Ze všeho nejdříve musím upozornit na skvělou práci, kterou nakladatelství Leda odvedlo na obálce knihy. Je naprosto dokonalá! A to jak na pohled, tak na dotek.
Ale přeci jenom se říká "nesuď knihu podle obalu", tak se pojďme podívat i na obsah.
Abych pravdu řekla, kniha nezačíná zrovna valně. První část se převážně věnuje představování hlavní hrdinky, která není tak úplně psychicky vyrovnaná a nové události jí zrovna na klidu nepřidávají.
Nejenom, že tato část působí poněkud zdlouhavě a vy se nebudete moci dočkat momentu, kdy se konečně dostaneme na obávanou loď, ale pravděpodobně si i v této části stihnete hlavní hrdinku kompletně znechutit.
Bohužel její chování se nezlepší ani po nástupu na loď, ale zato nám to autorka vynahrazuje promyšlenou zápletkou.
A zrovna tímto nám Ruth Ware opět dokazuje, že prostě psát umí. Ačkoliv je na palubě pouze hrstka podezřelých, stejně vám půjde hlava kolem ve snaze zjistit, zda se opravdu nějaký zločin stal, a pokud ano, tak kdo za tím vším stojí? Nebo je jen hlavní hrdinka neurotická a vše se jí jenom zdálo?
Kniha je výjimečná i tím, že vy jako čtenáři dlouho nebudete tušit, co se vlastně děje, takže se zatajeným dechem budete číst stránku za stránkou, až se dostanete na konec části, kde na vás čekají útržky z fór, které vám trochu pomohou v orientaci, co se děje mimo Polární záři, ale zároveň i pěkně zamotají hlavu ohledně dění na lodi.
Takhle na první pohled se může kniha zdát dokonalá, protože nabízí vše, co byste od dobré knihy mohli chtít. Velká dávka napětí provází detektivní zápletku a hodně pomalu se zde odkrývá, co se vlastně stalo.
Ale i přes tohle všechno jsem s knihou nebyla tak úplně spokojená. Některé její části působily trošku zdlouhavěji, než bych si přála a jak už jsem řekla v úvodu, hodně mi vadila hlavní hrdinka, která na mě působila nesympaticky a kazila mi dojem z knihy. Proto se u mě vytvořil rozporuplný pocit, kdy jsem prostě chtěla vědět, jak to dopadne, ale nechtělo se mi číst kvůli hlavní postavě. Ale když do knihy půjdete s tím, že Lo nemusí být přesně podle vašeho gusta, určitě se vám kniha bude líbit.
Kniha nebyla vůbec špatná, i když zastávám názor, že Všude kolem černý les bylo lepší. Na druhou stranu se nejedná ani o žádné veledílo, které vám sebere dech. Ženu z kajuty č. 10 bych zařadila do takového lepšího průměru, který zabaví, ale neohromí. Každopádně ji doporučuji všem fanouškům této autorky i těm, kteří mají rádi napětí.
Recenze
Příběh se četl vážně moc dobře, když jsem se začetla, bylo dost těžké knihu odložit, neustále jsem si říkala, kdo by mohl být vrah a zda opravdu nějaký existuje. Líbí se mi, že autorka na začátku napsala, co se Lo stalo, než vyplula s Polární září na plavbu, protože nás tím krásně zmátla. schovat popis
Příběh se četl vážně moc dobře, když jsem se začetla, bylo dost těžké knihu odložit, neustále jsem si říkala, kdo by mohl být vrah a zda opravdu nějaký existuje. Líbí se mi, že autorka na začátku napsala, co se Lo stalo, než vyplula s Polární září na plavbu, protože nás tím krásně zmátla.
„Jak mohlo dojít k vraždě, když nikde není tělo?“
„Jak může být někdo podezřelý, když k žádnému zločinu nedošlo?“
„Jak mohla žena z kajuty č.10 zmizet, když tu ženu nikdo neviděl a nikdo z pasažérů Polární záře nechybí?
„Neexistuje přece zločin bez oběti….“
„ Nebo ANO?“
Novinářka Lo Blacklocková se měla zúčastnit velkolepé plavby na luxusní lodi jménem „Polární záře“, která patřila bohatýmu obchodníku lordu Richardovi Bullmerovi. Tato ukázková plavba pro novináře, byla učiněnou pohádkou a životní šancí pro Lauru blýsknout se před šéfkou a ukázat co v ní je. Avšak tato pohádka se po první noci na lodi, proměnila v noční můru. Laura něco zaslechla, snad i viděla…ale nikdo jí nevěřil. Jakpak by mohl, když z pasažérů na lodi nikdo nechyběl a žena, kterou Lo viděla, neexistovala. Navíc Lo tu noc hodně pila, byla nevyspalá a dlouhodobě užívala antidepresiva, což jí na důvěryhodnosti opravdu nepřidalo.
Však ale Lo si byla jistá tím, co viděla a začala pátrat na vlastní pěst. Čímž se nám celý thriller stáčí do detektivního příběhu, kdy Laura krok za krokem odhaluje pravdu a my s ní. Celé se to pak zvrhne do nečekaného rozuzlení a napětí, které vás donutí knížku přečíst na jedno nadechnutí.
Žena z kajuty č.10 se velmi podobá knize Žena v okně. Hlavní hrdinkou je žena, která trpí úzkostmi a panickými záchvaty, užívá antidepresiva a hodně pije. Něco uvidí, ale nikdo jí nevěří, a tak se to snaží vypátrat na vlastní pěst. Kdybych měla tyto dvě knihy porovnávat, která je lepší, řekla bych, že obě jsou stejně dobré a každá má to svoje. I když jsou si v základu hodně podobné, tak přeci jenom jsou odlišné a mě se moc líbily obě dvě.
Jediné, co mě u Ženy z kajuty zamrzelo, bylo to, že kniha skončila dřív, než byly pořádně vysvětleny úplně všechny okolnosti celého příběhu. Ale to už je asi na naší fantazii, abychom si je domyslely. Nebo se jen přehrabuji v maličkostech, které někoho třeba vůbec nenapadnou 😊
Už teď se těším na další knihu od této autorky, která by měla mít název v originále „The lying game“ …takže určitě si ji nenechám ujít.
V první třetině knihy se seznámíme s Lo, s jejím životem i s onou nešťastnou událostí, kdy byla vykradena. V tuto chvíli si o ní utvoříme nějaký obrázek, který se však může v průběhu čtení změnit. Když Lo nastoupí na luxusní plavbu a stane se svědkem oné události, tak začne působit jako silná žena, která chce stůj co stůj vypátrat, co se vlastně ve vedlejší kajutě odehrálo.
Napětí v knize se pomalu zvyšuje a podezřelý je opravdu každý. Do příběhu jsou také vsazeny konverzace z internetových fór, které stávající napětí ještě stupňují a zároveň vyvolávají další a další otázky.
Výletní loď, která pluje po oceánu, nikde nikdo a v případě ohrožení není kam uniknout. Myslím si, že autorka nemohla vymyslet lepší místo. Bezmoc hlavní hrdinky při představě, že pluje s vrahem je naprosto nepředstavitelná. Její klaustrofobie, spousta malých a stísněných prostor a vlny, které si pohrávají s lodí. Ano, myslím si, že tato kniha rozhodně stojí za přečtení. **br**
I když byl začátek malinko vleklý, tak se rozhodně jedná o knihu, která vás bude bavit. Napínavý příběh, spousta otazníků, jedna loď a mnoho podezřelých. Co víc si přát?
Jedná se o naprosto výborně propracovaný thriller, kdy už čtenář sám neví, co je pravda a co výplod hlavní hrdinky a konec byl naprosto překvapivý. Vůbec jsem nečekala, že by to mohlo být tak jak to dopadlo. Většinou v knihách už tuším, ale tady ani náznakem.
Styl vyprávění mi hodně připomíná Agathu Christie, což jsem si během čtení řekla snad tisíckrát. Hodně mi to připomnělo Vraždu v Orient Expresu. Akorát místo luxusního vlaku se zbohatlíky se nám tady jednalo o loď a Lo se nejdříve sama snažila uhádnout, kdo by mohl být vrah. Po té jí pomáhal její bývalý, jenže ani tomu nakonec nemohla Lo věřit. Prostě pomalé pátrání, rozuzlování, neustálý strach kdo to byl a jestli nezasáhne znovu a Lo ke všemu musela dělat, že se nic neděje, protože někdo věděl že čmuchá a bála se o svůj život.
Kniha je psána nenáročně, takže se strašně lehce čte a přesto je propracovaná natolik, že vás autorka dokáže zmást a to ani nemluvím o napětí, které vás žene až do samého konce. Já jsem si autorku zamilovala už její první knihou, ale tato pro mě byla velké wow. Proto doufám, že se nakladatelství ujme i její třetí knihy, po které skočím všemi deseti.
Hlavně musím nakladatelství Leda pochválit za obálku. Mě se ta originální hodně líbila a oni z ní vycházeli a nejen to. Když se na ní podíváte třeba v knihkupectví, tak uvidíte, že není hladká, ale je na ní znázorněná voda, jakoby opravdu po knize stékala. S knihou si vyhráli a rozhodně si to zaslouží.
Takže pokud máte rádi thriller kde jde o život a až do úplného konce nebudete vědět, jestli je to skutečnost nebo výplod mysli a máte rádi napětí až do samého konce, tak rozhodně po knize mrkněte. Já za sebe určitě doporučuji a těším se, čím mě překvapí autorka příště.
Opravdu jsem si čtení užívala. Už dlouho jsem knížku nepřečetla takto rychle. Konec se mi také líbil, doporučuji:)
Každopádně tu jsou i věci, které mne na knize bavily. Jednak je to skvěle popsané prostředí lodi, které v člověku vyvolává tísnivé, skoro až klaustrofobní pocity. To je něco, co Ruth Ware rozhodně umí. Zároveň je tu výborně popsaná atmosféra vyvěrající z vědomí, že někdo z pasažérů či personálu lodi je nebezpečný zločinec, ale vy dlouho nevíte, kdo to je a komu naopak lze věřit. Skvělé, opravdu skvělé.
I přes některé výhrady jsem si knihu nakonec užila.
Musím říct, že některé pasáže v knize byli až moc dlouhé. První polovina knihy byla pouze seznamovací a děj nějak pokulhával. Ovšem rozuzlení příběhu bylo velikým překvapením a závěr knihy byl velice poutavý. Navzdory pomalejšímu začátku hodnotím knihu kladně.
Doporučuji všem, kteří mají rádi thrillery s nečekaným koncem, kteří rádi hádají kdo je zlý a kdo ne, kdo má rád v příběhu faleš, intriky a napětí a taky těm, kteří si autorku oblíbili již při čtení její prvotiny. Protože zklamaní rozhodně nebudete! :-)
Ale přeci jenom se říká "nesuď knihu podle obalu", tak se pojďme podívat i na obsah.
Abych pravdu řekla, kniha nezačíná zrovna valně. První část se převážně věnuje představování hlavní hrdinky, která není tak úplně psychicky vyrovnaná a nové události jí zrovna na klidu nepřidávají.
Nejenom, že tato část působí poněkud zdlouhavě a vy se nebudete moci dočkat momentu, kdy se konečně dostaneme na obávanou loď, ale pravděpodobně si i v této části stihnete hlavní hrdinku kompletně znechutit.
Bohužel její chování se nezlepší ani po nástupu na loď, ale zato nám to autorka vynahrazuje promyšlenou zápletkou.
A zrovna tímto nám Ruth Ware opět dokazuje, že prostě psát umí. Ačkoliv je na palubě pouze hrstka podezřelých, stejně vám půjde hlava kolem ve snaze zjistit, zda se opravdu nějaký zločin stal, a pokud ano, tak kdo za tím vším stojí? Nebo je jen hlavní hrdinka neurotická a vše se jí jenom zdálo?
Kniha je výjimečná i tím, že vy jako čtenáři dlouho nebudete tušit, co se vlastně děje, takže se zatajeným dechem budete číst stránku za stránkou, až se dostanete na konec části, kde na vás čekají útržky z fór, které vám trochu pomohou v orientaci, co se děje mimo Polární záři, ale zároveň i pěkně zamotají hlavu ohledně dění na lodi.
Takhle na první pohled se může kniha zdát dokonalá, protože nabízí vše, co byste od dobré knihy mohli chtít. Velká dávka napětí provází detektivní zápletku a hodně pomalu se zde odkrývá, co se vlastně stalo.
Ale i přes tohle všechno jsem s knihou nebyla tak úplně spokojená. Některé její části působily trošku zdlouhavěji, než bych si přála a jak už jsem řekla v úvodu, hodně mi vadila hlavní hrdinka, která na mě působila nesympaticky a kazila mi dojem z knihy. Proto se u mě vytvořil rozporuplný pocit, kdy jsem prostě chtěla vědět, jak to dopadne, ale nechtělo se mi číst kvůli hlavní postavě. Ale když do knihy půjdete s tím, že Lo nemusí být přesně podle vašeho gusta, určitě se vám kniha bude líbit.
Kniha nebyla vůbec špatná, i když zastávám názor, že Všude kolem černý les bylo lepší. Na druhou stranu se nejedná ani o žádné veledílo, které vám sebere dech. Ženu z kajuty č. 10 bych zařadila do takového lepšího průměru, který zabaví, ale neohromí. Každopádně ji doporučuji všem fanouškům této autorky i těm, kteří mají rádi napětí.
Děj byl opravdu, hlavně na začátku, rozvleklý, ale myslím, že to mělo svoje odůvodnění, které člověk pochopí spíše až ke konci. Pro mě měla knížka tu správnou dávku napětí. Dějové zvraty mě překvapovaly, takže jsem si příběh báječně užila. Knížku bych doporučila. Ovšem ti z vás, kdo milují příběhy od A. Christie, budou zřejmě zklamaní. A.CH. byla přece jen královnou detektivek a srovnávání Ženy z kajuty č. 10 s jejím literárním počinem bych se asi vyvarovala :-D
Přesto 5 *