Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Přiznání taxikářů
Jiří Němčík Skladem207 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Přiznání taxikářů
Jota Dostupné179 Kč
Do košíku
-
Smrthaus
Jiří Němčík Dostupné178 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Sisy napsal/a o Přiznání taxikářů
Přiznání taxikářů je kniha, kde vám jeden pražský taxikář bude vypravovat své zážitky, které nasbíral po svých cestách taxikem. Někdy to byly příhody humorné, někdy spíš smutné, některé ve vás vyvolají vztek a některé mi dali naději, že lidstvo není úplně ztraceno a existují mezi námi i dobří lidé s velkým srdcem. Trochu mi tam vadilo velké množství vulgarismů, ale chápu, že autor chtěl... číst celé, aby byla kniha autentická, což se mu povedlo. Jako taková odpočinková četba, která se vymyká ostatním žánrům je to skvělé.
katuska napsal/a o Přiznání taxikářů
Líbí se mi i ten nenásilný apel, o který se autor prostřednictvím knihy snaží, abychom byli lepšími lidmi. Abychom se zamysleli, co je v životě opravdu důležité a nehnali se za hloupostmi. Aby si každý uvědomil, že úsměv nestojí nic, ale může hodně dát. Ve svých minipříbězích lidi nesoudí. Vozí lehký holky i jejich pasáky. Manažery, staré lidi, mládež, drogově závislé i jejich dealery. ... číst celéPro něj jsou to lidé - zákazníci, a pokud si někdo chce povídat, on je připraven naslouchat. A pak se s námi ostatními o těchto zajímavých osudech podělit.
Němčíkova prvotina, která vznikala i s reinkarnacemi snad 350 let je konečně na světě a zřejmě si zasloužila těch 14 000 litrů vína, které během výroby Němčík spořádaně vykloktal.
Smrthaus popisuje autorův rok a půl mezi ležákama ve starobinci, takže je v něm adekvátně sraček, chcánek a smutku, což je vždy dobrá konstelace pro velká antická dramata. Jelikož Němčíka znám a vím... číst celé, že vždy po vypití decky jakéhokoliv špiritusu začne mluvit nesrozumitelnou ezoterickou řečí plnou buddhy, karmickejch vln a světového míru, byl jsem trochu v obavách, jak podá tenhle výlet do přestupní stanice pro mrtvoly, ale naštěstí se mu podařilo ustát všechny ty hrabalovsko-dalajlámistický plky co vede u ferneta a knihu naštěstí očividně napsal jako normální člověk = povedlo se mu najít tu správnou rovnováhu mezi buddhou, humorem, parodií, karikaturou a hnusem. Asi jako kdyby tu knihu napsal Buddha žaludem Henryho Millera.
Přesně to je to, proč kniha krásně utíká dopředu - tělesno a duchovno se tu utkává v hrabalovských soubojích prostého jazyka, který se šine cestu přímo skrz umírání a případné šukání nadržených MILFek v sesterských úborech, které Němčík podává jako ultimátní nymfy, přičemž všichni asi víme, jak takový starý rachejtle vypadají. Tady je i největší mínus knihy, kdy Němčík konečně může zašpuntovat jednu starou náčelnici všech MILFek a neudělá to. Proboha proč? Ještě jednou: proboha proč?
Tělesná katarze se tedy nekoná, ale jinak vše ostatní funguje dobře (především dobře vypointované humorné momenty s babkama, které by tak dobře nevystihl ani Jarchovský se Šabachem po vzájemné masturbaci v sauně) a na závěr to zanechá příjemnou pachuť bezmoci. Takové té universální, osudové bezmoci.
Smrthaus popisuje autorův rok a půl mezi ležákama ve starobinci, takže je v něm adekvátně sraček, chcánek a smutku, což je vždy dobrá konstelace pro velká antická dramata. Jelikož Němčíka znám a vím... číst celé, že vždy po vypití decky jakéhokoliv špiritusu začne mluvit nesrozumitelnou ezoterickou řečí plnou buddhy, karmickejch vln a světového míru, byl jsem trochu v obavách, jak podá tenhle výlet do přestupní stanice pro mrtvoly, ale naštěstí se mu podařilo ustát všechny ty hrabalovsko-dalajlámistický plky co vede u ferneta a knihu naštěstí očividně napsal jako normální člověk = povedlo se mu najít tu správnou rovnováhu mezi buddhou, humorem, parodií, karikaturou a hnusem. Asi jako kdyby tu knihu napsal Buddha žaludem Henryho Millera.
Přesně to je to, proč kniha krásně utíká dopředu - tělesno a duchovno se tu utkává v hrabalovských soubojích prostého jazyka, který se šine cestu přímo skrz umírání a případné šukání nadržených MILFek v sesterských úborech, které Němčík podává jako ultimátní nymfy, přičemž všichni asi víme, jak takový starý rachejtle vypadají. Tady je i největší mínus knihy, kdy Němčík konečně může zašpuntovat jednu starou náčelnici všech MILFek a neudělá to. Proboha proč? Ještě jednou: proboha proč?
Tělesná katarze se tedy nekoná, ale jinak vše ostatní funguje dobře (především dobře vypointované humorné momenty s babkama, které by tak dobře nevystihl ani Jarchovský se Šabachem po vzájemné masturbaci v sauně) a na závěr to zanechá příjemnou pachuť bezmoci. Takové té universální, osudové bezmoci.
Knihomolka napsal/a o Přiznání taxikářů
Na vyprávění pražského taxikáře v knize Přiznání taxikářů jsem se moc těšila, jelikož je mi prostředí tohoto povolání hodně blízké, oba mí rodiče mají svoji taxi službu, a proto jsem knihu hned jak vyšla kupovala, a dávala jsem jim ji jako dáreček k Vánocům. Pak jsem si ji měla taktéž možnost přečíst, a byla jsem hodně potěšena tím, že to není nijak jednoduché, ale byly tady i celkem si... číst celélné příběhy. A rozhodně věřím, že něco takového autor knihy zažil. Fakt pecka.
Vladka Nenahlova napsal/a o Přiznání taxikářů
Kniha mne nebavila, podle recenzí jsem očekávala trošku něco jiného. Ani jsem ji nedočetla do konce, nezaujala.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
