Místo, které si chcete přečíst.
Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, příběh jedné současné vesnice vyprávěný očima jejích...
číst celé
Místo, které si chcete přečíst.
Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, příběh jedné současné vesnice vyprávěný očima jejích obyvatel.
Josef se marně trápí, proč jeho syn Zbyňa odmítá převzít hospodářství, když je potřeba toho tolik napravit na polích zničených v družstvu. Vavirci počítají, kde by mohla ukápnout další koruna, dobrosrdečná prodavačka Maruna se snaží být s každým zadobře a řezník Láďa se dobývá pod cizí sukni. A malá Petruna? Ta chvilku neposedí.
Přirozená fyzická blízkost hrdinů, jejich společná práce, jejich touha po lepším živobytí až vypočítavost jsou zdrojem věčných svárů i svázanosti a také marné snahy vyléčit minulé rány.
Svižné vyprávění, které nikoho nesoudí a co je podstatné — nenudí.
schovat popis
Recenze
Nakonec jsem po ni sáhla a jsem ráda, že jsem do ní šla.
Kniha krásně líčí mezilidské vztahy. Vztahy mezi sousedy na vesnici, vztahy mezi generacemi.
Je nádherně čtivá, jednoduchá, oddychová. Probouzela ve mě tolik emocí...
Věřím, že kdybych byla z "Dědiny", knihu bych ocenila ještě víc, ale i tak ji hodnotím jen pozitivně!
V příběhu je mnoho vulgarismů. Nářečí a nespisovná slova mi nevadily, ale těch vulgarismů.
Určitě se plánuju pustit do dalších knížek od autorky.
V téhle knize čteme o osudech úplně obyčejných lidí. Je psaná jazykem, kterým lidé na vesnici mluví, nářečím, ale tak správně, že to netrhá oči i uši :)
Knížka mě moc bavila a doporučuju! Víc takových skvělých českých spisovatelů.
Co bylo pro mě velkým problémem, byli postavy, kterých tam bylo hrozně moc a já prostě neměla šanci si je všechny zapamatovat. Docela dost jsem se v tom ztrácela.
Vyzdvihuji jazyk knihy (inspirován autorčiným dětstvím na Vysočině), ten se mi líbil, dědinští mluví, jak jim zobák narost.
Přiznám se, že třetí povídka mě ke konci docela chytla. A to nářečí taky nebylo zas tak špatné... Takže tři hvězdičky, takový průměr, ale rozhodně ne žádný trhák, velké množství vulgarismů knize na kvalitě taky nepřidalo.
PS: Během čtení jsem si mnohokrát připoměla, jak moc důležitá je láska - k sobě i k ostatním. A jak moc je tady znát, že "stará škola" a téměř nulová empatie a cit dokáží od sebe lidi vzdálit, byť sedí spolu u stolu.
Na knihu jsem četla většinou kladné recenze, ale bohužel jsem se nedokázala začíst, kniha mě chvílemi nudila.
Na druhou stranu bylo hezké sledovat vztahy na vesnici. Charaktery postav jsou reálné - sama pocházím z vesnice, u některých jednání postav jsem se dokázala pousmát.
Bohužel mi v knize chybí příběh, který by mě dokázal strhnout. Hodnotím 2,5 hvězdy z 5