Kniha je založena na skutečných událostech, které prožil Gustav Kleinmann a jeho syn Fritz Kleinmann v koncentračních táborech (Buchenwald, Osvětim, Mauthausen aj.). V koncentračních táborech strávili přes 5 let, což je velmi dlouhá doba. Sledujeme jejich osudy od prvního transportu do Buchenwaldu až po návrat do Vídně. Je obdivuhodné, že Gustav s Fritzem přežili toto peklo. Gustav si vedl deník, do kterého si zapisoval zážitky z koncentračních táborů. Deník nebyl obsáhlý, nicméně pro autora to byl jeden z cenných zdrojů informací, který použil při zpracování knihy. Gustavův syn Fritz napsal: „Vím, že můj otec kvůli tomu deníku riskoval život. Nikdo z ostatních vězňů ho ve psaní nepodporoval, protože neohrožoval jenom sebe, ale nás všechny. Dokonce i dnes zůstávají některé otázky nezodpovězené“ Kde můj otec deník ukrýval? Jak se mu ho podařilo dostat přes kontroly?“ Gustav v rozhovoru z roku 1997 prozradil, že když sloužil jako sanitář ubikace, schovával jej v posteli, a když pracoval venku, nosil ho u sebe. Do deníku si poznamenal také báseň – Kaleidoskop z kamenolomu, kterou složil.
Kniha je poměrně obsáhlá, nicméně čtivá. Dozvěděl jsem se nové informace, které mi rozšířily obzory o koncentračních táborech. Obdivoval jsem Fritze za jeho statečnost, za to, že neopustil svého otce a dobrovolně se rozhodl, že pojede s ním do Osvětimi! Nechtěl ho opustit za žádnou cenu, i když ho všichni odrazovali, poněvadž si uvědomovali, že je tisíckrát horší než Buchenwald a je téměř jisté, že zemře v plynové komoře! V knize se dočteme o dalších členech Gustavovy rodiny, a co se s nimi stalo během války, dočteme se o drsných pracovních podmínkách v kamenolomu, kde pracovali Gustav a Fritz. Postupně vystřídali řadu jiných zaměstnání, které byly fyzicky náročné. Dočteme se o zvěrstvech, které páchali Nacisté, o pochodu smrti aj. Zajímavá byla pro mě událost, když se Fritz seznámil s jedním Němcem, kterého si oblíbil a který mu v určitých situacích pomohl. Oč se jednalo, se dozvíte během četby knihy. Z toho vyplývá, že ne všichni Němci byli špatní. Našli se také takoví, kteří měli srdce na správném místě a kteří používali rozum a nemohli se ztotožnit s myšlenkou hromadného vyvražďování Židů. Bylo jich sice poskromnu, ale také pomáhali. V knize se pořád něco děje, dochází k různým zvratům, k událostem, které byly hodně napínavé a akční. Nad určitým rozhodnutím, které provedl Fritz, jsem kroutil hlavou a říkal jsem si, proč se takto zachoval a proč tolik zbytečně riskoval..
Je vidět, že autor si dal velkou práci se zpracováním knihy. Během četby nalezneme na konci některých odstavců číselné odkazy, jejíž podrobnější vysvětlení nalezneme v POZNÁMKÁCH /Poznámky pod čarou/. Jsou hodně podrobné, všímal si každých nepřesností, které uvedl na správnou míru. Nečetl jsem všechny poznámky, pouze ty, které mne oslovily. Autor uvádí hodně zdrojů, ze kterých čerpal. Rovněž vedl rozhovory a dopisoval si s Kurtem Kleinmannem a dalšími členy rodiny. V knize nalezneme také REJSTŘÍK. Škoda, že se v knize nachází pouze jedna černobílá fotografie, fotografií mohlo být více. Musím pochválit také přebal knihy, který se povedl.
Skutečných příběhů z 2. světové války, s tematikou koncentračních táborů, vychází v poslední době velmi hodně. Tato kniha je zajímavá tím, že nám vykresluje příběh otce i syna, kteří oba dva prošli hrůzami koncentračních táborů a oba dva přežili a později podali svědectví o svých zážitcích. Málokdo měl takové štěstí. Rovněž délka jejich pobytu v koncentračních táborech je ojedinělá v příbězích, které jsem doposud četl. Pět a půl let PEKLA!!!
Kniha je poměrně obsáhlá, nicméně čtivá. Dozvěděl jsem se nové informace, které mi rozšířily obzory o koncentračních táborech. Obdivoval jsem Fritze za jeho statečnost, za to, že neopustil svého otce a dobrovolně se rozhodl, že pojede s ním do Osvětimi! Nechtěl ho opustit za žádnou cenu, i když ho všichni odrazovali, poněvadž si uvědomovali, že je tisíckrát horší než Buchenwald a je téměř jisté, že zemře v plynové komoře! V knize se dočteme o dalších členech Gustavovy rodiny, a co se s nimi stalo během války, dočteme se o drsných pracovních podmínkách v kamenolomu, kde pracovali Gustav a Fritz. Postupně vystřídali řadu jiných zaměstnání, které byly fyzicky náročné. Dočteme se o zvěrstvech, které páchali Nacisté, o pochodu smrti aj. Zajímavá byla pro mě událost, když se Fritz seznámil s jedním Němcem, kterého si oblíbil a který mu v určitých situacích pomohl. Oč se jednalo, se dozvíte během četby knihy. Z toho vyplývá, že ne všichni Němci byli špatní. Našli se také takoví, kteří měli srdce na správném místě a kteří používali rozum a nemohli se ztotožnit s myšlenkou hromadného vyvražďování Židů. Bylo jich sice poskromnu, ale také pomáhali. V knize se pořád něco děje, dochází k různým zvratům, k událostem, které byly hodně napínavé a akční. Nad určitým rozhodnutím, které provedl Fritz, jsem kroutil hlavou a říkal jsem si, proč se takto zachoval a proč tolik zbytečně riskoval..
Je vidět, že autor si dal velkou práci se zpracováním knihy. Během četby nalezneme na konci některých odstavců číselné odkazy, jejíž podrobnější vysvětlení nalezneme v POZNÁMKÁCH /Poznámky pod čarou/. Jsou hodně podrobné, všímal si každých nepřesností, které uvedl na správnou míru. Nečetl jsem všechny poznámky, pouze ty, které mne oslovily. Autor uvádí hodně zdrojů, ze kterých čerpal. Rovněž vedl rozhovory a dopisoval si s Kurtem Kleinmannem a dalšími členy rodiny. V knize nalezneme také REJSTŘÍK. Škoda, že se v knize nachází pouze jedna černobílá fotografie, fotografií mohlo být více. Musím pochválit také přebal knihy, který se povedl.
Skutečných příběhů z 2. světové války, s tematikou koncentračních táborů, vychází v poslední době velmi hodně. Tato kniha je zajímavá tím, že nám vykresluje příběh otce i syna, kteří oba dva prošli hrůzami koncentračních táborů a oba dva přežili a později podali svědectví o svých zážitcích. Málokdo měl takové štěstí. Rovněž délka jejich pobytu v koncentračních táborech je ojedinělá v příbězích, které jsem doposud četl. Pět a půl let PEKLA!!!