Recenze Povídky Malostranské

Povídky Malostranské

Povídky Malostranské

258 Kč
Zobrazit knihu
Povídky malostranské čtenáři přibližují osobitý svět Malé Strany devatenáctého století plný tragických, ale i romantických či komických osudů obyvatel této čtvrti. Třináct příběhů, silně ovlivněných zážitky z autorova dětství a dospívání, původně vycházelo v různých časopisech. Ke knižnímu vydání... číst celé 

Recenze

69
4.0
hodnotilo 69 zákazníků
5
33x
4
21x
3
10x
2
5x
1
0x
Povídky Malotranské, opět další knihy z té povinné školní literatury. Mně se kniha moc líbila. Vtáhla mě do děje, oslovila mě atmoséra tehdejší Prahy. Moc se mi líbila. Povídky jsem... číst celé 
Andrea
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Povídky Malotranské, opět další knihy z té povinné školní literatury. Mně se kniha moc líbila. Vtáhla mě do děje, oslovila mě atmoséra tehdejší Prahy. Moc se mi líbila. Povídky jsem četla několikrát. Těžko říct, která byla nejhezčí. Možná, když dneska na knihu vzpomínám, vybaví se mi baba Milionová a chudák pan Vojtíšek. Navíc byly povídky i zfilmované, takže se mi navíc vybaví i úžasný herec Ladislav Pešek.
15/01/2018
Avatar uživatele
Tuto knihu jsem četla již jako povinnou četbu coby školou povinná. Už tehdy se mi příběhy líbily a dodnes se k nim ráda vracím. Povídky zobrazují život na Malé straně v devatenáctém století, jeho těžkosti i radosti. Každá z povídek obsahuje důkladné vylíčení charakteru jednotlivých postav a zajímavý příběh, mnohdy i s překvapivým rozuzlením. Jazyk je sice historičtější, ale to mně osobně nikdy vůbec nevadilo, neboť to nic nezměnilo na skutečnosti, že i tak se kniha čte velmi dobře.
29/09/2017
Avatar uživatele
Opět jedna nádherná klasika české literatury. Je mi vždycky líto, když takové literální skvosty jsou tak necitlivě nuceny žákům základních škol a studentům středních škol, až si je zařadí do šuplíčku nebrat, přitom tato kniha si to určitě nezaslouží. Čte se velmi dobře, archaický jazyk se dá zvládnout a poselství je v povídkách tolik, že člověka nejen vybaví k maturitě ale opravdu obohatí. Zahoďte předsudky a čtěte!
31/10/2017
Avatar uživatele
To je jasná klasika, kterou jsem znal už od lavic. Nedávno jsem ji dal šanci i přesto, že ve škole jsem ji byl "donucen" číst asi dvakrát a dělat z ní práce. I teď po letech oceňuji, jaká česká klasika to je. Krásné povídky. Jsou odlišně psané a i když je to psané "starou" formou, četlo se mi to dobře a zasáhlo mě to. Krásné postavy a hlavně stará Praha. Je to už srdcovka, která vás donutí se zamyslet a i vás rozesměje.
30/10/2017
Avatar uživatele
Povídky malostranské jsem četla už kdysi a znovu relativně nedávno. Některé povídky se mi líbily více, některé zase méně. Moc se mi líbila povídka "Přivedla žebráka na mizinu." Hodně smutná, ale moc hezká. A bohužel - skutečně lze i žebráka přivézt na mizinu. Líbí se mi, že se děj povídek odehrává v Praze na Malé Straně, v konkrétních ulicích.. Postavy i místa jsou pěkně prokresleny. Některé povídky mě sice tolik nebavily, ale celkově je to pěkná knížka.
3/01/2018
Avatar uživatele
Povídky Malostranské od Jana Nerudy jsem četla už kdysi. S ohledem na jazyk, je čtení pro současného čtenáře trochu náročnější, ale je to jedno z klasických děl české literatury. Charaktery jednotlivých postav jsou popsány velmi důkladně. Těžko říct, zda skutečně tito lidé na Malé straně žili nebo zda pouze Jan Neruda využil svou fantazii. Nebo je možná pravda někde mezi. Rozhodně je to ale jedna z knih, kterou by měl každý Čech znát.
31/12/2017
Avatar uživatele
Soubor povídek o obyvatelích Malé Strany v Praze, kde Neruda strávil dětství. Povídky jsou krásně vykreslené, vše si čtenář dokáže pěkně představit. Jako jedno z mála děl literatury devatenáctého století se pěkne čte. Povídky jsou poutavé svým dějem a srozumitelné. Rozhodně stojí za přečtení.
Doporučuji všem, nejen školákům, kteří by toto dílo měli jistě znát.
Hodnotím čtyřmi hvězdičkami. :))))))
20/11/2017
Avatar uživatele
Povídky Malostranské jsou souborem povídek o obyvatelích Malé Strany. Všechny postavy jsou krásně popsány, takže si je dokážeme snadno představit. Kniha patří mezi povinnou školní četbu, takže je zná snad každý. S ohledem na užívaný jazyk se čtou trochu hůře. S ohledem na dobu, kdy byly napsány, se není čemu divit, ale z obsahové stránky jsou krásně srozumitelné. Mezi mé oblíbené patří povídka Doktor Kazisvět a Přivedla žebráka na mizinu. Povídky Malostranské si zaslouží dostat šanci :)
16/11/2017
Avatar uživatele
Tento autorův nejznámější soubor povídek je pořád velmi ceněný a často ho všude zařazují do povinné četby. Já bych ho dnešním mladým úplně nenutila, myslím, že ti, kteří jsou toho schopní, k němu sami časem dospějí, aby si udělali obrázek o autorově době. Problém dělá mnohým dnes už starší jazyk, ale mně nevadil. Oceňuji jeho barvitost, zajímavost. A jednotlivé povídky jsou velmi působivé, mnohé si asi budu pamatovat napořád.
4/06/2021
Avatar uživatele
Týden v tichém domě – nejrozsáhlejší a zároveň úvodní povídka celé sbírky ukazuje typický život měšťanské rodiny hokynáře a jeho syna Václava, který byl propuštěn z úřadu, protože psal články, v nichž posuzoval své spolupracovníky, dále pak rodinu domácího Ebera, která si hraje na panstvo a skrývá, že si přivydělává šitím vojenského prádla a starého mládence Loukotu. Jsou to volně spojené příběhy, v nichž kritizuje měšťanstvo a přetvářku společnosti.
23/02/2021
Avatar uživatele
Sbírka krásných povídek od Jana Nerudy se mi líbila už na základní škole, jako povinná četba. Ale v dospělosti sem se k ní ráda vrátila. Autor skvěle popisuje prostředí Malé Strany v Praze, postavy, charaktery lidí okořeněné špetkou humoru. Mě asi nejvíc utkvěla v paměti povídka starého žebráka s názvem Přivedla žebráka na mizinu a také potom Doktor Kazisvět. Kdo má rád Prahu a její zákoutí, tomu se bude určitě líbit.
19/11/2020
Avatar uživatele
Povídky Malostranské je velice moc hezká kniha od velice známého a skvělého autora Jana Nerudy. Povídky malosranské známe asi každý ze školy, kdy jsem je museli číst a myslím si, že nejen v hodině, ale také i v povinné četbě. Povídky vyprává třináct příběhů, které se odehrávají právě na malé straně v Praze a autor v nich vzpomíná na své dětství a dospívání... Povídky jsou moc hezké a přenesou vás snadno do jejich děje.
1/09/2020
Avatar uživatele
Knihu jsem četla na gymnáziu. Byla to povinná četba. Některé povídky mě nebavily, ale některé byly zajímavé. Třeba hned ta první "Týden v tichém domě", mě neoslovila vůbec. Jediné co si z ní pamatuji je, že byla strašně dlouhá. Naopak nejvíce mi utkvěla v paměti "Přivedla žebráka na mizinu". Nejspíš to bude tím, že mi bylo pana Vojtíška opravdu hodně líto, takže to ve vás zanechá stopu. Knížku samozřejmě doporučuji, těm co ještě nečetli.
20/07/2020
Avatar uživatele
Tato sbírka povídek Jana Nerudy se mě velmi líbila, jsou to velmi krátké črty ze života lidiček na Malé Straně. Je tam vykreslen jejich všední život, jejich rozličné povahy. Čtením těchto povídek se vrátíte do dob dávno minulých, ale nebudete určitě litovat. Možná vás zaskočí poněkud zastaralý jazyk ale mě to nevadilo. Kniha je stále aktuální a má co říci i v dnešní uspěchané době, je moc pěkná, doporučuji
29/06/2020
Avatar uživatele
Knihu ''Povídky malostranské'' jsem četla už jako studentka na gymnáziu. Přiznávám, že tenkrát jsem se k nim dostávala docela z donucení. Dnes se k nim vracím velmi ráda a už jsem je četla několikrát. Pana Jana Nerudu známe všichni. Já mám ráda jeho knihy z toho důvodu, že jsou reálné a z normálního života. Konkrétně tyto povídky se odehrávají na Malé Straně. Já doporučuji i k povinné maturitě z češtiny.
22/05/2020
Avatar uživatele
Další moje oblíbená knížka z povinné četby. Tato kniha s emi velice dobře četla. Musím tedy přiznat, že jsem všechny povídky nepřečetla, ale hodně jsem přeskakovala. Přečetla jsem prostě jen ty, co mě zaujaly. Povídky z knihy jsou velice zajímavé a moc se mi líbily. Překvapilo mě, že i když jsou povídky napsané starou formou, že se mi i tak celkem dobře četly. Knihu vám za mě mohu jedině vřele doporučit!
25/03/2020
Avatar uživatele
Po přečtení prvních pár stránek si budete muset zvyknout na zastaralejší češtinu, ale i přesto se kniha četla i celkem rychle, měla jsem z ní větší strach. Čtení mě v táhlo do děje, tak moc, že jsem si myslela, že jsem se přenesla na Malou Stranu v devatenáctém století. Celkově hodnotím velmi kladně. Kromě těch Figurek, kterými jsem se opravdu prokousávala dlouho, se četla kniha skoro sama. Myslím, že se ke knize ještě někdy vrátím.
13/03/2020
Avatar uživatele
Další velká česká klasika. Nerudovy povídky z prostředí pražské Malé strany, viděno optikou jeho dětského já. Čtenář se seznámí s pestrobarevnou směsicí podivných a podivnějších figurek, nahlédne do zvyků a specifického vidění světa malostranských. U některých povídek se budete bavit, u jiných nechápavě kroutit hlavou na nespravedlností, která postihla nevinného člověka. Tohle je asi to nejlepší, co Neruda napsal. Povídky jsou čtivě a mají neopakovatelné kouzlo.
15/09/2019
Avatar uživatele
Knihu potřebovala dcera jako povinnou četbu do školy. V knihovně jsme ji nesehnaly.
1/06/2019
Avatar uživatele
Poutavé povídky z autorových dětských a dospívajících let. Pohled na Malou Stranu a Ostruhovou ulici. Všechny povídky vycházely v tehdejších časopisech Květy nebo Lumír, ale já jsem ráda za knižní podobu. Snad každý četl týden v tichém domě, přivedla žebráka na mizinu, doktora Kazisvěta, hastrmana nebo mou oblíbenou povídku Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku. Krásná mluva i povídky, určitě doporučuji všem.
16/02/2019
Avatar uživatele
Povídky Malostranské jsou dodnes skvělým průvodcem po Praze. Když je přečtete, budete se na Prahu dívat jinak. Při návštěvě budete hledat zmíněná místa. Možná, že text není napsát nejjednodušeji, ale i tak knihu mám ráda a ráda se k ní vracím. I když jde o knihu z povinné literatury, nepředstavuje to záruku na nudu. Naopak, jde o skvělou knihu, která i po tolika letech má co říct. Je to kniha, kterou byste měli nalézt ve své knihovně.
19/01/2019
Avatar uživatele
Tuto knihu jsem poprvé četla jako povinnou školní četbu. Povídky se mi líbili, popisovali život obyvatel Malé Strany v devatenáctém století. Každá ze třinácti povídek vypráví svůj vlastní zajímavý příběh. Hrdinové jsou velmi hezky vykresleny. Mě se třeba líbí povídka O měkkém srdci paní Rusky. Kniha se čte moc hezky, i když jazyk není zrovna nejmodernější. Za mě můžu knížku doporučit, uvidíte, že se Vám bude líbit a pobavíte se.
15/01/2019
Avatar uživatele
Malá Strana a Jan Neruda. Jakmile čtenář slyší tyto dva pojmy okamžitě mu na mysli vytanou právě Povídky malostranské. Kniha, kterou každý z nás zná z povinné četby, nicméně kniha, ke které se čtenář rád vrací. Nerudovo líčení postav a jejich charakterů, příběhy - někdy smutné, někdy komické, to vše má společného jmenovatele - právě Malou Stranu. Každý si najde svou oblíbenou povídku či postavu, která je mu něčím blízká nebo jejíž příběh se nás osobně nějakým způsobem dotýká. Doporučuji
18/12/2018
Avatar uživatele
Jan Neruda, který sám bydlel na Malé Straně v Praze, a který naprosto mistrně popisuje ve svých povídkách klasické příběhy a především výborně vybroušené charaktery malostranských postav. Podle knihy byly natočeny vynikající kratší filmy, které stojí za shlédnutí. FAscinující spojení autora Nerudy a herce Kemra je nesmrtelné. Kniha patří rozhodně a zaslouženě mezi klasicku české literatury a základy literárního vzdělání.
8/11/2018
Avatar uživatele
Povídky Malostranské jsem už četla dvakrát. Jednou na základní škole a po druhé před několika měsíci, když jsem na ně náhodou narazila u babičky na půdě. Na základní škole se mi ta knížka moc nelíbila, nebavila mě. A teď? Před několika měsíci jsem si čtení Povídek Malostranských užívala :) Asi se vyplatí si některé knížky přečíst znovu, s odstupem času. Nejspíš na každou knížku potřebujeme nějak dospět :)
26/09/2018
Avatar uživatele
Jedna z mála knih z povinné četby, která se dá přečíst. Jan Neruda byl skvělý spisovatel, také to dokazuje svými výbornými knihami.
Náměty k povídkám čerpá ze vzpomínek na jeho dětství strávené na Malé Straně. Všechny povídky se mi četly velice lehce. Připadalo mi jako by vedle mě seděl sám Neruda a vyprávěl co se dělo. Styl psaní je srozumitelný. U některých povídek se i nasmějete. Povídky doporučuji všem.
9/09/2018
Avatar uživatele
Asi nejznámější kniha od Jana Nerudy, která je zařazena právem do povinné četby na základních školách. Tento soubor povídek obsahuje tak známé povídky jako Jak si Nekouřil Pan Vorel Pěnovku nebo Hastrman. Mně se asi nejvíc líbila povídka Přivedla žebráka na mizinu, proto mě asi i nejvíc utkvěla v paměti, která vypráví příběh o dobrém žebráku panu Vojtěškovi, o kterém jiná žebračka roznesla pomluvy, že v Praze pan Vojtěška vlastní dva domy. Lidé se od něj odvrátili a přestali mu dávat jídlo.
28/08/2018
Avatar uživatele
Je dobře, že se Povídky malostranské řadí mezi povinnou školní četbu, protože bychom měli znát naše literární dědictví. Povídky jsou čtivé i v dnešní moderní době díky Nerudovu osobitému stylu psaní, které čtenáře lehce vtáhne do děje. Navíc povídky nemusíte číst všechny, ale vybrat si jen ty, které vás zaujmou - ale všechny mají společné to, že krásně vykreslují atmosféru dobové Prahy a zároveň znázorňují různorodé lidské charaktery, někdy až na hraně grotesknosti.
27/07/2018
Avatar uživatele
Malostranské povídky od Jana Nerudy, zná snad každý školák, je jako povinná četba, nebo následně i na střední škole jako povinná četba k maturitě. I já jsem jí vybrala a nakonec i vytáhla u státní maturity. Knížku jsem četla několikrát a i v dospělosti se k ní ráda občas vrátím. Knížka mě zaujala a myslím, že by neměla chybět v žádné domácí knihovně. Není náročná na čtení a tuhle knížku by měl znát i ten co čte jen s donucením.
25/03/2018
Avatar uživatele
Povídky Malostranské jsou podle názvu povídky z oblasti Malé Strany, do které chodili obchodníci a bohatí lidé, kteří si zde vyprávěli nejrůznější příběhy spjaté s Malou Stranou. Pan Ryšánek a pan Schlegel, kteří sedávali u jednoho stolu, ale nikdy spolu nepromluvili, jsou hlavními hrdiny. Jednou pan Ryšánek onemocněl a půl roku do hospody nepřišel. Když se po vážné nemoci dostavil a chtěl si v hospodě zapálit, zjistil, že si doma zapomněl tabák. Pan Schlegel mu nabídl svůj a pak spolu zase začali postupně mluvit.
28/02/2018
Avatar uživatele
Povídky malostranské jsou jedna z mála knih, které mě oslovili už na střední škole v rámci povinné četby. Vždy, když se procházím Prahou, zvláště pak v historickém centru, tedy na Malé Straně, vzpomenu si na Jana Nerudu a představuji si, jak žil a pak to postupně povídku po povídce sepsal do knihy.
Povídky jsou stručné, četla jsem již několikrát a vždy mají pro mě jisté kouzlo. Ta atmosféra z nich je cítit.
31/01/2018
Avatar uživatele
Kdo z nás nečetl alespoň jednu povídku od Jana Nerudy. Pro mě jsou povídky čtení na odlehčení chvilky, i když pod některými je skrytý podtext, ke kterému je nutné se prokousat. Je také zajímavé, jak se mi změnilo i vnímání těchto povídek, které jsem právě četla několikrát. A proto si myslím, že je kniha spíše vhodná pro starší, kteří lépe poodhalí to, co je psáno mezi řádky. Knihu vřele doporučuji, k maturitě jako dělaná.
30/09/2017
Avatar uživatele
Tato četba je stará přes sto let. Kniha se dočkala několika výdání a věřím, že přibydou další a další. Jan Neruda, jenž se na Malé Straně narodil, tam plných pětatřicet let žil a prožíval své první lásky a přátelství, což se samozřejmě v jeho povídkách odrazuje a jsou díky tomu skvělé. Popisují město takové jaké opravdu je.

Jak už to u povídkových knih bývá některé povídky jsou horší a některé zase lepší.
9/05/2021
Avatar uživatele
Povídky Malostranské - veledílo Jana Nerudy. Kniha je plná povídek.. náměty k povídkám autor čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená na Malé Straně. Čtenáři se v nich mohou vžít do věrného obrazu každodenního života měšťanů i prostých obyvatel města v polovině 19. století. Jeho postavy jsou vždy pečlivě a podrobně charakterizovány. Jsou zde povídky jako třeba Týden v tichém domě, Hastrman a nebo Doktor Kazisvět.
5/09/2020
Avatar uživatele
Kniha Malostranské povídky se mi moc líbila četla jsem je nedávno, jako povinná četba mne povídky minuly. Kniha ukazuje život obyčejných lidiček na Malé Straně v 19. století. Je to život veselý, někdy smutný, z knihy na mne dýchá nostalgie po starých časech i když život tehdy nebyl jednoduchý. Ale obyvatelé Malé Strany ho žili jak uměli. Kniha nutí k zamyšlení, jak se vše mění. Při čtení vám může dělat potíže poněkud archaický jazyk, ale to překonáte
7/07/2019
Avatar uživatele
Povídky Malostranské mám rád, dodnes, když procházím Malou Stranou, často přemýšlím, jak to zde vypadalo v dobách, kdy tu žil Jan Neruda. Řada povídek je notoricky známá, některé z nich se dočkaly též televizního zpracování. Jazyk knihy je sice poměrně archaický, knížka má ale tu výhodu, že všechny povídky jsou snadno zapamatovatelné, takže si je jen tak nezapomenete a děj se vám snadno vybaví (alespoň já to tak mám). Doporučuji.
30/08/2018
Avatar uživatele
Toto je četba, kterou mám spojenou se svými školními léty, jelikož jsme tuto knížku museli číst na základce i na střední škole, jelikož jsem si ji vybrala i do seznamu své maturitní četby. Tato knížka se velmi dobře čte, ale musím se přiznat, že mezi mé oblíbené knížky ze školy tato bohužel nepatřila. Některé příběhy se mi velmi líbily, ale pár jich bylo trošku slabších. Avšak i dnes si některé dokáži vybavit, což o něčem vypovídá.
28/12/2021
Avatar uživatele
Rovněž já jsem se s knihou poprvé setkala v rámci povinné školní četby. Tehdy se mi povídky vůbec nelíbily, text se mi četl špatně a mnohým příběhům jsem pořádně nerozuměla. Postupem času jsem změnila názor: nyní si ráda vychutnám krásnou, starou češtinu a Prahu devatenáctého století. Přesto si myslím, že autor nezvolil šťastně pořadí povídek. Dle mého názoru nejméně čtivý a velmi rozvleklý příběh zařadil do knihy hned na první místo. Odhaduji, že tato skutečnost mnohé čtenáře odrazuje.
26/10/2020
Avatar uživatele
Díky preciznímu stylu autora byla většina postav výborně typizována i přesto, že povídky byly většinou krátké. S pomocí pár chytře užitých přirovnání dokáže autor úžasně popsat jejich vzhled a povahy, aniž by čtenáře nudil zbytečnými detaily. Povídky mají většinou jasnou, kritickou či ironickou pointu. Hvězdičku ubírám za první a poslední povídku - Týden v tichém domě a Figurky. V první nahlížíme na osudy lidí žijících v jednom domě, přesto ale postrádám nějaký hlubší smysl nebo pointu, typický pro ostatní povídky. Povídka Figurky se sice zaměřuje na studenta práv(?), ale vleče se a taktéž postrádá Nerudovu publicistickou stručnost.
18/10/2019
Avatar uživatele
Musím říci, že Týden v tichém domě mne dost jednoznačně odrazoval od dalšího čtení a věrna názvu povídky jsem ji opravdu četla asi týden. Množství postav, nepoutavý děj a příliš popisných, nezáživných scén ale vystřídá v dalších povídkách humor, inteligentní pointa, laskavost, i tragédie, smutek a zoufalství – to vše jako součást všedního dne obyčejných lidí, kteří psali historii Malé strany (a jejíž součástí se na tu krátkou chvilku několika stránek textu také stanete).
25/08/2019
Avatar uživatele
K Povidkam malostranskym bych se asi sama neodhodlala, nebyt povinne cetby, ackoli autor popisuje mista, ve kterych jsem vyrostla. Nostalgicka atmosfera stare Prahy, usmevne i smutnejsi historky, psano ctivym zpusobem. S autorem samotnym mam trosku problem kvuli jeho antisemitismu, ktery povazuji za zpatecnicky, zbytecny a nehodny jeho intelektualu. Nicmene knizka samotna ma svou hodnotu a do povinne cetby patri.
27/01/2019
Avatar uživatele
Povídky malostranské od Jana Nerudy jsem zaznamenala již na základní škole, kde jsme je museli povinně číst. Líbilo se mi zachycení poměrů a prostředí v Praze, a celkový Nerudův styl. Teď po několika jsem do nich opět nahlédla, a mrzí mě, že pro minimum času si je nemohu v nejbližší době přečíst znovu. Je to česká klasika, kterou by si měl každý projít. Archaismy mi při čtení vůbec nevadily, což bývá můj obvyklý problém.
16/04/2018
Avatar uživatele
Povídky Malostranské jsou zatím nejlepší povídky, které jsem kdy četla. Nejvíce se mi líbila povídka Přivedla žebráka na mizinu, protože závist tohoto typu je i dnes a vždycky byla i bude a U tří lilií, kvůli tomu, že zde Neruda sám i vystupoval. Jinak tuto knihu můžu určitě doporučit, protože se velmi dobře čte a navíc je v kánonu povinné četby k maturitě, což už je pořádný důvod proč tuto knihu číst.
22/09/2017
Avatar uživatele
Neruda, klasik.
Prostředí Malé strany je pro mě poměrně známé a tak jsem si četbu užívala o to víc.
Krásné vykreslení postav.
Je pravda, že nejde o nejjednodušší četbu, kterou může člověk zvolit, ale vzhledem k tomu, že jde o jedno ze stěžejních děl české literatury, měl by se na něj každý čtenář zaměřit.
Povídky Malostranské asi nebudou patřit mezi mé nejoblíbenější knihy, ale přesto jsem ráda, že jsem si tuto klasiku mohla přečíst a najít její kouzlo.
11/09/2017
Avatar uživatele
Povídky malostranské jsou příjemné české dílo od pana Nerudy. Jednotlivé povídky jsou relativně krátké a zajímavé. Jazyk je sice trošku zastaralý (což je jasně, povážíme li dobu, kdy vznikly), ale po druhé povídce si zvyknete. Přestože toto vydání má přes dvě stovky stránek, já mám doma kratší a přečetla jsem ho relativně rychle.
Knihu rozhodně doporučuji těm, kteří si chtějí přečíst nějakou českou klasiku.
10/09/2017
Avatar uživatele
Další z české klasiky,které je v povinné četbě k maturitě. Nečekala jsem,že budou bavit až tak moc,ale upoutal mě Nerudův styl psaní v archaické formě. Líbil se mi i jeho humor,obzvlášť v povídce Figurky. V povídkách nejde ani tak o to,co se v nich děje,ale spíš o postavy,které Neruda založil na tom,co sám jako dítě na Malé Straně vypozoroval. Nejvíce se mi líbila povídka Pan Ryšánek a pan Schlegl,kterou jsem si pamatovala už ze základní školy,kde nám o ní vyprávěl učitel češtiny.
9/07/2017
Avatar uživatele
Soubor povídek od Jana Nerudy, jsem si také vybrala k maturitní četbě, ovšem také toho lituji. Povídky byly těžké na zapamatování, pletla se mi jména i názvy povídek, které většinou ani nedávaly smysl.
Možná kdybych tuto knížku nečetla kvůli maturity a testu ve škole, kdy jsem si o povídkách musela pamatovat každý malý detail, tak by se mi to možná líbilo.
Jediná povídka, která mě nějak zaujala a více bavila, byl Doktor Kazisvět.
13/01/2021
Avatar uživatele
Povídky Malostranské jsou jedním z nejslavnějších literárních děl spisovatele Jana Nerudy. Mám literaturu této doby moc ráda a stejně tak miluji i Malou Stranu v Praze, kterou jsem si prošla snad tisíckrát. Ať se ale snažím, jak chci, nemůžu této knize přijít na chuť. Pokoušela jsem se ji číst už mnohokrát, ale vždy jsem to v nějakém úseku vzdala. Neříkám, že je to špatně napsané, ale bylo to pro mě tak trošku nudné a nesympatické.
18/08/2018
Avatar uživatele
Už je to docela dlouho co jsem knížku četla ,protože to bylo někdy v 7. třídě na základní škole. Pořád si ,ale docela pamatuji atmosféru kterou knížka vyzařovala a jak příjemně se četla. Všechny povídky jsem nečetla ,ale to co jsem četla mi stačilo na to ,abych se o knížce udělala vlastní názor. Pokud vám učitel ve škole knížku zadal , myslím že nemusíte být smutní, protože ,i když i já jsem odpůrce povinné četby ,tak se mi knížka četla poměrně dobře
27/06/2018
Avatar uživatele
Protože literaturu miluju - i tu klasickou, moc se stydím za to, co teď napíšu. Povídky malostranské Jana Nerudy jsem nikdy nebyla schopná přečíst celé. Není to o tom, že bych k nim měla takový odpor - naopak, některé povídky mám opravdu ráda, líbí se mi atmosfér Malé Strany, která z nich sálá, a spíše čtu dokola právě ty mé oblíbené. Pak sáhnu po jiné knize a k těm, které jsem ještě nepřečetla, už se prostě nedostanu. Musím se konečně zaměřit i na ty ostatní.
28/02/2018
Avatar uživatele
Tuto knihu jsme měli za povinnou četbu, tak jsem se tomu moc vyhnout nemohla. Musím říct, že kniha nebyla tak hrozná, jak jsem čekala (z mého pohledu).
I teda mě nejvíc odrazovalo to, že se mi to dost špatně četlo a špatně jsem to chápala, tak jsem si musela většinu povídek hledat i na internetu, abych jim více porozuměla.
Ale přesto jsou tu povídky, na které nezapomenu. Jsou tu povídky, u kterých je většinou něco smutného, možná až na jednu. Kniha byla dobrá, jen se mi dost špatně četla a musela jsem se do ni často nutit.
6/01/2018
Avatar uživatele
Povídky malostranské od Jana Nerudy mě nijak zvlášť neoslovily. Musela jsem to číst kvůli škole, sama bych po tom asi nesáhla. Je to jeden z těch spisovatelů 19. století, jehož styl psaní mě nijak neoslovil a vůůůbec mě to nebralo. Pro mě to byla taková dost kniha na usínání, než aby mě to bavilo a zvládala jsem to přečíst s chutí. Takže za mě strašně nudná kniha, kterou rozhodně nemohu doporučit k maturitě.
28/07/2020
Avatar uživatele
Tohle nebyl úplně můj šálek čaje. Některou klasiku/povinnou četbu mám ráda, ale tohle ne. Některé povídky byly fajn a líbily se mi (Pan Ryšánek a pan Schlegl, O měkkém srdci paní Rusky, Svatováclavská mše), ale většina mě neoslovila. Nebýt školy do této knihy bych se ani nepustila a upřímně bych o nic neřišla. Pokud narazíte na některou ze zmíněných povídek přečtěte si ji, ale jinak to za to opravdu nestojí.
7/05/2020
Avatar uživatele
Nevím, nakolik by se dnes uživil Neruda jako fejetonista v dnešní době. Ačkoli jsou povídky výběr toho nejlepšího, je evidentní, že byly pořízeny v době, kdy byli čtenáři schopní konzumovat i podstatně delší a náročnější texty než dnes. Naštěstí existuje také možnost zhlédnout je jako seriál, takže slabším povahám doporučuji je provařené povídky jako Doktor Kazisvět nebo Přivedla žebráka na mizinu :).
29/07/2019
Avatar uživatele
Tato povídková kniha (ačkoliv je nemám ráda) se mi celkem líbila. Některé povídky byly samozřejmě slabší, ale tomu se nikde nevyhneme. Například první povídka - Týden v tichém domě, se mi četla velice špatně, a výsledný dojem z ní je takový jinaký, děj veškerý žádný. Ale pak jsou tu například povídky Přivedla žebráka na mizinu, Doktor Kazisvět nebo U Tří lilií, a ty se mi líbily moc. U první povídky autor opravdu mistrně vystihl, jakou mají moc pomluvy a hloupé povídačky.
1/02/2019
Avatar uživatele
Přestože jsem velkou fanynkou Jana Nerudy a, jeho vizionářské vize a velká většina jeho díla mi je doopravdy blizka, tak toto jedno z jeho nejznámějších děl mě naprosto neoslovilo, ani sama nevím proč a nedokážu to pojmenovat..
Na Malé Straně v Praze jsem strávila velkou část svého života a přesto mi malostranské povídky nesedly a to ani obsahem jednotlivých povídek,ani pointou, ani způsobem podání..
12/09/2018
Avatar uživatele
Povídky Malostranské jsou krásná sbírka povídek, ze kterých jde cítit jak kouzelná atmosféra staré Prahy, tak Nerudova láska k městu. Je to takové vtipné, laskavé čtení. Bohužel mě Neruda ani po několikátém pokusu neoslovil. Povídky jsou poměrně dlouhé a já se do jejich čtení musela často nutit. Možná mi nesedl styl psaní, možná téma, netuším, ale teď, pár měsíců po dočtení, si už ani nepamatuju, o čem některé byly.
24/08/2018
Avatar uživatele
Doporučená (eventuálně povinná) četba je vždy dost specifická, člověk ji v naprosté většině případů čte proto, že musí. To ovšem neznamená, že se mu bude líbit a že by po ní sáhl sám od sebe. Ačkoli se mi líbí Nerudovy básně a fejetony, Povídky malostranské jsou podle mě slabší. Některé příběhy sice mají hlubší myšlenku, ale přesto jsem si jistá, že se k této knize nebudu vracet. Hlavním problémem není už poněkud zastaralý jazyk, ale nudnost a rozvleklost textů. Navíc velká část příběhů působí pochmurně a někdy až depresivně (což nemám u knih ráda).
22/01/2018
Avatar uživatele
Nerudovy povídky mě potěšily svojí rozmanitostí a netradičností. Jediné co povídky mají společné je prostředí Malé Strany. Nejvíce mě na knize zaujalo, jak se Neruda snaží udržet čtenářův zájem i napětí, např. přímým vyprávěním, zápisy, dopisy, formou deníku, atp. Před přečtením bych nevěřila, že takováto česká klasika, ve smyslu povinné četby na středních školách, mě může zaujmout a dokonce i pobavit.
18/08/2017
Avatar uživatele
Jan Neruda je součástí autorů, kteří jsou na seznamu povinné četby SŠ či víceletých gymnasií. Tento autor je na seznamu právem. Jeho styl psaní pozbývá čtivosti a místy ztrácí čtenář dějovou niť. Nicméně v příbězích lze najít místa, která vás naopak chytnou. Tato kniha mě nikdy moc nelákala a ani po přečtení nemám chuť se k ní vracet. Ovšem filmová zpracování některých těchto povídek jsou velmi zdařila a lze říct, že předčí psanou formu.
9/07/2017