Recenze Děti boží

Děti boží

Děti boží

110 Kč
Zobrazit knihu
Hlavní hrdina románu Děti boží se ocitá na mexicko-americké hranici, která je tichým svědkem únosů malých chlapců. Nesnesitelné lepkavé horko, smrad mexického vězení, pachuť strachu a hrůza vás sevřou a pustí až na poslední stránce knihy. David Hidden pokračuje v nastoupené cestě. S minimem... číst celé 

Recenze

3
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
„Jsem oheň, jsem hadí jed, jsem ostří nože, jsem špice dýky, jsem mrtvý, hniju, rozpadám se, molekuly mého těla praskají jako bubliny, mozek se roztéká, srdce kornatí, střeva se uzlují, svaly povolují, klouby se rozpadají, kůže se napíná a praská. JSEM BOLEST.“

Už jen dle tohoto úryvku můžete poznat, že se nejedná o lehkou četbu. Ale nenechte se zmást. I přesto, že příběh je syrový, přímý, kdy autor si nebere servítky ani se sprostými slovy, ani s úvahami, které dalece přesahují chápání „normálních“ lidí, tak přesto je to „jednoduché“ čtení, co se týče příběhu. Protože čtete, dokud nevíte, o co jde. Dokud nevíte, co se stane. Dokud nebude konec. Nedokážete přestat, dokud nebude po všem. A i potom budete přemýšlet, zdali to šlo udělat nějak jinak, protože autor si s naší myslí v tomto příběhu pohraje naprosto dokonale.

I v doslovu Hidden zmiňuje, že podobnost jakákoliv, je čistě náhodná, ovšem některé okamžiky na pozadí se zakládají na skutečnosti. A tato skutečnost spojena s autorovou fantazií je nepochopitelně geniální. Nejsem ten typ, který by se vyžíval v takových morbidnostech, ovšem David Hidden je spisovatel, který si mě i přesto dokázal získat. Po přečtení jeho první knihy jsem měla pocit, že už stojím na hranici a víc toho nezvládnu, ovšem s jeho uměním vyprávět jsem svou pomyslnou hranici překročila a zjistila, že zvládnu ještě víc.

Doufám, že chystá další dílo, jsem opravdu zvědavá, jak mi znovu dokáže zvednout mandle a přitom mě uvrhnout do „nicoty“ a pocitu nezdaru. Tleskám této knize. A doporučuji všem, kteří mají rádi ty správné thrillery. Protože tady si přijdete opravdu na své. Věřím tomu!
9/08/2017
Avatar uživatele
Skvěle napsaná kniha,kterou jsem přečetl jedním dechem! Vřele doporučuji k přečtení !
3/01/2018
Avatar uživatele
„Děti boží“ jsou dalším dobrodružstvím bývalého francouzského legionáře Pé. Ten od svého prvního případu nazvaného „Děs“ zhrubl, zcyničtěl a přišel o veškeré iluze. „Děti boží“ jsou temné a brutální. Pé hravě strčí do kapsy všechny detektivy americké drsné školy a vy se můžete jen modlit, abyste mu nikdy nezkřížili cestu.
Kanaďan David Hidden (1979) má v rukách všechny triumfy, které ho mohou dostat na literární Olymp. Vystudoval literární vědu a poté léta pracoval v propagaci, takže zná všechny finesy kvalitních spisovatelů a také má v malíku reklamní triky důležité pro prezentaci své osoby. Navíc je to fešák a pro své první romány si vybral originální postavu. Pé (jako Personne) je Francouz, což je národnost Hiddenovy matky. Díky tomu zná prostředí a zvyky země, která se Američanům a Kanaďanům může jevit jako exotická.
Už autorova první kniha „Děs“ zaznamenala nebývalý úspěch. Byla přeložena do mnoha jazyků a zájem o ni projevila i velká filmová studia. „Děs“ i aktuální „Děti boží“ u nás vydalo nakladatelství XYZ. Hidden se nyní na plný úvazek věnuje psaní, takže se máme na co těšit. Čím jsou jeho knihy tak zvláštní? Hidden má svérázný styl psaní, který je ještě čtivější než styl jeho předchůdců R. Chandlera, D. S. Hammetta či J. M. Caina. Jeho styl je doslova kulometný a bezohledný. Hidden rád šokuje, jeho vyjadřování je peprné a surové stejně jako děj. Na čtenářův jemnocit nebere ohled a kašle na všechny konvence.
Jeho texty se nesnaží zalíbit, ale naopak provokují a vyzývají vás k polemice. Hidden píše v přítomném čase, jeho hlavní hrdina vypráví svůj příběh v první osobě a v jeho replikách převládají krátké, mnohdy jednoslovné, věty. Autor se s vámi nemazlí a i v příběhu toho na vás nahrne tolik, až nebudete stíhat. Třebaže je téma aktuální, je kontroverzní a umím si představit, že v některých katolických zemích kniha tvrdě narazí. Hiddenův hrdina sám bojuje proti církvi, která nejenže zneužívá děti, ale zároveň spolupracuje s mafií, aby zakryla své zločiny.
Pé je tu vylíčen jako životní ztroskotanec. „Děs“ skončil tím, že tento bývalý elitní voják opustil Francii v rámci ochrany svědků. V „Dětech božích“ přežívá jako bezdomovec v americkém zapadákově poblíž mexických hranic. Pár šupů, které vydělá uklízením, propije a raději nemyslí na svou minulost a na to, co se přihodilo v „Děsu“. Alkohol a drogy tiší výčitky svědomí, a když je oslovený, aby pátral po ztracených chlapcích, nabídku považuje za dobrý vtip. Jenomže mu to nedá a jistá věc související s jeho dcerou ho přiměje k tomu, aby se pustil do pátrání na vlastní pěst.
Pé je prototypem Hrdiny, osamělého jezdce a bojovníka známého z westernů a z detektivek americké drsné školy. Téměř v každé kapitole je v ohrožení života nebo se alespoň s někým pere. Protože nemá co ztratit a smrt chápe jako vysvobození, ignoruje pud sebezáchovy a do všeho jde hlava nehlava. Nepřátel má tolik, že nejdou ani spočítat, a pokud už získá nějakého spojence, brzy o něj přijde. Příběh je pesimistický, zločinci se v něm chovají odporně, ale i tady platí to, že naděje umírá poslední. Pé čelí nejen rozhořčení církve, ale také mafii. Jeho pátrání po ztracených chlapcích ho zavede do pouště, kde je samo o sobě obtížné přežít.
Některé padouchy znáte jménem, ale protože jsme v detektivce, čeká na vás řada překvapivých odhalení. Pé rozhodně není žádný světec a v jeho životě se objeví i několik žen. Hidden má dar dojmout a donutit vás přemýšlet nad hodnotami, které považujeme za správné. „Děti boží“ jsou kniha, která rozhodně stojí za přečtení.
23/07/2018