V takto obsáhlých sériích mám obvykle obavu se pouštět do dalšího dílu. Ne proto, že bych měla strach, co mě čeká nebo že bych si myslela, že další díl nebude těm ostatním stačit, ale proto, že není vždy lehké se do toho vrátit a všechno si pamatovat (zvlášt při ročních prolukách). V knize je na začátku sice mapa, která mi občas pomůže, ale co bych v tomto případě velice ocenila, by byl nějaký ten rodokmen. Protože popravdě se mnohdy zarazím nad tím, když autorka vytáhne nějaké jméno, které se už dříve mihlo a já marně přemýšlím, kam že to mám vlastně tu postavu zařadit...
Zpočátku mi trošku trvalo se do čtení dostat. Tak nějak jsem měla ve čtení slabší období, ale také jsem se strašně bála toho, co mě čeká a že konec zase neustojím. Nakonec jsem se překonala a nechala se naprosto pohltit vyprávěním, které autorka připravila. Neustále mě překvapuje, co všechno vymyslí a jaké kličky si připraví. Veškeré ty detaily, které vypiplala, aby čtenářům zas a znovu vytřela zrak tím, že nachystala nejedno obrovské překvapení. Znovu poukazuje na detaily z dřívějších knih a dává tím najevo, jak to má vše naprosto promyšlené. Každou maličkost pospojovanou, každý výrok, každou věštbu, každou situaci využije na maximum, jen aby později vzkázala, že to přece jen k něčemu bylo.
Aelin se jako postava neskutečně vyvíjí a neustále dokáže překvapit. Tím, jak ji autorka vytvořila a jak ji popisuje, vyplývá, že je to naprostý génius. Každý krok má promyšlený a všechno, co dělá, má vliv na budoucnost, i když se to zprvu tak nezdá. Svoje společníky neustále dohání k šílenství, protože jim okamžitě neodkryje každý kousek svého plánu (a tím ho tají i před námi) a tak během čtení máte pocit, že to přece není možné. Na začátku série pošle dopis a až o tři čtyři díly později sledujete, proč to udělala a v co to vyústilo. Prostě naprostá paráda.
Sarah J. Maas je prostě autorka s velkým A. První díl, myslím, že to byl její debut, mi přišel naprosto obyčejný a průměrný, ale s každým dalším kouskem se skládá neuvěřitelná skládačka a já jsem moc ráda, že jsem to nevzdala, protože Skleněný trůn se neustále posouvá na mém pomyslném žebříčku nejoblíbenějších sérií, aby se postupně posouval až k vrcholu. U této série prostě nemám slov. Děj je plynulý a neustále graduje. Nehledě na množství akce, které se v průběhu všech těch stránek namane. Navíc autorka postupuje na své úrovni neustále kupředu. V tomto případě se nebojí i popisů intimnějších chvilek postav. Sem tam vyhodí nějakou nápovědu k tomu, co by se v budoucnu mohlo stát a mnoho dalšího. Tak trošku mám z konce obavu, protože si nejsem jistá, zda to dopadne dobře pro všechny zúčastněné. Ale teď nemůžu přestat, to prostě nejde :-) Už teď se těším na pokračování a trpím při představě, jak dlouho budu zase čekat.
Jediné, co bych vytkla na této knize je to, že v některých momentech je až moc kýčovitá. Objevuje se na poli nějak moc králů, princů a královen, až to působí lehce přitaženě za vlasy. Nehledě na to, že se některé postavy moc párují, jakoby autorka udělala krok vzad a zaměřila se na mladší pubertální obecenstvo. To je asi jediný negativ na stranu spisovatelky.
Co si však tentokrát neodpustím je kritika na nakladatelství. Myslím, že dřív se to tak moc nestávalo, tak jako v poslední době, ale korektura knihy je naprosto katastrofální. Pokud se to v knihách vyskytuje v menší míře, tak to ani nezmiňuji, ale tady to bylo neúnosné. Spousta chybějících písmenek, prohozená jména!, slovesa poukazující na špatný rod (muži versus ženy)... Spousta těchto chyb mi tak stěžovala čtení, že jsem se musela párkrát začíst znovu, abych zjistila, co že se v dané pasáži píše. Ano, jsme jenom lidé a děláme chyby, ale co je moc, to je moc. A v poslední době jsem to viděla u více knih od tohoto nakladatele. Nebudu kvůli tomu kazit hodnocení knihy, protože to by si autorka nezasloužila, ale chtělo by to víc se soustředit na svou práci...! Docela mě to totiž zklamalo...
Recenze
Moc se mi líbily postavy, které jsme již potkali ve 3. díle (Maeviina tlupa), zejména Fenrys♥ - dostali zde více prostoru a myslím, že se to bude jen zlepšovat. Rozhodně zde nechyběly pletichy a šílené (avšak nedostižné) plány Aelin, její sarkasmus, smysl pro humor, bojovnost a sebedůvěra mě provázela celou knihou. V knize se najde spousta částí, které se staly mými oblíbenými a čítávám je dost často znovu a znovu (např. ten konec).
Jednoduše si knihu musíte přečíst, budete putovat a bojovat společně s Aelin a jejími přáteli.♥
Zpočátku mi trošku trvalo se do čtení dostat. Tak nějak jsem měla ve čtení slabší období, ale také jsem se strašně bála toho, co mě čeká a že konec zase neustojím. Nakonec jsem se překonala a nechala se naprosto pohltit vyprávěním, které autorka připravila. Neustále mě překvapuje, co všechno vymyslí a jaké kličky si připraví. Veškeré ty detaily, které vypiplala, aby čtenářům zas a znovu vytřela zrak tím, že nachystala nejedno obrovské překvapení. Znovu poukazuje na detaily z dřívějších knih a dává tím najevo, jak to má vše naprosto promyšlené. Každou maličkost pospojovanou, každý výrok, každou věštbu, každou situaci využije na maximum, jen aby později vzkázala, že to přece jen k něčemu bylo.
Aelin se jako postava neskutečně vyvíjí a neustále dokáže překvapit. Tím, jak ji autorka vytvořila a jak ji popisuje, vyplývá, že je to naprostý génius. Každý krok má promyšlený a všechno, co dělá, má vliv na budoucnost, i když se to zprvu tak nezdá. Svoje společníky neustále dohání k šílenství, protože jim okamžitě neodkryje každý kousek svého plánu (a tím ho tají i před námi) a tak během čtení máte pocit, že to přece není možné. Na začátku série pošle dopis a až o tři čtyři díly později sledujete, proč to udělala a v co to vyústilo. Prostě naprostá paráda.
Sarah J. Maas je prostě autorka s velkým A. První díl, myslím, že to byl její debut, mi přišel naprosto obyčejný a průměrný, ale s každým dalším kouskem se skládá neuvěřitelná skládačka a já jsem moc ráda, že jsem to nevzdala, protože Skleněný trůn se neustále posouvá na mém pomyslném žebříčku nejoblíbenějších sérií, aby se postupně posouval až k vrcholu. U této série prostě nemám slov. Děj je plynulý a neustále graduje. Nehledě na množství akce, které se v průběhu všech těch stránek namane. Navíc autorka postupuje na své úrovni neustále kupředu. V tomto případě se nebojí i popisů intimnějších chvilek postav. Sem tam vyhodí nějakou nápovědu k tomu, co by se v budoucnu mohlo stát a mnoho dalšího. Tak trošku mám z konce obavu, protože si nejsem jistá, zda to dopadne dobře pro všechny zúčastněné. Ale teď nemůžu přestat, to prostě nejde :-) Už teď se těším na pokračování a trpím při představě, jak dlouho budu zase čekat.
Jediné, co bych vytkla na této knize je to, že v některých momentech je až moc kýčovitá. Objevuje se na poli nějak moc králů, princů a královen, až to působí lehce přitaženě za vlasy. Nehledě na to, že se některé postavy moc párují, jakoby autorka udělala krok vzad a zaměřila se na mladší pubertální obecenstvo. To je asi jediný negativ na stranu spisovatelky.
Co si však tentokrát neodpustím je kritika na nakladatelství. Myslím, že dřív se to tak moc nestávalo, tak jako v poslední době, ale korektura knihy je naprosto katastrofální. Pokud se to v knihách vyskytuje v menší míře, tak to ani nezmiňuji, ale tady to bylo neúnosné. Spousta chybějících písmenek, prohozená jména!, slovesa poukazující na špatný rod (muži versus ženy)... Spousta těchto chyb mi tak stěžovala čtení, že jsem se musela párkrát začíst znovu, abych zjistila, co že se v dané pasáži píše. Ano, jsme jenom lidé a děláme chyby, ale co je moc, to je moc. A v poslední době jsem to viděla u více knih od tohoto nakladatele. Nebudu kvůli tomu kazit hodnocení knihy, protože to by si autorka nezasloužila, ale chtělo by to víc se soustředit na svou práci...! Docela mě to totiž zklamalo...
V této knize se toho dělo neskutečně moc, byla napínavá, plná zvratů. Dozvíme se zde mnoho důležitých věcí. Tahle kniha má hodně co nabídnout.
Čtení této knihy mě neskutečně bavilo, myslím, že nebudete litovat. Doporučuji.
Právě tady totiž vyjde všechno na povrch. Tady se konečně všechno dozvíme. Veškeré plány, které Aelin po celou tu dobu spřádala. A ten konec jako!?
Trošku mi tady chyběl Chaol, ale to se v dalším díle zas napraví. Ale úplně mě dostali vílí bojovníci - Gavriel, Lorcan a Fenrys. To je trojka, to vám řeknu teda. Pokud jste knihu ještě nečetli, máte se na co těšit.
Hlavně se mi líbí, jak se to v knize hezky všechno páruje. Jak si každá postava najde tu svou spřízněnou duši. A hlavně jsem i já s těmi páry nadmíru spokojená. To je nejdůležitější.
Chápete ta jména? Fenrys, Lorcan, Gavriel a nejlepší na konec... Jeřáb. Proč se ostatní jmenujou normálně a jen on tak blbě? To mi nejde na rozum.
Různé přeskakování od Manon k Aelin, Elide, Lorcanovi a za dalšími se mi neuvěřitelně líbilo. A to spojování dějových linek? Achh... Ono se tímto dá vyjádřit celá kniha.
S Elide a Lorcanem jsem se asi ze všeho nejvíce zasmála.
K srdci mi přirostli všichni, kteří už nejsou připoutaní k Maeve. Od ní jen vlček.
Prostě a jednoduše... POTŘEBUJI DALŠÍ DÍL!
A ten konec...
V Říši bouří dostaly více prostoru i ostatní postavy. Aelin mám stále svou většinu, ale už je menší. Je mi trošku líto, že mi tam Chaol vůbec nechyběl-nebyl totiž vůbec v knize. Ale Elena v knize sehrála klíčovou roli a já u těch scén brečela. Je tam několik flash-backu, které ukazují, jak to doopravdy bylo s Nehemií a jaká budoucnost čeká, nebo nečeká Aelin. Manoniny části mě zase bavily více.
Mě v knize přišlo celkem vtipné jak si tam všechny Sarah spárovala. Lorcan a Elide, která v této knize dostala více prostoru a úkol, Aedion a Lysandra, Aelin a Rowan, Chaol a Nesryn (i když ani jeden tam nebyli), Dorian a Manon. Cesty všech postav se opět zkříží a pude to napínavé. A Maeve se opět ukázala, jako mrcha a tentokrát vyhrála a Aelin všechny - včetně mě -odrovnala svými plány.
Ze začátku mi nehorázně vadila autorčina tendence všechny nějak párovat 😂...(pak jsem si na to zvykla)
Druhá věc, mohla jsem si vylámat jazyk při čtení Aelynina a Aedionova jména😂 prostě... "Elain" a "Adeon" mi postačili... Jestli si teda troufnu oznámit mojí snad nejoblíbenější autorku, tu která si s mými city hraje, jak se jí zachce, a přitom ze mě dělá neskutečně šťastného člověka, protože mi umožnila číst tento skvost, jímž jsou její knihy, rozhodně to je Sarah J Maas.
Nemůžu se dočkat až si přečtu další díl. Čtení těchto knih je prostě božské.
Seznamuji vás s Říši bouří.
Pro začátek vzkaz Sarah: Já mám jen jedny nervy a srdce!! Tohle mi prosím nedělej.
No jak bych začala.. Jestli jste doposud neměli Aelin rádi (bože co jste to za lidi), tak tady si ji zamilujete. V tomto díle se neprezentuje jako pouhý zabiják, ale jako královna, která by pro své království udělala všechno. Objevují se zde i naše staré dobré postavy z předchozích dílů, kterým je věnována dějová linka. Musím říct, že všechny postavy i přes všemožné klady a zápory, si jednoduše zamilujete. Děj má jako vždy spád, někdy sice až moc velký, ale to nevadí. Tak jako postavy v knize, které vládnou magií, tak i autorka musí vládnou nějakou magií, protože tenhle díl/celá série mě naprosto učarovala. Doporučuji všem!!!!!!
I když kniha zrovna není tenká, přečtenou jsem ji měla za chvíli. Bylo to dravé, energické, dynamické a nepopiratelně magicky nebezpečné, omamující čtení.
Aelin, Elide, Lysandra a Manon (která je zatraceně od každého dílu lepší a lepší postava) ukázaly, že to jsou silné osobnosti, ženy, které vládnou svému životu a nenechají si do něj mluvit. Jdou si za tím co chtějí, co považují za správné i s těmi riziky, nástrahami osudu, kterým musí čelit a nikdo je přitom nezastaví.
Dorian tady neměl moc prostoru, jakoby autorka nevěděla, co s jeho postavou. Uvidíme jestli v následujícím dílu mu dá více svobody, ukázat, co v něm je. Jinak co mě tak kazilo příjemný zážitek ze čtení, byly nepřehlédnutelné chyby v textu, to je prostě neodpustitelné!
Nad koncem se mi svíralo srdce, ale věřím v dobrý konec. To čekání na další díl bude zatraceně úmorné!
Už teď se ale těším na díl, jež bude o Chaolovi a Nesryn.
Těšila jsem se na tento díl vážně dlouho a po jeho dočtení umírám touhou přečíst si další, na který si budu ale muset dlouho počkat.
Aelin, Rowan a Manon jsou moje nejoblíbenější postavy ze série a jsem ráda, že i zde jsou pořád stejně skvělí jako v předchozích dílech. ♥
Série Skleněný trůn mi učarovala, protože je v ní veliké množství magie - a tu já miluju!
Série je spíše pro příslušnice ženského pohlaví, ale myslím, že by ji třeba zvládlo i pár kluků. Třeba.
Rozhodně vám tuto sérii doporučuji, protože jestli máte opravdu rádi fantasy, tak tuhle si užijete.
Musím říct, že ony problémy a situace autorka napsala skvěle a její tvorba se posunula do neuvěřitelných mezí, určitě stojí za to její díla sledovat a občas si připomenout tu "starou" Sarah J. Maasovou, která se s tou novější nedá srovnávat :)
Kniha byla velmi dobře zpracovaná.
Doporučuji :D
Musím uznat že se mi tento díl líbil o něco málo víc než díl 4 a to tu bylo dokonce i málo Manon. Zato se dostala do popředí jiná psotava a sice Elide, která byla orpavdu velmi sympatickou. Děj má spád. Postavy, které se věčně míjely zde se potkají a nakonec tu nebude tolik rozdělení mezi postavami jako tu bylo dřív.
Co mě ovšem rušilo bylo množství intimních scén. jakoby to nešlo bez nich, ale když už bych tohle autroce prominula, páč kdo se na tyhle scény netěšil že? tak jednu věc jí nedokážu odpustit a teď to možná budete brát jako spoilerovou část takže jí oddělím**br**Spoiler: Ale sama vím co se bude tak trochu dít v díle šestém a mohu vám jen říct, že mě vážně nebaví jak se všechny psotavy, které kdy spolu budou v budoucnu kdy něco mít, musí na začátku všech vztahů vždycky nenávidět. a to jako proč? to se jakože vždycky všichni nenávidí než se do sebe zamilují nebo co jako? konec spoileru!
Závěr byl také mnohem lepší. Minulý díl byl jako ukončení celé ságy, tady máme konec otevřený a jen se těším na další díl.
Pro pochopení celého děje a všech postav je četba 'The Assassin's Blace' absolutní nutnost, stojí to však za to.