Od této spisovatelky mám již 3 knihy a nemůžu se jich nabažich, asi i proto, ze hlavní postavy, kteří případ vyšetřují jsou takoví sympataci. Knížka je tajemna a napínava.
Kniha se mi líbila a četla se skoro sama. Některé pasáže sice trochu drhly a kazily celkový dojem z knihy, ale velká část příběhu byla zajímavá a originální. Napsat o něčem tak náročným jako jsou psychózy a další závažná onemocnění není jednoduché, ale Ursula Poznanski se s tím skvěle vypořádala. Hlavně schizofrenní pacient a "němá" dívka, která polovinu života žila ve tmě. Kniha rozhod... číst celéně stojí za přečtení.
Tuhle knihu, respektive sérii, jsem si vybrala především kvůli autorce. Už jsem od ní stihla přečíst Erebos a Saeculum, v obou případech knihy, které se mi opravdu líbily a kde mě zaujal autorčiny styl. Proto jsem se rozhodla zkusit i něco dalšího.
Chvíli mi trvalo, než jsem vzala první díl do ruky, protože obsah sliboval trošku netradiční téma. V poslední době se snažím zamě... číst celéřit i na jiné žánry a detektivky a thrillery mě zajímají nejvíc. I když pod thrillery si obvykle představuji něco jiného. Nicméně z Pět se vyklubala výborná detektivka. A můj počáteční strach, že by detaily mohly být trošku drastické, byly naprosto zbytečné.
Hlavní postavou je především Beatrice, policejní komisařka, která už v minulosti také zažila dost ošklivou událost. Štěstí ji moc nepřeje, protože je rozvedená a bývalý manžel jí občas dělá peklo, hlavně kvůli dětem. Skloubit totiž rodičovství a práci na oddělení vražd není zrovna jednoduché... A ještě ke všemu ji šéf očividně nemusí. Chvílemi to působilo, jakoby se proti ní spikl celý svět. Beatrice občas působí lehce nestabilně, přesto ale silně a hlavně inteligentně. Vyšetřuje opravdu náročný případ, u kterého je hlavním prvkem geocatching. Její práce se jeví jako obrovská piplačka. Hodiny a hodiny vyšetřování, pátrání, hledání klíčů a nápověd, skládání jednotlivých dílků... Ve skutečném světě si něco takového nedokážu ani představit. Rozhodně bych takový job nechtěla, protože bych to ani nezvládla. A to hlavně kvůli časové náročnosti, obtížnosti, zodpovědnosti a tlaku z okolí. Nepředstavitelné. Alespoň pro mě...
Na autorčino psaní jsem už zvyklá, pokud se to tak dá nazvat po dvou knihách. Věděla jsem tedy, že se začtu hned po první stránce a taky se tak stalo. Příběh mě pohltil a hodně bavil. Detektivní práce byla výborná, bavilo mě sledovat jednotlivé střípky a postupy. Ke konci už to bylo sice zdlouhavější a trošku jsem ztrácela orientaci ve všech těch drobečcích, těšila jsem se na to dokonalé finále, ale vyplatilo se to.
Konec byl pro mě hodně překvapivý. Po celou dobu knihy jsem netušila pachatele, ani důvod 'zapojení' všech těch obětí. To mi musela odhalit autorka na samém konci. Hlavního záporáka jsem vlastně odhadla asi stránku, opravdu jednu stránku, před tím, než byl jmenovaný. Najednou mě to praštilo do očí jako jasná věc. Nicméně proč se nakonec všechno to násilí odehrálo, to mě překvapilo nejvíc. Opravdu jsem nečekala takové důvody...
I když se mi v poslední fázi zdálo vyprávění už zdlouhavé, kniha byla skvělá. Spousta lidí mi neustále psala jak je to super, měli pravdu. Tohle za to rozhodně stálo. Spisovatelka dokázala skloubit tolik věcí, vypiplat příběh do detailů, promyslet si tolik věcí a poskládat z toho tohle... Momentálně si odskočím i k jiným knihám, ale brzy se musím vrátit k této sérii, protože jsou zde určité nevyslovené věci, u kterých mě bude zajímat vývoj ;-)
Stejně jako v předešlém díle se Ursula s ničím nepárala a vhazuje nás do víru dění na prvních stránkách a už nám nedá vydechnout až do konce. Druhý díl s Beatrice, a opět povedený detektivní příběh. Postava Beatrice a Florina se mi velice líbí a knihu jsem zhltla raz dva.... Zajímavá zápletka, hlavně ve spojení s básněmi a facebookem. Oba hlavní vyšetřovatele jsem si oblíbila a zajímá m... číst celéne jejich soukromí. To, co se stalo před tímto dílem, ale také to, co na nás autorka chystá.
Zase se vracím s další recenzí, tentokrát půjde o knihu s názvem Cizinec, kterou napsali dva autoři. Ursula Poznanski a Arno Strobel. Jde o to, že hlavní hrdinka je sama doma a náhle slyší podivné zvuky vycházející ze zdola. Celá se naplní velkou dávkou odvahy a jde se tedy podívat co nebo kdo to je. V domě nachází pro ni neznámého muže, ten ale tvrdí, že je to její přítel se kterým žij... číst celée a kterou miluje. Žena ho však nepoznává a má strach. No řekněte sami, není to boží námět? Přeji hrůzostrašné čtení Pac a pusu 💋 Sirael_books
Tak toto po knížce Slepí ptáci, která se mi nelíbila, je opět naprosto skvělá detektivka. Autorka zvolila originální téma. Psychiatrická klinika a její pacienti jsou popsáni naprosto věrohodně. Jsem ráda, že se zde nevyskytují , v současnosti tolik populární psychopati, ale běžní psychiaričtí pacienti. Knížka má úžasný spád, skvěle vykreslené postavy i vzatahy mezi nimi, nic násilné , c... číst celéo by do děje nezapadalo. Naprosto fenomenální rozuzlení. Rozhodně pro mě je to jedna z nejlepších knížek tohoto roku !!
Je pravda, že tato autorka (Poznanski) není pro mě nikterak váženou spisovatelkou. A asi ani z toho důvodu mě kniha neoslovila. Spíš bych řekla, že první část knihy, kdy se děj rozjížděl, to vypadalo velice slibně a nadějně, avšak druhá část, kdy se autorka jala vysvětlovat pozadí příběhu, vše dosavadní zničila a zbořila. Je mi líto, ale takovou fantasmagorii jsem dlouho nečetla. Děkuji... číst celé pěkně, už nikdy více.
Bastian studuje medicínu a učení už mu pomalu začíná lézt na mozek, proto tedy nakonec souhlasí s pozváním na larp, ve kterém se lidé převlékají do středověkých kostýmů a hrají si na hrdiny, kteří prožívají dobrodružství. Bastian je navíc zakoukaný do Sandry, která ho pozvala a doufá, že se tak jejich vztah pohne kupředu. Jenže výlet plný odpočinku od učení se rázem mění na nebezpečnou ... číst celéhru o přežití. Do všeho se motá kletba spojená s lesem, ve kterém se nacházejí a aby toho nebylo málo, postupně se začínají ztrácet lidé. Přestává to být zábava a začíná jít o život!
Opravdu nevím, kde začít... asi začnu teda tím, čeho si člověk všimne na první pohled, a to je obálka. Musím říct, že na mě udělala opravdu obrovský dojem a přinutila mě se víc zaměřit na co, o čem knihu je. Je jednoduchá - a jak se říká: v jednoduchosti je krása! A tady to platí dvojnásob! Navíc je hned člověku jasné, že se bude děj odehrávat v lese, takže obálka to perfektně vystihuje. Jako další věc, která mě přiměla se o knihu víc zajímat, byla autorka. Od Ursuli jsem četla Erebos a ten se mi hodně líbil. Proto jsem byla zvědavá na její další tvorbu a doufala, že mě nezklame. A hádejte co? Nezklamala!
V téhle knize máme šanci lehce proklouznout do tajů středověku, ale opravdu jen lehce. Není to žádný příběh odehrávající se ve středověku, to ne. Podle mě se to ale k ději hodně hodilo a všemu to tak dávala takový příjemný, tajuplný nádech. Řekla bych, že se tu Ursula zkutečně vyřádil a popsala nám všechno tak dokonale, že spolu z hrdiny prožíváme chvíle, kdy začnou jeden po druhém mizet, chvíle, kdy zažívají obrovský hlad, bezmoc, strach. Chvíli absolutního zoufalství. Tohle všechno je v knize dokonale popsané. Čte se to úplně samo, příběh vás doslova pohltí a vy se nemůže odtrhnout, protože doslova prahnete po tom dozvědět se jak to všechno je. Jestli za všechno skutečně může ta příšerná kletba nebo jestli to má vše logické vysvětlení. Ursula vás bude napínat až do poslední chvíle a nic neprozradí dřív, než to bude nutné. Dá vám sice jistá znamení, ale nic není jednoznačné!
Já jsem si čtení dokonale užila. Ursula mě v žádném případě svým spisovatelským umem nezklamala a určitě si od ní ještě něco přečtu. Postavy byly dobře popsané. Najdete si ze své oblíbence ale i ty, kteří vám v jistých chvílích polezou dost na nervy. Všechno je to ale tak úžasně promyšlené, sepsané a podané, že to všechno do sebe nakonec úžasně zapadne a vy bude jen zírat.
Neváhejte a jděte do toho! Myslím, že každý si tu najde své. Celé je to napínavé, akční, místy trochu strašidelné až tajíte dech. Opravdu úžasné čtení.
Erebos jsem si pořídila hned z několika důvodů. Byl od autorky Saecula, které se mi opravdu líbilo a na databázi knih měl opravdu slušné hodnocení. Tak proč toho nevyužít a nepořídit si ho? A jako bonus byla velice zajímavá anotace, u které jsem doufala, že mě kniha bude bavit.
Musím říct, že z vlastní zkušenosti znám, jaké to je propadnout nějaké nové a velice dobré hře. Obč... číst celéas se mi to stává třeba i u seriálů. Člověk začne s něčím novým, co ho naprosto nadchne a pak lehce ztrácí pojem o čase. A tak jako knihy, i tyto věci bývají dokonalým únikem před všedními starostmi. Takže Nickův, to je hlavní postava, problém je pochopitelný. Alespoň zpočátku.
Velkou část knihy mi totiž neskutečně lezl na nervy. A to ani ne tím, že byl pořád nalepený na počítač (pasáže s popisy her byly časem poněkud nudné a zdlouhavé), ale tím, že přestal logicky uvažovat. Vždy by měly existovat hranice toho, kdy je člověk schopný zazdívat alarmující fakta, že něco není v pořádku a že cizí osoba či osoby o něm ví až mnoho a že se této osobě či osobám nemá svěřovat. Absolutně nevnímal varovná znamení. To mě docela štvalo. Kdyby se něco takového stalo mě, okamžitě odpojuji počítač od sítě a tak podobně... Během čtení vyvstávalo hned několik nepochopitelných věcí, například i samotná podstata hry či to, jak moc byla dobrá. Chvílemi to působilo jako vzdálená vize budoucnosti a moc to knize nesedlo. Ke konci je sice všechno vysvětleno, ale to nemění nic na tom, jaký pocit čtenář nasbírá během čtení, protože toho se jen tak nezbaví. Celé mě to spíše nudilo a štvalo, protože veškeré logické vysvětlení je naměstnáno asi na posledních dvacet stránek...
Kniha je svým tématem rozhodně velice dobrá a je to v podstatě něco nového, alespoň pro mě, protože knihu o počítačové hře jsem ještě v rukou neměla. Četlo se to lehce, téma výborné (v tomto ohledu jsem byla spokojená), na závěr je vše logicky a dobře vysvětlené. V podstatě jde i o velké poučení pro lidi, takové malé poselství a varování - nevěřte každému a používejte proboha mozek. Nicméně kniha byla příliš protahovaná a často nezáživná. Nejlepších bylo asi posledních padesát stránek, kdy se stalo opravdu hodně zásadních věcí. Nakonec přes všechny kladné body a moji velikou spokojenost, dám knize tři hvězdičky, protože by potřebovala doladit.
Po delší době jsem se rozhodla pro návrat k této detektivní sérii od mé oblíbené autorky. Už u prvního dílu jsem byla příjemně překvapená plynulostí děje a výborným vypravováním. A ani tady tomu nebylo jinak.
Sice se vracíme ke stejným hlavním hrdinům a sem tam padne narážka na první díl, nicméně kniha jako taková funguje i samostatně, takže jde o styl série, kdy nepotřebujet... číst celée mít každý díl. Hlavní detektivní duo má opět práce nad hlavu. Zase sledujeme piplavou práci, krůček po krůčku, kdy se odhalují různé detaily a postupně se skládá ucelený obrázek. Sledovat tuto nimravou práci člověka přivádí k myšlence, jak to ti lidé mohou dělat ve skutečnosti. Já bych se asi cítila dost bezradně a beznadějně. Navíc do příběhu vstupují i momenty z osobních životů, které ukazují, jak tyto postavy mají náročný život. V jejich případě skloubit soukromí a práci není vůbec jednoduché. Jak už jsem říkala, jde o detektivku, kdy postupně odhalujeme nejrůznější fakta. Je to opravdu pomalý postup, protože se musíme chytat každé maličkosti (tak jak by to bylo ve skutečnosti). Nikomu nespadnou informace do klína. Navíc oceňuji, že nejde o knihu, která by byla nervy drásající, drastická, zaměřená příliš na temnou atmosféru. Ano, sice jde o zločiny, ale já to spíše vnímám z pohledu Beatrice a Florina. Z pohledu pátrání a postupného pídění po pravdě. A tu temnou stránku pachatele, který mimochodem má míň prostoru, až tak nevnímám... Thrillery mám ráda, ale ne vždycky musí být nějak krvavé a nechutné (už jsem na pár takových narazila).
Pro mě je to už čtvrtá přečtená kniha od Ursuly Poznanski. A opět jsem spokojená. Někdo by mohl tvrdit, že je kniha nudná a vleče se, ale mě se právě její styl psaní líbí. Až téměř do konce jsem netušila, kdo je padouch. Nějaké podezření bylo, ale vždycky mě tak dokonale zmátla, že jsem ze svého názoru ustoupila. Takže konec byl překvapením tak napůl.
Trošku mi vadilo zaměření na básně, protože těm já příliš neholduji, už od školy. Když ty řádky čtu, v podstatě ani nevím co čtu. Takže mi pravděpodobně unikaly nějaké významy, ať už důležité nebo ne. To je asi jediná věc, co mě tak trochu překážela.
Jinak jsem opravdu spokojená. Slepí ptáci se mi četli velmi dobře, lehce a beru to jako oddechovou detektivku. Jsem ráda za tu piplavou práci s podrobnostmi a celkový postup příběhu, za milé postavy i za osobní stránku, kterou tam autorka opatrně a po troškách vkládá. Kdybych neměla další povinnosti, asi bych si hned vzala další díl, který na mě čeká. Za mě prostě spokojenost...
Po třetí jsem se pustila do případů komisařky Beatrice Kaspary. Tentokrát se celý příběh přesunul do psychiatrické léčebny, což způsobilo nemalé komplikace s vyšetřováním, to si zajisté dokážete představit. Jak chcete vyslýchat někoho, kdo to nemá v hlavě v pořádku... Dokázala mě i trojka zaujmout nebo to už bylo vaření z vody?
Musím říct, že v této sérii docela ráda sleduji ... číst celéi přímo hlavní hrdinku. Nechápu, že dokáže zvládat svoji práci, když má rodinu. Samozřejmě je to i dost propírané téma, které se v knize také řeší. V mých očích jsou totiž její děti rozmazlení spratci a její manžel těžký psychopat, jeho chování mi moc normální nepřijde. Tahle trojice jejího života mě pekelně štve po celou sérii a nemůžu ji vystát. Ale možná je to jen můj názor a někomu to přijde normální. Každopádně, Beatrice se musí prát se svou prací a osobním životem. Obě tyto strany jsou v knize hojně probírány. Co mě však bavilo, tak sledovat samotný případ, práci policie a sbírání střípků. U detektivek je totiž zajímavé, jak je ten vývoj opravdu vedený po kouscích, aby po celou dobu nebylo jasné nebo přímo řečené, kdo je pachatel. Je to, jako bychom sledovali vyšetřování vlastníma očima. Nicméně zase na druhou stranu mě Hlasy neoslovily tak jako předchozí případy. Přišlo mi to lehce zdlouhavé a zmatečné. Kdyby v závěru nebylo všechno vysvětleno, tentokrát by mě asi pravý pachatel a jeho motiv nikdy nenapadl. I přestože se kniha četla výborně a není žádný problém to zvládnout za den, chyběla mi nějaká jiskra a něco, co by mě opravdu zabavilo. Takhle jsem měla pocit, že se opravdu jen každý den opakuje celý proces hledání odpovědí a hlavní postavy neustále čekají, až je něco udeří do nosu.
Druhá polovina se zpracovávala lépe, nebo bych mohla říct závěrečná čtvrtina. Nastane neobvyklý posun v případu, konečně jsou tu větší náznaky a sám pachatel se v podstatě prozradí. Pak už je to jen kdo z koho. Myslím, že celé téma bylo dobře pojaté, akorát ten vývoj se nepovedl na sto procent. U předchozích dílů mi to přišlo nápaditější a propracovanějsí. Co mě totiž nakonec nejvíc zajímalo a opravdu zaujalo, tak vývoj postav na pozadí, než samotné vraždy a jejich odhalení.
Autorku a její knihy mám opravdu v oblibě, tato série mě opravdu baví, ale zatím je to pro mě nejslabší díl. Místo, aby mě kniha brala jako celek, vybírala jsem si jen určité části, které za to stály. A i když jsem to přečetla rychle a bez problému, postrádala jsem něco, co by její úroveň pozvedlo. Hnací silou se pro mě stalo něco, co autorka určitě nezamýšlela jako nejdůležitější prvek. Takže nakonec dávám čtyři a jsem zvědavá, co přinese další díl...
Erebos je neskutečný. Chci říct, Ursula Poznanski musela ve své době hrát nějaké MMORPGS (Massively Multiplayer Online Role Playing Games pro ty z vás, které neznáte – vzpomeňte si na World of Warcraft), protože se jí v Erebos podařilo zachytit závislost, potřebu hrát, touha udělat cokoli, abys dostal tu šanci hrát – a pak to proměnit a vytvořit napínavý příběh typu „podrž si klobouk“, ... číst celékterý mě přinutil závodit až do konce.
Nick vypadá jako vaše normální 16leté dítě s rodičovskými problémy. Jeho máma a táta jsou dost nedbalí, jak to bývá v případě knih, které ke své práci nevyžadují příliš velký dohled. Věci však začnou být trochu šílené, když si všimne, že se ve škole dějí podivné věci a on nebyl prozrazen tajemstvím – ale některé jiné rozhodně nepříliš cool typy jsou v tom.
Skutečný příběh začíná, když Nick prozradí tajemství – a řeknu vám, je to paráda. Cítil jsem, jak se moje stará herní závislost začíná probouzet, když jsem četl popisy toho, co začalo, a vyděsil jsem se, když viděl, kam až zajde, aby mohl pokračovat ve hře. Proč jsem se lekl? Protože jsem se s ním mohl stýkat víc, než jsem chtěl.
Toto je povinná četba pro každého, kdo se zajímá o hry. Je to kniha „měli byste si přečíst“ pro rodiče, kteří mají děti se závislostí na MMO – dá vám trochu nahlédnout, jak tato závislost funguje a co dělá – ten malý pocit úspěchu, který získáte s každou další úrovní, vzrušení, když získáte nový kus brnění. Není to tak nevinné, jak se na první pohled zdá – věřte mi, věnoval jsem tomu 10 let svého života.
Vyberte si tohle pro vzrušující, informativní a zajímavou jízdu.
Výborná kniha, na stylu psaní autorky se mi líbí hlavně to, že nechodí kolem horké kaše a jde rovnou k věci, takže celá záležitost je vlastně rozebraná hned na prvních stranách a až do konce vás nenechá vydechnout, protože zde chybí taková ta "omáčka" všeho možného, která je v ostatních knihách jen proto, aby byly knihy delší. Opravdu povedený detektivní příběh se zajímavou zápletkou. O... číst celéba hlavní vyšetřovatelé jsou také dobře vykresleni.
Od této spisovatelky mám všechny knížky a ani jedna nezklamala. Příběh promyšlený do detailů a do poslední chvíle nevíte, kdo by mohl byt vrah. Velkým plusem jsou i sympatičtí vyšetřovatelé. Knížky je napínavá a nutí vás ji dočíst až do konce.
První díl série si mě získal zajímavou anotací a knihu jsem si pořídila už jen proto, že jsem od autorky četla knihu Pět a Hlasy, které se mi líbily. Ze začátku jsem si říkala ty jo to bude napínavé a ten název je úplně přesný. Ale postupně jsem zjistila, že jsem čekala úplně jiný příběh. Občas jsem se i ztrácela v postavách členů všech rodin (hlavně ze začátku), které v knize vyst... číst celéupují. Hlavní hrdinka je skvěle vykreslená. Její charakter, myšlení i paranoia, ale sympatická mi vůbec nepřišla. Spíše jen zajímavá. Ani nevím jak bych knihu měla hodnotit. Některé části byly čtivé a napínavé, ale pak zase přišla hluchá místa, která se táhla. Možná jsem čekala víc napětí a akce. Každopádně mě příběh moc nepohltil a do čtení jsem se někdy musela nutit. Nehledě na to, že samotná hlavní hrdinka skrývá hodně tajemství zvlášť ze své minulosti. A právě proto si určitě další díl přečtu a doufám, že bude lepší.
Veľmi priemerná detektívka. Na môj vkus veľa zbytočných viet. Knihu stále odkladám, dej nie je napínavý ani nijak zvlášť zaujímavý. Toto rozhodne nie je jedna z tých čo zhltnete jedným dychom:)
Z Cizince jsem pořád taková rozpačitá a pořád nevím, jestli se mi knížka nakonec líbila nebo ne. Námět knížky působí velmi slibně, příběh je zajímavý a dokonce i to rozuzlení mi přišlo dobře zvládnuté. To jak k tomu ale autoři dospěli mi přijde takové prapodivné a vlastně to není ani zdaleka taková prapodivnost v ději. Knížka mi navíc nepřišla příliš čtivá a zábavná, takže jsem se občas... číst celé musela ke čtení nutit. Věřím, že někomu se knížka bude líbit, pro mě ale není.
Slepí ptáci byla moje úplně první knížka od autorky Ursuly Poznanski a věřím, že rozhodně nebyla poslední. Knížka se se mi četla velmi dobře, stránky rychle utíkali a já se těšila na závěr a odhalení vraha. Musím přiznat, že právě závěr byl za mě v celé knížce nejslabší a očekávala jsem, že tak skvělý příběh si zaslouží o špetku lepší závěr. I tak jsem spokojená a těším se na autorčiny ... číst celédalší knížky :).
Kniha se dobře četla, téma psychiatrické léčebny bylo zajímavé a vraha se mi uhodnout nepodařilo. Přiznám se, že mi postava Beatrice není dvakrát sympatická, ale příběh byl celkem zajímavý a její spojení s Floriánem taktéž. Co mě teda dostává je, že SPOILER pacientka se dostane do psychiatrické kliniky díky letitému zneužívání načež ji tam čeká to stejné, kdyby to byla reálná postava, t... číst celéak věřím, že z toho všeho se nikdy nedostane.