Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
Recenze knih autora
Neskutečně silný příběh slečny, který je tak syrový, že z toho člověku běhá mráz po zádech. Překvapilo mě zpracování knihy. Je plná vulgarismu a až nechutně popsaných scén, což je v pořádku, protože to alespoň ,,mladé" odradí od okusení drog a prostituce.
Všem, kdo vyhledávají takovouto četbu, vřele doporučuji!!! Tato kniha mi ukázala reálný svět těchto zkažených lidí a doporučila... číst celé bych ji všem dospívajícím, aby si uvědomili, že není o co stát.
Všem, kdo vyhledávají takovouto četbu, vřele doporučuji!!! Tato kniha mi ukázala reálný svět těchto zkažených lidí a doporučila... číst celé bych ji všem dospívajícím, aby si uvědomili, že není o co stát.
Některé výroky se povedly, ale celkově působí tato knížka jako změť nesourodých situací, představ a pocitů, ve které se snadno ztratíte a přestanete vnímat. Samozřejmě mladý věk autorky mnohé vysvětluje, nelze od ní jistě očekávat propracovaný román, ale z kvalitativního hlediska nelze být četbou ohromen (což ostatně ani není podstatou tohoto díla). Přesto knihu beru jako odpočinkové čt... číst celéení po něčem náročném.
Jestli jste si mysleli, že kniha My děti ze stanice ZOO je silné kafe, tak to jste ještě nečetli tuto knihu, protože tento počin vás odrovná již na první stránce. Je to příběh ve své nejsyrovější podobě. Drogy střídá prostituce, prostituci poškozování, poškozování zase prostituce a prostituci střídají drogy. Je to nekonečný cyklus. Hlavní postavou je mladá dívenka, jejíž příběh v této k... číst celénize by měl sloužit všem jako odstrašující případ.
Po Mementu a Dětech ze stanice zoo jsem sáhla i to této knize a musím se přiznat, že na mě nezanechala takovou stopu, jako právě ty dvě zmiňované. Memento si pamatuji i po letech od přečtení a dosud nenacházím odvahu, si jej znovu přečíst, u této knihy už ani pořádně nevím, o čem byla. Navíc se mi hodně špatně četla, kvůli nespisovným výrazům a grafickému zpracování. Ale určitě bych ji... číst celé doporučila všem dospívajícím, kteří by si mohli myslet, že drogy jsou něco, co musí každý za život zkusit
Ohněm Políbená napsal/a o Dušemrdi
Vždycky mě fascinovaly příběhy z drogového prostředí. Bývají takové ponuré, drsné, plné násilí... Nejvíce na mě všechno tohle působí, když je kniha psána v deníkových záznamech, vše je to pak takové reálnější. Baví mě sledovat, co se odehrává v hlavě drogami poblouzněného jedince.Některé myšlenky a výroky těchto lidí jsou dle mého názoru mnohem zajímavější než lidí, kteří v ničem nejedo... číst celéu. Takové hlubší, emotivnější,... (Rozhodně nechci, aby to vyznělo, že jsem nějakou zastánkyní návykových látek, to ani náhodou. Drogy jsou svinstvo, totálně vás to zničí. Ale i proto si myslím, že jsou knihy zaměřené na toto téma důležité a měla by jím být věnována určitě větší pozornost i například v seznamech povinné četby.)
Kniha Dušemrdi je psána právě v mé oblíbené deníkové formě. Nejsou to sice takové ty typické záznamy ve stylu - datum, čas, místo, co se stalo,... jsou to spíše jako kdyby chaotické výňatky, úryvky z deníku hlavní hrdinky.
Natascha je feťačka, celá její existence se točí jen kolem drog, které pochopitelně velmi negativně ovlivňují její život. Kromě drog se potýká i s takovými problémy jako jsou poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, prostituce,...
Přišlo mi, že například oproti Dětem ze stanice Zoo, kde byla prostituce také velmi zmiňovaným a horkým tématem, se tady toho sexu objevuje mnohem více.
Drogy, i přesto, že jsou tím důvodem, proč vlastně začala Natascha nabízet své tělo, tady hrají spíše takovou vedlejší roli. Čtení to bylo opravdu drsné, nijak nepřikrášlené, plné těch nejzvrácenějších úchylek.
Četlo se to opravdu velmi dobře a rychle, nenacházely se tam žádné zbytečně zdlouhavé a nudné pasáže.
Možná jsem tak trošku postrádala nějaký děj, byl to spíš takový obrovský mišmaš hrdinčiných pocitů. Vše se opakovalo pořád dokola - nový zákazník, sex, fet, zákazník, sex, fet, zákazník,... Svým způsobem ale drogová závislost je takovým věčně začarovaným kruhem, proto si nejsem úplně jista, zda je správné zrovna toto kritizovat.
Kniha Dušemrdi je psána právě v mé oblíbené deníkové formě. Nejsou to sice takové ty typické záznamy ve stylu - datum, čas, místo, co se stalo,... jsou to spíše jako kdyby chaotické výňatky, úryvky z deníku hlavní hrdinky.
Natascha je feťačka, celá její existence se točí jen kolem drog, které pochopitelně velmi negativně ovlivňují její život. Kromě drog se potýká i s takovými problémy jako jsou poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, prostituce,...
Přišlo mi, že například oproti Dětem ze stanice Zoo, kde byla prostituce také velmi zmiňovaným a horkým tématem, se tady toho sexu objevuje mnohem více.
Drogy, i přesto, že jsou tím důvodem, proč vlastně začala Natascha nabízet své tělo, tady hrají spíše takovou vedlejší roli. Čtení to bylo opravdu drsné, nijak nepřikrášlené, plné těch nejzvrácenějších úchylek.
Četlo se to opravdu velmi dobře a rychle, nenacházely se tam žádné zbytečně zdlouhavé a nudné pasáže.
Možná jsem tak trošku postrádala nějaký děj, byl to spíš takový obrovský mišmaš hrdinčiných pocitů. Vše se opakovalo pořád dokola - nový zákazník, sex, fet, zákazník, sex, fet, zákazník,... Svým způsobem ale drogová závislost je takovým věčně začarovaným kruhem, proto si nejsem úplně jista, zda je správné zrovna toto kritizovat.
Naposledy prohlédnuté
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
