Staré dobré příběhy, které osvětlují společnost před více než 100 lety. Vrcholem byl Žlutý papír na zdi, příběh o propadání šílenství. Vždy je dobré mít důkaz, že ženy byly plnohodnotnými účastnicemi literatury už dávno předtím, než to bylo přijatelné. Žádný z těchto příběhů však nebyl vůbec strašidelný nebo "hororový". To bylo takové zklamání. Myslela jsem, že to bude lepší a těšila js... číst celéem se na to.
Královny hrůzy je velmi dobře udělaný soubor hororových povídek z pera mnoha světových autorek. Naprostá většina příběhu pochází z konce 19.století a čtenáři se tak naskytne zajímavý pohled, co připadalo hrůzné lidem před sto lety. Každá autorka je představena v krátkém medailonku, výborně je taktéž provedení celé knihy. Já od toho čekal něco jiného, přesto jsem všechny příběhy se zájme... číst celém dočetl. Za absolutně nejlepší považuji povídku Žlutá tapeta, další skvělé např. Temná dáma, Kentuckyho duch, Svatyně smrti nebo Nevědecký příběh.
Poměrně obsáhlá povídková sbírka, kterou spojuje téma hororu a zároveň to, že autorkami jsou ženy. Jde o autorky klasických děl, které se (někdy až nečekaně) vrhali právě i do víru hororového tématu. To mě prostě hodně lákalo. Silné ženy, obdivuhodné spisovatelky. Musím říct, že je to poměrně dobře složená sbírka. Jednotlivé povídky jsou poměrně různorodé. Jednou duch, podruhé mum... číst celéie... Děsivost není až tak vysoká. Přece jenom v minulosti lidé žili jiným životním stylem a děsily je věci, které nám dnes třeba přijdou i úsměvné. Nemůžu ale říct, že by tam byly vyloženě špatné povídky. Klasicky jako tomu u povídkových sbírek bývá, jsou tu některé slabší, ale ne vyloženě propadák. Mumie mě bavila asi nejvíc, což jsem ani nečekala. Není to pro mě "oblíbené strašidlo".
Některé knihy jsem si oblíbil a některé jsem myslel, že okamžitě zlikviduji. U této knihy to byla spíše ta druhá možnost. Nezajímavá obálka, coby vizualizace a anotace byla též příšerná, no prostě hrůza. No čtení jsem se dal jen na doporučení od mého dobrého známého, ale tentokrát mohu s klidem říct, že se tedy skutečně netrefil do mého jinak vytříbeného vkusu. Takže tuto knihu striktně... číst celé odmítám číst dále.