Kniha se mi líbila. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2010 a další ceny. Určitě si všechna ocenění zaslouží. Kniha je poměrně obsáhlá, je rozvláčnější, ale z druhé strany pokud se čtenář začte a příběh ho osloví, tak mu čtení bude ubíhat rychle a nakonec nebude od knihy chtít odejít. Kniha má 5 částí. Když jsem si pročítal Kanón titulů (seznam knih k povinné četbě) k maturitě ze střední školy, kterou jsem absolvoval, narazil jsem v tomto seznamu také na tuto knihu. Určitě souhlasím s tím, že tato kniha je vhodná k zařazení do Povinné četby a student si tuto knihu může vybrat k maturitě, pokud bude chtít. Možná také jiné střední školy zařadily tuto knihu do Povinné četby.
Při čtení jsem se ptal sám sebe, čím se provinila Gerta Schnirch, že musela odejít z Brna, kde vyrůstala a měla svoje kořeny?! Bezprostředně po skončení 2. světové války byli někteří Němci žijící v Brně donuceni odejít na jiné místo. Během pochodu řada lidí zemřela (ženy, starší lidé, děti), museli zůstat v táborech, kde bylo nedostatek jídla, někteří Češi se nechovali k Němcům dobře. Byly to hrozné okamžiky. Gertina maminka byla Češka, její otec byl Němec. Gerta a jiní lidé se ničím neprovinili a museli trpět, procházeli peklem, které si nepochybně nezasloužili, ačkoliv byli Němci. Hitler prohrál válku, Češi chtěli pomstu a chtěli spravedlnost a tu spatřovali v tom, aby z města Brna pokud možno všechny Němce vyhnali. Když se na to dívám, tak to bylo "divoké" období, kdy se nehledělo nalevo, napravo a došlo ke křivdám na Němcích, kteří si to nezasloužili. Samozřejmě, že někteří Němci si zasloužili potrestat, když se provinili během války vůči Čechům, kdy třeba spolupracovali s Nacisty, udávali lidi, aby měli prospěch. Ale jak k tomu přišli Němci - muži nebo ženy, kteří se ničím neprovinili, kteří nesympatizovali s Hitlerem, žili spořádaným životem a hleděli si svého? Všichni Němci nebyli stejní, ale při odsunu Němců nikdo nezkoumal, jestli byl "špatným" nebo "dobrým" Němcem. Vyšlo nařízení a lidé museli opustit domovy. Při čtení mi to připadalo jako "oko za oko, zub za zub," jakoby se obrátily role a Češi ponižovali Němce, byla v nich zloba, nenávist a opovržení vůči Němcům, jakoby se nepoučili z války a nezamysleli se nad tím, kam nenávist vůči jiné národnosti (rase) může zajít. Myslím si, že mělo být provedeno šetření, kdo se provinil a kdo nikoliv a na základě toho pak vydat nařízení, kdo může zůstat v Brně, kdo má být potrestán či kdo se musí odstěhovat. Z tohoto hlediska by to bylo určitě spravedlivé a Gerthin život se mohl vyvíjet jiným směrem. Další kapitolou bylo zabavování majetku Němcům, často nelidské zacházení, pokud Němci pracovali pro Čechy, probíhalo zabíjení Němců a klidně bych použil slovo vraždy, které se neprošetřovaly. Jakoby si někteří Češi říkali, že mají právo usmrtit jakéhokoliv Němce, pokud to uznají za vhodné..
Kniha mi určitě rozšířila obzory na problematiku vysídlení Němců, kterou autorka vykreslila v tomto románu. Myslím si, že jsem obdobnou knihu ještě nečetl a určitě byla pro mě kniha přínosem. V knize se střídají pohledy různých postav, což knize určitě prospělo. Během knihy jsem byl mnohdy smutný, jak se vyvíjel život Gerty, jak se k ní a k ostatním Němcům chovali lidé, když od konce války uběhla spousta času. Mnohdy jako k nepřátelům a méněcenným občanům, kteří by udělali nejlépe, kdyby si zabalili svých "pět švestek" a odtáhli pryč a již nikdy se jim neukazovali na očích! Sledujeme život Gerty od jejího mládí až do jejího staří a během svého života je svědkem důležitých událostí, které se odehrají v Československu.
Recenze
Kniha líčí nejen bolest těla po ráně pažbou do zad, ale i dlouhou tupou bolest potupy razítek a anonymních úředníků, kteří dokázali ničit životy i léta poté, kdy si již společnost hrála na mír a spravedlnost... Silná kniha, kterou by měl přečíst každý schovat popis
Kniha líčí nejen bolest těla po ráně pažbou do zad, ale i dlouhou tupou bolest potupy razítek a anonymních úředníků, kteří dokázali ničit životy i léta poté, kdy si již společnost hrála na mír a spravedlnost... Silná kniha, kterou by měl přečíst každý
Má první kniha od Kateřiny Tučkové... Jsem velice rád, že jsem po této knize sáhl... Přiznávám, že to pro mě bylo docela těžké čtení... Nicméně, nelituji... Vůbec... Domnívám se, že by si knihu měl přečíst každý... Je to takový pohled na dění po válce z německé strany... Hlavní hrdinkou knihy je mladá žena Gerta Schnirch, která je maminkou několikaměsíční dcerky Barbory... Gerta Schnirch je potomkem české ženy a německého otce... Gerta je po válce odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň... Vyčerpávající pochod pro ni skončí v Pohořelicích...
...Úmrtní kniha... Zvláštní kniha úmrtí obsahovala karty zemřelých... Když jimi listoval, zjistil, že se neliší ani jediná... Dysenterie... Dysenterie a marasmus senilis, tedy stařecká sešlost... Dysenterie a marasmus senilis... Desetkrát, dvacetkrát, ve čtyřech stovkách... Stejné úmrtní karty... I u žen narozených ve dvacátých letech... I u dětí... Dysenterie a marasmus senilis...
... jen v okolí Brna bylo plno zmrzačených mrtvol lidí, kteří byli z většiny usmýkáni, ubiti, utýráni nebo zastřeleni ranou do týla... mimo to v Pohořelicích zahynuly tisíce... podle velmi skromných odhadů zahynulo při pochodu téměř deset tisíc lidí...
Smutná četba... I přesto doporučuji...
Vyhnání Gerty Schnirch je o tom, jak Gerta fandila ve válce špatnýmu týmu a pak musela za trest jít pěšky z Brna někam za Pohořelice. Moc dobře vím, co takový pochody obnáší, protože my jsme takhle s kluky taky v mládí chodili na diskotéky, až do Blížkovic, to bylo dobrejch sedm kilometrů, opilí, v noci a ještě ke všemu po polňačce. Žádná zábava, můžu potvrdit.
Problém s knížkou mám ale ten, že Tučková zdárně a otrocky vybarví šablonu hodné mladé poloněmky, co za nic nemůže a na bedra ji nasere všechny problémy, které se v Čechách vyskytly. Ani na sekundu jsem tý holce nemohl fandit, protože místo živý postavy jsem viděl jen prostředek, jak do knihy nacpat kroniku konce války v Brně. Moc tomu ze začátku nepomáhaly ani dialogy, který byly tak toporný, že by je měl problém ukočírovat i Filip Renč.
Pak to trochu zachránila docela dlouhá pasáž na vesnici, kde se Gerta proměnila v moravský Amistad. Tam to docela šlo a celá ta fraška s přerozdělováním půdy a následnou kolektivizací nevypadala tak násilně napatlaná na její osud. No a pak už si asi Tučkyně řekla, že když jednou píše román, tak do něj narve úplně všechno a za chvilku jsme tu měli soudruhy, šedesátý osmý rok a STB a to už jsem si připadal, že čtu Foresta Gumpa co místo běhání touží celý život jezdit šalinó. Nedalo se to vydržet a už vůbec tomu nepomáhal Tučkové styl, který jako by vypadl z pera nějaký angažovaný červenoknihovnice.
Že to všechno bylo za války špatný a po válce taky špatný víme všichni, stejně tak, že Češi i Němci byli v těch letech stejná verbež a nemají si co vyčítat. Ale číst(psát) o tom takovouto umělohmotnou kroniku nemá moc smysl.
Snad jen doporučím všem čtenářům, aby si před touto knihou nejdříve podívali např. na knihu Fotograf z Osvětimi, nebo dvoudílnou Na smrť.
S hlavní postavou prozívame dobu druhé světové války až více méně do současnosti. Není to rozhodně žádná ,,hrdinka,, a vlastně mi byla zvláště později dost nesympatická, ale právě i proto jsem měla pocit, že se jedná o skutečnou osobu. To co jako dívka z německo-české rodiny zažila během války a zvláště po ní ... No nebudu spoilerovat, ale poznamenalo by to každého.
Každopádně rozhodně doporučuji a zařadila bych knihu do povinné četby, už třeba jen protože je třeba si připomínat, že dějiny nejsou černobílé a lidé během nich pořád musí žít své životy.
Při čtení jsem se ptal sám sebe, čím se provinila Gerta Schnirch, že musela odejít z Brna, kde vyrůstala a měla svoje kořeny?! Bezprostředně po skončení 2. světové války byli někteří Němci žijící v Brně donuceni odejít na jiné místo. Během pochodu řada lidí zemřela (ženy, starší lidé, děti), museli zůstat v táborech, kde bylo nedostatek jídla, někteří Češi se nechovali k Němcům dobře. Byly to hrozné okamžiky. Gertina maminka byla Češka, její otec byl Němec. Gerta a jiní lidé se ničím neprovinili a museli trpět, procházeli peklem, které si nepochybně nezasloužili, ačkoliv byli Němci. Hitler prohrál válku, Češi chtěli pomstu a chtěli spravedlnost a tu spatřovali v tom, aby z města Brna pokud možno všechny Němce vyhnali. Když se na to dívám, tak to bylo "divoké" období, kdy se nehledělo nalevo, napravo a došlo ke křivdám na Němcích, kteří si to nezasloužili. Samozřejmě, že někteří Němci si zasloužili potrestat, když se provinili během války vůči Čechům, kdy třeba spolupracovali s Nacisty, udávali lidi, aby měli prospěch. Ale jak k tomu přišli Němci - muži nebo ženy, kteří se ničím neprovinili, kteří nesympatizovali s Hitlerem, žili spořádaným životem a hleděli si svého? Všichni Němci nebyli stejní, ale při odsunu Němců nikdo nezkoumal, jestli byl "špatným" nebo "dobrým" Němcem. Vyšlo nařízení a lidé museli opustit domovy. Při čtení mi to připadalo jako "oko za oko, zub za zub," jakoby se obrátily role a Češi ponižovali Němce, byla v nich zloba, nenávist a opovržení vůči Němcům, jakoby se nepoučili z války a nezamysleli se nad tím, kam nenávist vůči jiné národnosti (rase) může zajít. Myslím si, že mělo být provedeno šetření, kdo se provinil a kdo nikoliv a na základě toho pak vydat nařízení, kdo může zůstat v Brně, kdo má být potrestán či kdo se musí odstěhovat. Z tohoto hlediska by to bylo určitě spravedlivé a Gerthin život se mohl vyvíjet jiným směrem. Další kapitolou bylo zabavování majetku Němcům, často nelidské zacházení, pokud Němci pracovali pro Čechy, probíhalo zabíjení Němců a klidně bych použil slovo vraždy, které se neprošetřovaly. Jakoby si někteří Češi říkali, že mají právo usmrtit jakéhokoliv Němce, pokud to uznají za vhodné..
Kniha mi určitě rozšířila obzory na problematiku vysídlení Němců, kterou autorka vykreslila v tomto románu. Myslím si, že jsem obdobnou knihu ještě nečetl a určitě byla pro mě kniha přínosem. V knize se střídají pohledy různých postav, což knize určitě prospělo. Během knihy jsem byl mnohdy smutný, jak se vyvíjel život Gerty, jak se k ní a k ostatním Němcům chovali lidé, když od konce války uběhla spousta času. Mnohdy jako k nepřátelům a méněcenným občanům, kteří by udělali nejlépe, kdyby si zabalili svých "pět švestek" a odtáhli pryč a již nikdy se jim neukazovali na očích! Sledujeme život Gerty od jejího mládí až do jejího staří a během svého života je svědkem důležitých událostí, které se odehrají v Československu.
Dávám plný počet a doporučuji.
P.S. Jen ten konec, ten mě vzal jako matku u srdce. Asi bych se bez něj obešla.
Gerta Schnirch je poloviční Němka a má jen několikaměsíční dcerku, přesto je tvrdě „odsunuta" společně s ostatními směrem na Vídeň. Zažívá velice vyčerpávající pochod a skončí v Pohořelicích. Zde se Gerta zachrání při nucených pracích na vinohradech. Zažívá velmi tragické období nástupu komunismu.
Kniha je opět propracovaná do všech podrobností. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací o této době. Knížka je napsána úžasně čtivě, jak to jen autorka umí. Naprosto všem doporučuji.