Raven Woodová restauruje renesanční díla v galerii Uffizi ve Florencii. Když se jednou večer zastane bezdomovce, na kterého bezdůvodně zaútočila parta opilých výtržníků, stává se terčem útoku sama. S poraněnou hlavou a zbitá do krve v jedné z postranních uliček upadá do bezvědomí, ale ještě než...
číst celé
Raven Woodová restauruje renesanční díla v galerii Uffizi ve Florencii. Když se jednou večer zastane bezdomovce, na kterého bezdůvodně zaútočila parta opilých výtržníků, stává se terčem útoku sama. S poraněnou hlavou a zbitá do krve v jedné z postranních uliček upadá do bezvědomí, ale ještě než ji smysly zcela opustí, zaslechne hlas temné postavy, která jí něco šeptá. Když se pak Raven probudí, zjistí, že se nevysvětlitelně změnila….
schovat popis
Recenze
Za mě má autor plný počet bodu. A velkou poklonu. Samozřejmě do svých knih nezapoměl zapojit umění.
Tohoto autora jsem si oblíbila, ale když jsem dočetla prince bála jsem se, a nevěděla jsem, jestli se mám do knihy vůbec pouštět. Nakonec jsem to přece jenom zkusila a jsem moc ráda, že jsem se na knihu nevykašlala. Tahle śerie se mi líbí víc než hříšné odstíny vášně. Sice upíry moc nemusím, ale autor to podal s takovou grácií, že bych snad i uvěřila, že existují.
Raven má bezdomovce, který vždy stojí na stejném místě, když jde domů, v oblibě. Prto když ho napadnou neznání útočníci, Raven neváhá a jde mu na pomoc. Vše se semele a nakonec zaútočí i na ní a upadne do bezvědomí. Když se probere, nic z předešlého týdne si nepamatuje. Ale osud si jí znovu najde a Raven teprve pozná, kdo vládne podsvětí...
Tento příběh má něco společného s fantasy romáy, protože autor motal upíra do florencie. Ale na druhou stranu jsem si příběh užila a překvapilo mě, že Raven nebyla žádná modela a přesto jí princ nechal takovou, jaká byla.
Postavy byly poněkud šablonovité, ale je pravda, že se mi líbilo, že hlavní postava nebyla úplně stejná jako většina ostatních v tomto žánru (ať už jde o upířiny nebo erotické romány, ty holky často bývají na jedno brdo) a jako u jediné jsem tam cítila nějaký vývoj.
Je potřeba říct, že první polovina knihy je výrazně lepší, než druhá. První polovina byla svižná, pěkně šlapala, stránky mi jen lítaly pod rukama, druhá polovina nasazené tempo neudržela a už spíš tak nějak dobíhala. Ne, že by nebyla čtivá, ale zkrátka bylo cítit, že to tempo již není takové.
Knihu hodnotím jako příjemné překvapení, průměrnou odpočinkovou četbu.