zboží
(prázdné)
Jiří Šedý
1980Narozen 24. 3. 1980. MUDr. et MDDr., PhD., lékař, chirurg, zaměřený na oblasti: klinická anatomie, poranění míchy, neurogenní plicní edém, orální a maxillofaciální chirurgie a stomatologie. Autor prací z oboru. Také překladatel z a do angličtiny a autor povídek.
Nahlásit chybu-
Mega nabídkaSkladem914 Kč
-
E-knihaDostupné350 Kč
-
AntikvariátníSkvělá cena!Skladem69 Kč
-
E-knihaDostupné150 Kč
-
AntikvariátníSkladem50 Kč
-
Mega nabídkaDostupné1 282 Kč
-
Mega nabídkaDostupné356 Kč
-
Dostupné275 Kč
-
Dostupné488 Kč
-
Skladem481 Kč
-
Poštovné zdarmaE-knihaMega nabídkaDostupné780 Kč
-
Mega nabídkaNení skladem2 924 Kč
Vložit do košíku
-
Mega nabídkaNení skladem2 825 Kč
Vložit do košíku
-
Mega nabídkaNení skladem773 Kč
Vložit do košíku
-
Mega nabídkaNení skladem2 461 Kč
Vložit do košíku
-
Mega nabídkaNení skladem530 Kč
Vložit do košíku
-
Není skladem415 Kč
Vložit do košíku
-
Není skladem1 238 Kč
Vložit do košíku
-
Není skladem225 Kč
Vložit do košíku
-
Není skladem104 Kč
Vložit do košíku
-
Není skladem204 Kč
Vložit do košíku
Recenze knih autora
Jan Nový napsal/a o Kritické myšlení
Kritika knihy „Kritické myšlení“ od Jiřího Šedého: rozum nestačí – a může být programován
Kniha Jiřího Šedého je analytickým pokusem vyzbrojit čtenáře proti manipulaci pomocí nástrojů logiky, racionality a ověřování faktů. Nabízí přehled soudobé psychologie, kognitivních zkreslení i výzkumů, a jako taková má bezpochyby svou hodnotu. Přesto zde vystupují klíčová omezení, která... číst celé je nutno kriticky reflektovat.
Předně, autor marginalizuje intuitivní a emocionální inteligenci, přestože tyto formy poznání jsou evolučně starší, tělesnější a mnohdy účinnější v reálných krizových situacích. Intuice není opakem rozumu – je jinou formou porozumění světu. Zkušenost ukazuje, že lidé, kteří skutečně čelili extrémním podmínkám (válkám, katastrofám), často jednali mimo analytické schéma – a přesto morálně.
Dále je nutné říci, že kritické myšlení by mělo být schopné kritizovat i samo sebe. Pokud z něj vytvoříme nástroj, který automaticky vylučuje vše, co nelze empiricky dokázat, mění se v ideologii. Ne každá pravda je kvantifikovatelná – život je příliš komplexní a jemný, aby jej bylo možné celý vměstnat do logických vzorců. V tomto smyslu může přehnané spoléhání se na rozum vést k nové formě manipulace – intelektuální pasti, kde čím víc se snažíme manipulaci vyhnout, tím víc se do ní sami zaplétáme.
A zde přichází nejzásadnější otázka:
Co když i samotné kritické myšlení – tak jak je dnes formulováno – je výtvorem vládnoucích elit?
Kniha právem poukazuje na to, jak jsou lidé manipulováni reklamou, emocemi, marketingem a informačním přetížením. Ale neklade otázku, kdo nastavuje samotné parametry „kritického myšlení“ jako disciplíny? Většina hlavních univerzit, vědeckých autorit, mediálních narativů a výzkumných směrů je pod přímým či nepřímým vlivem mocenských struktur. A obory jako psychologie, neurověda, behaviorální ekonomie – ty samé, na kterých je kniha vystavěna – patří mezi hlavní nástroje společenského řízení a predikce chování.
Tak jako lze programovat spotřebitele, lze programovat i vědce – jak mají uvažovat, co mají považovat za důkaz, jaké interpretace jsou „seriózní“. Věda pak přestává být neutrální a začíná utvářet realitu podle zadání systému. Kritické myšlení, které nevidí tuto vrstvu, se stává slepým k vlastnímu původu.
Kniha Jiřího Šedého je analytickým pokusem vyzbrojit čtenáře proti manipulaci pomocí nástrojů logiky, racionality a ověřování faktů. Nabízí přehled soudobé psychologie, kognitivních zkreslení i výzkumů, a jako taková má bezpochyby svou hodnotu. Přesto zde vystupují klíčová omezení, která... číst celé je nutno kriticky reflektovat.
Předně, autor marginalizuje intuitivní a emocionální inteligenci, přestože tyto formy poznání jsou evolučně starší, tělesnější a mnohdy účinnější v reálných krizových situacích. Intuice není opakem rozumu – je jinou formou porozumění světu. Zkušenost ukazuje, že lidé, kteří skutečně čelili extrémním podmínkám (válkám, katastrofám), často jednali mimo analytické schéma – a přesto morálně.
Dále je nutné říci, že kritické myšlení by mělo být schopné kritizovat i samo sebe. Pokud z něj vytvoříme nástroj, který automaticky vylučuje vše, co nelze empiricky dokázat, mění se v ideologii. Ne každá pravda je kvantifikovatelná – život je příliš komplexní a jemný, aby jej bylo možné celý vměstnat do logických vzorců. V tomto smyslu může přehnané spoléhání se na rozum vést k nové formě manipulace – intelektuální pasti, kde čím víc se snažíme manipulaci vyhnout, tím víc se do ní sami zaplétáme.
A zde přichází nejzásadnější otázka:
Co když i samotné kritické myšlení – tak jak je dnes formulováno – je výtvorem vládnoucích elit?
Kniha právem poukazuje na to, jak jsou lidé manipulováni reklamou, emocemi, marketingem a informačním přetížením. Ale neklade otázku, kdo nastavuje samotné parametry „kritického myšlení“ jako disciplíny? Většina hlavních univerzit, vědeckých autorit, mediálních narativů a výzkumných směrů je pod přímým či nepřímým vlivem mocenských struktur. A obory jako psychologie, neurověda, behaviorální ekonomie – ty samé, na kterých je kniha vystavěna – patří mezi hlavní nástroje společenského řízení a predikce chování.
Tak jako lze programovat spotřebitele, lze programovat i vědce – jak mají uvažovat, co mají považovat za důkaz, jaké interpretace jsou „seriózní“. Věda pak přestává být neutrální a začíná utvářet realitu podle zadání systému. Kritické myšlení, které nevidí tuto vrstvu, se stává slepým k vlastnímu původu.
Je tato recenze užitečná?
3
12/04/2025

