Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Tanec na sopce
Petr Heteša Skladem295 Kč
Do košíku
-
Necrobox
Petr Heteša Skladem298 Kč
Do košíku
-
Fatal Virtual
Petr Heteša Skladem258 Kč
Do košíku
-
Nevermore Baltimore
Petr Heteša Skladem533 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Tekuté krystaly
Brokilon Dostupné159 Kč
Do košíku
-
Démoni jsou věční
Petr Heteša Skladem256 Kč
Do košíku
-
Sex, drogy & cyb´n´roll
Petr Heteša Skladem263 Kč
Do košíku
-
Zajatci Minecraftu
Petr Heteša SklademSkvělá cena!46 Kč
Do košíku
-
Stavy nestavy, bytosti nebytosti
Petr Heteša Skladem289 Kč
Do košíku
-
Šest diamantů 1 : Šedozelené oči Ley Lynseyové
Petr Heteša Skladem117 Kč
Do košíku
-
Šest diamantů 2 : Obrysy a stíny
Petr Heteša Skladem117 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Skrytá rizika kvantové démonologie
Brokilon Dostupné169 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Nevermore Baltimore
Brokilon Dostupné149 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Fatal Virtual
Brokilon Dostupné149 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Yarminův syndrom
Brokilon Dostupné159 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Infico
Brokilon Dostupné149 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Necrobox
Brokilon Dostupné179 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Co to žere a kde to spí
Brokilon Dostupné159 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Ruská ruleta
Brokilon Dostupné139 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Tanec na sopce
Brokilon Dostupné179 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Universalchymie
Brokilon Dostupné179 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Spousta času na smrt
Epocha Dostupné69 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Démoni jsou věční
Brokilon Dostupné149 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Nezkoušej na mě zapomenout
Brokilon Dostupné149 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Žádná chvíle není poslední
Brokilon Dostupné159 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Morphin Red
Brokilon Dostupné149 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Stavy nestavy, bytosti nebytosti
Brokilon Dostupné149 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Probuzené peklo
Epocha Dostupné69 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Cybrain II - Závěrečný účet
Epocha Dostupné69 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Sex, drogy & cyb’n’roll
Brokilon Dostupné149 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Láska až za hrob
Epocha Dostupné69 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Cybrain III - Mrtvá zóna
Epocha Dostupné69 Kč
Do košíku
-
Yarminův syndrom
Petr Heteša Dostupné279 Kč
Do košíku
-
Universalchymie
Petr Heteša Dostupné296 Kč
Do košíku
-
Mrtvá zóna
Petr Heteša Dostupné161 Kč
Do košíku
-
Neomars
Petr Heteša Skladem313 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Neomars
Brokilon Dostupné199 Kč
Do košíku
-
Skrytá rizika kvantové démonologie
Petr Heteša Není skladem336 Kč
Do košíku
-
Infico
Petr Heteša Není skladem289 Kč
Do košíku
-
Ruská ruleta
Petr Heteša Není skladem258 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
dddd napsal/a o Fatal Virtual
Nečekal jsem od pana Heteši novější knihu, jejíž děj a logiku nebudu moc chápat. Tento příběh života mezi realitou a virtuálem je zatím nejtěžším dobrodružstvím, co jsem od mistra četl. „Hlavně mám trochu problém s logikou celé věci. Jestli je něco takového (vůbec) možné“. Ale pak jsem si vzpomněl na jeden citát, kde se píše „je to fantasy, takže tam nic nemusí dávat smysl“. Hmmmm.....to chce panáka.... číst celé
Hned od začátku jsem tušil, že tohle bude náročný. Po dvou camelkách a dvou panácích jsem se do toho pustil. (ve skutečnosti to byly dvě piva a nekouřím) Pan spisovatel dost šetřil humorem a ironií. Sem tam jsem se sice zasmál, ale nebylo toho k smíchu tolik, než bych očekával. Navíc dějově je to spíše drama, kde umírá dost pštrosů. V celém tom příběhu je jen jedna kapitola, kde jsem se málem pochcal smíchy a musel jsem si do ledničky pro jednoho dvojitého panáka (vzal jsem to přes záchod). Hledejte, a pozor ať se vám ta kapitola neztratí jako ti pštrosy.
Jenže ta „srandovní“ kapitola, jakoby se do tohoto příběhu vůbec nehodila. Možná nám jí tam jen někdo z virtuálu nasadil, aby trochu odlehčil, již tak dost vážné situaci. Vlastně po přečtení knihy jsem přemýšlel, jest-li jsem se někde mezi tím čtením (a hledáním pštrosů) v reálu nepřipojil do virtuálu. Protože ten konec příběhu byl prostě perfektní s krásnou pointou. Sakra, byla to vůbec pravda? „Trochu jsem to přestával chápat a dost mě to štvalo. Přece nemůžu být tak natvrdlý“. Jdu do ledničky....sakra, piju Jacka nebo vodu? A jsem to vůbec ještě já?
Dávám tři a půl pštrosa:
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Kdo vidí motýlky, a ke všemu žlutý, tak už je dávno odpojenej. (jen o tom neví)
Hned od začátku jsem tušil, že tohle bude náročný. Po dvou camelkách a dvou panácích jsem se do toho pustil. (ve skutečnosti to byly dvě piva a nekouřím) Pan spisovatel dost šetřil humorem a ironií. Sem tam jsem se sice zasmál, ale nebylo toho k smíchu tolik, než bych očekával. Navíc dějově je to spíše drama, kde umírá dost pštrosů. V celém tom příběhu je jen jedna kapitola, kde jsem se málem pochcal smíchy a musel jsem si do ledničky pro jednoho dvojitého panáka (vzal jsem to přes záchod). Hledejte, a pozor ať se vám ta kapitola neztratí jako ti pštrosy.
Jenže ta „srandovní“ kapitola, jakoby se do tohoto příběhu vůbec nehodila. Možná nám jí tam jen někdo z virtuálu nasadil, aby trochu odlehčil, již tak dost vážné situaci. Vlastně po přečtení knihy jsem přemýšlel, jest-li jsem se někde mezi tím čtením (a hledáním pštrosů) v reálu nepřipojil do virtuálu. Protože ten konec příběhu byl prostě perfektní s krásnou pointou. Sakra, byla to vůbec pravda? „Trochu jsem to přestával chápat a dost mě to štvalo. Přece nemůžu být tak natvrdlý“. Jdu do ledničky....sakra, piju Jacka nebo vodu? A jsem to vůbec ještě já?
Dávám tři a půl pštrosa:
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Kdo vidí motýlky, a ke všemu žlutý, tak už je dávno odpojenej. (jen o tom neví)
dddd napsal/a o Sex, drogy & cyb´n´roll
„Pokud nemáte rádi umění, tak tuhle knížku vůbec nečtěte. Je totiž hodně o umění. A pokud ho máte rádi, tak už ji nečtěte vůbec. Mohli byste ho přestat chápat“. Umění je v tomto příběhu hodně (ne)specifický až morbidní. Taky aby ne, když je hlavní hrdina Jerry Gibwill majitelem galerie. Ale věřte, je to velmi zvláštní umění, které se v jeho galerii ocitá. Někdy mi z toho popisování bylo... číst celé i trochu špatně. Vědět však, co mě čeká na konci knihy v Autorský poznámce, asi se i u některého umění pobliju, protože ono opravdu existuje. Některým výstavám se budu oklikou stranit.
V příběhu najdete množství úžasných dialogů a některé (asi třetina) kapitol jsou opět úsměvně vypointované. Vzhledem k tomu, že je příběh spíš vážnější než nějaký střeštěný, byl jsem za humorná ukončení některých dialogů velmi vděčný. „Ty jsi vyměnil dva černochy za jednu ženskou?“ „Tobě to nepřipadá adekvátní?“ „No, když myslíš“. Perfektní je také scéna, kdy hlavní hrdina chodí po městě s plyšovým medvědem. A ani dívčí hudební skupina Wild Cats nezůstává pozadu. Její obsazení......jo, jsou to samý ženský, ale až si přečtete jejich popis a přednosti, tak si bude muset dojít do ledničky pro panáka.
Od pana Heteši jsem toho už přečetl dost. Víc, než polovinu jeho knih. A vždycky mě zatím dokázal překvapit. V tomto příběhu se letmo mihne snad vše, o čem se kdy ve svých knihách zmínil. Jsou tu odkazy na démony, žlutou barvu (motýlci ne, ale například žlutí králíci), camelky, kámoše Jacka Danielse, propuštěný policajt, drogy, sex, papoušci a například i odkaz na Cybrain (quadrologie z počítačového světa). Vlastně ono New Chrome je lidský Cybrain. A nejvíc mě dostala „reklama“ na příběh Nevermore Baltimore. Nebudu říkat, abych někoho neochudil o velmi povedený vtip. To se povedlo, tleskám mistře. Plný počet žlutých motýlků.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
Citát: Tys ji šukal? Ne, já ji miloval.
PS – Co se asi stane 22. prosince 2022?
V příběhu najdete množství úžasných dialogů a některé (asi třetina) kapitol jsou opět úsměvně vypointované. Vzhledem k tomu, že je příběh spíš vážnější než nějaký střeštěný, byl jsem za humorná ukončení některých dialogů velmi vděčný. „Ty jsi vyměnil dva černochy za jednu ženskou?“ „Tobě to nepřipadá adekvátní?“ „No, když myslíš“. Perfektní je také scéna, kdy hlavní hrdina chodí po městě s plyšovým medvědem. A ani dívčí hudební skupina Wild Cats nezůstává pozadu. Její obsazení......jo, jsou to samý ženský, ale až si přečtete jejich popis a přednosti, tak si bude muset dojít do ledničky pro panáka.
Od pana Heteši jsem toho už přečetl dost. Víc, než polovinu jeho knih. A vždycky mě zatím dokázal překvapit. V tomto příběhu se letmo mihne snad vše, o čem se kdy ve svých knihách zmínil. Jsou tu odkazy na démony, žlutou barvu (motýlci ne, ale například žlutí králíci), camelky, kámoše Jacka Danielse, propuštěný policajt, drogy, sex, papoušci a například i odkaz na Cybrain (quadrologie z počítačového světa). Vlastně ono New Chrome je lidský Cybrain. A nejvíc mě dostala „reklama“ na příběh Nevermore Baltimore. Nebudu říkat, abych někoho neochudil o velmi povedený vtip. To se povedlo, tleskám mistře. Plný počet žlutých motýlků.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
Citát: Tys ji šukal? Ne, já ji miloval.
PS – Co se asi stane 22. prosince 2022?
dddd napsal/a o Démoni jsou věční
Už jsem od pana Heteši jednu knihu přečetl a strašně se stydím, za to, že jsem na tohoto upřímně, ironicky veselého spisovatele narazil teprve nedávno. Byl jsem z první knihy nadšený, odnesl jsem si z ní žlutý motýlky (osm jich bylo) a předsevzetí, že si pořídím další mistrovo knihy. A tak jsem ta učinil a mám doma asi devět jeho knih. Démoni jsou věční je druhý příběh v pořadí, který jsem četl.... číst celé
Musím uznat, že styl je prostě skvělý. ICH forma tomu sluší. Začne to vlastně smrtí a pak už se jen smějete a někdy nechápavě kroutíte hlavou, co všechno se dá vymyslet. V tomto případě je to bezedná díra na odpadky, tak trochu nechápavě věční démoni a rozpůlený citróny. Citróny na kozách, tedy na tričku ve kterém jsou kozy. Tak že k motýlkům přidávám i citróny, i když nejsou létavci, ….ale jsou žlutý. Ty citróny, ne ty v tom tričku.
Opět jsem se nenudil, tedy, abych pravdu řekl, tak trochu jsem se nudil. Poslední část knihy a rozhovory hlavního hrdiny s jednou dívkou, se mi zdál až moc zbytečně prodlužovaný a některé opakované pasáže tomu také moc nepřidají. Možná to chtělo trochu ubrat, třeba padesát stránek. Hlavního hrdinu by to určitě nezabilo, protože je to hlavní vypravěč a tudíž nemůže umřít. I když.....
Nejvíce jsem se nasmál u pasáže „Démoni a lidé“. Anabáze v Českých Budějovicích (to je někde v Čechách) je úžasná a já se u ní bavil. Tedy, bavil jsem se u celé knihy až na ten konec, ale ČB je proste paráda. Pak jsem narazil na žlutý citrony na prsou a už jsem od nich nemohl spustit oči. Nakonec to málem skončilo s otevřeným koncem. Ale i ten nejpitomější čtenář, si už musí odvodit, jak to nakonec dopadne. „Křížovka pro debily“.
Musím uznat, že styl je prostě skvělý. ICH forma tomu sluší. Začne to vlastně smrtí a pak už se jen smějete a někdy nechápavě kroutíte hlavou, co všechno se dá vymyslet. V tomto případě je to bezedná díra na odpadky, tak trochu nechápavě věční démoni a rozpůlený citróny. Citróny na kozách, tedy na tričku ve kterém jsou kozy. Tak že k motýlkům přidávám i citróny, i když nejsou létavci, ….ale jsou žlutý. Ty citróny, ne ty v tom tričku.
Opět jsem se nenudil, tedy, abych pravdu řekl, tak trochu jsem se nudil. Poslední část knihy a rozhovory hlavního hrdiny s jednou dívkou, se mi zdál až moc zbytečně prodlužovaný a některé opakované pasáže tomu také moc nepřidají. Možná to chtělo trochu ubrat, třeba padesát stránek. Hlavního hrdinu by to určitě nezabilo, protože je to hlavní vypravěč a tudíž nemůže umřít. I když.....
Nejvíce jsem se nasmál u pasáže „Démoni a lidé“. Anabáze v Českých Budějovicích (to je někde v Čechách) je úžasná a já se u ní bavil. Tedy, bavil jsem se u celé knihy až na ten konec, ale ČB je proste paráda. Pak jsem narazil na žlutý citrony na prsou a už jsem od nich nemohl spustit oči. Nakonec to málem skončilo s otevřeným koncem. Ale i ten nejpitomější čtenář, si už musí odvodit, jak to nakonec dopadne. „Křížovka pro debily“.
dddd napsal/a o Probuzené peklo - Cybrain IV.
V pořadí čtvrtá kniha ze série Cybrain „Probuzené peklo“ má sice zajímavý a dost podnětný název, ale obsahově to zas tak zajímavé není. Vlastně je to pro mě nejhorší příběh v sérii. Neřekne nám nic nového, stále se opakují situace, které jsme již prožily v předešlém obsahu a akce vázne. Situace, které hlavní hrdinové prožívají, jsou trošku přikrášleny vlivem změny v Cybrainu. Jedná se t... číst celéedy spíše o další mutace, ale ty jsou očekávané a měly by být brutálnější. Jenže nejsou.
Troubo.
Naopak neustálé opakování spíše otravuje a, což je důležitější, nepřekvapuje. Došlo ke spoustě nekontrolovaných mutací, kombinací a rekombinací, tak proč jsem nebyl ničím překvapen? Samotný konec je pak podivnější a to hlavně proto, že čin udělaný, nebo provedený na samém konci, vlastně konec řeší jen okrajově. Čtenář je pak ochuzen o jakési vypointování, tedy pokud čin spáchaný na konci není pointou sám o sobě. (ano je) Což mě moc nepřesvědčilo a od knihy odcházím se spoustou otázek a mírně rozladěn.
Čtenář, který přečetl již všechny čtyři příběhy odehrávající se v internetovém světě Cybrain (i mimo něj) pak, po dočtení posledního, může hodnotit celek. A já celek hodnotím tak, že kdo přečetl jen první dvě knihy, vůbec se nemusí namáhat číst ty druhé dvě. Zanechte si dobrý příběh v hlavě, protože „Mrtvá zóna“ a „Probuzené peklo“ vám to mírně pokazí. Tím chci říci, že rozhodně o nic nepřijdete. Je to škoda, ale naštěstí má pan Heteša spousty dalších příběhů – tak hurá na ně!
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Troubo.
Naopak neustálé opakování spíše otravuje a, což je důležitější, nepřekvapuje. Došlo ke spoustě nekontrolovaných mutací, kombinací a rekombinací, tak proč jsem nebyl ničím překvapen? Samotný konec je pak podivnější a to hlavně proto, že čin udělaný, nebo provedený na samém konci, vlastně konec řeší jen okrajově. Čtenář je pak ochuzen o jakési vypointování, tedy pokud čin spáchaný na konci není pointou sám o sobě. (ano je) Což mě moc nepřesvědčilo a od knihy odcházím se spoustou otázek a mírně rozladěn.
Čtenář, který přečetl již všechny čtyři příběhy odehrávající se v internetovém světě Cybrain (i mimo něj) pak, po dočtení posledního, může hodnotit celek. A já celek hodnotím tak, že kdo přečetl jen první dvě knihy, vůbec se nemusí namáhat číst ty druhé dvě. Zanechte si dobrý příběh v hlavě, protože „Mrtvá zóna“ a „Probuzené peklo“ vám to mírně pokazí. Tím chci říci, že rozhodně o nic nepřijdete. Je to škoda, ale naštěstí má pan Heteša spousty dalších příběhů – tak hurá na ně!
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
dddd napsal/a o Mrtvá zóna
„Biologicko-kybernetický systém Cybrain (Cybernetic Brain)“
Přesně, jak jsem předpovídal v komentáři u prvního dílu. Pan Heteša má nejslabší třetí čtvrtiny příběhů. V této části dobrodružství se vždycky tak nějak sekne, hlavní hrdina vymyslí spousty hypotéz, jak to bude pokračovat, a za rohem je všechno úplně jinak. V tomto příběhu je to to samé. Greg Honberg tu vymýšlí různé situa... číst celéce, dělá vlastně ze sebe blbce, který nic nechápe, ale má spousty teorií. Že mu žádná nevyjde je už každému jasné. Jenže ty situace čtenáře skoro odrazují od dalšího čtení. Jsou v podstatě zbytečné.
A jak to vypadá v Cybrainu? Všechno je v podstatě jinak, než v předešlých dvou knihách. Cybrain po výbuchu pěti granátů nabral úplně jiný směr. Začal se hroutit a předělávat. Tak že je tu všechno monstróznější, dravější, žravější a měl bych napsat, že i akčnější, ale to bych kecal. Akce tu moc není. Skupina vedená Gregem naopak do všeho padá rovnýma nohama a z vražedných situací se vesměs dostávají nějakými podivnými náhodami. A všechno se to tak několikrát opakuje, až už vám je to jedno.
Nejsou tu žlutí motýlci, škoda. Ale je tu spousta pestrobarevných papoušků, většinou umírají ,ale někdy dokáží udělat pěkný prachově peříčkový bordel. Hlavně ti upíří papoušci. Ano, zmutovaný papoušek je nebezpečný. Vlastně všechno v Cybrainu mutuje, přeprogramovává se, upgraduje a žere cizí data. Je to bez napětí, bez humoru a vlastně nás to jen vede tam a zpět a nic podstatného nezjistíme. Ale i tak se do rychle čte, není to vysloveně nudné a je to nutné pro překlenutí do poslední knihy.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Přesně, jak jsem předpovídal v komentáři u prvního dílu. Pan Heteša má nejslabší třetí čtvrtiny příběhů. V této části dobrodružství se vždycky tak nějak sekne, hlavní hrdina vymyslí spousty hypotéz, jak to bude pokračovat, a za rohem je všechno úplně jinak. V tomto příběhu je to to samé. Greg Honberg tu vymýšlí různé situa... číst celéce, dělá vlastně ze sebe blbce, který nic nechápe, ale má spousty teorií. Že mu žádná nevyjde je už každému jasné. Jenže ty situace čtenáře skoro odrazují od dalšího čtení. Jsou v podstatě zbytečné.
A jak to vypadá v Cybrainu? Všechno je v podstatě jinak, než v předešlých dvou knihách. Cybrain po výbuchu pěti granátů nabral úplně jiný směr. Začal se hroutit a předělávat. Tak že je tu všechno monstróznější, dravější, žravější a měl bych napsat, že i akčnější, ale to bych kecal. Akce tu moc není. Skupina vedená Gregem naopak do všeho padá rovnýma nohama a z vražedných situací se vesměs dostávají nějakými podivnými náhodami. A všechno se to tak několikrát opakuje, až už vám je to jedno.
Nejsou tu žlutí motýlci, škoda. Ale je tu spousta pestrobarevných papoušků, většinou umírají ,ale někdy dokáží udělat pěkný prachově peříčkový bordel. Hlavně ti upíří papoušci. Ano, zmutovaný papoušek je nebezpečný. Vlastně všechno v Cybrainu mutuje, přeprogramovává se, upgraduje a žere cizí data. Je to bez napětí, bez humoru a vlastně nás to jen vede tam a zpět a nic podstatného nezjistíme. Ale i tak se do rychle čte, není to vysloveně nudné a je to nutné pro překlenutí do poslední knihy.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
dddd napsal/a o Spousta času na smrt
Vzhledem k tomu, že Cybrain je rozdělen do čtyř knih, je název „Spousta času na smrt“, celkem výstižný. Po přečtení několika příběhů od pana Heteši jsem si tak nějak zvykl, že střední pasáže bývají nejslabší. Je v nich prostě moc slov, které vás nikam nezavedou a někdy mám pocit, že se prostě jedná jen o zdržování před finální jízdou. Toto je kniha první a tak se zatím „hluchých“ pasáží... číst celé nemusíte obávat. Hlavní hrdina si na nic nehraje, naopak je závislí na třech dalších postavách a je mu jasné, že bez nich do svého cíle nedojde.
Jenže cesta počítačovou sítí není jednoduchá a na každém kroku se objevuje nějaká překážka. Postavy jsou evidovány jako virus a cestou je neustále něco napadá. Chce to spousty improvizace a také trochu toho štěstí. Není tu moc humoru, ani toho ironického, ale je to šíleně akční a zemře spousta bitů, virů a další havěti, která se vám potuluje v počítači. Je to vlastně zvláštní pohled do nitra internetové sítě. Možná bude mít někdo problémy se s tím vypořádat a furt to bude „přenášet“ do normálního světa (mě se to také na začátku příběhu stávalo), ale nakonec to poberete, zkomprimujete a adaptujete na svůj mozek.
Je fakt, že absence sexu v příběhu jej trochu tlumí. Pokud to bude chtít někdo natočit, chce to opravdu přidat ten sex. Pár hezkých holek se tam v té síti najde. Jen je trochu popostrčit, přeformátovat, možná sem tam něco přidat a … jo, to by šlo. Určitě to nebude problém a mistr se s tím v dalších kapitolách vypořádá po svém. Určité náznaky tu jsou. Například taková Katalyn, velice svérázná podivná „žena“ by po vstupu do jiného síťového patra mohla být adeptkou na … no, ne zrovna na sex, ale na příjemné posezení. Rozhodně se mi to četlo rychle, bavilo mě to a už se těším na další dobrodružství.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Jenže cesta počítačovou sítí není jednoduchá a na každém kroku se objevuje nějaká překážka. Postavy jsou evidovány jako virus a cestou je neustále něco napadá. Chce to spousty improvizace a také trochu toho štěstí. Není tu moc humoru, ani toho ironického, ale je to šíleně akční a zemře spousta bitů, virů a další havěti, která se vám potuluje v počítači. Je to vlastně zvláštní pohled do nitra internetové sítě. Možná bude mít někdo problémy se s tím vypořádat a furt to bude „přenášet“ do normálního světa (mě se to také na začátku příběhu stávalo), ale nakonec to poberete, zkomprimujete a adaptujete na svůj mozek.
Je fakt, že absence sexu v příběhu jej trochu tlumí. Pokud to bude chtít někdo natočit, chce to opravdu přidat ten sex. Pár hezkých holek se tam v té síti najde. Jen je trochu popostrčit, přeformátovat, možná sem tam něco přidat a … jo, to by šlo. Určitě to nebude problém a mistr se s tím v dalších kapitolách vypořádá po svém. Určité náznaky tu jsou. Například taková Katalyn, velice svérázná podivná „žena“ by po vstupu do jiného síťového patra mohla být adeptkou na … no, ne zrovna na sex, ale na příjemné posezení. Rozhodně se mi to četlo rychle, bavilo mě to a už se těším na další dobrodružství.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
dddd napsal/a o Žádná chvíle není poslední
Hlavní hrdina se dostane do velmi zajímavé situace. A jako „bejvalej“ policista, který má ještě k tomu podmínku, se musí s touto situací poprat. Tak že, i když záporná postava, přeci jenom se rozhodl vzít na sebe roli kladného hrdiny a snaží se to dohrát až do konce. Sem tam udělá nějakou tu chybu, ale už je to dospělý člověk a tak „sem tam“ nějakou tu chybu udělat může. Pravda je, že t... číst celéěch chyb udělá hodně, a místo, aby našel řešení, dostává se do čím dál větších potíží. Navíc se objeví žena. Tedy, možná ne jenom jedna. Tady už jde o život.
Příběh je hned od začátku zajímavý. Vtáhne vás to do děje, nenudíte se, v příběhu je akce, spousty humoru, ironie a také smrti. Smrt je prostě důležitým faktorem. A také nesmím zapomenout na Jacka a Camel. Jack Daniels a Camel, to jsou pomocníci našeho „záporněkladného“ hrdiny. Bez nich by nezvládnul skoro vůbec nic. Tak že jednoho panáka Jacka, vykouřit Camelku, a jdeme … pro druhého panáka....nesmíme nic nechat náhodě.
smrti.
Je tu krásně vidět, jak se pan Heteša posouvá. U těch několik málo knih, co jsem od něj četl, je vždy třetí čtvrtina příběhu celkem nuda. Hlavní hrdina se tam vždy zamotává do svých vlastních teorií a pak mu stejně nic nevyjde. Náš hlavní hrdina si sice pár teorií udělá, ale dlouho nad nimi neuvažuje. Od začátku až do konce jsme udržováni v napětí, nejsou tu hluchá místa, čtenář se nenudí. Možná mě tu trochu překvapil konec příběhu. Mám pocit, že jsem ho moc nepochopil. Ale na celkovém dojmu z příběhu to vůbec nic nemění. Deset Hetešovo půlmotýlků.
(Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ)
Příběh je hned od začátku zajímavý. Vtáhne vás to do děje, nenudíte se, v příběhu je akce, spousty humoru, ironie a také smrti. Smrt je prostě důležitým faktorem. A také nesmím zapomenout na Jacka a Camel. Jack Daniels a Camel, to jsou pomocníci našeho „záporněkladného“ hrdiny. Bez nich by nezvládnul skoro vůbec nic. Tak že jednoho panáka Jacka, vykouřit Camelku, a jdeme … pro druhého panáka....nesmíme nic nechat náhodě.
smrti.
Je tu krásně vidět, jak se pan Heteša posouvá. U těch několik málo knih, co jsem od něj četl, je vždy třetí čtvrtina příběhu celkem nuda. Hlavní hrdina se tam vždy zamotává do svých vlastních teorií a pak mu stejně nic nevyjde. Náš hlavní hrdina si sice pár teorií udělá, ale dlouho nad nimi neuvažuje. Od začátku až do konce jsme udržováni v napětí, nejsou tu hluchá místa, čtenář se nenudí. Možná mě tu trochu překvapil konec příběhu. Mám pocit, že jsem ho moc nepochopil. Ale na celkovém dojmu z příběhu to vůbec nic nemění. Deset Hetešovo půlmotýlků.
(Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ)
dddd napsal/a o Co to žere a kde to spí
"Space opera jako kráva“.
Hledal jsem nějakou úvodní větu ke komentáři této knihy a nakonec jsem zvolil citát přímo z příběhu. Pana Hatešu mám v poslední době v hledáčku a už jsem vlastně koupil všechny jeho knihy. Teď čekají v mé knihovně, až je všechny přečtu. Chtěl jsem je číst postupně, podle roku vydání, ale když jsem se několikrát podíval na jejich hřbety, název „Co to žere a... číst celé kde to spí“ mě neustále lákal svým zněním a tajemnem. Neudržel jsem se.
Říkal jsem si, že sci-fi je od mistra zajímavý pojem a byl jsem strašně zvědav, jak to bude vypadat. Nakonec jsem opět velmi spokojen. Perfektní prostředí daleko od Země, svérázná hlavní vyšetřovatelka z Baltimore (jak jinak, že), tajemná umělá inteligence zvaná Mozek, spousty mrtvol a hlavně hafo srandy a ironie. Asi nejvýraznější jsou v příběhu, krásně a skoro vždy, humorně vypointované konce kapitol. Čtenář má jistotu, že pokud se během kapitoly ani jednou nezasměje, na jejím konci vybuchne smíchy.
V příběhu je i spousta vážných věcí k zamyšlení. Příkladem je třeba otázka, „kdo jsem“, což je docela mrazivá debata o vlastní existenci, a nebo další důležitá věc a tím je zamyšlení se nad tím, zda se opravdu může umělá inteligence vymknout legálnímu systému. Tak že nejen spousta srandy, ale i zamyšlení a napětí. A erotiky. Ano, zde je spousta erotiky. Je do příběhu vložena formou jakých si spin-offů. A tím je rádiový pořad Larryho Zanoffa „Starý fláky pro noční ptáky“. Pořad má erotiku a spousty dobré hudby. Na konci této knihy si dokonce můžete přečíst celý playlist.
Rozhodně tento příběh doporučuji. Není na pokračování, má velmi dobrý celkový děj a je perfektně zakončen. Ten konec vás stoprocentně rozesměje, ale když vám dojdou následné následky a důsledky, tak věřte, že vám naskáčou chlupy po celém těle. Mě tedy rozhodně jo. Při psaní tohoto komentáře jsem poslouchal některé skladby z přiloženého playlistu a tím byly skupiny Black Sabbath a jejich Paranoid (1970), Pavlov´s dogs a jejich Julia (1975) a Locomotiv GT s jejich peckou „A Szerelem Börtönében“ z roku 1972.
A jak jinak hodnotit pana Hetešu a „Co to žere a kde to spí“, než jeho vlastními žlutými motýlky. A to v plném polovičním počtu, tedy deset půlek motýlů.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
Hledal jsem nějakou úvodní větu ke komentáři této knihy a nakonec jsem zvolil citát přímo z příběhu. Pana Hatešu mám v poslední době v hledáčku a už jsem vlastně koupil všechny jeho knihy. Teď čekají v mé knihovně, až je všechny přečtu. Chtěl jsem je číst postupně, podle roku vydání, ale když jsem se několikrát podíval na jejich hřbety, název „Co to žere a... číst celé kde to spí“ mě neustále lákal svým zněním a tajemnem. Neudržel jsem se.
Říkal jsem si, že sci-fi je od mistra zajímavý pojem a byl jsem strašně zvědav, jak to bude vypadat. Nakonec jsem opět velmi spokojen. Perfektní prostředí daleko od Země, svérázná hlavní vyšetřovatelka z Baltimore (jak jinak, že), tajemná umělá inteligence zvaná Mozek, spousty mrtvol a hlavně hafo srandy a ironie. Asi nejvýraznější jsou v příběhu, krásně a skoro vždy, humorně vypointované konce kapitol. Čtenář má jistotu, že pokud se během kapitoly ani jednou nezasměje, na jejím konci vybuchne smíchy.
V příběhu je i spousta vážných věcí k zamyšlení. Příkladem je třeba otázka, „kdo jsem“, což je docela mrazivá debata o vlastní existenci, a nebo další důležitá věc a tím je zamyšlení se nad tím, zda se opravdu může umělá inteligence vymknout legálnímu systému. Tak že nejen spousta srandy, ale i zamyšlení a napětí. A erotiky. Ano, zde je spousta erotiky. Je do příběhu vložena formou jakých si spin-offů. A tím je rádiový pořad Larryho Zanoffa „Starý fláky pro noční ptáky“. Pořad má erotiku a spousty dobré hudby. Na konci této knihy si dokonce můžete přečíst celý playlist.
Rozhodně tento příběh doporučuji. Není na pokračování, má velmi dobrý celkový děj a je perfektně zakončen. Ten konec vás stoprocentně rozesměje, ale když vám dojdou následné následky a důsledky, tak věřte, že vám naskáčou chlupy po celém těle. Mě tedy rozhodně jo. Při psaní tohoto komentáře jsem poslouchal některé skladby z přiloženého playlistu a tím byly skupiny Black Sabbath a jejich Paranoid (1970), Pavlov´s dogs a jejich Julia (1975) a Locomotiv GT s jejich peckou „A Szerelem Börtönében“ z roku 1972.
A jak jinak hodnotit pana Hetešu a „Co to žere a kde to spí“, než jeho vlastními žlutými motýlky. A to v plném polovičním počtu, tedy deset půlek motýlů.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
dddd napsal/a o Skrytá rizika kvantové démonologie
Toto je má první kniha od pana Petra Heteši a hned jsem se trefil. Příběh jako dělaný pro mou bránici. Perfektní rozjezd, plno hlášek, krásně vypointovaný dialogy, krev, spousty krve a motýlci. Konkrétně osm žlutých. První dva tři listy je to ještě neprůkazné, ale pak se to rozjede šíleným tempem, hláška střídá hlášku, telefony zvoní, motýlci zběsile lítají...ale to už jsem psal.
D... číst celéémoni jsou věční.
Až na věky věků.
Objeví se i psychický kolaps služebních fialových androidů (prostě omdlí), o svá práva se přihlásí i magnetické odezvy emoční energie vzdálené vesmírné civilizace (kecy), zazní rajská hudba i s motýlky (všech osm) Všechno se to tak zamotá, že se to opravdu UI (umělá inteligence) snaží zachránit těmi mimozemšťany (to je pravda), ale soustřeďme se na důležitější věci, třeba na toho nebožtíka, kterého musíme na dvě minuty oživit (je mrtvý, co víc se mu může stát?)
Démoni jsou věční.
Až na věky věků.
Když sedím doma v křesle, vždycky čtu jen komiksy. Klasické knihy si nosím ven a když cestuju z i do práce, a i v práci, tak si čtu. U tohoto příběhu jsem po dlouhé době udělal výjimku. Prostě mě dobrodružství a činy hlavního hrdiny tak dostaly, že jsem to musel o jednom teplém víkendu prostě dočíst doma. Bál jsem se nějakého skrytého rizika v obsahu knihy, ale nakonec to byl planý poplach. Během čtení mi kolem hlavy létali motýlci. Konkrétně jich bylo osm. Žlutých.
Démoni jsou věční.
Až na věky věků.
Nějak mi unikal tento Český spisovatel, ale Skrytá rizika kvantové démonologie mi v tom udělala celkem jasno. Musím si od tohoto spisovatele prostě sehnat ještě pár knihy. Možná budou horší, možná ještě lepší, než tato, ale mám pocit, že styl psaní pana Heteši se zas tak moc radikálně nezmění. Musím doufat. Skrytá rizika kvantové démonologie mi dokázaly, že humor v Českém příběhu ještě nevymřel.
Démoni jsou věční.
Co že?
A do prd....ale nic.
Vybral jsme značnou spoustu citátů. Pan Heteša je mistr slova a z jeho repertoáru je rozhodně z čeho vybírat. Věřte mi, nechtěl jsem do citátů opisovat celou knihu, tak jsem vybral tuším asi víc jak dvacet citátů. Všechny jsem je i s motýlky vložil do jeho profilu. Kdo má rád humor, drahé kameny, zuřivé démony, Jacka Danielse, fialové androidy, žluté motýlky a akci, rozhodně by neměl otálet a tuto knihu, tento příběh, si okamžitě sehnat. Za mě rozhodně osm žlutých. Tak nic, prej jen červený a hvězdy a max pět. Proč zde nemůžeme hodnotit žlutými motýlky?
Démoni jsou věční.
Nadobro a na věky věků.
D... číst celéémoni jsou věční.
Až na věky věků.
Objeví se i psychický kolaps služebních fialových androidů (prostě omdlí), o svá práva se přihlásí i magnetické odezvy emoční energie vzdálené vesmírné civilizace (kecy), zazní rajská hudba i s motýlky (všech osm) Všechno se to tak zamotá, že se to opravdu UI (umělá inteligence) snaží zachránit těmi mimozemšťany (to je pravda), ale soustřeďme se na důležitější věci, třeba na toho nebožtíka, kterého musíme na dvě minuty oživit (je mrtvý, co víc se mu může stát?)
Démoni jsou věční.
Až na věky věků.
Když sedím doma v křesle, vždycky čtu jen komiksy. Klasické knihy si nosím ven a když cestuju z i do práce, a i v práci, tak si čtu. U tohoto příběhu jsem po dlouhé době udělal výjimku. Prostě mě dobrodružství a činy hlavního hrdiny tak dostaly, že jsem to musel o jednom teplém víkendu prostě dočíst doma. Bál jsem se nějakého skrytého rizika v obsahu knihy, ale nakonec to byl planý poplach. Během čtení mi kolem hlavy létali motýlci. Konkrétně jich bylo osm. Žlutých.
Démoni jsou věční.
Až na věky věků.
Nějak mi unikal tento Český spisovatel, ale Skrytá rizika kvantové démonologie mi v tom udělala celkem jasno. Musím si od tohoto spisovatele prostě sehnat ještě pár knihy. Možná budou horší, možná ještě lepší, než tato, ale mám pocit, že styl psaní pana Heteši se zas tak moc radikálně nezmění. Musím doufat. Skrytá rizika kvantové démonologie mi dokázaly, že humor v Českém příběhu ještě nevymřel.
Démoni jsou věční.
Co že?
A do prd....ale nic.
Vybral jsme značnou spoustu citátů. Pan Heteša je mistr slova a z jeho repertoáru je rozhodně z čeho vybírat. Věřte mi, nechtěl jsem do citátů opisovat celou knihu, tak jsem vybral tuším asi víc jak dvacet citátů. Všechny jsem je i s motýlky vložil do jeho profilu. Kdo má rád humor, drahé kameny, zuřivé démony, Jacka Danielse, fialové androidy, žluté motýlky a akci, rozhodně by neměl otálet a tuto knihu, tento příběh, si okamžitě sehnat. Za mě rozhodně osm žlutých. Tak nic, prej jen červený a hvězdy a max pět. Proč zde nemůžeme hodnotit žlutými motýlky?
Démoni jsou věční.
Nadobro a na věky věků.
shax napsal/a o Nevermore Baltimore
Wow! to byla jízda! Poslouchala jsem jako audio a zezačátku jsem si říkala, že jsem asi sáhla vedle, nějak mě to nebavilo... Ale jakmile přišla řada na hru, už to jelo...
Měla jsem i pochybnosti o tom, co se tady jako nazývá sci-fi. Nakonec se tam sci-fi linka našla, ale víc to stylem připomínalo klasickou americkou detektivku a obsahem nějakou počítačovou adventuru.
Ať si čtu... číst celé anotaci nebo po sobě tento komentář, vlastně by mě to asi vůbec nemělo bavit. Tak nechápu, ale opak byl pravdou. 19,5 hodiny poslechu uplynulo jako nic.
Doporučuji, pokud se Vám líbila Game od Anderse de la Motte.
P.S.
A myslím, že ti ekologičtí aktivisté by fakt někteří mohli být vyvřeliny :D
Měla jsem i pochybnosti o tom, co se tady jako nazývá sci-fi. Nakonec se tam sci-fi linka našla, ale víc to stylem připomínalo klasickou americkou detektivku a obsahem nějakou počítačovou adventuru.
Ať si čtu... číst celé anotaci nebo po sobě tento komentář, vlastně by mě to asi vůbec nemělo bavit. Tak nechápu, ale opak byl pravdou. 19,5 hodiny poslechu uplynulo jako nic.
Doporučuji, pokud se Vám líbila Game od Anderse de la Motte.
P.S.
A myslím, že ti ekologičtí aktivisté by fakt někteří mohli být vyvřeliny :D
Šedozelené oči 1.díl Šesti diamantů je velmi povedený román, plný akce, humoru a napětí. Hned od začátku mě to vtáhlo do děje a počátek cesty hlavního hrdiny, bulvárního novináře mě zaujal a podpořil mou zvědavost, kam až ho šedozelené oči dovedou. Jak jsem si u pana Heteši již zvykl, spousta jeho dialogů je perfektně vypointována a skoro pokaždé se zasmějete. Jeho obliba v alkoholu už ... číst celésnad ani nikoho nepřekvapí. Tato vlastnost je snad vetkána každému hlavnímu hrdinovy Heteševo příběhů.
dddd napsal/a o Šest diamantů 2 : Obrysy a stíny
Příběh začíná tam, kde ten předchozí končí. Tedy začíná kapitolou 64. A tady začíná to, čemu já říkám přehnaně prodlužovaný dobrodružství. Vědět, co bude následovat, tak u kapitoly cca 68 to všechno přeskočím až na kapitolu cca 146, kde se konečně začne něco dít. Bohužel to, co je mezi již zmíněnými kapitolami, je divné, a dlouhé a celkem nudné. Opakuje se tam totiž skoro pořád jedna a ... číst celéta samá situace. Hlavní hrdina někam dojde, tam se začne střílet, on jen tak tak vyvázne a schová se. Pak se vše opakuje jen v trochu jiném provedení. Cesta někam, střelba, útěk, schovka.....tam, bum bum, zpět schovat....tam...atakdále.
RYZEN napsal/a o Co to žere a kde to spí
Ta jedna hvězdička je čistě fanouškovská a nemá nic společného s objektivním hodnocením.
Zajímavé téma. Příjemné čtení. Akce tak akorát, tajemna taky, konec relativně překvapivý, i když jako vždy u Hetteše... ne tak, aby byl chatrný, ale neúměrný zbytku. Prostě jen odvyprávěno.
Co musím vytknout je hlavní hrdina, který byl naprosto hloupý. Opět agent FBI, který byl... číst celé nejspíš vyroben z plastelíny. Dvakrát ji někam nalákají, dvakrát to pro ni nedopadne dobře... co udělá potřetí? Jasně, stejně tam jde :-D
Navíc její "drsňáctví" je velmi nevěrohodné. Rozmazlená, nerozumná a otravná. Reálně by ji někdo zastřelil na desáté straně.
Na druhou stranu Mozek je naprosto úžasný. Je nemožné ho nemít rád.
Zajímavé téma. Příjemné čtení. Akce tak akorát, tajemna taky, konec relativně překvapivý, i když jako vždy u Hetteše... ne tak, aby byl chatrný, ale neúměrný zbytku. Prostě jen odvyprávěno.
Co musím vytknout je hlavní hrdina, který byl naprosto hloupý. Opět agent FBI, který byl... číst celé nejspíš vyroben z plastelíny. Dvakrát ji někam nalákají, dvakrát to pro ni nedopadne dobře... co udělá potřetí? Jasně, stejně tam jde :-D
Navíc její "drsňáctví" je velmi nevěrohodné. Rozmazlená, nerozumná a otravná. Reálně by ji někdo zastřelil na desáté straně.
Na druhou stranu Mozek je naprosto úžasný. Je nemožné ho nemít rád.
Zuzana, milovnice knih napsal/a o Zajatci Minecraftu
Kniha je velmi zajímavý příběh pro děti. Parta dětí hraje soji oblíbenou hru minencraft a najednou jsou její součástí. Musí používat všechny triky a fígle, které znají z druhé strany, tedy od svého stolu u počítače. Nyní opravdu bojují se svými nepřáteli a je to boj o holý život, protože kdo umře ve hře, už se domů nevrátí. Dětem se kniha moc líbila a to je hlavní, četla se jim snadno a... číst celé rychle, bavila je moc.
Kayo napsal/a o Co to žere a kde to spí
Velikánská pochvala,výborně čtivá kniha.Musím jen a jen všem vřele doporučit ..Obrovské vesmírné překladiště Terango (neboli Terminál Sycango) je kromě přistávacích a odletových ramp kompletně vybudováno pod povrchem planety a personál tvoří jedenáct tisíc lidí a přes dva tisíce androidů. V podstatě jde o město s kompletním vybavením a servisem. Všechno funguje tak, jak má, až do chvíle... číst celé, než se začnou ztrácet lidi. Na Zemi se o tom nic neví, dokud se neztratí dcera náměstka baltimorské FBI. Náměstek na Terango pošle vyšetřovatelku Moiru Glaceovou. Jednak mu byla protivná a potřeboval se jí zbavit, jednak mu bylo jasné, že pokud má na Terangu někdo šanci něco vyšetřit, tak jedině drzá neřízená střela, což Moira je..Kniha mě maximálně bavila,musím všem jen doporučit ..
Owly napsal/a o Probuzené peklo - Cybrain IV.
Překvapivý čtvrtý díl ze série, která vyšla pod Pevností. Je to tak trochu jiné čtení. Nemluvím pouze o kvalitě knihy, ale i o námětu. Sice Heteša měl období, kdy se zajímal o technologie, toto je takové kyber a magie, což zase tak typické pro něj není a vidět to můžete u starších kousků, kde se teprve vyhraňoval. Nadšenec autora by tuto knihu neměl minout, byť v reálu má na svém kontě ... číst celémnohem lepší kousky.
Owly napsal/a o Nevermore Baltimore
Dobře napsaná kniha. Tento styl mne baví. Plná kniha sarkasmu, ironie, uštěpačnosti. Děj je nabitý akcemi, zvraty, napětím. Nikdy nevíte, co se stane dopředu. Ohromně jsem se bavil. Styl mi vyhovuje a mám ho rád. Tuto knihu jsem zhltnul jako malinu. Je to drsné, řízné čtení. Prostě je to pro chlapy, ženy prominou, ale ne všechno je určeno i ženám. I ženy mají své čtení, tak to prostě je... číst celé. Tuhle věc rád doporučím i jiným.
Owly napsal/a o Morphin Red
Když vyšla tato kniha, byl autor již vypsaný a měl celkem jasno, kam se jeho styl psaní bude ubírat. Přitvrdil a přestal se s tím párat a i když si stále pohrává s těmi nejmodernějšími technologiemi, už to není samé IT. Jde o dobrou knihu, která mne bavila. Dobře se mi četla a líbila se mi i její obálka. Heteša se každou knihou zlepšuje. A proto ho mohu jako autora doporučit. Já jeho kn... číst celéihy mám rád.
Owly napsal/a o Z deníku ohnivé démonky
Upřímně? Tak teď jsem vytřeštil oči a uvědomil si, že tehdy jsem se vůbec nekoukal na autora. Tehdy mi to podstrčila dcera, kterou tahle kniha nebavila. Byla moc démonická, pro ni tedy. Já ji neměl za špatnou, ale zase pro mě byla příliš dětská, čili naivní. No až teď jsem si všiml, že tu knihu napsal Heteša a já vlastně ani nevím, jak je to možné, že mi to uniklo, když se na tyhle věci... číst celé obvykle dívám. Asi chyba v Matrixu.
Owly napsal/a o Láska až za hrob
Myslím, že jde o jednu z jeho prvních knih, nebo se pletu? Nejsem si zde zcela jist. I tahle vyšla v rámci edice Pevnosti a už tehdy se zde objevoval typický hetešovský styl psaní. Hodně si zde autor hraje a experimentuje. Ještě není zase až tak drsný. Ještě se s tím tak trochu páře. :). Je zajímavé sledovat vývoj autora. Jeho rozvoj, jeho práci v průběhu let. Tuhle knihu však mohu dopo... číst celéručit, není špatná.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
