Juliette je zavřená už 264 dní. 264 dní, kdy nepromluvila s živou bytostí, je to 264 dní plných ticha a jenom jejích myšlenek. Když ji zavřeli do tohoto ústavu, nevěděla co se děje a co s ní bude. Nevěděla, jak to tam chodí, nevěděla vůbec nic. Byla sama. Ostatně, jako celý její život.
Juliette nikdy nepocítila dotyk jiného člověka. Nemohla, pokud by ten dotyčný nechtěl zemřít. Její dotyk je totiž bolestivý až smrtící. Nesmí se nikoho dotknout, nikdy neucítí jaké to je, když se jí někdo dotkne. Vždy se bude muset stranit lidí, kteří na ní koukají jako na zrůdu a i Juliette si myslí, že ona opravdu zrůda je. Má za to, že je prokletá.
Rodiče se jí zbavili a Obnova jí nechala zavřít do tohoto vězení, Juliette pozoruje svět malým okénkem a vidí, jak moc se svět mění. Ptáci nelétají po obloze, stromy skoro žádné nejsou. Není skoro nic.
Jenom Obnova, která se snaží si svět uspořádat k obrazu svému tím, že všechno, co doposud bylo zničí. Umění, knihy, rostliny všechno. Jednoho dne se Juliette vzbudí a zjistí, že už není v cele sama, ale s ní spoluvězeň. A Juliette z něho má strach, co když jí přišel zabít? A bránila by se vůbec?
Juliette zjistí, že se jedná o jejího spolužáka ze školy. Zřejmě si jí nepamatuje, protože se jí ptá na jméno a na to proč je tady. Po pár dnech se spolu sblíží a Juliette mu začne důvěřovat, ale o to je bolestivější, když zjistí, že jí Adam zradil a pracuje pro Obnovu.
Juliette je odvedena z vězení a má být hračkou pro Warnera, který si myslí, že si jsou podobní, že jsou stejní a budou spolu dobře vycházet, chce její dar pro sebe a taky to před ní netají. Warner je Juliette fascinován, ale Juliette se Warner hnusí, je totiž velitel v Obnově.
Knihu jsem přečetla za jeden den. Děj mě vtáhnul a já nemohla přestat číst. Děj ubíhá rychle, nepřišlo mi, že by se to nějak táhlo, pořád se něco dělo.Jediné, co mě na knize vadí, je to že asi opět půjde o milostný trojúhelník. Proč musí být skoro v každé knize milostný trojúhelník a hlavní hrdinka se nemůže vybrat mezi dvěma kluky?
Tahle zápletka mě už vážně přestává bavit, ale nic s tím nenadělám.
Adam se mi od prvního okamžiku nelíbil. Já ani vlastně nevím proč, ale něco mi na něm nesedí, něco, co prostě nedokážu přijmout.Asi to, že je až moc kladný hrdina? Já opravdu nevím. Za to na druhou stranu Warner, se mi líbil víc, je zajímavější. To jak se Juliette nesnaží nic tajit. Hned jí řekl, že jí potřebuje kvůli jejímu daru. Pravda, je to asi trochu psychopat a je zaslepený tím, co chce Obnova, ale přes všechny tyhle jeho stránky se mi zamlouvá.
Doufám, že v druhém díle o něm ještě uslyším.
Styl psaní byl opravdu unikátní, všechny ty myšlenky a přeškrtaný text, bylo to něco jiného, autorka se snaží poukázat, že Juliette sama se bojí na tyto myšlenky jenom pomyslet, proto je text přeškrtnutý. A bylo příjemné, že se autorka snažila o něco jiného.
Sama Juliette působí hodně nestabilně. Její psychika není v to nejlepším stavu a má sklony k sebe nenávisti. Myslím, že by ve slabé chvilce dokázala spáchat i sebevraždu, tak na mě působila alespoň prvním dílu knihy, doufám, že v dalším díle se její sebevědomí trošičku zvedne. A sama se dá trošku dokupy.
O tom, proč je svět jaký je se autorka zmiňuje jenom okrajově a i o samotné Obnově padne jenom pár slov, hlavním tématem co se týče Obnovy je Warner a ten toho taky moc neprozradil, mohla se o tom více rozepsat aby čtenář pochopil, co se s naším světem stalo a jak je teď v novém systému svět veden.
Moje hodnocení: 4/5
schovat popis
Recenze
Juliette nikdy nepocítila dotyk jiného člověka. Nemohla, pokud by ten dotyčný nechtěl zemřít. Její dotyk je totiž bolestivý až smrtící. Nesmí se nikoho dotknout, nikdy neucítí jaké to je, když se jí někdo dotkne. Vždy se bude muset stranit lidí, kteří na ní koukají jako na zrůdu a i Juliette si myslí, že ona opravdu zrůda je. Má za to, že je prokletá.
Rodiče se jí zbavili a Obnova jí nechala zavřít do tohoto vězení, Juliette pozoruje svět malým okénkem a vidí, jak moc se svět mění. Ptáci nelétají po obloze, stromy skoro žádné nejsou. Není skoro nic.
Jenom Obnova, která se snaží si svět uspořádat k obrazu svému tím, že všechno, co doposud bylo zničí. Umění, knihy, rostliny všechno. Jednoho dne se Juliette vzbudí a zjistí, že už není v cele sama, ale s ní spoluvězeň. A Juliette z něho má strach, co když jí přišel zabít? A bránila by se vůbec?
Juliette zjistí, že se jedná o jejího spolužáka ze školy. Zřejmě si jí nepamatuje, protože se jí ptá na jméno a na to proč je tady. Po pár dnech se spolu sblíží a Juliette mu začne důvěřovat, ale o to je bolestivější, když zjistí, že jí Adam zradil a pracuje pro Obnovu.
Juliette je odvedena z vězení a má být hračkou pro Warnera, který si myslí, že si jsou podobní, že jsou stejní a budou spolu dobře vycházet, chce její dar pro sebe a taky to před ní netají. Warner je Juliette fascinován, ale Juliette se Warner hnusí, je totiž velitel v Obnově.
Knihu jsem přečetla za jeden den. Děj mě vtáhnul a já nemohla přestat číst. Děj ubíhá rychle, nepřišlo mi, že by se to nějak táhlo, pořád se něco dělo.Jediné, co mě na knize vadí, je to že asi opět půjde o milostný trojúhelník. Proč musí být skoro v každé knize milostný trojúhelník a hlavní hrdinka se nemůže vybrat mezi dvěma kluky?
Tahle zápletka mě už vážně přestává bavit, ale nic s tím nenadělám.
Adam se mi od prvního okamžiku nelíbil. Já ani vlastně nevím proč, ale něco mi na něm nesedí, něco, co prostě nedokážu přijmout.Asi to, že je až moc kladný hrdina? Já opravdu nevím. Za to na druhou stranu Warner, se mi líbil víc, je zajímavější. To jak se Juliette nesnaží nic tajit. Hned jí řekl, že jí potřebuje kvůli jejímu daru. Pravda, je to asi trochu psychopat a je zaslepený tím, co chce Obnova, ale přes všechny tyhle jeho stránky se mi zamlouvá.
Doufám, že v druhém díle o něm ještě uslyším.
Styl psaní byl opravdu unikátní, všechny ty myšlenky a přeškrtaný text, bylo to něco jiného, autorka se snaží poukázat, že Juliette sama se bojí na tyto myšlenky jenom pomyslet, proto je text přeškrtnutý. A bylo příjemné, že se autorka snažila o něco jiného.
Sama Juliette působí hodně nestabilně. Její psychika není v to nejlepším stavu a má sklony k sebe nenávisti. Myslím, že by ve slabé chvilce dokázala spáchat i sebevraždu, tak na mě působila alespoň prvním dílu knihy, doufám, že v dalším díle se její sebevědomí trošičku zvedne. A sama se dá trošku dokupy.
O tom, proč je svět jaký je se autorka zmiňuje jenom okrajově a i o samotné Obnově padne jenom pár slov, hlavním tématem co se týče Obnovy je Warner a ten toho taky moc neprozradil, mohla se o tom více rozepsat aby čtenář pochopil, co se s naším světem stalo a jak je teď v novém systému svět veden.
Moje hodnocení: 4/5 schovat popis
Juliette nikdy nepocítila dotyk jiného člověka. Nemohla, pokud by ten dotyčný nechtěl zemřít. Její dotyk je totiž bolestivý až smrtící. Nesmí se nikoho dotknout, nikdy neucítí jaké to je, když se jí někdo dotkne. Vždy se bude muset stranit lidí, kteří na ní koukají jako na zrůdu a i Juliette si myslí, že ona opravdu zrůda je. Má za to, že je prokletá.
Rodiče se jí zbavili a Obnova jí nechala zavřít do tohoto vězení, Juliette pozoruje svět malým okénkem a vidí, jak moc se svět mění. Ptáci nelétají po obloze, stromy skoro žádné nejsou. Není skoro nic.
Jenom Obnova, která se snaží si svět uspořádat k obrazu svému tím, že všechno, co doposud bylo zničí. Umění, knihy, rostliny všechno. Jednoho dne se Juliette vzbudí a zjistí, že už není v cele sama, ale s ní spoluvězeň. A Juliette z něho má strach, co když jí přišel zabít? A bránila by se vůbec?
Juliette zjistí, že se jedná o jejího spolužáka ze školy. Zřejmě si jí nepamatuje, protože se jí ptá na jméno a na to proč je tady. Po pár dnech se spolu sblíží a Juliette mu začne důvěřovat, ale o to je bolestivější, když zjistí, že jí Adam zradil a pracuje pro Obnovu.
Juliette je odvedena z vězení a má být hračkou pro Warnera, který si myslí, že si jsou podobní, že jsou stejní a budou spolu dobře vycházet, chce její dar pro sebe a taky to před ní netají. Warner je Juliette fascinován, ale Juliette se Warner hnusí, je totiž velitel v Obnově.
Knihu jsem přečetla za jeden den. Děj mě vtáhnul a já nemohla přestat číst. Děj ubíhá rychle, nepřišlo mi, že by se to nějak táhlo, pořád se něco dělo.Jediné, co mě na knize vadí, je to že asi opět půjde o milostný trojúhelník. Proč musí být skoro v každé knize milostný trojúhelník a hlavní hrdinka se nemůže vybrat mezi dvěma kluky?
Tahle zápletka mě už vážně přestává bavit, ale nic s tím nenadělám.
Adam se mi od prvního okamžiku nelíbil. Já ani vlastně nevím proč, ale něco mi na něm nesedí, něco, co prostě nedokážu přijmout.Asi to, že je až moc kladný hrdina? Já opravdu nevím. Za to na druhou stranu Warner, se mi líbil víc, je zajímavější. To jak se Juliette nesnaží nic tajit. Hned jí řekl, že jí potřebuje kvůli jejímu daru. Pravda, je to asi trochu psychopat a je zaslepený tím, co chce Obnova, ale přes všechny tyhle jeho stránky se mi zamlouvá.
Doufám, že v druhém díle o něm ještě uslyším.
Styl psaní byl opravdu unikátní, všechny ty myšlenky a přeškrtaný text, bylo to něco jiného, autorka se snaží poukázat, že Juliette sama se bojí na tyto myšlenky jenom pomyslet, proto je text přeškrtnutý. A bylo příjemné, že se autorka snažila o něco jiného.
Sama Juliette působí hodně nestabilně. Její psychika není v to nejlepším stavu a má sklony k sebe nenávisti. Myslím, že by ve slabé chvilce dokázala spáchat i sebevraždu, tak na mě působila alespoň prvním dílu knihy, doufám, že v dalším díle se její sebevědomí trošičku zvedne. A sama se dá trošku dokupy.
O tom, proč je svět jaký je se autorka zmiňuje jenom okrajově a i o samotné Obnově padne jenom pár slov, hlavním tématem co se týče Obnovy je Warner a ten toho taky moc neprozradil, mohla se o tom více rozepsat aby čtenář pochopil, co se s naším světem stalo a jak je teď v novém systému svět veden.
Moje hodnocení: 4/5
Juliette popisovala svůj svět strašně poutavě. Tahereh Mafi ví, jak napsat dobrou a chytlavou knihu. Jediné co mi vadí je ta obálka. Myslím, že americká či britská verze obálek se povedla mnohem víc.
Jsem roztříštěná patří rozhodně mezi knihy, které by si mladší čtenáři měli přečíst.
Jednoho dne Juliette dostane nového a jediného spoluvězně, který je ve skutečnosti najatý voják jménem Adam. Juliette ho zná již od dětství. Dívka ví, že se už nikdy nesmí nikoho dotknout, a proto se zdržuje jakéhokoli tělesného kontaktu.
Jedné noci, když usne se jí Adam dotkne, ale nic se mu nestane.
Adamův velitel Warner ji chce použít pro své účely - má být zbraň.
Začíná její boj s Obnovou, což je něco jako vláda, s novými schopnostmi, ale především také s city, které k Adamovi chová...
Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi fantastické příběhy, příběhy o hrdinech se zvláštními schopnostmi, akci, napětí a nakonec i trošku romantiky.
Juliette byla 264 dní zavřená ve vězení úplně sama. Je nesmělá, zakřiknutá a nenávidí se kvůli jejím schopnostem. Jsem velmi zvědavá na další díl, neboť dle recenzí by v něm měla Juliette znovu naleznout své ztracené sebevědomí.
Obálka: super, lepší než originál ;)
Pod obalem.. to bylo něco.. zase jiného originálního a naprosto úžasného! NA první pohled mě zaujal styl, který autorka píše. Rozhodně si knížku zařazuju mezi své oblíbené a netrpělivě čekám na 2. díl :)
Po letech jsem si dala rereading a musím ubrat jednu hvězdičku. Kvůli Adamovi. Neskutečně mě štve. :D ale styl psaní je boží pořád.
Ale když jsem se propracovala dál, už to bylo lepší. Ze začátku mě to docela nadchlo. Bylo to takové temné a lehce mrazivé. Nemohla jsem přestat číst, protože jsem očekávala, co se stane na místě, kde Juliette drželi. Tak trochu hororová atmosféra. Alespoň do doby, kdy přišel on, Adam.
Pak se vše zvrtne a už mě to až tak nebaví. Hlavní myšlenka na pozadí, apokalyptická budoucnost lidstva, rozdělení společnosti, úpadek světa, všechno, co už člověk zná z tolika knih, to je to téma, které mě stále baví a zajímá. Ale tady autorka využívala i jiných věcí. Hlavní záporák je totální blázen a pošuk. A to, o co se u Juliette snaží, mě docela otravovalo. Nehledě na to, že i velká část knihy se zabývá romantickou zápletkou. A to mě moc nebavilo. Podle mě to bylo až příliš, protože veškeré dění knihy šlo hodně na pozadí a věnovalo se tomu málo místa. Samozřejmě tam nějaké zvraty jsou a dějí se různé věci. Není nouze ani o nějaké to napětí a tak podobně. Ale takové 'slaďáky' já moc nemusím a do tohoto příběhu by mi to sedělo prostě v menším množství.
Nehledě na to, že hlavní hrdinka je chvíli jak pomatená z dlouhého věznění, pak najednou dostává chuť do života a je téměř naprosto normální. I když občas trochu naivní. A pak se ukáže, že je docela i světaznalá. No nevím, když člověk tři roky stráví někde zavřený, asi nebude úplně 'v provozu' z normálního života během pár dní... A je tam i pár dalších drobností, které mi přijdou nelogické.
Dlouho jsem dumala nad konečným hodnocením. Říkala jsem si, že uvidím až podle závěru, jak zlé nebo jak dobré to bude. Můžu říct, že konec to zase docela pozvedl na jinou úroveň. Nechci příliš zabíhat do detailů, ale připadala jsem si jak ve světě komiksových hrdinů. A to mě potěšilo. Nakonec asi nechám tři hvězdičky, chtělo by to pár úprav a trochu ubrat romantiky (těch strašných kýčovitých dialogů, které se hodí pro náctileté, už předem vidím ty zamotané vztahy hlavních hrdinů a zlomená srdce a prostě celkové odbočení od tématu) a víc se věnovat ději. Neberte to tak, že jsem odpůrce romantiky, to určitě ne. Ale všechno má své meze a musí v tom být logika, ne zmateně proudící hormony všude :-) No ale nechám se překvapit nadcházejícím dílem, snad to autorka trochu lépe zvládla...
Po přečtení jsem se rozpadla na milion kousků. Vůbec nevadilo, že to bylo v angličtině. Ani mi to nijak nepřišlo, pasáže, kterým jsem nerozuměla, jsem prostě i tak přečetla a jela dál. Děj je naprosto suprově vymakanej, hlavní hrdinka ten správnejch druh "psycha", svět dystopicky prohnilej a hlavní dva chlapci k sežrání.
Tohle bylo na jedničku. Prostě jo. A ptáte se mě proč? Protože to bylo úplně něco jiného, něco originálního a něco zajímavého. Nedokázala jsem říct, co se v dalších strách stane. Zbožňuju to.
Dostalo mě to, protože jsem to nečekala. Autorka dokázla věci podat tak, že na začátku ani netušíte, kam vás dovede. Doporučuju.