Ztráta paměti, touha žít jinak a stíny minulosti. „Ztracená“ je strhující tragédie, za jejíž zápletku by se nemusel stydět ani Shakespeare. Drsný thriller se prolíná s romantickými pasážemi okořeněnými špetkou erotiky a tajemna. Detektivní zápletky jsou originální a nevěřte tomu, že uhádnete, jak se příběh bude vyvíjet. A forma? I v tomto ohledu je „Ztracená“ úžasný čtenářský zážitek.
Anna Ekbergová je společným pseudonymem dánské dvojice autorů Anderse R. Klarlunda a Jacoba Weinreicha. Klarlund pracoval dlouhá léta jako režisér a scénárista. Na svém kontě má řadu výjimečných filmů a do světa literatury vstoupil v roce 2009. Weinreich se proslavil jako autor románů pro děti a mládež. Napsal jich pětadvacet a kromě toho se podílí i na psaní filmových scénářů a rozhlasových her. Z právě řečeného vyplývá, že oba pánové jsou obratní stylisté, kteří znají finesy spisovatelů i scénáristů.
Dvojice spolu napsala již několik thrillerů pod pseudonymem A. J. Kazinski. U nás vyšly knihy „Poslední dobrý muž“ a „Spánek a smrt“. Kazinski využívá čtenářsky vděčné motivy z žánru detektivky i hororu a podobně pojatá je i aktuální novinka z nakladatelství Metafora. „Ztracená“ ale rozhodně není tuctový ani banální příběh. Je neskutečně sugestivně napsaná a má schopnost vás neustále překvapovat. Pokud byste něco chtěli považovat za klišé, raději zabrzděte. Anna Ekbergová měla ambice napsat originální příběh, který vás chytne za srdce, a to se jí povedlo.
Její „Ztracená“ je příběh o lásce, o touze, ale také o chamtivosti a zlu, které dřímá v každém z nás. Její postavy nejsou černo-bílé, a i ten největší klaďas má v sobě něco, za co ho budete nenávidět. Ekbergová píše o tom, jaký život je, a nedělá si o nikom žádné přehnané iluze. „Ztracená“ koketuje s motivem ztráty paměti, a protože jsme v thrilleru, nechybí tu ani brutální vražda. Kniha je poměrně rozsáhlá, a tak si nevystačí pouze s jednou dějovou linií. Hlavní hrdinkou je čtyřicátnice Louise, která vede poklidný život na malém ostrůvku. Pro hrstku zdejších obyvatel a pro turisty otevřela kavárnu a užívá si vztah plný vášně s padesátiletým spisovatelem.
Jako tsunami do jejího života vpadne muž z jedné z nejbohatších rodin v zemi, který jí tvrdí, že není žádnou Louisou, ale jeho manželkou a matkou dvou malých dětí. Louise opouští ostrov a vrací se s ním do míst, která by měla důvěrně znát. Už v téhle fázi můžete začít přemýšlet, kdo je kdo a co mají jednotliví aktéři za lubem. Záhady se nabalují jedna na druhou a vy rozhodně nebudete mít nouzi o pěknou řádku šokujících překvapení. To, co se týče hlavní hrdinky, by se dalo označit za psychologický thriller a to ostatní je plnokrevná detektivka.
Ačkoliv všechno souvisí se vším a na konci do sebe jednotlivé informace zapadnou jako puzzle, mě osobně víc oslovila intimní linie týkající se Lousie. Ta je na jedné straně zamilovaná do muže, který se jeví jako ten Pravý, ale na druhé straně si uvědomuje, že pokud je pravda, co se jí tajemný cizinec snaží namluvit, má obrovskou zodpovědnost za svou rodinu a za firmu, ve které zmizelá Helena zastávala post finanční ředitelky. Lousie se snaží odhalit pravdu, ale čtenář správně tuší, že by udělala lépe, kdyby nerýpala do minulosti a neotevírala staré rány.
„Ztracená“ je výjimečná v tom, jak krásným a bohatým jazykem je napsána. Pokud máte literární ambice, pak vám ji vřele doporučuji jako učebnici psaní. Text by sám o sobě obstál jako společenský román, ale protože jde o detektivku, je splněným snem všech, kteří mají rádi skvěle napsané napínavé příběhy s kapkou tajemna.
Recenze
Anna Ekbergová je společným pseudonymem dánské dvojice autorů Anderse R. Klarlunda a Jacoba Weinreicha. Klarlund pracoval dlouhá léta jako režisér a scénárista. Na svém kontě má řadu výjimečných filmů a do světa literatury vstoupil v roce 2009. Weinreich se proslavil jako autor románů pro děti a mládež. Napsal jich pětadvacet a kromě toho se podílí i na psaní filmových scénářů a rozhlasových her. Z právě řečeného vyplývá, že oba pánové jsou obratní stylisté, kteří znají finesy spisovatelů i scénáristů.
Dvojice spolu napsala již několik thrillerů pod pseudonymem A. J. Kazinski. U nás vyšly knihy „Poslední dobrý muž“ a „Spánek a smrt“. Kazinski využívá čtenářsky vděčné motivy z žánru detektivky i hororu a podobně pojatá je i aktuální novinka z nakladatelství Metafora. „Ztracená“ ale rozhodně není tuctový ani banální příběh. Je neskutečně sugestivně napsaná a má schopnost vás neustále překvapovat. Pokud byste něco chtěli považovat za klišé, raději zabrzděte. Anna Ekbergová měla ambice napsat originální příběh, který vás chytne za srdce, a to se jí povedlo.
Její „Ztracená“ je příběh o lásce, o touze, ale také o chamtivosti a zlu, které dřímá v každém z nás. Její postavy nejsou černo-bílé, a i ten největší klaďas má v sobě něco, za co ho budete nenávidět. Ekbergová píše o tom, jaký život je, a nedělá si o nikom žádné přehnané iluze. „Ztracená“ koketuje s motivem ztráty paměti, a protože jsme v thrilleru, nechybí tu ani brutální vražda. Kniha je poměrně rozsáhlá, a tak si nevystačí pouze s jednou dějovou linií. Hlavní hrdinkou je čtyřicátnice Louise, která vede poklidný život na malém ostrůvku. Pro hrstku zdejších obyvatel a pro turisty otevřela kavárnu a užívá si vztah plný vášně s padesátiletým spisovatelem.
Jako tsunami do jejího života vpadne muž z jedné z nejbohatších rodin v zemi, který jí tvrdí, že není žádnou Louisou, ale jeho manželkou a matkou dvou malých dětí. Louise opouští ostrov a vrací se s ním do míst, která by měla důvěrně znát. Už v téhle fázi můžete začít přemýšlet, kdo je kdo a co mají jednotliví aktéři za lubem. Záhady se nabalují jedna na druhou a vy rozhodně nebudete mít nouzi o pěknou řádku šokujících překvapení. To, co se týče hlavní hrdinky, by se dalo označit za psychologický thriller a to ostatní je plnokrevná detektivka.
Ačkoliv všechno souvisí se vším a na konci do sebe jednotlivé informace zapadnou jako puzzle, mě osobně víc oslovila intimní linie týkající se Lousie. Ta je na jedné straně zamilovaná do muže, který se jeví jako ten Pravý, ale na druhé straně si uvědomuje, že pokud je pravda, co se jí tajemný cizinec snaží namluvit, má obrovskou zodpovědnost za svou rodinu a za firmu, ve které zmizelá Helena zastávala post finanční ředitelky. Lousie se snaží odhalit pravdu, ale čtenář správně tuší, že by udělala lépe, kdyby nerýpala do minulosti a neotevírala staré rány.
„Ztracená“ je výjimečná v tom, jak krásným a bohatým jazykem je napsána. Pokud máte literární ambice, pak vám ji vřele doporučuji jako učebnici psaní. Text by sám o sobě obstál jako společenský román, ale protože jde o detektivku, je splněným snem všech, kteří mají rádi skvěle napsané napínavé příběhy s kapkou tajemna.
Příběh má děj, který nás seznámí s Louisou, Helenou, Edmundem a Joachimem. Všichni jsou vzájemně propleteni. A to tak, že je to pro čtenáře velmi atraktivní. Celou dobu s hrdiny se čtenář snaží rozplést jak záhady minulosti, tak věci, které jsou důležité v přítomnosti. Je to napsáno tak, aby se střídaly kapitoly Heleny a Joachima a prolínají se mezi sebou. Každý si „hrabe“ na vlastním písečku, ale přitom si navzájem pomáhají. Tohle je na tom opravdu skvělé.
„Zvažoval na jedné straně nepříjemnou konfrontaci při jejich setkání a na druhé straně šanci, že by mohl získat odpovědi, které tak zoufale potřebuje. V průběhu dne si v duchu několikrát přehrál jejich poslední střet, kdy naposledy stáli proti sobě.“
Postavy jsou propracované, děj také. Má náboj a energii, ani chvilku nemáte pocit, že byste se nudili. Já pořád obdivovala, jak někdo může mít takovou fantazii a dát dohromady tolik zajímavých událostí. Navíc všichni hrdinové jsou docela sympatičtí a normálně smýšlející lidé, kterým se děje docela velké příkoří, ale oni se dokážou zastat sami sebe, bojovat a nevzdávat to.
Když jsem se dostala do fáze, že jsem zjistila jednu zásadní informaci, nedokázala jsem si představit, jak bych zareagovala já. A to je další věc, která se mi na knize líbila. Vžila jsem se do děje a užívala si to. Přemýšlela jsem nad tím, co čtu. A po dočtení můžu říct, že stojí za to investovat čas a peníze do koupě tohoto příběhu. Ono je tam na konci i jisté ponaučení, že víra a naděje umírá poslední.
Doporučuji knihu všem milovníkům dobrého čtení, těm, co mají rádi thrillery, krimi, detektivky, které se čtou samy, mají akční děj, jsou dobře a srozumitelně napsány.
Je to napínavé, velmi ctive a prostě Vás to nepustí dokud nedočtete.
Doporučím.
Knížku jsem přečetla, ale žádná velká bomba to nebyla. Připada jako směs více knih. Nebyla špatná, ale spíše průměrná.