PROČ JSEM AŽ TA DRUHÁ?

Psychologický thriller je označení, které v mnohých z nás vyvolá šílenství.
Spojení dvou čtenáři oblíbených žánrů se stalo, jako skoro vše v dnešní době, výbornou "hláškou" pro reklamu.
Často se ale stává, že je kniha označená chybně. A dnes tu máme přesně takový případ.
Uvedeme si až moc častou situaci: milovník thrillerů si pořídí knihu s označením psychologický thriller. Neskutečně se těší na dávku napětí, akce, hltání stránek a konečného rozuzlení, které ho posadí na zadek. Do knihy se proto hned pustí a i když je za polovinou a kniha pořád na vlně thrilleru nejede, v hlavě si opakuje, že se to ještě může změnit. Nakonec knihu dočte a řekne: Co to sakra bylo?
Jo a pak se stane to, že špička svého žánru zapadne v negativních recenzích žánru, do kterého nepatří.

Bohužel se výše zmiňovaného příkladu stala obětí kniha Ta druhá.
Pro mě to byla jedna z nejočekávanějších knih podzimu, které Baronet vydával, a proto jsem po přečtení lákavé anotace byla zaražená, když na knihu začala vycházet jedna negativní recenze za druhou. A všechny hlásaly jedno: Toto není psychlogický thriller!
S tímto jsem i do knihy šla a nejenže s tím mohu po dočtení plně souhlasit, ale mohu vám říci, že v knize se skrývá něco víc, než "jen" psychologický thriller.

Ta druhá je kniha o rodinných vztazích, o žárlivosti, o boji za pravdu a za vysněný život.
Když byly Irini Harringfordové pouhé čtyři roky, rodiče se jí vzdali na úkor její starší sestry. Ta už od raného věku měla psychické problémy, které přetrvávají do dnes. I do noci, která nastává po několikaletém skrývání, strachu, nekonečné hře na kočku a myš a noci, kdy Irini ve tři ráno volá neznámé číslo. Pro ni neznámé bohužel není.
Ví, kdo na druhé straně je. Ví, že toto je přesně její styl, jak jí přivést zpátky.

Po přijmutí hovoru se v tom utvrdí.
Je jí sděleno, že zemřel člověk, který se ji vzdal, i když měl za ni bojovat. Člověk, jí úplně cizí... její matka. A kvůli ní se má vrátit? Má přijet na pohřeb své matky, která se jí ve čtyřech letech bez boje vzdala a už ji nikdy nenavštívila?
Má se vrátit na místo, které její sestra nazývá domovem, ale to je to poslední, čím by honosnou vilu ve vesničce daleko od svého vybudovaného života doktorky označila.
Irini se snaží stanout tváří v tvář svému strachu a hlavně pravdě, po které od malička touží. Bude jí to ale zcela dovoleno?

Ta druhá je výjimečné psychologické drama.
Atmosféra, která vás při čtení doslova dusí a vy si musíte dokonce od čtení dávat pauzu, abyste se nadechli, je neuvěřitelná. Autorka mi dokázala nahnat husí kůži. Dokázala mě přimět ke strachu. Z čehokoliv. Samoty, pravdy, rodiny...
Michelle Adams si se čtenářem opravdu brilantně skrz prostředí a každou postavu hraje jako kočka s klubíčkem nití. Stejně jako sestra Irini. Divoce, ale vypočítavě.

Kniha je neskutečně zvláštní. To je slovo, které vystihuje vše týkající se knihy Ta druhá.
To se odráží i na postavách. Ač se vám budou zdát jejich činy či myšlenky občas nelogické, nebudou vám připadat hloupé. Na samotných postavách příběh stojí a i když Irini moc sympatickou hrdinkou není, naopak od její sestry, která většinu čtenářů jistě zaujme, nebude vám lézt tzv. krkem.
Jak už jsem zmínila, její sestra je brilantně vymyšlenou postavou. Dospělá žena s psychickými výkyvy a neupokojenou touhou po lásce.
Tajemství se táhnou celou knihu, ale jejich rozluštění v tomto příběhu není TO nejdůležitější.

Nechoďte do knihy s tím, že na vás čeká napínavý, krvavý a překvapivý thriller.
Neříkám, že kniha nic z toho není, ba naopak, je všechno dohromady, ale ve stylu psychologického dramatu s důrazem na vybudování správné tíživé atmosféry a pocitu bezmocnosti.
Pokud hledáte opravdu povedené psychologické drama s špetkou thrilleru, mávám vám touto knihou před očima a vyřvávám: ,,Tohle si prostě musíte přečíst!!" schovat popis