Můj tajný život je upřímná zpověď luxusní společnice. Nejde o romantický příběh, ale vyprávění faktů, jak žije dívka, která tajně dělá tuto profesi. Jak to před svým okolím skrýt a jak se dostat mezi smetánku a ne pracovat jen ve „vykřičeném domě“.
Lucie je holka z vesnice, která už odmalička touží žít v Praze a mít lepší finanční zázemí než její rodina. V dětství viděla slečnu v krásném krajkovém prádla s plným dekoltem a od té doby to chtěla také. Když se dostala na školu v Praze, tak si začala hledat agenturu, pro kterou by mohla pracovat jako luxusní společnice, která chodí do lepších hotelů nebo jezdí do zahraničí. Podařilo se ji to celkem brzo a začala vydělávat spoustu peněz. Vždy byla učenlivá a vše chtěla umět co nejlépe. Tohle platilo i v tomto. Takže se snažila věci odkoukat, načíst a nacvičit. Díky penězům začala pracovat i na svém vzhledu, prodloužení vlasů, zvětšení prsou, luxusní prádlo, hezké oblečení.
Popravdě jsem se s hlavní hrdinkou moc neskamarádila. Jak jsem psala, je to holka z vesnice, která touží po velkoměstě a bohatství. Svůj původ stále negativně popisuje. Všechny lidi z vesnice ponižuje, jejich chování, myšlení, postoje a názory, přitom je jednou z nich. Kdo nechce žít v luxusu a bohatství je špatný, přitom si neuvědomuje, čím si na to ona vydělává a ne každá žena chce být placená za sex. Je zde krásně vidět, že každý kdo začne vydělávat víc a víc peněz, chce stále víc a víc a mění se mu povaha. Více se už dozvíte ale v knize Můj tajný život.
„Vždycky jsem chtěla vypadnout z domu, nikdo mi tam sice neubližoval, ale kam mi paměť sahá, nemohla jsem se dočkat, až se odstěhuju a vypadnu od nich všech. Od té prostoty, která se nedá ani nazývat maloměšťáctvím, protože to je prostě vesnickost nejhrubšího kalibru… Ale svým věrným kořenům, a především rodině neuniknete nikdy, ať už jste kdekoliv na světě.“
Pokud se k příběhu Můj tajný život postavím jako k návodu, tak si myslím, že je to hodně poučné a najdete zde spoustu zajímavostí o této profesi. Bohužel vám to ale nevyvrátí názor, že jsou tyto ženy namyšlené a arogantní a v běžném životě moc nepoužitelné, pokud u toho nezůstanou jenom jako u přivýdělku u studia. Pokud vás téma zaujme, tak se určitě začtete a kniha vás obklopí luxusem.
Písmo je trochu větší, takže se kniha čte dobře. Kapitoly jsou pojmenovány podle klientů nebo osob s kým se vždy setká. Vždy se tam dozvíte kdo to byl, jaký byl, co měl rád a co si z toho odnesla, tím pádem, jak se vyvíjí její povaha. Některé věci se opakují. Příběh je opravdu „bez omáčky“. Ze začátku je to trochu chaotické, ale pak se dostane do rytmu a vše jde jako po másle. Žádné detailní popisování sexuálních praktik nečekejte, jde spíše o fakta.
Můj tajný život doporučuji lidem co nejsou puritáni a nevadí jim spíše laicky napsaná biografie. Pokud vás toto téma zajímá, tak se začtete a brzo zjistíte, že najednou je konec. Čtivost se této knize určitě upřít nemůže. Jak už zmiňuji výše, zařadila bych to i pro holky, které se zajímají o tuto profesi, pod naučnou literaturu, protože některé postřehy jim určitě mohou pomoci.
Recenze
Lucie je holka z vesnice, která už odmalička touží žít v Praze a mít lepší finanční zázemí než její rodina. V dětství viděla slečnu v krásném krajkovém prádla s plným dekoltem a od té doby to chtěla také. Když se dostala na školu v Praze, tak si začala hledat agenturu, pro kterou by mohla pracovat jako luxusní společnice, která chodí do lepších hotelů nebo jezdí do zahraničí. Podařilo se ji to celkem brzo a začala vydělávat spoustu peněz. Vždy byla učenlivá a vše chtěla umět co nejlépe. Tohle platilo i v tomto. Takže se snažila věci odkoukat, načíst a nacvičit. Díky penězům začala pracovat i na svém vzhledu, prodloužení vlasů, zvětšení prsou, luxusní prádlo, hezké oblečení.
Popravdě jsem se s hlavní hrdinkou moc neskamarádila. Jak jsem psala, je to holka z vesnice, která touží po velkoměstě a bohatství. Svůj původ stále negativně popisuje. Všechny lidi z vesnice ponižuje, jejich chování, myšlení, postoje a názory, přitom je jednou z nich. Kdo nechce žít v luxusu a bohatství je špatný, přitom si neuvědomuje, čím si na to ona vydělává a ne každá žena chce být placená za sex. Je zde krásně vidět, že každý kdo začne vydělávat víc a víc peněz, chce stále víc a víc a mění se mu povaha. Více se už dozvíte ale v knize Můj tajný život.
„Vždycky jsem chtěla vypadnout z domu, nikdo mi tam sice neubližoval, ale kam mi paměť sahá, nemohla jsem se dočkat, až se odstěhuju a vypadnu od nich všech. Od té prostoty, která se nedá ani nazývat maloměšťáctvím, protože to je prostě vesnickost nejhrubšího kalibru… Ale svým věrným kořenům, a především rodině neuniknete nikdy, ať už jste kdekoliv na světě.“
Pokud se k příběhu Můj tajný život postavím jako k návodu, tak si myslím, že je to hodně poučné a najdete zde spoustu zajímavostí o této profesi. Bohužel vám to ale nevyvrátí názor, že jsou tyto ženy namyšlené a arogantní a v běžném životě moc nepoužitelné, pokud u toho nezůstanou jenom jako u přivýdělku u studia. Pokud vás téma zaujme, tak se určitě začtete a kniha vás obklopí luxusem.
Písmo je trochu větší, takže se kniha čte dobře. Kapitoly jsou pojmenovány podle klientů nebo osob s kým se vždy setká. Vždy se tam dozvíte kdo to byl, jaký byl, co měl rád a co si z toho odnesla, tím pádem, jak se vyvíjí její povaha. Některé věci se opakují. Příběh je opravdu „bez omáčky“. Ze začátku je to trochu chaotické, ale pak se dostane do rytmu a vše jde jako po másle. Žádné detailní popisování sexuálních praktik nečekejte, jde spíše o fakta.
Můj tajný život doporučuji lidem co nejsou puritáni a nevadí jim spíše laicky napsaná biografie. Pokud vás toto téma zajímá, tak se začtete a brzo zjistíte, že najednou je konec. Čtivost se této knize určitě upřít nemůže. Jak už zmiňuji výše, zařadila bych to i pro holky, které se zajímají o tuto profesi, pod naučnou literaturu, protože některé postřehy jim určitě mohou pomoci.
Je to lehké, erotické čtení, které mnozí čtenáři "zhltnou" na jeden zátah. Pro ty, které zajímá problematika vztahu společníce - klient, nebo společník - klientka, doporučuji knihy Gigolo, 11 minut, nebo Vědomá prostitutka. To je ale na delší komentář. Trochu jsem se v tomto prostředí pohyboval.