovými se opravdu velmi povedl. Potěšilo mě, že tady nebyl úplně obyčejný happy end, ale hrdinové pro to museli něco udělat.
Velice čtivá a poutavá kniha. Doporučuji všem.
Ale bacha, to ještě není konec veškerého překvapení. Dalším bodem je to, že této knize dávám dvě hvězdičky. Dvě celé hvězdičky. Neuvěřitelné. Kravina je to pořád, ale rozhodně čtivější než ty tři předchozí. Řekl bych, že se kvalita mírně zlepšila.
No ale k věci… při čtení českého překladu jsem se snažil přijít, za co a komu se ta překladatelka chtěla pomstít. Fakt úroveň překladu je fakt na mizerné úrovni… možná to bude další aspekt, proč jsem téhle knize nedal tři vrcholné hvězdičky, u kterých bych teda velice, opravdu velice dlouho uvažoval při mnohem lepším překladu.
První část knihy byl úděsný, prostředek byl dobrý a třetí část knihy byl už čirý odraz nenávisti překladatelky, nebo bůhví co v tom bylo. Ale popořadě.
První část se úrovní a kvalitou dá hravě zařadit mezi předchozí hrůzy. Prostě stále děs a při takovém množství hrozně přeslazené romantiky jsem už skoro brečel a proklínal sám sebe, že jsem si to chtěl všechno přečíst.
Nechápu, co to Meyerová předváděla… Buď si byla moc dobře vědoma toho, kdo je její publikum, nebo se jedná o velice stydlivou autorku. Stydlivou na to, aby psala červenou knihovnu (čemuž se série Stmívání skutečně rovná). Sexuální scény byly skutečně otřesná záležitost. Já jsem se prostě cítil v tom příběhu velice ochuzen o tu sexuální scénu. Všem bylo jasné, že k tomu jednou musí dojít, ale prostě takhle to odbít? Já neříkám, že bych mermomocí chtěl číst jak si to Éďa s Bellou rozdávají, ale prostě když si vezmete oplatku, asi těžko ji nakousnete z první strany, pak z druhé a zbytek vyhodit do zapomnění. A přesně tak na mě ty "erotické" scény působí. Prostě začnou tím, že si dají pusu a další věta je o slastném pocitu Belly po probuzení.
Já si myslím, že buď to Meyerová měla rozvést tak, aby to nebylo tak useknuté, prostě zajít trochu dál nebo se do toho neměla pouštět vůbec.
No druhá část… tam si tak nějak nejsem jist, jestli je něco konkrétního, co bych vytknul… nevzpomínám si, tak asi nic důležitého.
No a třetí část… dobrá část, ale poněkud zklamání. Teda v první řadě bylo otřesný číst tu třetí část po překladatelce, která očividně v tu dobu objevila nové slovo. "KÝM“… teda v takovémhle použití třeba: Šel jsem, kým jsem nebyl na konci.
Já teda nevím, mě to slovo přijde jako z nářečí, snad bych jej ani neoznačil jako spisovné, ale ať tak či onak, číst ho po sté už mi fakt lezlo na nervy a další jeho výskyt už fungoval dost dobře nasíracím způsobem. To mi fakt kazilo čtení.
No ale jinak to ušlo. Číst se ta poslední část dala, ale ten konec to bylo jen takové prdnutí do větru. Já nevím, mě to přišlo velice ochuzené, ale zase abych tomu nekřivdil… konec mi nepřišel definitivní, ale nebyl úplně ochuzen. Sakra, protiřečím si… tak tedy jinak. Konec byl chudý, ale ne extra-chudý. Lepší? :D Prostě se dalo poznat, že to je konec, ale člověk by čekal něco víc. Finální bitvu, tisíce mrtvých, potoky krve, hrdinka zbrocená potem i krví na vítězném kopečku trhá a pálí posledního nepřítele, dcera zachráněná, manžel roztrhaný na kousky, leč nespálený se dává dohromady, její milovaná rodina přežila…
A ono prd… bude válka, bude válka, bude válka, už jdou, blíží se, bude válka, bude válka… jednání… bude válka… jednání… odcházíme v míru, čau, a žili šťastně až do smrti. Takhle bych si konec ságy nepředstavoval. Já tedy ne. Neříkám, že muselo nutně dojít k boji, ale aspoň se mohlo dít něco převratného, něco, coby čtenáře zabořilo do křesla, pohovky či postele, něco, kvůli čemu by si rval do huby špalek a s vykulenýma očima a vyrvanými vlasy to četl až do samotného konce bez potřeby dýchat. No chtěl jsem moc.
Nu což, skončilo to, jak to skončilo. Rozhodně bych se nedivil, kdyby někdy vzniklo i další pokračování.
Ale teď už klid a pokoj. Přečetl jsem to… jdu se ožrat a konečně otevřu nějakou plnohodnotnou knihu. Tedy, alespoň v to doufám.
Stephanie Meyerová vse vsadila na boj lásky a vášně a vysloto v tomto případě na jedničku. Velmi dobře se čtoucí, doporučuji rozhodně i v originále, téhle angličtině je opravdu hodně dobře rozumět. Celá série je fajn.
Po letech vzpomínám na Twilight, a hlavně právě rozbřesk, s úsměvem na tváři.