Když jsem si ji brala, čekala jsem něco úplně jiného. Ale zároveň jsem dostala to, co jsem dostat měla - tedy alespoň podle anotace, která knihu bohužel nevystihuje tak, jak by správně měla.
Je na ní toho daleko více. Do hloubky rozepsané a propracované psychologie postav, které se mění a ovlivňují hlavní hrdinku. Všichni vám budou připadat naprosto odporní a lhostejnost se ... číst celékterou k problému přistupují...
Je to dost kontroverzní kniha, na kterou si musí udělat obrázek každý sám. Ale jen díky propracovanosti a skvělému autorčinu jazyku, byste si měli knihu pořídit.
Další skvělá Odeonka! Sice obálka si u mě vede hůře než jiné, přeci jen je růžová... ale i tak je krásná, když zapomenu na svou averzi. Na knihu jsem byla neskutečně zvědavá, protože jsem na ní slyšela jen samou chválu… zajímalo mě, jestli Vegetariánku uvidím stejně, nebo jestli budu patřit k menšině která ji hodnotí spíše negativně. Ale nakonec se přidávám na tu nadšenou stranu, protož... číst celée je čtivá a její téma je originální.
Byl to zvláštní příběh. Ani pořádně nevím, co napsat. Četlo se mi to pěkně, ale bylo to velmi syrové, strohé a divné, ale v tom dobrém slova smyslu. Ve společnosti, která je zvyklá na určitou zvyklost, se najednou objevuje postava, která odmítá jíst maso. Neuvědomuje si, že takovou banalitou může vyvolat něco velkého. Nechala jsem příběh plynout a žít si svým životem během čtení. Nemuse... číst celéla jsem to pochopit, stačilo to přijmout.
Tahle kniha patří k mým nejoblíbenějším a je to úplně jiná kniha, než či normálně čtu a přiznám se, že sněm ji začala číst až na základě různých čtenářských dojmu , které jsem tak často slýchala.. hlavně takové, to že ta kniha nemá ani jedinou chybu a že je skvěle napsajá a že si ji zaručeně musím přečíst, zkrátka to mě dostalo a já si ji tak mile ráda objednala. Úžasná kniha, která dos... číst celétane naprosto každého.
Kniha vypráví o jednom z nejhorších masakrů civilistů v moderních dějinách, nadřízených vlastní vládou. Událost se odehrála v roce 1980 v Jihokorejském městě Kwangdžu. Armáda násilně potlačila demonstrace způsobené nesouhlasem s panujícím autoritativním režimem. Při násilné potlačování Jihokorejskou armádou přišlo o život ve velkém množství mnoho lidí, včetně dětí. Dávam pět hvězd, sto... číst celéjí to za to.
Kde začít? Stejně jako mnoho z vás i já znám Koreu vlastně jen jako kulisu oblíbeného seriálu o doktorech a tu Jižní vlastně jen jako tu rozumnější polovinu tohohle poloostrova. Jenže co když to vždycky nebylo takhle? Co když vám řeknu, že i Jižní Korea má svůj 17. listopad, že má své náměstí Nebeského klidu, že má Solidaritu, masové hroby, diktátory, hony na čarodějnice a komunisty, mu... číst celéčení a nezákonné rozsudky i nepotrestané viníky, prostě stejně temnou minulost jako ta Severní? Co když vně těch hranic stojí město Kwangdžu, kde do 17. května 1980 žili lidé jako každí jiní, a pak se to najednou zlomilo? (o to horší zjištění, že většina z nás už tou dobou byla na světě) A právě tehdy začíná tahle kniha, neobvykle vyprávěním ve druhé osobě, střídající několik hlasů v každé kapitole a přesto se však točící jen a kolem jednoho člověka. (v souvislosti s tímhle mě maličko zaráží změna názvu knihy zmiňovaná v doslovu překladatelky – ten však doporučuji číst stejně důsledně jako knihu samotnou, její slova dodávají tomu příběhu ještě na větší mrazivosti a stávají se tak jeho neoddělitelnou součástí) A mě napadá po těch o něco více než 200 stranách jen jediné – ze zvířat jsme vzešly, zvířaty pořád ještě jsme a jednoho dne jako zvířata i zajdeme. (a dobře nám tak)
Vegetariánka je jedna z těch knih, u které je zbytečné číst si předem informace o tom, co vás čeká. Je to proto, že na každého zapůsobí jiná linka příběhu. Myslím, že i na mě, až si knihu znovu přečtu, bude působit jinak než dnes. Je to krátké a zajímavé čtení, stojí za to si na něj udělat čas. Opravdu silný příběh, který se vám dostane pod kůži. Rozhodně si ho ráda přečtu ještě několik... číst celérát. Nutí vás to zamyslet se nad Vámi, nad životem jako takovým jak lehce se může změnit a jak moc se člověk nechá ovlivňovat a funguje v zajetých kolejích (rodina,práce atd.)
Kniha Kde kvete tráva byla svým tématem a motivem naprosto jedinečná, ale nebyl to příběh, který bych já chtěla/zvládla číst. Tak jsem sáhla i po další knize autorky, abych ji mohla hodnotit objektivně. Vegetariánka je úplně jiná než předchozí zmíněná - takže v tomto směru jsem neměla se čtením problém. Vypráví o ženě, která se vzepře všemu, co je považováno za "normální". Ten příběh je... číst celé jedinečný - tematikou, zpracováním, zkrátka vším. Chápu, proč je autorka tak obdivována. Doporučuji.
Když už jsem se pustila do čtení Odeonek, nezapomněla jsem ani na vychvalovanou knihu Kde kvete tráva. Bohužel za sebe však musím říct, že tohle úplně není můj šálek kávy. Souhlasím s tím, že zpracování příběhu a hlavní motiv jsou dobře zvolené, jen to zkrátka nebylo čtení pro mě. Chápu však, proč je kniha tak dobře hodnocena a tolik čtenářů ji rádo doporučuje. Určitě si ji přečtěte a v... číst celéytvořte si na příběh svůj vlastní názor.
Jako veganka jsem byla na Vegetariánku zvědavá. Ale pravda, jak už bylo často psáno, o vegetariánství knížka není. Nahlédneme do korejské mentality a způsobu života. Hlavní hrdinka projde vnitřní změnou, která se projeví jako touha nejíst maso. A to vede k velkým rozporům s rodinou a s okolím. Jedná se o psychologický román, který jde až na dřeň věci. Poněkud těžší, ale barvité čtení, c... číst celéhápu, proč získalo ocenění Man Booker International.
Od této korejské autorky už jsem četla jednu z jejích knih a musím říct, že jsem zase velmi spokojená. Příběh ženy, která se ze dne na den stane vegetariánkou, opustí ji manžel a jediný člověk, který se o ni stará je její sestra. Velmi pěkně popsáno chování rodičů a také postavení vegetariánů v asijských zemích. Doufám, že autorka přidá nějakou další skvělou knihu. Autorčiny knihy... číst celé jsou převážně kratší, takže pokud nejste velcí čtenáři, víte po čem šáhnout.
Kniha není šálek mé kávy, pro mě nevhodný dárek. Ten pocit syrového masa rozžvýkaného mezi mými zuby. Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso. Ovšem v dravé patriarchální společnosti její náhlé vegetariánství a zejména neoblomný postoj, s jakým se vzepře svému muži i rodině, představuje pro její okolí... číst celé ohromný šok. Jihokorejská autorka získala za román roku 2016 ocenění Man Booker International.
Miluji Odeonky, nikdy nezklamou. Pod záminkou potírání komunistické diverze schválili čelní představitelé státu vojenský zásah k potlačení lidových nepokojů, které byly ve skutečnosti projevem nesouhlasu s panujícím autoritářským režimem. Román sleduje osudy několika mladých hrdinů, které se oné osudné noci protnou. Ti, kteří přežili, musí čelit pronásledování ze strany státních orgánů ... číst celéi vlastním vzpomínkám na prožité trauma.
Tak tohle bylo drsný. Až moc drsný. Až se mi chvílemi chtělo zvracet. Další velice vychvalovaná Odeonka, na kterou jsem se velmi těšila. Při dočítání se mi ale dělalo občas tak zle, že jsem si musela dávat přestávky. A to si myslím, že vydržím hodně. Knížka je rozdělena na tři kapitoly, každou vypráví někdo jiný, ale pokaždé ji vypráví o té samé ženě, která se ze dne na den ro... číst celézhodla nejíst maso. A pokračovalo to dál, až měla těžké psychické problémy, které v podstatě během celé knihy vrcholí a vrcholí. Vegetariánka je psaná nesmírně naturalistickou formou, autorka vám nic neodpustí a všechno si musíte přečíst do nejpodrobnějších detailů. A jak jsem řekla, občas toho na mě bylo moc. Není to nejlepší Odeonka, kterou jsem kdy četla, ale rozhodně mi v hlavě ještě chvíli ležet bude.
Opět Odeonky, které mám moc ráda. V jihokorejském Kwangdžu byl nejhorší masakr civilistů nařízený vlastní vládou, jaký moderní dějiny země pamatují. Pod záminkou potírání komunistické diverze schválili čelní představitelé státu vojenský zásah k potlačení lidových nepokojů, které byly ve skutečnosti projevem nesouhlasu s panujícím autoritářským režimem. Román sleduje osudy několika mladý... číst celéch hrdinů, které se oné osudné noci protnou. Ti, kteří přežili, musí čelit pronásledování ze strany státních orgánů i vlastním vzpomínkám na prožité trauma.
První část příběhu vypráví ich-formou Jonghjejin manžel. Dost brzy zjistíme, že jde o sobeckého zamindrákovaného chlapa, který svou manželku jen využívá a utlačuje. Nemiluje ji, je s ní jen z vypočítavosti, protože mu vyhovuje být obskakovaný. Možná i to je jedním z důvodů, proč hledá nešťastná Jonghje nový směr života. Do té doby je klasickou hospodyňkou, která vaří, pere a stará se o ... číst celédomácnost. Jednou se jí však zdá krvavý sen a ona kvůli tomu přestane jíst maso, vyhodí kožené boty a přestane nosit podprsenku. Jde o takovou malou ženskou vzpouru proti poslušnosti. Manžel to nese dost těžce, pořád si stěžuje a žaluje manželčině rodině, což vyústí ve škaredou hádku na rodinné oslavě. Celá akce ale dopadne úplně jinak, než rodina očekává...
Druhá část je psány z er-formy Jonghjejiným švagrem. Švagr Songmin je manželčinou sestrou posedlý od doby, co se dozví o její mongolské skvrně na zádech. Je umělec, takže touží ztvárnit její tělo jako obří květ, jehož středem by byla právě mongolská skvrna. Je projektem nadchnutý a je připravený obětovat pro výsledek úplně všechno. Čtenář poznává nitro slabošského korejského muže, který se nechává živit manželkou, nepomáhá jí vůbec s ničím, nezajímá se o svého syna a ještě má odvahu myslet na svou švagrovou, kterou vnímá jako éterickou vílu z říše rostlin. Zároveň je však jediný, kdo se na Jonghje nedívá jako na duševně nemocnou a ona je v mnohem lepším stavu, když jsou spolu.
Třetí část pak vypráví Jonghjejina starší sestra. Inhje se zoufale snaží své sestřičce pomoct, ona o to ale vůbec nestojí. Dozvídáme se víc o samotné Inhje a o tom, jak moc byla v manželství se Songminem nešťastná. Přestože sestru na jednu stranu chápe, nedokáže se jí vzdát a za každou cenu ji udržuje při životě. Opět tedy dochází k tomu, že je Jonghje nucena podřídit se názoru někoho jiného. Touží se stát květinou, ale nechají ji?
Autorčin styl psaní je opravdu výjimečný: na jednu stranu snově poetický, na stranu druhou hraničící až s morbidní surovostí. Jde o naprosto unikátní pohled do života žen, utlačovaných názory jejich mužů i společnosti. Je pro mě velkým překvapením, jak na mě tato tenounká knížečka dokázala zapůsobit. Pochvalu si zaslouží nejen autorka Han Kang za dokonale vykreslené postavy, ale také překladatelka Petra Ben-Ari.
Vegetariánka mě rozhodně dostala. Nedokážu ani slovy popsat, jak moc na mě Jonghjejin příběh zapůsobil. Je úžasné, jak autorka dokázala popsat stávající problém předsudků vůči ženám (poslušným hospodyňkám). Dokonalý je zejména kontrast rozhodnutí hlavní hrdinky: vzdává svůj život vlastně proto, aby se nemusela vzdát a podřídit názorům společnosti. Tento problém nám není tak vzdálený, jak by se mohlo na první pohled zdát, protože Jižní Korea je možná daleko, ale podobně smýšlející osoby máme všude kolem nás. Některá nejmenovaná náboženství nebo i společenství se k podřízenosti žen staví podobně. V knížce řešení nenajdeme (pokud tedy není řešením to, že se všichni stanem kytičkami), ale alespoň nám to připomene, že je dobré si za svými názory stát. Han Kang dokázala, že i korejské ženy dokážou napsat skvělou knihu a také to, že i ony mají své sny a představy budoucího života. Jde tedy o feministickou literaturu, která si svou pozornost zaslouží. Styl psaní autorky (a překladatelky) je hodný všech ocenění, které knížka získala. Doslov překladatelky Petry Ben-Ari mě taky zaujal a všechny informace o situaci v Jižní Koreji oceňuji, protože vhodně doplnily dojmy z příběhu.
Jediné, za co musím strhnout body je (paradoxně) nepředvídatelný směr vývoje hlavní hrdinky. Sice to jako celek dává smysl a oceňuju, že jsem neodhadla, jak to celé nakonec dopadne.. přesto jsem doufala v jinou pointu. Doufala jsem, že bude kanibalka a kousne toho zmetka manžela, který nad ní tolik ohrnoval nos. A zklamalo mě, když po první části (která k tomu vysloveně vedla) autorka úplně překopala původní myšlenku. Přesto mě knížka okouzlila a nepochybuju, že si ji ještě mnohokrát znovu přečtu. Dokonce jsem si kvůli Vegetariánce objednala několik dalších svazků této edice. Myslím, že je čas, abych dala šanci i dospělejší literatuře. To je pro mě největším přínosem této knížky... uvědomila jsem si, že bych se měla přestat vyhýbat složitějším psychologickým dílkům. :)
Tohle je poměrně kontroverzní téma, ke kterému je nutno přistupovat otevřeně. Kniha přes detailní popisy působí abstraktně, kdy vůbec nejde o popsané situace, ale o to, co je za nimi, což se mi podařilo odhalit jen z malé části, náznakově. Hloubka v této knize je, ale je sakra hluboko. Vegetariánka není o škatulkování světa na feminist(k)y a establishment, ale o vytváření vlastní cesty ... číst celéa o vymaňování se ze škatulek obecně. V tom také hlavní hrdinka, podle slov svých bližních nijak výjimečná, nakonec uspěje. Kniha stojí za přečtení, je to něco netradičního.
Nemůžu říct, že by se mi Vegetariánka nelíbila, určitě byla zajímavá, jen přemýšlím, "co tím chtěl básník říci". Mohlo by jít o kritiku společnosti, tam jsem přemýšlela, jestli je opravdu běžné aby nenošení podprsenky a vegetariánství způsobilo takový skandál. Kdoví, jaká je mentalita Korejců. Celkově to, jak se zde muži chovají k ženám je do nebe volající. Přesto jsem neměla pocit že č... číst celétu nějaký feministický blábol. A o propagaci vegetariánství se tu taky nejedná, vzhledem k tomu, že v tomto případě se hrdinka stala vegetariánkou z důvodu náhlého pomatení mysli. Takže ať už se nám kniha snaží říct cokoli, dělá to poměrně čtivě a zajímavě, ale bohužel mě neuchvátila. Slabší nadprůměr.
Na začátku bych ráda uvedla, že srovnávat tuto knížku s autorčinou předchozí je naprostý nesmysl, každá se zabývá úplně něčím jiným a je psaná z jiné perspektivy. Co se tématu týče, je, řekla bych silnější, protože se zakládá na skutečných událostech. Nejvíce na mě zapůsobil asi epilog. Ovšem i jako celek je to velice zdařilé, a jen tak na to nezapomenu. Co se autorčina stylu týče, je v... číst celéelmi specifický, ale bohužel jsem se v něm často ztrácela a netušila, kdo je vypravěčem :(