Měsíční píseň začíná pomalu a pozvolna, tudíž na první pohled příběh nepůsobí nic moc, ale po pár kapitolách nastane zvrat a kniha začne uhánět pořádným tempem. Akce střídá akci a vy občas nebudete vědět, kde vám hlava stojí. Někomu možná bude kniha připadat nepřehledná, jelikož autorka čtenáře nijak nešetří a hází na něj spoustu informací, aby pochopil zákonitosti jejího světa. Proto není divu, že některé informace opakuje až příliš často, a to zase někomu může připadat trošku otravné. Přeci jenom, to, že Mercy vyrůstala v marokově smečce nám stačí připomenout jenom parkrát.
Já upřímně přiznávám, že mi opakování informací vůbec nevadilo.
Pokud překousnete pár drobných vad, jako je například to opakování informací, tak vás kniha překvapí mnoha klady. Tím nejvýraznějším je, že se autorka nesoustředí pouze na klasické příšery, jako jsou upíři a vlkodlaci, ale díky své fantazii nám předvádí spoustu druhů fae a i samotná hlavní hrdinka je něčím zvláštním.
Tady můžete namítnout, že upíři a vlkodlaci hrají v knize podstatnou roli. To sice ano, ale i to autorka pojala po svém. Můžete se tak těšit na zákonitosti smečky a jejich magii, kterou alfa může využívat (i když se přiznám, že tohle na mě už v knize působilo malinko přehnaně). I u upírů se můžeme dočkat nějakého toho ozvláštnění, i když jejich provedení je hodně podobné jako těm v sérii Anita Blakeová, tedy, pokud si dobře vzpomínám.
Dalším velkým kladem knihy je sama hlavní hrdinka, která je poněkud tvrdohlavá a neustále strká nos i tam, kam by neměla. Sama o sobě ví, že není nepřemožitelná, ale stále se snaží vyrovnat ostatním, silnějším druhům, což většinou končí tím, že dostane pěknou nakládačku. Ale vy si ji můžete oblíbit i kvůli jejímu vtipu a tomu, jak umí chodit ve věcech záležitostí smečky.
Co se ostatních postav týče, tak můžu prohlásit, že Patricia Briggs má talent na psaní sympatických postav, které vám přirostou k srdci, jen škoda, že některé zatím nedostaly moc prostoru.
Jistě, v knize naleznete i několik klišé, jako je milostný trojúhelník mezi hlavní hrdinkou a dvěma dominantními vlkodlaky, či to, že hlavní hrdinka většinou odhalí plány nepřítele dříve než ostatní, ale to se dá překousnout. A pokud přejdete drobné vady na kráse, můžete si dosytosti vychutnat skvělý příběh, který Patricia Briggs stvořila. Já ho vřele doporučuji.
Recenze
A tak jsem se dostala k prvnímu dílu Mercedes Thompson. Veliký rozdíl oproti Alfě je v tom, že příběh je vyprávěn z pohledu Mercy, tedy v první osobě. Alfa je občas lehce zmatečná, protože vypravěčem není nikdo určitý a tak se pohledy jednotlivých postav někdy trošku bijí a já pak musím sem tam nějakou tu větu číst vícekrát, abych vlastně věděla, kdo je v danou dobu nejdůležitější. V tomto případě naštěstí tento problém není a tak je čtení mnohem plynulejší a pohodovější.
Navíc je tu i malé ozvláštnění, protože samotná Mercy není vlkodlak. I když se to jimi v příběhu jen hemží, ona sama není tak silná a 'magická' jako oni. A popravdě to má své kouzlo (nechci říkat, že je to realističtější, ale prostě to tak nějak působí), když všechny bytosti nepůsobí tak mocně až nepřemožitelně. Přesto si nic nenechá líbit, je odvážná, chytrá a bojovná. A jak už to tak bývá, znamená to i spoustu problémů. Tak nějak nedokáže stát nečině bokem a jen přihlížet a tak je často součástí nějakého problému, i když na to zrovna nemusí mít...
Každopádně mě to moc bavilo, četlo se to jedna báseň a je vidět, že i po několika knihách na toto téma, má autorka stále něco v rukávu, a že stále dokáže čtenáře zaujmout. Já už se moc těším na další dobrodružství a na to, až budu mít obě série hezky ucelené na poličce :-) Takové čtivo je opravdovým zázrakem, protože když autor dokáže na pár stran vměstnat to nejdůležitější, dokáže dějově strhnout a charaktery postav krásně vystihne, je to stokrát lepší, než když se někdo nedokáže pořádně vypsat ani na tisícovce stran.
Já upřímně přiznávám, že mi opakování informací vůbec nevadilo.
Pokud překousnete pár drobných vad, jako je například to opakování informací, tak vás kniha překvapí mnoha klady. Tím nejvýraznějším je, že se autorka nesoustředí pouze na klasické příšery, jako jsou upíři a vlkodlaci, ale díky své fantazii nám předvádí spoustu druhů fae a i samotná hlavní hrdinka je něčím zvláštním.
Tady můžete namítnout, že upíři a vlkodlaci hrají v knize podstatnou roli. To sice ano, ale i to autorka pojala po svém. Můžete se tak těšit na zákonitosti smečky a jejich magii, kterou alfa může využívat (i když se přiznám, že tohle na mě už v knize působilo malinko přehnaně). I u upírů se můžeme dočkat nějakého toho ozvláštnění, i když jejich provedení je hodně podobné jako těm v sérii Anita Blakeová, tedy, pokud si dobře vzpomínám.
Dalším velkým kladem knihy je sama hlavní hrdinka, která je poněkud tvrdohlavá a neustále strká nos i tam, kam by neměla. Sama o sobě ví, že není nepřemožitelná, ale stále se snaží vyrovnat ostatním, silnějším druhům, což většinou končí tím, že dostane pěknou nakládačku. Ale vy si ji můžete oblíbit i kvůli jejímu vtipu a tomu, jak umí chodit ve věcech záležitostí smečky.
Co se ostatních postav týče, tak můžu prohlásit, že Patricia Briggs má talent na psaní sympatických postav, které vám přirostou k srdci, jen škoda, že některé zatím nedostaly moc prostoru.
Jistě, v knize naleznete i několik klišé, jako je milostný trojúhelník mezi hlavní hrdinkou a dvěma dominantními vlkodlaky, či to, že hlavní hrdinka většinou odhalí plány nepřítele dříve než ostatní, ale to se dá překousnout. A pokud přejdete drobné vady na kráse, můžete si dosytosti vychutnat skvělý příběh, který Patricia Briggs stvořila. Já ho vřele doporučuji.
Příběh se odehrává v našem světě, kde na světlo postupně vycházejí nadpřirozená stvoření, která vždy žila mezi námi - víly, vlkodlaci, upíři... V každém dílu série Mercy řeší nějakou záhadu, zachraňuje či bojuje proti novému záporákovi, společně s Adamem a jeho smečkou vlkodlaků.
Série se příjemně čte, je tu romantická linka, spousta vtipu, dobrodružství, záhad. Kniha je chytlavá, určitě doporučuji. :)
Hlavně tím, že v knize nejsou hlavními hrdiny žádní náctiletí, jak byste mohli podle tématu očekávat. Naopak jsou to dospělí lidé, kteří to mají v hlavě opravdu srovnané. Příběh mě strhl, a byl jiný, než ty ostatní příběhy o vlkodlacích a víte co myslím. Musím přiznat, že občas už jsem se ztrácela v řadě postav, a párkrát jsem nepochopila, o co tam vlastně jde a jak to s těmi vlkodlaky je. Knihu mohu jenom doporučit