Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
-
E-kniha: Dům číslo 6
Host Dostupné149 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Děti hněvu
Host Dostupné179 Kč
Do košíku
-
Děti hněvu
Nela Rywiková Dostupné259 Kč
Do košíku
-
Dům číslo 6
Nela Rywiková Dostupné233 Kč
Do košíku
-
Kinder der Wut
Nela Rywiková Není skladem557 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
OWL napsal/a o Děti hněvu
Děti hněvu od Nely Rywikové, je silně specifická pro svou temnou a ponurou atmosféru. Autorka skvěle manipuluje s napětím a i když ze začátku by se vrah mohl zdát zcela jasný, nakonec se ukáže, že všechno nemusí být tak, jak to na první pohled vypadá. Velmi jsem ocenila specifickou řeč hlavních hrdinů a poutavý a originální styl psaná autorky. Nakladatelství host je vždy jasnou zárukou ... číst celékvality a tak vám tuto knihu doporučuji.
Veronika Černucká napsal/a o Děti hněvu
Drsné, surové a nádherně pesimistické. Staré křivdy, neukojitelný chtíč a touha po penězích. Postavy ve vás vyvolají depresi a totální beznaděj, ale i tak si je oblíbíte. Nela Rywiková uchopila temnou duši severské detektivky a přenesla ji na ostravskou periferii. Děti hněvu – to je exkurze do pekla.
Nela Rywiková (1979) vstoupila do světa literatury v roce 2013 krimi románem „Dům... číst celé číslo 6“. Ačkoliv nikdy nestudovala literaturu ani tvůrčí psaní, už její prvotina ukázala, že se zrodil nový talent české detektivky. Rywiková pochází z Ostravy a do tohoto města zasadila i svou aktuální detektivku „Děti hněvu“. Ostrava zde netvoří pouhé kulisy, ale žije si svým vlastním životem. A to životem poměrně děsivým. Rywiková píše velmi subjektivně, a tak cítíte, jak vás pomalu dusí všudypřítomné zlo. Pokud bychom měli hovořit v pojmech literárních směrů, pak „Děti hněvu“ mají velice blízko naturalismu.
Rywiková si v tomto románu vzala na paškál nad všechny soudobé nešvary. Její aktéři se chtějí mít lépe a jsou pro to schopní udělat cokoliv. A vůbec nezáleží na tom, zda pochází z bahna společnosti, nebo tvoří takzvanou smetánku. Jejich osudy se různě proplétají a vám bude činit potíže najít mezi nimi největšího padoucha. Upřímně řečeno, málokdo vám bude sympatický. Autorka rozehrála na poměrně malém prostoru drama pomsty a nenávisti. Postavy žene neukojitelný sexuální chtíč, touha po penězích a touha pomstít staré křivdy.
Příběh začíná nálezem těla a o několik kapitol později už máte k dispozici všechny podezřelé a můžete začít dedukovat, kdo co provedl. Mrtvé tělo je vypreparované a je více než jasné, že se autorka nebojí nechutných detailů ani tabuizovaných témat. V tomto ohledu Rywiková nešetří ani své postavy, ani čtenáře. „Děti hněvu“ jsou krimi románem založeným na vyšetřovacích postupech. Současný příběh se prolíná s příběhem začínajícím v roce 1939, který je tu proto, aby vysvětlil chování či předsudky jistých osob.
Případ vypreparovaného muže dostává na starost nesourodá dvojice policistů. Kapitánka Turková je ve vyšetřování vražd nováčkem, protože dlouhá léta pracovala na jiném, ne tak prestižním, oddělení. Je precizní, pečlivá a vůči svým kolegům a podřízeným velmi náročná. To Vejnar je bohém, který rád ponocuje, nezříká se alkoholu a nedělá mu problém dorazit do práce pozdě a ve zválených svršcích.
Mezi těmi dvěma to od samého začátku skřípe a je jen otázka času, kdy dojde ke konfliktu. Při vývoji postav je Rywiková stejně poctivá a důkladná jako při popisu míst, a tak „Děti hněvu“ fungují jako psychologický nebo sociologický román. V tomto ohledu na vás čeká několik překvapení. Rywiková není žádná kýčařka, a jestli něco doslova nesnáší, pak jsou to detektivní stereotypy a klišé. Její příběh je originální a to, jak se vyvine situace mezi Turkovou a Vejnarem vám přivodí menší šok.
Co se týče detektivní zápletky, Rywiková je cynik a zdatná manipulátorka. V důsledku toho budete podezírat snad každého a tápat budete až do konce. Ano, jsou tady vodítka, ale zároveň s tím je tu snad milion falešných stop. Možná si budete říkat, že jste přišli na geniální dedukci, ale věřte mi, že autorka bude vždy krok před vámi. Stejně jako je originální děj a prostředí, je originální i jazyk a styl vyprávění. Zapomeňte na klasické přímé řeči, protože ty tady nenajdete. Rywiková využívá všech rovin jazyka včetně vulgarismů a nářečí.
„Děti hněvu“ jsou zatraceně dobře napsaná detektivka, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít. Příběh nadchne každého milovníka žánru, a pokud jste náhodou z Ostravska, pak by se měla stát vaší povinnou četbou.
Nela Rywiková (1979) vstoupila do světa literatury v roce 2013 krimi románem „Dům... číst celé číslo 6“. Ačkoliv nikdy nestudovala literaturu ani tvůrčí psaní, už její prvotina ukázala, že se zrodil nový talent české detektivky. Rywiková pochází z Ostravy a do tohoto města zasadila i svou aktuální detektivku „Děti hněvu“. Ostrava zde netvoří pouhé kulisy, ale žije si svým vlastním životem. A to životem poměrně děsivým. Rywiková píše velmi subjektivně, a tak cítíte, jak vás pomalu dusí všudypřítomné zlo. Pokud bychom měli hovořit v pojmech literárních směrů, pak „Děti hněvu“ mají velice blízko naturalismu.
Rywiková si v tomto románu vzala na paškál nad všechny soudobé nešvary. Její aktéři se chtějí mít lépe a jsou pro to schopní udělat cokoliv. A vůbec nezáleží na tom, zda pochází z bahna společnosti, nebo tvoří takzvanou smetánku. Jejich osudy se různě proplétají a vám bude činit potíže najít mezi nimi největšího padoucha. Upřímně řečeno, málokdo vám bude sympatický. Autorka rozehrála na poměrně malém prostoru drama pomsty a nenávisti. Postavy žene neukojitelný sexuální chtíč, touha po penězích a touha pomstít staré křivdy.
Příběh začíná nálezem těla a o několik kapitol později už máte k dispozici všechny podezřelé a můžete začít dedukovat, kdo co provedl. Mrtvé tělo je vypreparované a je více než jasné, že se autorka nebojí nechutných detailů ani tabuizovaných témat. V tomto ohledu Rywiková nešetří ani své postavy, ani čtenáře. „Děti hněvu“ jsou krimi románem založeným na vyšetřovacích postupech. Současný příběh se prolíná s příběhem začínajícím v roce 1939, který je tu proto, aby vysvětlil chování či předsudky jistých osob.
Případ vypreparovaného muže dostává na starost nesourodá dvojice policistů. Kapitánka Turková je ve vyšetřování vražd nováčkem, protože dlouhá léta pracovala na jiném, ne tak prestižním, oddělení. Je precizní, pečlivá a vůči svým kolegům a podřízeným velmi náročná. To Vejnar je bohém, který rád ponocuje, nezříká se alkoholu a nedělá mu problém dorazit do práce pozdě a ve zválených svršcích.
Mezi těmi dvěma to od samého začátku skřípe a je jen otázka času, kdy dojde ke konfliktu. Při vývoji postav je Rywiková stejně poctivá a důkladná jako při popisu míst, a tak „Děti hněvu“ fungují jako psychologický nebo sociologický román. V tomto ohledu na vás čeká několik překvapení. Rywiková není žádná kýčařka, a jestli něco doslova nesnáší, pak jsou to detektivní stereotypy a klišé. Její příběh je originální a to, jak se vyvine situace mezi Turkovou a Vejnarem vám přivodí menší šok.
Co se týče detektivní zápletky, Rywiková je cynik a zdatná manipulátorka. V důsledku toho budete podezírat snad každého a tápat budete až do konce. Ano, jsou tady vodítka, ale zároveň s tím je tu snad milion falešných stop. Možná si budete říkat, že jste přišli na geniální dedukci, ale věřte mi, že autorka bude vždy krok před vámi. Stejně jako je originální děj a prostředí, je originální i jazyk a styl vyprávění. Zapomeňte na klasické přímé řeči, protože ty tady nenajdete. Rywiková využívá všech rovin jazyka včetně vulgarismů a nářečí.
„Děti hněvu“ jsou zatraceně dobře napsaná detektivka, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít. Příběh nadchne každého milovníka žánru, a pokud jste náhodou z Ostravska, pak by se měla stát vaší povinnou četbou.
Markéta napsal/a o Děti hněvu
Poté, co jsem přečetla Dům číslo 6, dostala jsem chuť přečíst si i Děti hněvu. Kniha nezklamala. Řekla bych dokonce, že byla lepší než ta předchozí. Autorka zůstala opět věrna ostravskému prostředí, tentokrát zavádí čtenáře do městské části Přívoz, který se nachází poměrně blízko centra města, ale žádný slušný občan ji nemá zájem příliš navštěvovat. Jen když potřebuje na vlak. Přívoz má... číst celé zajímavou historii, jež autorka v románu zmiňuje. Zažil podobné dějinné zvraty jako brněnský Cejl a okolní ulice, což zajímavě popsala Kateřina Tučková ve svém románu Vyhnání Gerty Schnirch . Vyhnání Gerty Schnirch a Děti hněvu nelze srovnávat, dějovou linkou si nejsou podobné. Podobají se však prostředím, do něhož je děj zasazen, a jeho pohnutým osudem.
Markéta napsal/a o Dům číslo 6
niha se líbila. Oceňuji především dobře vykreslené prostředí Ostravy, Je jasné, že autorka těžila ze svým osobních zážitků, že hodně za svůj život v Ostravě odpozorovala. Ty postavy opravdu typově do tohoto specifického prostředí zapadají. Mrzela mne jedna věc - informace o knize napsané na zadní straně obálky. Proč je v ní spojler?! To by vydavatelství nemělo čtenářům dělat! Zvláště kd... číst celéyž se jedná o román s detektivní zápletkou. Někdy méně informací je více.
Anet napsal/a o Děti hněvu
Mé první setkání s autorkou, a jsem upřímně překvapená, tohle jsem až tak nečekala. Knížka mě bavila od začátku do konce, bylo to zajímavé, poutavé. Místy jsem měla husinu, místy se mi zvedal žaludek i slzy v očích jsem měla - kniha prostě vyvolává emoce. Hodně dobré byly i kapitoly z minulosti, bylo to něco jiného, nečekaného. Závěr lehce nadějný, jsem ráda, že to neukončila autorka s ... číst celérůžovými brýlemi. Doporučuji.
Danago napsal/a o Dům číslo 6
Opravdu velmi dobrá česká detektivka. Příběh se odehrává v polorozpadlém domu na periferii Ostravy. Obyvatele domu spojuje minulost z doby totality a neschopnost a neochota cokoli změnit. Ale tito lidé se stávají svědky, a nakonec i aktéry zločinu. Příběh je velice dobře vylíčený . Popis nájemníků a jejich životů byl velmi dobře propracovaný . Knížha je velice čtivá. Ostravšina j... číst celée super, snad i správně , ale to nemůžu posoudit . Uzavřený konec hodně čtenářů potěší . Za mě opravdu skvělá knížka .
Bauriska napsal/a o Dům číslo 6
Na knihu jsem četla všude jen samou chválu, ale mě to popravdě ani nenadchlo ani nenudilo. Byl to průměr. Ostravské prostředí je velmi specifické a knize dodává šmrnc. Navíc bylo zajímavé sledovat osudy všech lidí v domě, byť nebyly veselé. Však také v prostředí, ve kterém se kniha odehrává, mnoho veselého neposkytuje.
Anet napsal/a o Dům číslo 6
Tak tohle je docela povedená detektivka z prostředí Ostravy, tedy mého domova. Tak nakonec i nějaká ta detektivní zápletka se našla, ale jak už bylo řešeno, jedná se o nesmírně sugestivní sondu do života těch méně šťastných obyvatel průmyslovějších oblastí naší vlasti. Místy vyprávění nikam moc nevedlo, spousta odboček, ale tentokrát mi to výjimečně vůbec nevadilo. Charaktery postav byl... číst celéy vykresleny tak bravurně, že mi ještě dlouho budou v hlavě rezonovat slova jako Vejnar, Kiečko, Matuševičová atd.
Zuzvil napsal/a o Dům číslo 6
Zajímavý příběh odehrávající se v Ostravě s detektivní zápletkou. Co si na knížce cením je rozuzlení, které je jasné, zřejmé a vysvětlené (ne ve všech knihách tomu tak je), také se mi líbila určitá surovost, kterou autorka do knihy zakomponovala. Pointa, příběh samotný je také dobře vylíčený. Výborně autorka do knihy použila i místní dialekt, což knížce zase zvyšuje její autentičnost.
mera napsal/a o Dům číslo 6
Nemyslím si, že nakladatel udělal dobře, když se rozhodl Dům číslo 6 prezentovat jako detektivní román. Ale začněme od začátku. Co se mi na knize hodně líbilo je prostředí, ve kterém se odehrává. Opravdu to bylo pro čtenáře atraktivní, a myslím si, že si i samotná autorka psaní užila. Pak následuje příběh, který nebyl špatný, byl vcelku tajuplný a o napětí v něm nebylo nouze, ale nic z ... číst celéčeho bych si sedla na zadek. A moc se mi k tomu nehodil ten prazvláštní konec, ten bych asi napsala jinak... Lehký nadprůměr.
Verča Ronnie S. napsal/a o Děti hněvu
Když jsem knihu začala číst, tak před první kapitolou byl kurzívou čtyřstránkový text, který mě absolutně nebavil, myslela jsem si, že to bude jedna velká blbost a já knihu nedočtu. Naštěstí mě kniha začala bavit hned při začátku první kapitoly, A ano, bavila mě kniha až do konce. Je to opravdu taková klasická detektivka, kde se stane vražda. Zavražděný byl dokonce vypreparovaný a ten, ... číst celékdo ho vypreparoval, zmizel. Začalo pátrání, vyptávání atd...mezitím vším jsem se asi 3x ocitla v roce 1945-1948, kde jsem se měla dozvědět důležitá fakta o třech chlapech, kteří jsou zapletení do vraždy. Od začátku jsem podezírala jednoho, kdo měl být vrahem, jenže pak se stala ještě jedna vražda a tak mě napadlo, že vrah bude někdo jiný a trefila jsem se. Konec byl skvělý, nejen, že byl vrah dopaden, ale umře na konci ještě někdo. Neprozradím kdo, ale mohu jen říct, pokud máte rádi detektivky, zkuste si přečíst i tuto.
lizzka napsal/a o Děti hněvu
Knihu jsem si pořídila díky recenzi v nějakém časopise. Hned mě zaujal jak název, tak téma. Kniha byla děsivá, ze začátku se zdálo, že bude mít nádech nadpřirozena. Oceňuji originální sty psaní Nely Riwikové.
Halvní hrdinové mluví pravou ostravštinou, což je super, neutešené prostředí periferie je skvělé.
Jediné, co mi přišlo trochu míň propracované je vracení se do doby dru... číst celéhé světové války. Škoda, že v příběhu tyto události nesehrály větší roli.
Halvní hrdinové mluví pravou ostravštinou, což je super, neutešené prostředí periferie je skvělé.
Jediné, co mi přišlo trochu míň propracované je vracení se do doby dru... číst celéhé světové války. Škoda, že v příběhu tyto události nesehrály větší roli.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
