Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
A na hlavu se snáší dějiny
Inna Rottová Skladem234 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Kikina182 napsal/a o Přerostlá lolitka
Přerostlá lolitka je kniha, která nejdřív zněla opravdu zajímavě. Tak zajímavě, že jí prostě nešlo odolat. Bohužel jsem po té, co jsem začala číst hned změnila názor. Knihy je taková jednoplošná. Žádná akce, žádné zvraty nic. A díky tomu je kniha i dost nudná a nezáživná. Takže jakkoliv skvěle tato kniha zněla, tak výsledek je podle mě dost smutný. K téhle knize se už rozhodně nevrátím.... číst celé Nedoporučuji.
Veronika Černucká napsal/a o Norkový kožich za hrst vloček
Česká spisovatelka Inna Rottová jako malé dítě zažila obléhání Leningradu nacistickými vojsky. Své vzpomínky zpracovala v autobiografických povídkách, kde se mísí realita s fikcí. Kniha zamává s vašimi emocemi a vy pochopíte, proč Rottovou milují celé generace čtenářů.
Spisovatelka Inna Rottová (1935) patří k legendám české literatury. Na svém kontě má čtyři desítky knih a úspěch j... číst celée to o to větší, že nikdy nestudovala český jazyk ani literaturu. Po studiích na Strojní fakultě Vysoké školy textilní v Leningradě vystřídala řadu zaměstnání. Nejdříve se pohybovala v oboru, později učila na odborném učilišti a posléze se začala živit jako tlumočnice a překladatelka na volné noze. Kromě společenských románů se zaměřuje na detektivky a velkou oblibu si získala její série s důchodkyní a amatérskou vyšetřovatelkou Janou Brodskou.
Aktuální knihu „Norkový kožich za hrst vloček aneb Šest hodin ve vlaku“ vydalo nakladatelství BONDY. Většina povídek se odehrává během obléhání Leningradu v letech 1941 až 1944, ale dozvíte se i to, jaké byly dozvuky. V předmluvě je vysvětleno, jakým způsobem Rottová přistoupila k historickým faktům, a už kvůli poslední (velmi osobní) povídce věnujte předmluvě pozornost. Ačkoliv něco může být fikce, Rottová jde každopádně s kůží na trh a odhaluje se tak, jak to dokáže málokterý autor.
Jednotlivé povídky jsou především o lásce, ale počítejte s tím, že tento pojem tu má mnoho významů. Rottová je dáma s bohatými životními zkušenostmi, která má daleko k naivním představám mladých dívenek. Povídky jsou poměrně surové, ale paradoxně za to nemůže politická a společenská situace. Ať už je válka, nebo ne, lidská podstata zůstává pořád stejná. Vcítění se do postav a jejich psychologický vývoj jsou kromě čtivosti největší autorčiny devizy. Úspěch je to o to větší, že aktéři se představují pouze v krátkých útvarech. Jejich charaktery prověří hrůzy války a oni sami se budou divit, co se z koho stalo.
Příběhy si vás podmaní svou opravdovostí. Starší čtenáři se s hrdiny ztotožní a nejmladší generace může knihu pojmout jako učebnici dějepisu. Rottová zde vystupuje v různých rolích, naivní dívenkou počínaje a moudrou dámou s pěti křížky na krku konče. Autorka používá hemingwayovsky krátké a úderné věty oproštěné od zbytečností, které jsou v tomto typu povídek trefou do černého. Kniha má rychlé tempo, snadno se čte a vás bude šokovat, jaké emoce ve vás vyvolá. Můžete být sebevětší cynik, ale věřte mi, že se bez kapesníku neobejdete. Která povídka vás osloví nejvíce, je věcí vkusu, mě dostala do kolen „Teta Fáňa“.
„Norkový kožich za hrst vloček aneb Šest hodin ve vlaku“ je citlivá a křehká kniha odehrávající se v době, kdy lidé mohli lehce zapomenout na svou lidskost. Náměť svádí k tomu popisovat tragické osudy, ale uvidíte, že povídky jsou také o naději a radosti. Pokud máte rádi chytré příběhy k zamyšlení, potom si knihu rozhodně nenechte ujít. To, že je Inna Rottová excelentní vypravěčka a jedna z nejlepších ve svém oboru, to vám zřejmě ani nemusím říkat, že?
Spisovatelka Inna Rottová (1935) patří k legendám české literatury. Na svém kontě má čtyři desítky knih a úspěch j... číst celée to o to větší, že nikdy nestudovala český jazyk ani literaturu. Po studiích na Strojní fakultě Vysoké školy textilní v Leningradě vystřídala řadu zaměstnání. Nejdříve se pohybovala v oboru, později učila na odborném učilišti a posléze se začala živit jako tlumočnice a překladatelka na volné noze. Kromě společenských románů se zaměřuje na detektivky a velkou oblibu si získala její série s důchodkyní a amatérskou vyšetřovatelkou Janou Brodskou.
Aktuální knihu „Norkový kožich za hrst vloček aneb Šest hodin ve vlaku“ vydalo nakladatelství BONDY. Většina povídek se odehrává během obléhání Leningradu v letech 1941 až 1944, ale dozvíte se i to, jaké byly dozvuky. V předmluvě je vysvětleno, jakým způsobem Rottová přistoupila k historickým faktům, a už kvůli poslední (velmi osobní) povídce věnujte předmluvě pozornost. Ačkoliv něco může být fikce, Rottová jde každopádně s kůží na trh a odhaluje se tak, jak to dokáže málokterý autor.
Jednotlivé povídky jsou především o lásce, ale počítejte s tím, že tento pojem tu má mnoho významů. Rottová je dáma s bohatými životními zkušenostmi, která má daleko k naivním představám mladých dívenek. Povídky jsou poměrně surové, ale paradoxně za to nemůže politická a společenská situace. Ať už je válka, nebo ne, lidská podstata zůstává pořád stejná. Vcítění se do postav a jejich psychologický vývoj jsou kromě čtivosti největší autorčiny devizy. Úspěch je to o to větší, že aktéři se představují pouze v krátkých útvarech. Jejich charaktery prověří hrůzy války a oni sami se budou divit, co se z koho stalo.
Příběhy si vás podmaní svou opravdovostí. Starší čtenáři se s hrdiny ztotožní a nejmladší generace může knihu pojmout jako učebnici dějepisu. Rottová zde vystupuje v různých rolích, naivní dívenkou počínaje a moudrou dámou s pěti křížky na krku konče. Autorka používá hemingwayovsky krátké a úderné věty oproštěné od zbytečností, které jsou v tomto typu povídek trefou do černého. Kniha má rychlé tempo, snadno se čte a vás bude šokovat, jaké emoce ve vás vyvolá. Můžete být sebevětší cynik, ale věřte mi, že se bez kapesníku neobejdete. Která povídka vás osloví nejvíce, je věcí vkusu, mě dostala do kolen „Teta Fáňa“.
„Norkový kožich za hrst vloček aneb Šest hodin ve vlaku“ je citlivá a křehká kniha odehrávající se v době, kdy lidé mohli lehce zapomenout na svou lidskost. Náměť svádí k tomu popisovat tragické osudy, ale uvidíte, že povídky jsou také o naději a radosti. Pokud máte rádi chytré příběhy k zamyšlení, potom si knihu rozhodně nenechte ujít. To, že je Inna Rottová excelentní vypravěčka a jedna z nejlepších ve svém oboru, to vám zřejmě ani nemusím říkat, že?
Vcela napsal/a o Případ dívčího orchestru
Velmi pěkná kniha.Precetla jsem ji během jednoho odpoledne.
Jacu napsal/a o Konec milovníka žen
Dalsi prima kniha od me oblibene autorky. Mam rada jeji styl psani, s humorem i nadsazkou. Tentokrat se jedna o pribehy. Jsou to mile pribehy. Muj oblibeny pribeh je “Elegan z tancirny”, pripomina mi pribehy ze 40tych let. Pohodove cteni bez zbytecneho nasili. Chytre, jednoduche, plne vztahu, tuzeb. Libi se mi jeji zenske hrdinky a jejich pribehy ze zivota. Perfektni na procisteni hlav... číst celéy a odvedeni myslenek.
HaSim napsal/a o Případ andělské košile
Knížka Případ andělské košile se velmi dobře četla, hlavní hrdinka mi byla hodně sympatická, ale příběh byl takový nemastný neslaný. Žádné nečekané rozuzlení na konci, žádný překvapivý závěr. Od seniorské vyšetřovatelky jsem toho moc nečekala - a také jsem se něčeho zajímavého nedočkala. Nejsem si jistá, zda se pustím do další knížky, ale možná tomu za nějaký čas dám ještě jednu šanci. No uvidíme.
Jacu napsal/a o Případ andělské košile
Další prima detektivka od Inny Rottové. Mám tuto autorku ráda, protože je hned poznat, že příběh píše žena. Líbí se mi příběh, vykreslení postav i prostředí. Opět se někdo obrací o pomoc detektivní kanceláře. Bývalá členka symfonického orchestru Helena Schulzová, kterou příbuzní a okolí podezírají, že zabila svého muže, protože po operaci zůstal sice naživu, ale zcela bezmocný a odká... číst celézaný na celodenní péči. Policie však neobjevila cizí zavinění a lékařská komise nezjistila žádné lékařské pochybení. Výborná oddechovka na celé odpoledne.
Jacu napsal/a o Muž, který četl
Kniha se mi moc líbila. Sedí mi styl psaní autorky. Už první stránky mne vtáhly. Zajímavé téma, dobrá zápletka a prohnula mysl a plán jedné vypočítavé paní, co naplánuje vraždu. Mělo to spád a ani chvilku jsem se nenudila. Překvapivě byla hrdinka 70ti létá paní v letech, co záhadu objasní. Líbí se mi prostředí z Prahy a ČR. Dobrá česká detektivka, doporučuji všem příznivcům edice původ... číst celéní česká detektivka.
Freedy - AURICON napsal/a o Norkový kožich za hrst vloček
Zajímavá kniha, která se zajisté všem zaryje hluboko do srdcí a bude je velice moc bavit upoutá vás u sebe a nepustí, dokud nepřečtete tuto knihu i do poslední stránky. Jsem si jist, že si také tato kniha najde spoustu svých jistých čtenářů, které velice zaujme a rádi si ji přečtou, stejně, jako já osobně. Vřele tuto knihu doporučuji všem mým známým a hlavně rodině, která ji zajisté nen... číst celéechá jen tak.
Ivuska napsal/a o Přerostlá lolitka
Povídky úplně nejsou tím, co bych z literatury milovala. Přerostlou lolitku jsem však přečetla s chutí. Musím ale říct, že jsem čekala, že budou všechny povídky zaměřeny podobným směrem - nebyly (až na to, že v nich hraje nějakým způsobem roli téma "láska"). Takže v tomto směru mi v knize chyběla určitá ucelenost. Jinak byly ale čtivé a pokud zrovna potřebujete něco kratšího na proložen... číst celéí volných chvilek, tak by se vám tato kniha mohla hodit. Nenudila jsem se, to je hlavní.
Veronika Černucká napsal/a o Třicet sezon lásky
Učitelka a překladatelka Irma se před více než třiceti lety zamilovala do slavného režiséra. Jan Kron s ní udržoval milenecký poměr a s věrností si nijak nelámal hlavu. V Irmě viděl pouze „sezonní“ záležitost a vyhovovalo mu, že za ním pokaždé ochotně přiběhne. Jejich vztah se ale vyvíjel stejně překvapivě, jako se vyvíjela politická situace v naší zemi.
Spisovatelka Inna Rottová... číst celé (1935) patří k legendám české literatury. Na svém kontě má čtyři desítky knih a úspěch je to o to větší, že nikdy nestudovala český jazyk ani literaturu. Po studiích na Strojní fakultě Vysoké školy textilní v Leningradě vystřídala řadu zaměstnání. Nejdříve se pohybovala v oboru, později učila na odborném učilišti a posléze se začala živit jako tlumočnice a překladatelka na volné noze. Kromě společenských románů se zaměřuje na detektivky a velkou oblibu si získala její série s důchodkyní a amatérskou vyšetřovatelkou Janou Brodskou. Aktuální román pro ženy „Třicet sezon lásky“ vydalo nakladatelství Moba.
Ačkoliv je kniha „Třicet sezon lásky“ o lásce, počítejte s tím, že tento pojem je tu uchopen velice volně a jistým způsobem páralovsky. Neříkám, že je Rottová cynik, ale rozhodně je to dáma s bohatými životními zkušenostmi, která má daleko k naivním představám mladých dívenek. Rottová píše o životě, jaký je, a umím si představit, že vás výklad slova „láska“ některých postav docela naštve. Tenhle příběh není žádná selanka, ale poměrně surové čtení. Ženy tady přicházejí o iluze, protože jsou zklamané chováním svých protějšků, a pánové si de facto dělají, co chtějí, a spoléhají na to, že jsou na nich jejich partnerky emocionálně závislé.
Kniha funguje jako sonda do mužské a ženské duše a řeknu vám, že to občas není vůbec nic hezkého. Zářným příkladem je již zmíněný režisér Jan Kron. Kron byl už za bývalého režimu celebrita, a tak byl zvyklý na to, že mu ženy padaly k nohám. Jeho postelí prošla hezká řádka milenek a on se jim nebránil ani po celou dobu vztahu s Irmou. Pokud jste muž, nejspíš vám bude připadat jako kanec hodný obdivu, ale pokud jste žena, budete mít chuť ho nakopat. Oč je ale Kron nesympatičtější jako lidská bytost, o to víc funguje na stránkách knihy. Vcítění se do postav a jejich psychologický vývoj jsou kromě čtivosti největší autorčiny devizy.
Zpočátku to tak možná nebude vypadat, ale příběh si vás brzy podmaní svou opravdovostí a vy budete zvědaví na to, jak tohle celé skončí. Knihu nejspíš ocení starší čtenáři, kteří se můžou s hrdiny ztotožnit. Nejmladší generace může „Třicet sezon lásky“ pojmout jako zábavnou učebnici dějepisu. Život všech hrdinů totiž ovlivňuje všemocná komunistická strana a v případě Irmy představuje problém i to, že jde o Židovku narozenou ruským rodičům.
Rottová se nebojí jízlivosti a s chutí si rýpne do nešvarů tehdejší i dnešní společnosti. Celá kniha je prošpikována narážkami na knihy, a tak se dozvíte i ledacos z klasické literatury. Autorka používá hemingwayovsky krátké a úderné věty oproštěné od zbytečností. Stejně jako jde k jádru v ději, jde k jádru i v jazyce a mnohdy si vystačí pouze se slovesy a podstatnými jmény. Díky tomu má kniha rychlé tempo a snadno se čte. Pokud byste stále váhali, můžu vám slíbit, že se dočkáte i řady šokujících překvapení. Minimálně proto, že všichni aktéři vedou plnohodnotný společenský, ale i sexuální život.
Spisovatelka Inna Rottová... číst celé (1935) patří k legendám české literatury. Na svém kontě má čtyři desítky knih a úspěch je to o to větší, že nikdy nestudovala český jazyk ani literaturu. Po studiích na Strojní fakultě Vysoké školy textilní v Leningradě vystřídala řadu zaměstnání. Nejdříve se pohybovala v oboru, později učila na odborném učilišti a posléze se začala živit jako tlumočnice a překladatelka na volné noze. Kromě společenských románů se zaměřuje na detektivky a velkou oblibu si získala její série s důchodkyní a amatérskou vyšetřovatelkou Janou Brodskou. Aktuální román pro ženy „Třicet sezon lásky“ vydalo nakladatelství Moba.
Ačkoliv je kniha „Třicet sezon lásky“ o lásce, počítejte s tím, že tento pojem je tu uchopen velice volně a jistým způsobem páralovsky. Neříkám, že je Rottová cynik, ale rozhodně je to dáma s bohatými životními zkušenostmi, která má daleko k naivním představám mladých dívenek. Rottová píše o životě, jaký je, a umím si představit, že vás výklad slova „láska“ některých postav docela naštve. Tenhle příběh není žádná selanka, ale poměrně surové čtení. Ženy tady přicházejí o iluze, protože jsou zklamané chováním svých protějšků, a pánové si de facto dělají, co chtějí, a spoléhají na to, že jsou na nich jejich partnerky emocionálně závislé.
Kniha funguje jako sonda do mužské a ženské duše a řeknu vám, že to občas není vůbec nic hezkého. Zářným příkladem je již zmíněný režisér Jan Kron. Kron byl už za bývalého režimu celebrita, a tak byl zvyklý na to, že mu ženy padaly k nohám. Jeho postelí prošla hezká řádka milenek a on se jim nebránil ani po celou dobu vztahu s Irmou. Pokud jste muž, nejspíš vám bude připadat jako kanec hodný obdivu, ale pokud jste žena, budete mít chuť ho nakopat. Oč je ale Kron nesympatičtější jako lidská bytost, o to víc funguje na stránkách knihy. Vcítění se do postav a jejich psychologický vývoj jsou kromě čtivosti největší autorčiny devizy.
Zpočátku to tak možná nebude vypadat, ale příběh si vás brzy podmaní svou opravdovostí a vy budete zvědaví na to, jak tohle celé skončí. Knihu nejspíš ocení starší čtenáři, kteří se můžou s hrdiny ztotožnit. Nejmladší generace může „Třicet sezon lásky“ pojmout jako zábavnou učebnici dějepisu. Život všech hrdinů totiž ovlivňuje všemocná komunistická strana a v případě Irmy představuje problém i to, že jde o Židovku narozenou ruským rodičům.
Rottová se nebojí jízlivosti a s chutí si rýpne do nešvarů tehdejší i dnešní společnosti. Celá kniha je prošpikována narážkami na knihy, a tak se dozvíte i ledacos z klasické literatury. Autorka používá hemingwayovsky krátké a úderné věty oproštěné od zbytečností. Stejně jako jde k jádru v ději, jde k jádru i v jazyce a mnohdy si vystačí pouze se slovesy a podstatnými jmény. Díky tomu má kniha rychlé tempo a snadno se čte. Pokud byste stále váhali, můžu vám slíbit, že se dočkáte i řady šokujících překvapení. Minimálně proto, že všichni aktéři vedou plnohodnotný společenský, ale i sexuální život.
Veronika Černucká napsal/a o Konec milovníka žen
„Konec milovníka žen“ je soubor devíti detektivních povídek z pera známé české spisovatelky Inny Rottové. Ačkoliv jsou všechny povídky napínavé, nechybí v nich ani nadsázka a jízlivý humor. Hlavní slovo tu mají ženy a všechny příběhy jsou o mezilidských vztazích.
Novinku vydala brněnská Moba, která už autorce Inně Rottové vydala řadu románů a povídek. „Konec milovníka žen“ vyšel v ... číst celézelené edici Původní česká detektivka a vy se v něm setkáte s hrdiny, které můžete znát z románů Rottové. Povídek je celkem devět. V prvních šesti je hlavní hrdinkou kapitánka kriminálky Sabina Hronová. V posledních třech povídkách exceluje Jana Brodská, tchyně majitele detektivní agentury. Obě dámy se spolu setkávají v povídce „Podezřelý badatel“. V té si Sabina Hronová najme agenturu Petra Brodského, aby jí pomohl s vyšetřováním případu, který se jí osobně dotýká.
Která z hrdinek vám bude sympatičtější, záleží pouze na vašem vkusu. Sabina v prvních povídkách je mladá žena vracející se z mateřské dovolené do práce. Jana je postarší dáma, která si dny důchodu zpestřuje příležitostnou prací v detektivní agentuře. Ač to bude znít paradoxně, přijde mi, že větší šmrnc má právě Jana. Možná to bude i tím, že její povídky Rottová vypráví v první osobě, kdežto pro kapitánku Sabinu si nechala er-formu. Postava důchodkyně Jany působí živěji i díky tomu, že se o ní dozvíte víc informací. Díky ich – formě si Jana může dovolit v duchu komentovat situaci a nemusí brát na nikoho ohledy.
Právě tohle je největší autorčinou devizou. U jejích postav a postaviček máte pocit, že je důvěrně znáte. Všichni jsou tak nádherně lidští, že je budete milovat bez ohledu na co, co komu provedli. Rottová nepoučuje, ale „pouze“ s obrovskou chutí vypráví příběhy obyčejných lidí. Zvlášť sympatické je, že v jejích povídkách dominují ženy, a to i ženy staršího data narození. Je úžasné sledovat, že i sedmdesátníci a osmdesátníci mají stejné touhy a vášně jako jejich vnuci.
I když v příbězích vystupují lumpové, drobní zlodějíčci nebo sňatkoví podvodníci, většina je o vztazích mezi muži a ženami. Nejlepší jsou povídky, které se zabývají věčnými tématy lásky a nenávisti. Téma je shakespearovské, provedení příjemně české. Rottová ke svým postavám přistupuje s nadhledem a mírnou ironií. Bere je takové, jací jsou, a nedělá z nich za každou cenu hrdiny. Povídka „Salon starších dam“ se z větší části odehrává v minulosti, v dobách komunismu. Rottová vás nezahrne nesrozumitelnými reáliemi, a pokud je zde něco, co by dnešní náctiletí nemuseli pochopit, krátce a čtivě to ozřejmí. Všechny ostatní povídky jsou současné.
Kvalita povídek je vyrovnaná, přesto si troufnu tvrdit, že nejzdařilejší je „Případ markýzy“. Povídka má atraktivní a originální téma a při některých pasážích, v nichž se objevují věci mezi nebem a zemí, vám bude běhat mráz po zádech. Závěr povídky je skvělý a hodně překvapivý. Celkově je povídka temná, tajemná a takřka thrillerová.
„Konec milovníka žen“ je kniha, která potěší všechny čtenáře dobrých detektivek. Povídky jsou napínavé, mají jiskru a vy si v nich můžete vyzkoušet svou schopnost dedukce.
Novinku vydala brněnská Moba, která už autorce Inně Rottové vydala řadu románů a povídek. „Konec milovníka žen“ vyšel v ... číst celézelené edici Původní česká detektivka a vy se v něm setkáte s hrdiny, které můžete znát z románů Rottové. Povídek je celkem devět. V prvních šesti je hlavní hrdinkou kapitánka kriminálky Sabina Hronová. V posledních třech povídkách exceluje Jana Brodská, tchyně majitele detektivní agentury. Obě dámy se spolu setkávají v povídce „Podezřelý badatel“. V té si Sabina Hronová najme agenturu Petra Brodského, aby jí pomohl s vyšetřováním případu, který se jí osobně dotýká.
Která z hrdinek vám bude sympatičtější, záleží pouze na vašem vkusu. Sabina v prvních povídkách je mladá žena vracející se z mateřské dovolené do práce. Jana je postarší dáma, která si dny důchodu zpestřuje příležitostnou prací v detektivní agentuře. Ač to bude znít paradoxně, přijde mi, že větší šmrnc má právě Jana. Možná to bude i tím, že její povídky Rottová vypráví v první osobě, kdežto pro kapitánku Sabinu si nechala er-formu. Postava důchodkyně Jany působí živěji i díky tomu, že se o ní dozvíte víc informací. Díky ich – formě si Jana může dovolit v duchu komentovat situaci a nemusí brát na nikoho ohledy.
Právě tohle je největší autorčinou devizou. U jejích postav a postaviček máte pocit, že je důvěrně znáte. Všichni jsou tak nádherně lidští, že je budete milovat bez ohledu na co, co komu provedli. Rottová nepoučuje, ale „pouze“ s obrovskou chutí vypráví příběhy obyčejných lidí. Zvlášť sympatické je, že v jejích povídkách dominují ženy, a to i ženy staršího data narození. Je úžasné sledovat, že i sedmdesátníci a osmdesátníci mají stejné touhy a vášně jako jejich vnuci.
I když v příbězích vystupují lumpové, drobní zlodějíčci nebo sňatkoví podvodníci, většina je o vztazích mezi muži a ženami. Nejlepší jsou povídky, které se zabývají věčnými tématy lásky a nenávisti. Téma je shakespearovské, provedení příjemně české. Rottová ke svým postavám přistupuje s nadhledem a mírnou ironií. Bere je takové, jací jsou, a nedělá z nich za každou cenu hrdiny. Povídka „Salon starších dam“ se z větší části odehrává v minulosti, v dobách komunismu. Rottová vás nezahrne nesrozumitelnými reáliemi, a pokud je zde něco, co by dnešní náctiletí nemuseli pochopit, krátce a čtivě to ozřejmí. Všechny ostatní povídky jsou současné.
Kvalita povídek je vyrovnaná, přesto si troufnu tvrdit, že nejzdařilejší je „Případ markýzy“. Povídka má atraktivní a originální téma a při některých pasážích, v nichž se objevují věci mezi nebem a zemí, vám bude běhat mráz po zádech. Závěr povídky je skvělý a hodně překvapivý. Celkově je povídka temná, tajemná a takřka thrillerová.
„Konec milovníka žen“ je kniha, která potěší všechny čtenáře dobrých detektivek. Povídky jsou napínavé, mají jiskru a vy si v nich můžete vyzkoušet svou schopnost dedukce.
Klarabooks napsal/a o Konec milovníka žen
Miluju tuto knihu čím dal vic , protože ikdyž je to detektivka, tak je to kniha, která popisuje úplně jiné vrahy, než jsme zvyklí vídat v nejrůznějších knihách typu severských detektivkách a různých nesbovkach, protože právě zde vrazi jsou jiného typu a tak chudáci detektivove to mají těžší a těžší... Knihu doporučuji, jedná se o neotrelou knihu, která vás bude bavit,a kterou si jistě z... číst celénovu někdy přečtěte.
Freedy - AURICON napsal/a o A na hlavu se snáší dějiny
Toto bylo pro měne poněkud zdrcující tento příběh mě moc nezaujal a to už z toho důvodu, že to pro mne poněkud zajímavé a nepoutavé já si vybírám knihy vždy podle obálky a tato obálky byla pro mne velice nezajímavá a bohužel nepoutavá nic víc a nic mín. Jsem velice uvězněn v myslšnkách, že nevím, co si o tom přesn ěmyssletz já tuto knihhu prostě nemohu doporučit, ani zdaleka ne. Proto v... číst celéěřím, že si i tak to nějaké čtenáře najde.
Markéta Císařová napsal/a o A na hlavu se snáší dějiny
Velice mne odrazuje od tohoto čtení ta strašně a příšerně nudná obálka, která mne skutečně moc nezaujala. Když jsem si tuhle knihu objevil v knihovně, tak jsem si přečetl prvních pár stránek a to prvních, protože dál jsem se opravdu nedostal a to jsem ani nechtěl. Odložil jsem ji a už jsem se do ní nikdy nepodíval. Nezaujala mne a nemohu ji ani nikomu doporučit. Protože si myslím, že ta... číst celéto kniha nemá moc budoucnosti.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
