Nechci nijak urazit autorku Barboru Žampachovou, žádnou knihu jsem od ní dosud nečetla a bohužel musím říct, že už asi nepřečtu. "Zvláštní obálku", která také spoustě lidí ležela v žaludku bych ještě snesla, vypadala originálně a docela se mi i líbila. Bohužel, to bylo asi to jediné, co se mi na této knize líbilo. Styl jejího psaní byl sice chytlavý a možná by to s trochou ř... číst celéádu nebylo tak hrozné, ale tohle byl učiněný zmatek, nevěděla jsem, v čem se orientovat jako první. Tara mi je sympatická, ale její příběh byl nehorázně zamotaný a byla jsem ráda, že se mi povedlo dočíst, omlouvám se.
Řekněte mi, když se rozhoduju, co budu číst dál, proč dám přednost českému autorovi. Vždyť moc dobře vím, že tady u nás můžu číst jen Kateřinu Petrusovou, Petru Stehlíkovou a Zuzanu Strachotovou. Ale ne, já prostě musím doufat, že najdu další české jméno, které bych mohla přidat na seznam. Na začátku Prokletého sněhu jsem si říkala, jak lehce se to čte, to bylo fajn, jenže pak to z... číst celéačalo. Autorka na mě vybalila tolik jmen, že jsem se v nich neorientovala. Doteď si pamatuju jen jméno hlavní hrdinky (Tara), ale žádné jiné. Nicméně se mi to i přes všechen ten guláš dobře četlo. Pak jsem si ale uvědomila další problém. Žádná z těch postav mi nepřirostla k srdci, protože to pro mě byla jen jména na papíře. Ať si jde Tara sem nebo tam, nic se jí nestane, jsou to jen čtyři vytisknutá písmena. Musela jsem si gratulovat, že jsem došla až na konec a ten byl na můj vkus zbytečně natahovaný. Já už jsem s posledními stranami přemýšlela, do jaké knihy se pustím dál. A tak by to asi být nemělo.
Autorka stvořila velmi kompaktní a velmi komplexní svět, který má bohatou mytologii, velmi podrobně rozpracované zákonitosti, tradice atd. Příběh je ve výsledku ale poměrně primitivní, navíc se celou dobu snažíte zorientovat v tom, co se v příběhu vlastně děje. Hlavní hrdinka mi nebyla zrovna moc sympatická. Myslím si, že autorka rozhodně potenciál má, ale bohužel tato knížka byla takov... číst celéá průměrná a spíše mě zklamala.
Zdá se, že už bych opravdu měla dát ruce pryč od knih jako je tato. Vždycky mě něčím nalákají a já se do nich pustím. Jenže pak trpím a většinu času přemýšlím, zda mám příběh vůbec dočíst. Nejsem moc zvyklá nedočítat, takže obvykle dočtu. Tady ale lituji ztraceného času - mohla jsem si přečíst něco, co by mě bavilo, nebo co by mi alespoň něco dalo. Takže já Prokletý sníh bohužel nikomu ... číst celédoporučit nemohu.
Prokletý sníh má naprosto příšernou obálku. Naštěstí ne vždy lze soudit knihu podle obalu. Příběh totiž příšerný rozhodně není. Jedná se o krásný příběh, který je opravdu skvěle napsaný. Co se týká děje, tak je to malinko horší. Příběh sice není úplně špatný, ale narazila jsem při čtení na několik nesrovnalostí a ani děj nebyl zrovna originální. Ale i tak se jedná o zajímavý příběh, kte... číst celérý stojí za přečtení.