Co všechno udrží člověka při životě…
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva.
Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného...
číst celé
Co všechno udrží člověka při životě…
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva.
Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká.
Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák.
Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?
schovat popis
Recenze
Kniha, ze které jsem plná dojmů a jejíž závěr jsem si musela přečíst dvakrát, abych vstřebala jeho obsah. Kniha, u které jsem brečela dojetím i vzteky. Přiznám se, že asi prvních 30 stran jsem si zvykala na autorčin úsporný styl psaní, ale pak už jsem se zcela ponořila do příběhu, který byl pro mě opravdu silným zážitkem. schovat popis
Kniha, ze které jsem plná dojmů a jejíž závěr jsem si musela přečíst dvakrát, abych vstřebala jeho obsah. Kniha, u které jsem brečela dojetím i vzteky. Přiznám se, že asi prvních 30 stran jsem si zvykala na autorčin úsporný styl psaní, ale pak už jsem se zcela ponořila do příběhu, který byl pro mě opravdu silným zážitkem.
Příběh není nijak neobvyklý, takových je na trhu spousta a přece jen do toho autorka Jakuba Katalpa dala něco svého a nevšedního.
Příběh Zuzany je krásně čtivý, napínavý, plný naděje i bolesti. Knihu můžu s klidem na srdci všem doporučit, je skvělá! :-)
Konec knihy odehrávající se v koncentračním táboře a následně popisující události po Zuzanině návratu je asi nejslabší, i přesto je kniha jako celek skvělá!
Tato kniha by jim dala ucelený pohled na to jak strašlivě nespravedlivé, nepochopitelné, srdcervoucí to pro ty lidi muselo být.
Je to nepochopitelné, že se to mohlo dít.
Liebeskindovi se neprovinily ničím jiným než svým původem.
To co se Zuzaně stane v koncentráku je strašné.
A to co se ji stane po návratu je snad ještě strašnější. Lidsky nepochopitelné.
A Hanuš s Janem?
Oba přežijí. Každý jiným způsobem.
Jeden kolaboroval a druhý byl v odboji.
A ten konec?
Několik dnů po dočtení jsem nemohla začít číst jinou knihu a neustále myslela na Zuzanin dech.
Kniha je vyprávěna přímočarým jazykem a v přítomném čase, což přispívá k tomu, že přestože má přes 300 stran, nebudete mít daleko k tomu přečíst ji na posezení, natolik je strhující. Autorčin jazyk je vůbec velice zajímavým charakteristickým prvkem románu – místy je velice naturalistický a úsporný, jindy překvapí snovými až poetickými obraty, díky čemuž vybočuje z řady jiných románů s obdobnou tematikou války a holocaustu.
Jediné, co mne na knize možná trochu zklamalo, bylo její finále. Měla jsem určitý tip, kam příběh zřejmě vyústí a že bude v závěru víc gradovat, a pak byl najednou na pár stránkách konec, pro mne až nepatřičně otevřený. To mi přijde na jinak tak výjimečný román opravdu škoda. Nicméně to nic nemění na tom, že Zuzanin dech je vynikající knížka a byla by škoda nechat si ji ujít.
Mám ráda autorčin úsporný styl, výborně se čte, je velmi silný. Moc se mi líbil i leitmotiv, který dal název celé knížce (matka naučila Zuzanu soustředit se na dech, pokud se děje něco zlého, několikrát díky tomu v podstatě přežije). Během první půlky jsem si říkala, že se to dobře čte, ale něco podobného napsali už jiní. Krásně byl zachycen vznik milostného citu i skryté nenávisti. Popis koncentráku pro mě byl pak ale celkem překvapivý, poprvé jsem se setkala s tematikou pokusů na ženách. No a pak další vývoj vztahů ústřední trojice, další koncentrák, jak říká sama hrdinka. Závěr katarzní.