Moc dobra. Jedna z nejlepsich, jak se mi o vychovr deti a komunikaci s nimi vlastne dostala do rukou. A ze jich nebylo malo! Rodičovština - Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi je velice prehledna, snadno ctiva knozka, ktrera me dostala hned na prvni strance, libi se mi, ze je to psane proste uplne obycejne, nesnazi se tvarit prilis chytre, akenvsre vysvetluje velmi srozumitelne. Libi se mi... číst celé to opravdu moc.
Kniha má název, který zaujme již na první pohled. A tak ji otevřeme a zjistíme, že zaujme také svým obsahem. Je čtivá, zajímavá, hezky graficky zpracovaná a přináší nám praktický návod na to, jak hovořit s dětma v běžném chodu života. Ano, zajímavé to je, dalo mi to mnoho podnětů k přemýšlení, ale ne se vším jsem mohla souhlasit. Dnešní přístup, že dítě je střed všeho dění a vše se toč... číst celéí kolem něj, hlavně aby dítě nemuselo dělat něco, co nechce, to mi není úplně sympatické.
Knížku jsem koupila na doporučení kamarádky, která ji moc chválila, a rozhodně nelituji. Je to jedna z nejlepších knížek, kterou jsem o výchově dětí, resp. komunikaci s nimi, četla. Knihu si četla i moje maminka, babička mých dětí, které je už bezmála 70, a říkala mi, že jí taky pomohla mnohé pochopit, dívat se na děti a komunikaci s nimi zase jinak, že už třeba rozumí tomu, proč se moj... číst celée malá dcerka chová určitým způsobem. Skvělé je, že text není psán žádným odborným jazykem, ale běžnou řečí, čtivě, autorka popisuje své osobní zkušenosti s výchovou vlastních dětí, s pozorováním dětí kamarádek, na hřišti apod. a nabízí nejen zamyšlení, ale i konkrétní rady a typy, jak k dětem přistupovat, jak např. reagovat na konflikty mezi dětmi, jak správně dítě motivovat, jak ho pochválit, co se může skrývat za tím, že "dítě neposlouchá"... Opravdu knížku moc doporučuji, při čtení jsem si nejen některé věci uvědomila, ale taky jsem si vzpomněla na své vlastní dětství, co a jak jsem od dospělých vnímala, co mi vadilo atd., na co jsem už jsem třeba zapomněla.
Za mě skvělé! O "alternativní" přístupy k výchově se zajímám docela dlouho, ale vždycky jsem se dozvěděla jen to, jak by to v ideálním případě mělo vypadat. Tady je krásně rozebráno, jak se stejná situace dá zvládnout dvěma, třemi různými způsoby. Je vidět, že vychází z praxe. Otázky, které si autorka klade, se přesně honily hlavou mně. Jasně, že to bude peklo, přeučit se zažité v... číst celézorce chování. Už jen při čtení jsem skučela jako zvíře. Protože jsem se v tom tak poznala.
Knihu jsem náhodou do ruky dostala v době, kdy mému prvnímu synovi byl rok a půl. A musela jsem jen přikyvovat a usmívat se. Autorka mi sice sympatická nebyla, dobře ale vystihuje způsob, jakým lidé mluví s dětmi. Ukazuje, co je na tom špatně a zároveň dává příklad, jak to se svými dětmi dělá jinak a kam je to dovedlo. Některé kapitoly jako by mi mluvily z duše, u jiných mi došlo, že ta... číst celékto se domluvit jsem mohla už když vylo synovi 10 měsíců. Pecka byla kapitola o lechtání - to si každý musí přečíst povinně!
Knížek ohledně výchovy dětí existuji opět nepřeberné množství. Některé už jsem četla, některým jsem se rovnou vyhýbala. Spoustu chváli jsem slyšela právě na Rodičovštinu. Tak jsem nakonec podlehla a také si ji pořídila. A mohu říct, že se mi líbí, jak je kniha zpracovaná. Myslím, že po přečtení si z ní jako rodič opravdu něco odnesete, takže mohu souhlasit s ostatními pozitivními recenz... číst celéemi a doporučuji ji.
Tato kniha ja napsána velmi zvláštně. s Autorkou v mnohém nesouhlasím. Třeba, že školky nemají peníze na přebalovací pulty a lidi navíc a proto děti od tří let jsou NUCENY nemít plenku. Ve třech letech je snad skoro každé dítě připraveno nemít plenku....a podobné názory.