Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
K tomuto autorovi nemáme žádné knihy.
Recenze knih autora
Nikki napsal/a o Jak chovat muže aneb Manuál pro otrlé
Naprosto skvěle, vtipně, a současně inteligentně napsaná knížka, která správně naladěnou chovatelku mnohdy pobaví a přiměje k myšlence: "A vlastně je to tak." Odpočinkové čtení prodchnute sarkasmem, které staví lidské soužití (aneb abych dodržela korektní formulaci z knihy: chov muže) do naprosto nových, politicky ne vždy korektních, opravdu vtipných a zároveň pravdivých situací :-) Za ... číst celémě paráda, tak doporučuji!
AXYMO napsal/a o Jak chovat muže aneb Manuál pro otrlé
Kniha je to vskutku oddechová, jak píše sám autor "feministiky" si na své v knize příliš nepřijdou. Knihu jsem četla s vědomím, že se jedná o velkou nadsázku a místy bych řekla až recesi. Na knize bych ocenila, že poukazuje na určité nedostatky/jinak fungující mužský mozek. V určitých ohledech mi pomohla zbavit se frustrace z opakujícího se pro mě nepochopitelného jednání mužů v mém oko... číst celélí. Hodnotím jako ideální četba na vypnutí k moři, která je místy i docela vtipná.
Mata napsal/a o Jak se žije padesátkám
Super knížka,mohu doporučit.
Jana napsal/a o Jak přežít krizi v rodině
Skvělá kniha a moc poučná.
Tereza napsal/a o Dobré manželství, 10 + 1 užitečných rad
Budu hodně kritická Nekupuj tě to ! Čtení marnost času je to brak !
Votoslav napsal/a o Jak chovat muže aneb Manuál pro otrlé
Krásně zabaleno, rychlé dodání a pěkná s notným kusem pravdy psaná kniha.... doporučuji 👍
Loreta napsal/a o Matkovražedkyně - Ironický román o zločinu
Stejně jako se hlavní hrdince spěšně honí hlavou stovky myšlenek, střídají se i jednotlivé kapitoly jako na běžícím pásu. Příběh má díky tomu rychlý spád, čtenář se ani na chvíli nenudí a neustále má pocit, že se něco děje. Zároveň zde není nouze o běžné rodinné příhody, s nimiž se literární publikum může ztotožnit, a nechybí ani pořádná dávka humoru, ironie a sarkasmu, což vyprávění po... číst celésouvá zase o kousek dál.
Petulinka napsal/a o Jak se žije padesátkám
Knihu, Jak se žije padesátkám aneb čarodějnice neupalovat od autorů: Daniela Kovářová a Radim Uzel, jsem pořídila mamince jako dárek k padesátým narozeninám. Knihu jsem vybrala jen podle vtipného názvu, a nečekala jsem, že z ní maminka bude mít takovou radost. Kniha ji hrozně bavila - hlavně ten ženský a mužský pohled na věc. Lehké a úsměvné čtení před spaním, pomůže zapomenout na každo... číst celédenní strasti.
milu napsal/a o Jak chovat muže aneb Manuál pro otrlé
dobrá knížka s nadhledem,
nedoporučuji pouze-jak píší i autoři-pro lidi v aktuálním fatálním partnerském rozkolu, nebo těsně po rozchodu.
nedoporučuji pouze-jak píší i autoři-pro lidi v aktuálním fatálním partnerském rozkolu, nebo těsně po rozchodu.
Bety napsal/a o Mrtvá z golfového hřiště
Námět i zpracování knihy Mrtvá na golfovém hřišti bylo velmi dobré, kniha byla hodně napínavá a čtivá a nutila vás číst dál a dál, protože jste byli zvědaví na konec. A ani ten konec vás rozhodně nezklame. A musím říct, že mě kniha bavila i přesto, že sotva vím, co to golf je. Knihu můžu moc doporučit všem fanouškům detektivek, je vážně dobrá a přečtete jí za chvíli také proto, že je hu... číst celébená, to však neubírá na její kvalitě.
Jana napsal/a o Jak se žije padesátkám
Skvělá, úsměvná, "pravdivá". Doporučuji všem ženám tohoto věku.
Veronika Černucká napsal/a o Smrt v justičním paláci
Aktuální novinka od české autorky Daniely Kovářové navázala na zlatou éru klasické detektivky. Román je nefalšovaná detektivka – hádanka a vám hrozí, že budete neustále čekat na tom, odkud na vás vyjukne Hercule Poirot nebo jemu podobní. Autorka si pohrála s jazykem i se stylem vyprávění, a díky tomu je „Smrt v justičním paláci“ její zatím nejlepší detektivkou.
Daniela Kovářová (1... číst celé965) pracuje jako advokátka a jednu dobu působila jako ministryně spravedlnosti. Ve volném čase se věnuje literární tvorbě a publikační činnosti. Do světa literatury vstoupila v roce 2008, kdy vyšla kniha „Minutové povídky“. Ty vydala pod pseudonymem Ida Sebastiani. Novinka z nakladatelství Mladá fronta je její desátou knihou. A nutno říct, že nejzdařilejší. Kovářová navázala na klasické detektivky a poctivě dodržela všechna pravidla žánru.
„Smrt v justičním paláci“ je logická šaráda, nebo chcete-li hádanka. Pokud vám fungují šedé buňky mozkové, pak máte jakous takous šanci, že něco vyřešíte. Předchozí kniha „Mrtvá z golfového hřiště“ byla vystavěná podobně, ale pravda je, že „Smrt v justičním paláci“ si mnohem více vychutnáte. Kovářová věnovala péči detailům a čtenáře neochudila o popisy (které jí mimochodem jdou skvěle) nebo o charakteristiky svých postav. Dějištěm několika brutálních zločinů je budova Městského soudu v Praze a znalost poměrů nahrává čtivosti a uvěřitelnosti příběhu.
Kniha je skvělým mišmašem všeho, co může žánr detektivky nabídnout. Pojetí kapitol evokuje knihy Švédky Camilly Läckberg, některé narušené postavy jako by se vylouply ze severských krimi románů a za zápletky by se nemusela stydět ani Agatha Christie. Dějiště má svou vlastní atmosféru a já při čtení nemohla nemyslet na vrcholná díla Colina Dextera. Přes to všechno je Kovářová česká a báječně srozumitelná. V této knize se nedržela zpátky ohledně emocí a dovolila si vžít se do svých postav. Díky tomu to nejsou papíroví panáci sloužící pouze k rozvíjení zápletek.
Ne každý vám tady bude sympatický, ale o to přece jde. Kovářové postavy (a zároveň podezřelí) jsou lidé z masa a kostí a skoro bych řekla, že autorka čerpala ze svého okolí. Něco v samotném provedení zločinů je možná trošičku přitažené za vlasy, ale pokud znáte klasiky žánru, pak se mnou budete souhlasit v tom, že tohle je „normálka“. Výtky by mohli mít pouze zapisovatelé pravdivých krimi příběhů, kteří bazírují na tom, aby jejich příběhy měly reálný podklad v policejních protokolech. „Smrt v justičním paláci“ je pohádka pro dospělé a já jsem ráda, že už konečně někoho napadlo, že chceme číst i příběhy a la Agatha Christie.
V knize jsou dva detektivové, přesně jak to vyžaduje žánr. Otázkou ale je, kdo tu zastupuje Velkého detektiva a kdo jeho natvrdlého pomocníka. Oficiálně případ řeší Šimon Hájek, policista s dvacetiletou praxí ve vyšetřování vražd, ale nemůžu se zbavit pocitu, že otěže pevně dřímá mluvčí soudu Gábina Rezková. Ano, přesně ta Gábina, se kterou jsme se již setkali v „Mrtvé na golfovém hřišti“. Gábina je stejně sexy jako minule, opět má vztah s jedním z podezřelých a opět to mezi ní a Šimonem jiskří.
Šimon si potřebuje vyřešit nějaké věci ze své minulosti, ale jak uvidíte, není to samoúčelné. Zápletka je poměrně komplikovaná a na konci čeká na čtenáře několik překvapení. Kromě vodítek je tu spousta falešných stop a jedna je obzvláště parádní. Pokud máte rádi klasické detektivky hádanky, potom by „Smrt v justičním paláci“ neměla uniknout vaší pozornosti. Mimo jiné i proto, že je to zatraceně dobré čtení, které by obstálo i jako společenský román.
Daniela Kovářová (1... číst celé965) pracuje jako advokátka a jednu dobu působila jako ministryně spravedlnosti. Ve volném čase se věnuje literární tvorbě a publikační činnosti. Do světa literatury vstoupila v roce 2008, kdy vyšla kniha „Minutové povídky“. Ty vydala pod pseudonymem Ida Sebastiani. Novinka z nakladatelství Mladá fronta je její desátou knihou. A nutno říct, že nejzdařilejší. Kovářová navázala na klasické detektivky a poctivě dodržela všechna pravidla žánru.
„Smrt v justičním paláci“ je logická šaráda, nebo chcete-li hádanka. Pokud vám fungují šedé buňky mozkové, pak máte jakous takous šanci, že něco vyřešíte. Předchozí kniha „Mrtvá z golfového hřiště“ byla vystavěná podobně, ale pravda je, že „Smrt v justičním paláci“ si mnohem více vychutnáte. Kovářová věnovala péči detailům a čtenáře neochudila o popisy (které jí mimochodem jdou skvěle) nebo o charakteristiky svých postav. Dějištěm několika brutálních zločinů je budova Městského soudu v Praze a znalost poměrů nahrává čtivosti a uvěřitelnosti příběhu.
Kniha je skvělým mišmašem všeho, co může žánr detektivky nabídnout. Pojetí kapitol evokuje knihy Švédky Camilly Läckberg, některé narušené postavy jako by se vylouply ze severských krimi románů a za zápletky by se nemusela stydět ani Agatha Christie. Dějiště má svou vlastní atmosféru a já při čtení nemohla nemyslet na vrcholná díla Colina Dextera. Přes to všechno je Kovářová česká a báječně srozumitelná. V této knize se nedržela zpátky ohledně emocí a dovolila si vžít se do svých postav. Díky tomu to nejsou papíroví panáci sloužící pouze k rozvíjení zápletek.
Ne každý vám tady bude sympatický, ale o to přece jde. Kovářové postavy (a zároveň podezřelí) jsou lidé z masa a kostí a skoro bych řekla, že autorka čerpala ze svého okolí. Něco v samotném provedení zločinů je možná trošičku přitažené za vlasy, ale pokud znáte klasiky žánru, pak se mnou budete souhlasit v tom, že tohle je „normálka“. Výtky by mohli mít pouze zapisovatelé pravdivých krimi příběhů, kteří bazírují na tom, aby jejich příběhy měly reálný podklad v policejních protokolech. „Smrt v justičním paláci“ je pohádka pro dospělé a já jsem ráda, že už konečně někoho napadlo, že chceme číst i příběhy a la Agatha Christie.
V knize jsou dva detektivové, přesně jak to vyžaduje žánr. Otázkou ale je, kdo tu zastupuje Velkého detektiva a kdo jeho natvrdlého pomocníka. Oficiálně případ řeší Šimon Hájek, policista s dvacetiletou praxí ve vyšetřování vražd, ale nemůžu se zbavit pocitu, že otěže pevně dřímá mluvčí soudu Gábina Rezková. Ano, přesně ta Gábina, se kterou jsme se již setkali v „Mrtvé na golfovém hřišti“. Gábina je stejně sexy jako minule, opět má vztah s jedním z podezřelých a opět to mezi ní a Šimonem jiskří.
Šimon si potřebuje vyřešit nějaké věci ze své minulosti, ale jak uvidíte, není to samoúčelné. Zápletka je poměrně komplikovaná a na konci čeká na čtenáře několik překvapení. Kromě vodítek je tu spousta falešných stop a jedna je obzvláště parádní. Pokud máte rádi klasické detektivky hádanky, potom by „Smrt v justičním paláci“ neměla uniknout vaší pozornosti. Mimo jiné i proto, že je to zatraceně dobré čtení, které by obstálo i jako společenský román.
Veronika Černucká napsal/a o Mrtvá z golfového hřiště
„Mrtvá z golfového hřiště“ z pera české autorky Daniely Kovářové navázala na zlatou éru anglické klasické detektivky. Tento román je nefalšovaná detektivka – hádanka, ve které jde především o vyřešení problému. Zadání je jasně dané, a když se nenecháte zmást řadou falešných stop, máte jistou šanci vydedukovat, jak to vlastně bylo.
Daniela Kovářová (1965) pracuje jako advokátka a j... číst celéednu dobu působila jako ministryně spravedlnosti. Ve volném čase se věnuje literární tvorbě a publikační činnosti. Do světa literatury vstoupila v roce 2008, kdy vyšla kniha „Minutové povídky“. Ty vydala pod pseudonymem Ida Sebastiani. Aktuální „Mrtvá z golfového hřiště“ je její devátou knihou. Kovářová navázala na klasické detektivky a nutno podotknout, že se toho zhostila se ctí. Dodržela všechna dějová i stylistická pravidla žánru, takže pokud bychom chtěli něco vytýkat, připomínky by měly směřovat k těm, kteří psali ve 20. a 30. letech.
Kniha je poměrně útlá, čítá pouze 160 stran, což může dnešního čtenáře překvapit. Pokud ale znáte díla klasiků tohoto žánru, pak vám bude jasné, proč tomu tak je. A upřímně řečeno, sama Královna detektivek Agatha Christie málokdy napsala více než 250 stránek. Důvod je nasnadě. Tento typ detektivek funguje jako křížovka, kterou je nutné vyřešit. Autoři vám poskytnou nápovědy, ale abyste to neměli tak jednoduché, schovají je mezi hromadu falešných stop. Právě ve vytváření a předkládání falešných vodítek je Kovářová mistr. Jakmile se dozvíte nějaký fakt, u kterého máte pocit, že by mohl být užitečný, okamžitě se stane něco, co vám zamotá hlavu.
Oběť vraždy zemřela na golfovém hřišti a policie brzy zjistí, že vrah měl na rukách rukavice. Co myslíte, že bude následovat? Téměř každý, s kým se vyšetřovatelé setkají, má důvod mít u sebe alespoň jeden pár. Podezřelých je spousta a Kovářová vlastně ukazuje prstem na každého, kdo v jejím příběhu vystupuje. Podezřelí mají rozličné motivy a vy si můžete lámat hlavu nad tím, kdo měl kromě motivu i příležitost. Důležitá je tady kromě místa činu i časová posloupnost. Autorka vám vaše pátrání usnadnila tím, že k textu přidala několik mapek golfového hřiště, a také tím, že její detektivové si vedou záznamy toho, co se kdy stalo.
Vyšetřovatelé jsou tady dva, což je další věc, která nesmí v klasické detektivce – hádance chybět. Oficiálně případ řeší Šimon Hájek, policista s dvacetiletou praxí, ale čtenáři bude brzy jasné, že tu má roli pouhého Watsona. Velkým detektivem se stala všetečná a atraktivní Gábina Rezková. Vystudovaná právnička pracuje jako tisková mluvčí golfového hřiště a je milenkou jednoho z podezřelých. Všechny postavy jednají, lžou a intrikují, ale o to jde. Koho by zajímaly nějaké podružnosti nebo jejich psychologický vývoj?
Zápletka je poměrně komplikovaná a myslím, že na čtenáře na konci čeká několik překvapení. Nepopírám, že něco lze uhádnout nebo vydedukovat, ale zřejmě (stejně jako já) nevyřešíte všechno. Jak to má ve správné detektivce být, tak i tady se ukáže, že věci jsou komplikovanější, než se na první pohled zdálo. Kulisy příběhu jsou nadmíru atraktivní. Čtenář se přenese do světa bohatých a mocných. Zavražděná je majitelka firmy zaměřené na zdravý životní styl a ženskou krásu a mezi podezřelými nechybí například ani ministr vnitra.
Autorčin styl je nekomplikovaný a příjemně čtivý. Kovářová jde k věci a nezdržuje se žádnými salónními řečičkami. Pokud chtějí její vyšetřovatelé něco zjistit, zeptají se přímo a nechodí kolem horké kaše. „Mrtvá z golfového hřiště“ je slušně napsaná klasická detektivka – hádanka, kterou ocení zejména ti, kteří si rádi namáhají své šedé buňky mozkové.
Daniela Kovářová (1965) pracuje jako advokátka a j... číst celéednu dobu působila jako ministryně spravedlnosti. Ve volném čase se věnuje literární tvorbě a publikační činnosti. Do světa literatury vstoupila v roce 2008, kdy vyšla kniha „Minutové povídky“. Ty vydala pod pseudonymem Ida Sebastiani. Aktuální „Mrtvá z golfového hřiště“ je její devátou knihou. Kovářová navázala na klasické detektivky a nutno podotknout, že se toho zhostila se ctí. Dodržela všechna dějová i stylistická pravidla žánru, takže pokud bychom chtěli něco vytýkat, připomínky by měly směřovat k těm, kteří psali ve 20. a 30. letech.
Kniha je poměrně útlá, čítá pouze 160 stran, což může dnešního čtenáře překvapit. Pokud ale znáte díla klasiků tohoto žánru, pak vám bude jasné, proč tomu tak je. A upřímně řečeno, sama Královna detektivek Agatha Christie málokdy napsala více než 250 stránek. Důvod je nasnadě. Tento typ detektivek funguje jako křížovka, kterou je nutné vyřešit. Autoři vám poskytnou nápovědy, ale abyste to neměli tak jednoduché, schovají je mezi hromadu falešných stop. Právě ve vytváření a předkládání falešných vodítek je Kovářová mistr. Jakmile se dozvíte nějaký fakt, u kterého máte pocit, že by mohl být užitečný, okamžitě se stane něco, co vám zamotá hlavu.
Oběť vraždy zemřela na golfovém hřišti a policie brzy zjistí, že vrah měl na rukách rukavice. Co myslíte, že bude následovat? Téměř každý, s kým se vyšetřovatelé setkají, má důvod mít u sebe alespoň jeden pár. Podezřelých je spousta a Kovářová vlastně ukazuje prstem na každého, kdo v jejím příběhu vystupuje. Podezřelí mají rozličné motivy a vy si můžete lámat hlavu nad tím, kdo měl kromě motivu i příležitost. Důležitá je tady kromě místa činu i časová posloupnost. Autorka vám vaše pátrání usnadnila tím, že k textu přidala několik mapek golfového hřiště, a také tím, že její detektivové si vedou záznamy toho, co se kdy stalo.
Vyšetřovatelé jsou tady dva, což je další věc, která nesmí v klasické detektivce – hádance chybět. Oficiálně případ řeší Šimon Hájek, policista s dvacetiletou praxí, ale čtenáři bude brzy jasné, že tu má roli pouhého Watsona. Velkým detektivem se stala všetečná a atraktivní Gábina Rezková. Vystudovaná právnička pracuje jako tisková mluvčí golfového hřiště a je milenkou jednoho z podezřelých. Všechny postavy jednají, lžou a intrikují, ale o to jde. Koho by zajímaly nějaké podružnosti nebo jejich psychologický vývoj?
Zápletka je poměrně komplikovaná a myslím, že na čtenáře na konci čeká několik překvapení. Nepopírám, že něco lze uhádnout nebo vydedukovat, ale zřejmě (stejně jako já) nevyřešíte všechno. Jak to má ve správné detektivce být, tak i tady se ukáže, že věci jsou komplikovanější, než se na první pohled zdálo. Kulisy příběhu jsou nadmíru atraktivní. Čtenář se přenese do světa bohatých a mocných. Zavražděná je majitelka firmy zaměřené na zdravý životní styl a ženskou krásu a mezi podezřelými nechybí například ani ministr vnitra.
Autorčin styl je nekomplikovaný a příjemně čtivý. Kovářová jde k věci a nezdržuje se žádnými salónními řečičkami. Pokud chtějí její vyšetřovatelé něco zjistit, zeptají se přímo a nechodí kolem horké kaše. „Mrtvá z golfového hřiště“ je slušně napsaná klasická detektivka – hádanka, kterou ocení zejména ti, kteří si rádi namáhají své šedé buňky mozkové.
Ivča napsal/a o Jak se žije padesátkám
Úžasná kniha. Doporučuji všem, kteří se chtějí pobavit a i něco zajímavého se dozvědět. Přečetla jsem ji jedním dechem.
Ivuska napsal/a o Jak se žije padesátkám
Přiznám se, že od knihy Jak se žije padesátkám aneb čarodějnice neupalovat jsem měla velká očekávání. Mimo jiné i proto, že jejími autory jsou dvě známé osobnosti: Daniela Kovářová a Radim Uzel. Vlastně by to měla být sázka na jistotu. Mně osobně kniha rozhodně bavila - hlavně ten ženský a mužský pohled na věc. Na druhou stranu musím říct, že jsem si myslela, že bude ještě o něco lepší.... číst celé Každopádně rozhodně mě neurazila. Lehké a úsměvné čtení.
Ela napsal/a o Jak se žije padesátkám
Jak se žije padesátkám je humorná kniha od dvou skvělých osobností: určitě není potřeba říkat, kdo je Radim Uzel. Stejně tak určitě nemusím představovat Danielu Kovářovou. To, že se u této knihy sešli zrovna tyto dvě osobnosti, je bezesporu její obrovskou výhodou. Myslím, že nad knihou se pobaví každá žena, která se tomuto věku více či méně blíží. Je to psané s nadhledem a zaujetím. Bav... číst celéilo, zkuste.
Xwink napsal/a o Oko za oko
Velice poutavé a zajímě vyprávění z prostředí české justice, které je podáváno JUDr.Danielou Kovářovou absolventky právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která byla i ministryní spravedlnosti ve vládě premiéra Jana Fischera. Kniha obsahuje 30 justičních povídek, které jsou propojeny s úvahymi začínajícího soudce, který postupuje z občanského práva do práva trestního. Řada povíd... číst celéek je velice úsměvných a stojícíh za zamyšlení.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
