Jakou cenu, že to dostala? Naokiho? Akutagawovu? To je jedno, jednu z těchto určitě, což v Japonsku opravdu hodně znamená. Proto jsem si ji přečetla. Vzpomínám si, že tuto jsem četla ještě před "V polévce miso". Myslela jsem si, jak je to divný příběh, ale vedle druhého románu je to slabý čaj. Má drsnější charakter, hlavní hrdinka vás na jednu stranu bude štvát, budete ji mít doce... číst celéla rádi a na závěr ji budete litovat. Jenom doufám, že autorka se neinspirovala v životě úplně ve všem, co je v knize.