Ohnivý květ měl hodně hodně potenciálu. Příběhy z moře miluju a představa ženské posádky byla dost zajímavá. Provedení? O něco horší. Bylo to super čtivé. Prostředí taky super. Kaledonie ale byla občas fakt na profackování, stejně jako její kolegyně. Hlavní hnací motor? MUŽSKÝ zajatec, který děj rozjede. Bez chlapa by to totiž asi nešlo... Na dvojku se ale těším, třeba budu mile překvapená.... číst celé
Zatímco mě první díl navnadil svou dobrodružnou atmosférou alá moderní pirátství v post-apokalyptickém Karibiku, tak druhý díl mě utvrdil v tom, že nebylo chybou pouštět se do téhle na první pohled pohádky pro náctiletá děvčata. Knížky čtu již jako dávno dospělá a vůbec mi to neubralo na zážitku, spíše naopak si užívám závažnější sociální podtóny příběhu a lehce nastíněné temné mytologi... číst celée, která právě v „Ocelovém příboji“ konečně vyplouvá trochu na povrch. Jsem tudíž zvědavá, co všechno si autorka ještě nechává v rukávu pro závěrečný díl trilogie.
I když se námět knížky může jevit jako další laciná YA fantasy, tak mě příběh docela mile překvapil. Hlavním dějištěm je tu loď, která je sice plná dospívajících „rebelujících“ holek, ale jen málo jich je představeno a jen k některým si stihnete vytvořit nějaký ten vztah, aby vám záleželo na jejich osudech. Největší pozornost samozřejmě uzme hlavní hrdinka (plus její společnice) a... číst celé její napjatý vztah ke Střelám, jenž slibují zajímavé konfrontace, které v prvním díle byly (doufám) jen takovou ochutnávkou.
Zajímavý úvod do nové série, která je plná dobrodružství a jakýmisi novodobými pírátskými souboji mezi kluky a holkami. Samozřejmě to dost zjednodušuji, ale tak to v podstatě je. Hlavní postavy si ale jen tak nehrají a skutečně přicházejí k úrazům či rovnou o život. Prostředí příběhu je zajímavé, většina postav však nikoliv (výjimku tvoří ústřední milostná dvojice, jejichž vztach je od ... číst celézačátku dosti komplikovaný), ale věřím, že se můj vztah k nim změní v druhém díle, na který jsem zvědavá.
Chtěli jste se někdy stát piráty? Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké je to žít celý svůj život jen a pouze na lodi? Necítit téměř vůbec pevnou zem pod nohama? Máte rádi hrdinky – superhrdinky, které ví, co je přátelství, láska k rodině a kamarádům, a které ví, že nejlepší lék na zlost a ublížení je pomsta? Pokud jste aspoň jednou odpověděli ano, tak se rozhodně poohlédněte po kniz... číst celée Ohnivý květ. Tento příběh totiž splňuje všechny výše zmíněné požadavky.
Kaledonie žije se svou rodinou na lodi jménem Přízrak. Jsou v neustálém útěku a ukrývání se před tyranem, který se snaží ovládnout celý jejich svět. Onen tyran, Aric, využívá lidi pomocí drogy, kterou si je k sobě připoutá a oni plní vše, co mu na očích vidí. Doslova se stanou posedlí. Jednoho dne je bohužel Přízrak potopen ve chvíli, kdy Kaledonie se svou nejlepší kamarádkou hledá na pevnině zásoby pro posádku. Je to chybou Kaledonie, ale ta to nikomu nepoví, protože má mnohem větší problém. Chce pomstít smrt svých blízkých, chce pomstít potopení Přízraku. Chce pomstít zradu, které se na ni dopustila jedna ze Střel. A proto vyplouvá se svou lodí Mors navis na dlouhou cestu za pomstou, uznáním, přátelstvím a pochopením.
Kaledonie si mne od začátku získala. Ač je v mnoha různých situacích popisována jako opravdová superžena, některé myšlenky byly příjemně lidské a obyčejné, takže jsem nepojala podezření, že by byla její postava nějakým způsobem přeháněna. Jediné, s čím jsem měla trochu problém, tak bylo pirátské prostředí – což je na této sérii to nejdůležitější, takže je to vlastně zásadní chyba, ale věřím, že si svou představu v dalších dílech vypiluji. Jde o to, že spousta věcí fungovala na určitých principech – hodně mechaniky, techniky, fyziky – já nevím, čeho všeho ještě, a místy to na mne bylo moc. Připadala jsem si, hlavně tedy ze začátku příběhu Ohnivý květ, zahlcena mírou informací. Následně se to zlepšovalo, stránku za stránkou, ale přesto mám díky tomu pocit, že mi čtení neodsýpalo tak, jak by mohlo, kdyby některé věci byly popsány jednodušeji.
„Ztráty jsou nevyhnutelné. Některé ztráty budou těžší než jiné. Dobře si zapamatuj tohle: Nikdy neriskuj víc, než jsi ochotná ztratit.“
A když už jsem u těch „výtek“, tak ještě jednu bych měla. Sice si nijak nezakládám na tom, že by nové, snové a fantazijní světy autorů měli mít mapy, pokud jsou dobře popsány, ale tady by to vůbec neuškodilo. Jelikož se s hrdiny pohybujeme na otevřeném moři, sem tam v nějakém přístavu a podél pobřeží, tak pro nějakou orientaci, kde je například Kostěná tlama, by to vůbec nebylo marné.
A co se mi naopak velmi líbilo na příběhu Ohnivý květ, tak byl způsob, jakým je popisováno přátelství a odhodlání. Některé momenty byly hodně silné, a ten fakt, že autorka do hrdinů dala velkou emoční linku pochopení a lásky k přátelům, působili jako lidé a ne jako stroje, které mají pouze sílu a odvahu. Chladné logické uvažování převažovalo, žádné panikaření ani hysterčení, jak by si spousta lidí mohlo myslet kvůli ženským hrdinkám, se zde nekonalo, což je další plus.
Ohnivý květ je rozhodně příběh, do kterého byste se měli začíst bez velkého očekávání a pak budete příjemně překvapeni. Věřím, že autorka v dalších dílech vykreslí svět a život na moři více barvitěji a tím pádem se jako čtenáři budeme více cítit piráty a ne jen náhodnými, zbloudilými cestujícími na obyčejné veslici. Těším se na další díly, upřímně jsem velmi zvědavá, kam nás mořské větry zavedou…