Autorka na svém románu pracovala před deset let a je to velmi znát. Ani se mi nechce věřit, že se jedná o její prvotinu. Tento příběh nevypráví sám Achilleus, ale čtenář na jeho život a slávu pohlíží skrz Patrokla, jeho věrného druha. Nejprve se však čtenář seznámí se samotným Patroklem, bojácným princem, který je v důsledku nešťastné události odvržen ze svého království a vyhnán do jiného. Zde se seznámí s Achilleem, kterému je předurčena sláva, a bok po boku se učí bojovat.
Řecké báje, nebo spíše příběh o Achilleovi a jeho konci zná jistě každý. Autorka tentokrát pojala jeho příběh trochu jinak. Především svým postavám vdechla život a zhmotnila je takovým způsobem, že jsem měla problém uvěřit, že její vyprávění je jen pouhou fikcí. Autorka píše totiž velmi poutavě, získá si vás svými popisy běžných, ale i těch méně běžných činností a přiblíží vám tehdejší život v Řecku. Nevypráví pouze o Trójské válce, první polovina knihy se věnuje životu Patrokla a Achillea, a to především jejich dospívání, objevování sebe i objevování toho druhého. Jejich přátelství přeroste v hluboký cit, který je podán nenásilně a tak nějak samozřejmě. Čtenář se nemusí obávat častých ani explicitních sexuálních scén, jejich vzájemný vztah je vylíčen spíše v romantickém duchu. Připravte se tedy na Patroklovo neustálé obdivování a vzdychání nad křivkami Achilleova těla ☺.
Ráda bych jen podotkla drobnou výtku k chování obou chlapců vzhledem k věku. Autorka je často líčila jako dospělé muže (aspoň já z toho měla často ten dojem), kolikrát jsem se musela napomenout, že se jedná teprve o dvanáctileté chlapce.
Nesmím zapomenout zmínit ani bohy a polobohy, kteří mají v příběhu své nezastupitelné místo. Ráda jsem si osvěžila informace, které si o nich pamatuji ze školních let. Homérovu Iliadu jsem nečetla (nemohu tedy posoudit, jak věrně se autorka držela předlohy), ale samozřejmě si leccos pamatuji z různých převyprávění těchto bájí. Potěšilo mě, že na konci knihy se autorka vrací k postavám, které v příběhu vystupují, a blíže je čtenáři představuje.
Druhá polovina knihy se již věnuje Trójské válce, tedy samotným přípravám a cestě na válečné území, nájezdům na místní obyvatelstvo, samozřejmě také rozepřím ve vlastních řadách, které vyvrcholí v Achilleovo odmítnutí bojovat. Konec není pro žádné čtenáře překvapením, pokud jste s příběhem Achillea seznámeni. Mě překvapil osud Patrokla, přiznám se totiž, že jsem si tuto postavu z řeckých bájí vůbec nevybavila, takže jsem nad jeho koncem trochu zaplakala. Konec byl dojemný a autorka se ho zhostila se ctí. Takhle kniha ve mně rozhodně zanechala pořádný otisk.
Po delší době se jedná o knihu mimo můj oblíbený žánr, která mě nadchla, nemohla jsem ji a hlavně ani nechtěla odložit a četla s jistým napětím, jak vše nakonec dopadne. Doporučuji všem čtenářům, kteří si chtějí osvěžit příběh o Achilleovi, jenž je podaný trochu jiným způsobem, rámcově zařazeným do žánru young adult.
Recenze
Prvních pár desítek stránek je takovým něžným, opatrným vyprávěním o Patroklovi, o tom, jaký je, jak došlo na to, že byl vyhnán ze svého domova.
Poté se dostává na scénu Achilles, protože Patroklus se dostane k jeho otci, kde má vyrůstat ve vyhnanství. Přátelství mezi těmito dvěma muži se stává velmi hlubokým citem a spousta čtenářů v tom uvidí prvky lgbt románu.
Od poloviny knihy všechno nabírá na obrátkách, pokud znáte ještě ze školy tenhle příběh, budete se cítit jistí v kramflecích, a to, co autorka s hrdiny provede vám stejně i tak vezme dech, doslova.
Achilleova píseň je psána jemně, dojemně, s citem, ale s důrazem na důležité okamžiky, které vždy správně změní vývoj událostí. Při čtení se neztratíte, a i když se zde vyskytuje spousta jmen, budete vědět, nebo aspoň mít tušení, kdo je kdo.
Na konci celého příběhu je ještě seznam jmen, kde se autorka věnuje pár slovy všem důležitým postavám, takže si ještě máte možnost utříbit myšlenky a nové informace.
Myslím, že jde poznat z mého psaní, jak moc jsem nadšená, že mi tato kniha přistála v rukou. Neumím zachytit všechny pocity, což je stejně nemožné, takže vám ji jen doporučím ke čtení.
Je to příběh, který napsal někdo, kdo ví, nejen jak zaujmout čtenáře, zabrnkat na emoční strunu, ale také má přehled a dokáže z „obyčejného“ udělat něco naprosto neobyčejného a okouzlujícího.
Řecké báje, nebo spíše příběh o Achilleovi a jeho konci zná jistě každý. Autorka tentokrát pojala jeho příběh trochu jinak. Především svým postavám vdechla život a zhmotnila je takovým způsobem, že jsem měla problém uvěřit, že její vyprávění je jen pouhou fikcí. Autorka píše totiž velmi poutavě, získá si vás svými popisy běžných, ale i těch méně běžných činností a přiblíží vám tehdejší život v Řecku. Nevypráví pouze o Trójské válce, první polovina knihy se věnuje životu Patrokla a Achillea, a to především jejich dospívání, objevování sebe i objevování toho druhého. Jejich přátelství přeroste v hluboký cit, který je podán nenásilně a tak nějak samozřejmě. Čtenář se nemusí obávat častých ani explicitních sexuálních scén, jejich vzájemný vztah je vylíčen spíše v romantickém duchu. Připravte se tedy na Patroklovo neustálé obdivování a vzdychání nad křivkami Achilleova těla ☺.
Ráda bych jen podotkla drobnou výtku k chování obou chlapců vzhledem k věku. Autorka je často líčila jako dospělé muže (aspoň já z toho měla často ten dojem), kolikrát jsem se musela napomenout, že se jedná teprve o dvanáctileté chlapce.
Nesmím zapomenout zmínit ani bohy a polobohy, kteří mají v příběhu své nezastupitelné místo. Ráda jsem si osvěžila informace, které si o nich pamatuji ze školních let. Homérovu Iliadu jsem nečetla (nemohu tedy posoudit, jak věrně se autorka držela předlohy), ale samozřejmě si leccos pamatuji z různých převyprávění těchto bájí. Potěšilo mě, že na konci knihy se autorka vrací k postavám, které v příběhu vystupují, a blíže je čtenáři představuje.
Druhá polovina knihy se již věnuje Trójské válce, tedy samotným přípravám a cestě na válečné území, nájezdům na místní obyvatelstvo, samozřejmě také rozepřím ve vlastních řadách, které vyvrcholí v Achilleovo odmítnutí bojovat. Konec není pro žádné čtenáře překvapením, pokud jste s příběhem Achillea seznámeni. Mě překvapil osud Patrokla, přiznám se totiž, že jsem si tuto postavu z řeckých bájí vůbec nevybavila, takže jsem nad jeho koncem trochu zaplakala. Konec byl dojemný a autorka se ho zhostila se ctí. Takhle kniha ve mně rozhodně zanechala pořádný otisk.
Po delší době se jedná o knihu mimo můj oblíbený žánr, která mě nadchla, nemohla jsem ji a hlavně ani nechtěla odložit a četla s jistým napětím, jak vše nakonec dopadne. Doporučuji všem čtenářům, kteří si chtějí osvěžit příběh o Achilleovi, jenž je podaný trochu jiným způsobem, rámcově zařazeným do žánru young adult.
„Toto bude největší válka našeho lidu, v pověstech a písních na ni budou vzpomínat celá pokolení. Jsi blázen, pokud to nevidíš.“
„Vidím jen jednoho paroháče a Agamemnonovu chamtivost."
Samozřejmě, že příběh o Trójské válce znám, jako malá jsem milovala řeckou mytologii a vše, co se s ní pojilo, ale podobou, kterou příběhu vetkla autorka, ho povznesla na vyšší úroveň.
Achilleus, bohové, mytologie i Trojská válka. Achilleova píseň je psaná velmi emotivně, láska v ní je jemná, čistá, ryzí, ale přesto díky autorce cítíte, že je silná a hluboká. A stejně tak, jako mi bralo dech její ztvárnění, obdobně tomu bylo i lhostejnosti a brutalitě bohů i u kolosální války.
Výborné, před autorkou smekám a vůbec se nedivím hodnocení, které na Goodreads má. Přes milion hodnocení a více než 4 hvězdičky. To mluví samo o sobě.
Miluju a děkuju.
Pátá hvězda přišla v poslední části knihy, kterou jsem milovala. Poslední stránky mě překvapily, emotivní. Tento typ knihy není okamžitě mým žánrem, ale po přečtení Circe jsem se ocitla zaujatá řeckou mytologií a tento spisovatel ví, jak vyprávět skvělé příběhy. Je to krásný a bohatý příběh, plný charakteru. Ano, výjimečné. A teď zjišťuji, že chci víc. Velmi doporučuju! Těším se na další práci tohoto autora rozhodně.
Další budou následovat, jako obvykle...
Určitě tuto knihu doporučuji!!
-
Autorka v příběhu dokázala skvěle oživit řeckou mytologii a dát jí hloubku, jakou v klasických verzích čtenář nenajde. Od první stránky je jasné, že nepůjde o nějaký válečný a historický epos, ale o příběh plný přátelství, lásky, ale taky nepřejícného osudu a zrady.
-
Díky tomu, že kniha je právě z pohledu Patrokla, máme na Achilla úplně jiný pohled. Ústředním motivem zde jsou trojské války, ale my sledujeme celou cestu za slávou a taky to, jak se vztah těchto extrémně rozdílných kluků vyvíjí a roste. Ten je napsaný hrozně něžně, přirozeně přejde z přátelství v hlubokou lásku, která v obou zanechá stopy. Rozhodně právě emoce jsou nejsilnější stránka celé knihy.
-
Krom toho se zde hodně mísí mýtický svět s realitou. Autorka do děje zapojuje také spoustu vedlejších postav, které právě z mytologie již znát můžeme a stejně tak různá božstva. Spousta postav si zde také projde obrovskou zkouškou charakteru, která odhalí, jak temná dokáže být jejich druhá stránka. Obrovský důraz se zde klade také na čest a přísahy.
-
Jediné, co mě na knize ve finále trošku zklamalo, byla má přehnaná očekávání. Je to sice pořádný doják, ale asi jsem čekala, že mě příběh zasáhne mnohem víc. Celkově je ale Achillova píseň nádherným, poetickým a hlavně dojemným příběhem o lásce, nepřízní osudu a hrdinství. Je to jedna z těch knih, na kterou budete myslet ještě dlouho po dočtení a já už naprosto rozumím tomu, proč ji všichni tolik doporučují.
-
spolupráce s MegaKnihy.cz