Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Pláč němého boha - 1. svazek
Tereza Matoušková Skladem310 Kč
Do košíku
-
Pláč němého boha - 2. svazek
Tereza Matoušková Skladem307 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Pláč němého boha - 1. svazek
Laser Dostupné399 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Jiný kraj
Golden Dog Dostupné349 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Pláč němého boha - 2. svazek
Laser Dostupné369 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Válka zrcadel
Epocha Dostupné109 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Děti vánice
Epocha Dostupné99 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Vílí kruhy
Mytago Dostupné129 Kč
Do košíku
-
Vílí kruhy
Tereza Matoušková Dostupné207 Kč
Do košíku
-
Děti vánice - Fantasy román
Tereza Matoušková Dostupné161 Kč
Do košíku
-
Válka zrcadel
Tereza Matoušková Dostupné154 Kč
Do košíku
-
Hladová přání
Tereza Matoušková Není skladem138 Kč
Do košíku
-
Válka zrcadel
Epocha Není skladem180 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Orogurt napsal/a o Válka zrcadel
<<< Pučení psychologické fantasy >>>
recenze románu Válka zrcadel
Na počátku každého literárního díla stojí ambice napsat něco neobyčejného. Tereza Matoušková ve svém románu Válka zrcadel usiluje o dílo, které snese srovnání s první ligu ženské fantasy. S velikánkami jakými jsou Ursula Le Guinová a Marion Zimmer Bradleyová. Pro Terezu Matouškovou je to první román mimo její dl... číst celéouhá léta opečovávaný fantasijní svět Podmoří. Je to rovněž první její rozsáhlejší dílo psané ich-formou.
Román je na první pohled sestřihem událostí ze současnosti, totiž rané dospělosti hlavní protagonistky a jejího dětství. Zážitky čarodějky Ankary jsou poznamenány válkami a řevnivostí mocných a mocichtivých. Jasně nejdůležitějším rysem Ankary je její mnohotvářnost, schopnost přejímat podobu jiných osob. Pro vykořeněnou hlavní hrdinku to však také znamená neustále rozkolísívání její vlastní identity. Ankařina osobnost se rozvíjí v nepříznivých podmínkách: Ankara je sirotek, její výchova probíhá v internátní škole plné mágů a adeptů z rozličných koutů světa. Prostředí přísné výuky a zákulisních intrik jí nijak nezpříjemňuje ani její pěstoun, odtažitý mág Simon. Tváří v tvář bezohlednosti světa se i sama Ankara mění v pragmatickou a nevybíravou personu, která svým okolím vědomě manipuluje.
Následující Ankařiny životní etapy se rmán dotkne toliko epizodicky. Čarodějka plní úkoly v roli agentky v přestrojení. Schopnost měnit tváře a chladné popisy Ankařiných pocitů vůči ostatním aktérům skutečně vyvolávají atmosféru špionážních románů. Matouškové tahle poloha sluší a jistě by s ní měla v budoucnu experimentovat.
Dospělá Ankara se ze svého posledního špionážního úkolu vrací po letech. Svět jejího dětství ztratil i poslední chatrné náznaky idyličnosti. Země spěje do války, mág Simon je odtažitý a chladný. Ankara je stržena vírem umírání a zkázy; svět okolo ní je decimován kosmickou katastrofou a celé části země mizí v temnotě Soumraku, podsvětí obývaného Bezejmennými. Stejně jako všichni mágové je i Ankara Soumraku velice blízko, je totiž hrozivým a zničujícím zdrojem jejích vlastních schopností.
Události, které Ankaru provázejí na cestě k závěrečnému kataklyzmatu jí odhalují hlubší a nepříjemnou pravdu. Za léta strávená ve chladném a odlištěném prostředí mocenského kalkulu, manipulace a mágské odtažitosti od světa prostých smrtelníků se stala podivnou a nelidskou bytostí. Konfrontace s cizím světem tvorů přicházejících ze Soumraku je poslední kapkou. Vrcholným bodem románu nejsou události kosmického významu. Je jím osobní katarze hrdinky, která vše ostatní svou silou a naléhavostí upozaďuje.
Matouškové se v románu podařilo ukočírovat příval reálií a epických zvratů. V popředí zůstala syrová a stroze podaná výpověď o tom, co to znamená být konzistentní osobou. O tom, co znamená mít moc a zodpovědnost.
Pokud si Válku zrcadel koupí řadový konzument epické fantasy zlákaný slovem 'Válka' v titulu, bude možná rozladěn. Homérské střety hrdinů, které doprovázejí skřeky umírajících plebejců jsou tu jen příležitostnými kulisami. Válka zrcadel je příběh osobní. Je to Sophiina volba zasazená do vypiplaných a originálních fantasijních kulis.A tyto kulisy jsou exotické právě jen tolik, aby čtenáře nenudily, ale zároveň nestrhávali pozornost od hlavní, hluboce osobní linky románu. Ambice napsat vysokou literaturu byla naplněna. Nechybí napětí a filosofická zamyšlení a psychologická dilemata. Vše je podáno po Matouškovou typickým strohým slohem. Kniha je vydána jako obstojně provedený paperback, který v knihovně neurazí.
Pro ty čtenáře, kteří by rádi doplnili svůj čtenářský deník o hodnotnější literaturu, ale Dostojevský a Balzac jsou pro ně přeci jen už trochu moc, je Matouškové výsostně psychologická fantasy dobrou volbou. Pokud budete otevřeni jejímu propracovanému poselství, bezpochyby se Vás dotkne.
recenze románu Válka zrcadel
Na počátku každého literárního díla stojí ambice napsat něco neobyčejného. Tereza Matoušková ve svém románu Válka zrcadel usiluje o dílo, které snese srovnání s první ligu ženské fantasy. S velikánkami jakými jsou Ursula Le Guinová a Marion Zimmer Bradleyová. Pro Terezu Matouškovou je to první román mimo její dl... číst celéouhá léta opečovávaný fantasijní svět Podmoří. Je to rovněž první její rozsáhlejší dílo psané ich-formou.
Román je na první pohled sestřihem událostí ze současnosti, totiž rané dospělosti hlavní protagonistky a jejího dětství. Zážitky čarodějky Ankary jsou poznamenány válkami a řevnivostí mocných a mocichtivých. Jasně nejdůležitějším rysem Ankary je její mnohotvářnost, schopnost přejímat podobu jiných osob. Pro vykořeněnou hlavní hrdinku to však také znamená neustále rozkolísívání její vlastní identity. Ankařina osobnost se rozvíjí v nepříznivých podmínkách: Ankara je sirotek, její výchova probíhá v internátní škole plné mágů a adeptů z rozličných koutů světa. Prostředí přísné výuky a zákulisních intrik jí nijak nezpříjemňuje ani její pěstoun, odtažitý mág Simon. Tváří v tvář bezohlednosti světa se i sama Ankara mění v pragmatickou a nevybíravou personu, která svým okolím vědomě manipuluje.
Následující Ankařiny životní etapy se rmán dotkne toliko epizodicky. Čarodějka plní úkoly v roli agentky v přestrojení. Schopnost měnit tváře a chladné popisy Ankařiných pocitů vůči ostatním aktérům skutečně vyvolávají atmosféru špionážních románů. Matouškové tahle poloha sluší a jistě by s ní měla v budoucnu experimentovat.
Dospělá Ankara se ze svého posledního špionážního úkolu vrací po letech. Svět jejího dětství ztratil i poslední chatrné náznaky idyličnosti. Země spěje do války, mág Simon je odtažitý a chladný. Ankara je stržena vírem umírání a zkázy; svět okolo ní je decimován kosmickou katastrofou a celé části země mizí v temnotě Soumraku, podsvětí obývaného Bezejmennými. Stejně jako všichni mágové je i Ankara Soumraku velice blízko, je totiž hrozivým a zničujícím zdrojem jejích vlastních schopností.
Události, které Ankaru provázejí na cestě k závěrečnému kataklyzmatu jí odhalují hlubší a nepříjemnou pravdu. Za léta strávená ve chladném a odlištěném prostředí mocenského kalkulu, manipulace a mágské odtažitosti od světa prostých smrtelníků se stala podivnou a nelidskou bytostí. Konfrontace s cizím světem tvorů přicházejících ze Soumraku je poslední kapkou. Vrcholným bodem románu nejsou události kosmického významu. Je jím osobní katarze hrdinky, která vše ostatní svou silou a naléhavostí upozaďuje.
Matouškové se v románu podařilo ukočírovat příval reálií a epických zvratů. V popředí zůstala syrová a stroze podaná výpověď o tom, co to znamená být konzistentní osobou. O tom, co znamená mít moc a zodpovědnost.
Pokud si Válku zrcadel koupí řadový konzument epické fantasy zlákaný slovem 'Válka' v titulu, bude možná rozladěn. Homérské střety hrdinů, které doprovázejí skřeky umírajících plebejců jsou tu jen příležitostnými kulisami. Válka zrcadel je příběh osobní. Je to Sophiina volba zasazená do vypiplaných a originálních fantasijních kulis.A tyto kulisy jsou exotické právě jen tolik, aby čtenáře nenudily, ale zároveň nestrhávali pozornost od hlavní, hluboce osobní linky románu. Ambice napsat vysokou literaturu byla naplněna. Nechybí napětí a filosofická zamyšlení a psychologická dilemata. Vše je podáno po Matouškovou typickým strohým slohem. Kniha je vydána jako obstojně provedený paperback, který v knihovně neurazí.
Pro ty čtenáře, kteří by rádi doplnili svůj čtenářský deník o hodnotnější literaturu, ale Dostojevský a Balzac jsou pro ně přeci jen už trochu moc, je Matouškové výsostně psychologická fantasy dobrou volbou. Pokud budete otevřeni jejímu propracovanému poselství, bezpochyby se Vás dotkne.
dddd napsal/a o Válka zrcadel
Uvědomil jsem si, že už nejsem nejmladší a spisovatelce je okolo 27 let. Zákonitě musí mít hlavně kontakt z mladou generací, která dnes čte za pochodu a nepotřebuje složitý děj. Příběh na počátku a ještě trochu dál působí moc rychle a roztroušeně. Trochu déle mi trvalo, než jsem přišel stylu psaní slečny Matouškové na chuť. Čtenář si musí zvyknout na spousty oslích můstků, které jsou n... číst celéěkdy i dost přehnané.
dddd napsal/a o Válka zrcadel
Když se do příběhu začtete a bude s vámi ladit, zjistíte, že jste ho přečetly dřív, než někdo řekne „zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světe nejkrásnější.......“
Vzhledem k tomu, že jsem Terezu Matouškovou poznal osobně a viděl jsem, jaké si dokáže udělat nádherné image obličeje a přidá k tomu vkusné oblečení, věřím, že nám trochu přitvrdí. Příště bych raději příběh z té zlé strany, přid... číst celéat trochu temna a gotiky...ale je to ještě mládě, možná to časem pochopí a přitvrdí.
Vzhledem k tomu, že jsem Terezu Matouškovou poznal osobně a viděl jsem, jaké si dokáže udělat nádherné image obličeje a přidá k tomu vkusné oblečení, věřím, že nám trochu přitvrdí. Příště bych raději příběh z té zlé strany, přid... číst celéat trochu temna a gotiky...ale je to ještě mládě, možná to časem pochopí a přitvrdí.
Freedy - AURICON napsal/a o Válka zrcadel
Příběh i styl psaní se mi moc líbily, postavy byly uvěřitelné a člověk si k nim při čtení mohl udělat vztah. Tím mi knížka trochu připomněla Zaklínače (což je moje srdeční záležitost, takže to byl kompliment, kdyby to nešlo poznat :)) .
Jediné, kvůli čemu unikla knížce i ta pátá hvězdička, je velká rychlost / malý rozsah. Tenhle příběh by aspoň pro mě býval snesl délku třeba i dvo... číst celéjnásobnou, takhle působil místy až příliš uspěchaně. A taky mi bylo prostě líto, že tak rychle skončil. :)
Jediné, kvůli čemu unikla knížce i ta pátá hvězdička, je velká rychlost / malý rozsah. Tenhle příběh by aspoň pro mě býval snesl délku třeba i dvo... číst celéjnásobnou, takhle působil místy až příliš uspěchaně. A taky mi bylo prostě líto, že tak rychle skončil. :)
Orogurt napsal/a o Vílí kruhy
Romány Terezy Matouškové vystupují nad úroveň české fantasy produkce svojí dospělou strukturou a propracovanou psychologií postav.
Román Vílí kruhy je napínavé čtení, které Vás mile překvapí množství originálních motivů (uzavřené matriarchální království víl, které se velmi tvrdě brání invazi zvenčí, magicko-technická nebeská tělesa).
Vílí kruhy nejsou čtení pro běžné hltače p... číst celéříběhů se svalnatými hrdiny, kteří pobíhají v sandálech, ohánějí se mečem a zachraňují (víceméně) panny ze spárů slizkých příšer a temných mágů.
Postavy Terezy Matouškové žijí komplikovanými vnitřními životy, vzájemnými vztahy a mnohem častěji řeší spory slovy nežli mečem a fajrbólem (i když i na ten sem tam dojde).
Pokud dáte v televizi přednost komplikovanějšímu vyprávění o postavách a jejich vztazích před akční mlátičkou a automobilovými honičkami. Přijdete si na své.
Malý rozsah knihy je zrádný, protože autorka slovy skutečně šetří a to navzdory kvalitě a rozsahu obsahu. Každou větu a scénu je tedy třeba promyslet, málokdy totiž obsahuje pouze jednu rovinu významu a obvykle zasahuje několik rovin děje zároveň.
Román Vílí kruhy je napínavé čtení, které Vás mile překvapí množství originálních motivů (uzavřené matriarchální království víl, které se velmi tvrdě brání invazi zvenčí, magicko-technická nebeská tělesa).
Vílí kruhy nejsou čtení pro běžné hltače p... číst celéříběhů se svalnatými hrdiny, kteří pobíhají v sandálech, ohánějí se mečem a zachraňují (víceméně) panny ze spárů slizkých příšer a temných mágů.
Postavy Terezy Matouškové žijí komplikovanými vnitřními životy, vzájemnými vztahy a mnohem častěji řeší spory slovy nežli mečem a fajrbólem (i když i na ten sem tam dojde).
Pokud dáte v televizi přednost komplikovanějšímu vyprávění o postavách a jejich vztazích před akční mlátičkou a automobilovými honičkami. Přijdete si na své.
Malý rozsah knihy je zrádný, protože autorka slovy skutečně šetří a to navzdory kvalitě a rozsahu obsahu. Každou větu a scénu je tedy třeba promyslet, málokdy totiž obsahuje pouze jednu rovinu významu a obvykle zasahuje několik rovin děje zároveň.
Elisa napsal/a o Vílí kruhy
Tereza Matoušková stvořila zcela nový svět, ve kterém žijí nejenom Víly, ale i noví bohové, přezdívaní Lúté, kteří se pohybují mezi obyčejnými lidmi. Líbilo se mi, že nejsou moc odlišní od „smrtelníků“, ale pouze disponují větší magickou mocí.
Bohužel se mi ale zdálo, že autorka plně nevyužila potenciálu, který jí její svět nabízel. Například jsem neviděla žádný rozdíl mezi životem... číst celé na Souši a Podmořím. Jediné, co tomu naznačovalo bylo porouchané mechanické slunce. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byl tento aspekt příběhu o něco víc rozvedený.
Také, na to jak je to malá knížka, je děj celkem dost složitý a mně trvalo dlouho, než jsem se v něm zorientovala. Nejspíš za to může množství dějových linií, které se prolínají, ale na druhou stranu, díky nim zase máme možnost seznámit se s každou z hlavních postav o něco blíže a zkoumat spolu s nimi jejich problémy. Například můžeme sledovat osud Víly Ladony, kterou unesli a teď musí pracovat jako sexuální otrokyně, či bohyně Zoreny, která opustila své věřící, a pár dalších… Rozhodně se máte na co těšit.
Ačkoliv tomu hodně nasvědčuje, není kniha určená pro děti. Obálka knihy sice vypadá celkem nevinně (mimochodem je pěkně zpracovaná), ale obsah knihy by vás vyvedl z omylu. Některé okamžiky jsou sepsány poněkud drasticky, alespoň, co se mučení týče, a v příběhu naleznete i pár erotických scén.
A poslední věc, která mě potěšila, byly povedené ilustrace Aleny Kubíkové, které skvěle vystihovaly dění a atmosféru příběhu.
Bohužel se mi ale zdálo, že autorka plně nevyužila potenciálu, který jí její svět nabízel. Například jsem neviděla žádný rozdíl mezi životem... číst celé na Souši a Podmořím. Jediné, co tomu naznačovalo bylo porouchané mechanické slunce. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byl tento aspekt příběhu o něco víc rozvedený.
Také, na to jak je to malá knížka, je děj celkem dost složitý a mně trvalo dlouho, než jsem se v něm zorientovala. Nejspíš za to může množství dějových linií, které se prolínají, ale na druhou stranu, díky nim zase máme možnost seznámit se s každou z hlavních postav o něco blíže a zkoumat spolu s nimi jejich problémy. Například můžeme sledovat osud Víly Ladony, kterou unesli a teď musí pracovat jako sexuální otrokyně, či bohyně Zoreny, která opustila své věřící, a pár dalších… Rozhodně se máte na co těšit.
Ačkoliv tomu hodně nasvědčuje, není kniha určená pro děti. Obálka knihy sice vypadá celkem nevinně (mimochodem je pěkně zpracovaná), ale obsah knihy by vás vyvedl z omylu. Některé okamžiky jsou sepsány poněkud drasticky, alespoň, co se mučení týče, a v příběhu naleznete i pár erotických scén.
A poslední věc, která mě potěšila, byly povedené ilustrace Aleny Kubíkové, které skvěle vystihovaly dění a atmosféru příběhu.
Lucy Lillianne napsal/a o Válka zrcadel
Jelikož jsem si nedávno řekla, že začnu více číst i českou beletrii, tak jednou z prvních knih, se kterou tuhle éru začínám, je Válka zrcadel. Když jsem o knize poprvé slyšela a našla si stručné info, řekla jsem si, že to bude ideální téma. Navíc se mi opravdu zalíbila i obálka, takže volba byla jasná.
Musím říct, že po obsahové stránce se mi kniha velmi líbila. Zajímavé téma... číst celé, docela originální, řekla bych. Postavy byly vcelku dobré charaktery, i když občas člověk při tom všem dění úplně zapomínal, že hlavní hrdinka byla poněkud mladá. Ze samotných řádků a jejího chování tak totiž vůbec nepůsobila.
Bohužel ze začátku mi čtení velmi ztěžovaly krátké věty, které působily strašně sekaně. V některých místech by určitě šla vyměnit tečka za čárku a hned by jednotlivé věty byly plynulejší. O názvech ani nebudu nějak dlouze psát, často jsem se ve všech těch pojmech ztrácela. Nečekejte totiž nějaké velké zastávky na vysvětlování. Přizpůsobit se musíte během čtení a doufat, že se v tom neztratíte.
Přesto hlavním mínusem pro mě bylo přímo vražedné tempo, kterým autorka knihu vedla. Všechno probíhalo tak strašně rychle, že jsem přeskakovala z jedné události do druhé. Ani jsem se v nějaké situaci nestihla zabydlet a najednou jsem byla na cestě k jinému místu. Měla jsem tak pocit, že se vůbec nedostávám do hloubky problému, ale jen pluji po hladině. Strašně moc mi toho uniklo. A to je škoda, protože vměstnat tak velký záměr ve fantasy žánru do dvou set stránek, to prostě není ideální.
Musím říct, že na knize mi vadilo jen pár věcí. Obsah mě bavil, nenudila jsem se a přišlo mi to opravdu nové a neohrané. Jen mi nesedl způsob napsání a rychlost jakou je vše popsáno (vyřešit problém a rychle pryč). Rozhodně bych ocenila více informací o celém světě a tolik nepřeskakovat z důležitých momentů, více poznat některé postavy, celkově se více dostat do celé problematiky a podobně. Díky tomu to působilo lehce chaoticky a neúplně. Nezbývá mi než říct, že i přes moji spokojenost je kniha díky tomu všemu spíše takovým lehkým průměrem...
Musím říct, že po obsahové stránce se mi kniha velmi líbila. Zajímavé téma... číst celé, docela originální, řekla bych. Postavy byly vcelku dobré charaktery, i když občas člověk při tom všem dění úplně zapomínal, že hlavní hrdinka byla poněkud mladá. Ze samotných řádků a jejího chování tak totiž vůbec nepůsobila.
Bohužel ze začátku mi čtení velmi ztěžovaly krátké věty, které působily strašně sekaně. V některých místech by určitě šla vyměnit tečka za čárku a hned by jednotlivé věty byly plynulejší. O názvech ani nebudu nějak dlouze psát, často jsem se ve všech těch pojmech ztrácela. Nečekejte totiž nějaké velké zastávky na vysvětlování. Přizpůsobit se musíte během čtení a doufat, že se v tom neztratíte.
Přesto hlavním mínusem pro mě bylo přímo vražedné tempo, kterým autorka knihu vedla. Všechno probíhalo tak strašně rychle, že jsem přeskakovala z jedné události do druhé. Ani jsem se v nějaké situaci nestihla zabydlet a najednou jsem byla na cestě k jinému místu. Měla jsem tak pocit, že se vůbec nedostávám do hloubky problému, ale jen pluji po hladině. Strašně moc mi toho uniklo. A to je škoda, protože vměstnat tak velký záměr ve fantasy žánru do dvou set stránek, to prostě není ideální.
Musím říct, že na knize mi vadilo jen pár věcí. Obsah mě bavil, nenudila jsem se a přišlo mi to opravdu nové a neohrané. Jen mi nesedl způsob napsání a rychlost jakou je vše popsáno (vyřešit problém a rychle pryč). Rozhodně bych ocenila více informací o celém světě a tolik nepřeskakovat z důležitých momentů, více poznat některé postavy, celkově se více dostat do celé problematiky a podobně. Díky tomu to působilo lehce chaoticky a neúplně. Nezbývá mi než říct, že i přes moji spokojenost je kniha díky tomu všemu spíše takovým lehkým průměrem...
BonnyV napsal/a o Děti vánice - Fantasy román
Zakoupil jsme knihu přímo z rukou samotné autorky i s jejím ctěným podpisem n Světě knihy v Praze. Vlastně tak trochu neplánovaně. No prostě mě dostala svou přítomností na stánku a pěknou, graficky vyvedenou obálkou. S dějem samotným už jsem se trošku pral a vlastně mě bavil. Bohužel si jej nebudu moc dlouho pamatovat. Řadím tak knihu k těm, které posloužily účelu, ale nijak nevybočoval... číst celéy nad ostatní. Každopádně o této mladé autorce ještě jistě hodně uslyšíme a jako podporovatel české scény vám rád knihu doporučím.
VeruandBooks napsal/a o Hladová přání
Znáte české fantasy autory? Upřímně řečeno, pro mě nebyli vždy nejlepší, ale u této autorky jsem měla jiný dojem.
Na začátku knihy jsem byla hodně zmatená, vlastně jsem ani nevěděla, co to čtu. Dlouho mi trvalo, než jsem se zorientovala, než jsem začala chápat hlavní postavy, než jsem začala chápat celou knihu.
Příjde mi škoda, že autorka nedala této knize větší prostor a vˇ... číst celésechno to zmáčkla dohromady. Děj byl zcelku zajímavý, bohužel o žádnou slávu z mé strany se nekoná.
Na začátku knihy jsem byla hodně zmatená, vlastně jsem ani nevěděla, co to čtu. Dlouho mi trvalo, než jsem se zorientovala, než jsem začala chápat hlavní postavy, než jsem začala chápat celou knihu.
Příjde mi škoda, že autorka nedala této knize větší prostor a vˇ... číst celésechno to zmáčkla dohromady. Děj byl zcelku zajímavý, bohužel o žádnou slávu z mé strany se nekoná.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
