Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Pláč zavržených předků
A.G. Slatter SklademMega nabídka299 Kč
Do košíku
-
The Path of Thorns
A.G. Slatter Dostupné223 Kč
Do košíku
-
All the Murmuring Bones
A.G. Slatter Dostupné230 Kč
Do košíku
-
The Briar Book of the Dead
A.G. Slatter Dostupné264 Kč
Do košíku
-
Trnitá cesta
A.G. Slatter Dostupné293 Kč
Do košíku
-
The Crimson Road
A.G. Slatter Dostupné264 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Andrea napsal/a o Pláč zavržených předků
Na knihu jsem narazila náhodou, vůbec jsem netušila, že má něco takového vyjít.
Nevypadá ale vůbec špatně a zápletka se mi líbí, je to originální a z toho, co jsem zatím měla možnost vidět, je styl A.G. Slatter zajímavý, čtivý a svěží.
Rozhodně bych Vám doporučila sledovat i její další tvorbu, možná se v tom najdete :)
Postavy jsou vymyšleny hezky, hlavní hrdinka mi byla... číst celé sympatická a já nemám co vytknout.
Doporučuji :D
Nevypadá ale vůbec špatně a zápletka se mi líbí, je to originální a z toho, co jsem zatím měla možnost vidět, je styl A.G. Slatter zajímavý, čtivý a svěží.
Rozhodně bych Vám doporučila sledovat i její další tvorbu, možná se v tom najdete :)
Postavy jsou vymyšleny hezky, hlavní hrdinka mi byla... číst celé sympatická a já nemám co vytknout.
Doporučuji :D
Naděžda Bajtek Zasadilová napsal/a o Pláč zavržených předků
Tohle bylo tak originální! Velmi temná gotická fantasy pohádka, něco takové jsem teda ještě nečetla.
Autorka mě velmi mile překvapila, jde vidět, že psaním kriminálních románů s paranormálními prvky se hezky vypsala a vytvořila tuto nádheru.
Začátek cca 50 stran se kniha opatrně rozjíždí, a potom nastane zlom – BUM a rozjede se v nečekanou jízdu plnou tajemna. Moc ... číst celése mi líbilo proložení příběhu fantasy a folklórními prvky, pověstí z jejich kraje, ale těch tam není moc, ale tak nějak to vše dohromady utvořilo parádní atmosféru. Někdo by možná chtěl víc, ale mě to přesně takto stačilo. Z každého rožku trošku – mořské panny, kelpie, cirkusáci a čarodějky…
Povětšinu času se příběh odehrává ve starých podivných sídlech, celá rodina je opředena tajemstvím a někteří z nich i čarodějnickým umem. Miren byla/ je úžasná postava, nelze ji nefandit a neprožívat s ní celou cestu. Tolik neštěstí, kterým si musela projít, to fakt klobouk dolů… Po dočtení knihy jsem zůstala dojatá (i slzička ukápla) a hledala ještě pár stánek, tak moc jsem se do příběhu vžila, že jsem nechtěla, aby příběh skončil.
Občas jsem při čtení měla svíravý pocit v žaludku, trochu jsem se i bála. Pokud si chcete přečíst něco jiného, temného, gotického toto je ta pravá volba.
Autorka mě velmi mile překvapila, jde vidět, že psaním kriminálních románů s paranormálními prvky se hezky vypsala a vytvořila tuto nádheru.
Začátek cca 50 stran se kniha opatrně rozjíždí, a potom nastane zlom – BUM a rozjede se v nečekanou jízdu plnou tajemna. Moc ... číst celése mi líbilo proložení příběhu fantasy a folklórními prvky, pověstí z jejich kraje, ale těch tam není moc, ale tak nějak to vše dohromady utvořilo parádní atmosféru. Někdo by možná chtěl víc, ale mě to přesně takto stačilo. Z každého rožku trošku – mořské panny, kelpie, cirkusáci a čarodějky…
Povětšinu času se příběh odehrává ve starých podivných sídlech, celá rodina je opředena tajemstvím a někteří z nich i čarodějnickým umem. Miren byla/ je úžasná postava, nelze ji nefandit a neprožívat s ní celou cestu. Tolik neštěstí, kterým si musela projít, to fakt klobouk dolů… Po dočtení knihy jsem zůstala dojatá (i slzička ukápla) a hledala ještě pár stánek, tak moc jsem se do příběhu vžila, že jsem nechtěla, aby příběh skončil.
Občas jsem při čtení měla svíravý pocit v žaludku, trochu jsem se i bála. Pokud si chcete přečíst něco jiného, temného, gotického toto je ta pravá volba.
Tereza Mikulová napsal/a o Pláč zavržených předků
Za mě rozhodně jedna z nejlepších knížek, které jsem tento rok přečetla. Sice jsem se čas od času musela vracet v ději, ale to mi vlastně vůbec nevadilo! Stejně jsem si to čtení užívala plnými doušky. Příběh Miren a jejího rodu byl neskutečně temný, ale zároveň velice uvěřitelný a zajímavý. Doporučuji. Pokud jste četli Medvěda a slavíka a milujete ho, myslím, že se vám bude líbit i tahl... číst celée kniha. :-)
Simona Štěpánková napsal/a o Pláč zavržených předků
Vždycky přemýšlím, jak recenzi na knihu pojmout - jestli spíš popsat lehce děj nebo jak mě osobně se kniha líbila a jaké z ní mám pocity. Dneska to bude od každého trochu. Zajímavý příběh o slečně, která si stojí za svým názorem a raději uteče, než být sezdaná za někoho, koho nechce. Na cestě jí čeká dobrodružství a také nebezpečí. No a na konci cesty ji čeká co? To vám přece říct nemůž... číst celéu, ale nečekala bych to a můžete mi věřit, že děj vás vtáhne do hlavní postavy naprosto skvěle. Mě se kniha líbila, protože má vše co by dobrá kniha měla mít, dobrodružství, zklamání, nebezpečí, napětí. Pokud nad ní váháte - za mě rozhodně kupte, přečtěte, myslím že zklamaní nebudete.
Kerol napsal/a o Pláč zavržených předků
První co každého zaujme je anotace knihy. Trochu hardcore. Co se týče plynulosti, tak jsem zezačátku knihy poměrně trpěla, protože líčení historie a fungování světa není zrovna můj šálek kávy. po asi 80 stránkách děj začínal nabírat na síle a ztráty přibývaly, což změnilo dynamiku celého příběhu v kladném směru. Pokud chcete strávit čas s temnějším čtením v gotickém fantasy, tak sáhněte... číst celé po této knize.
Katka napsal/a o The Path of Thorns
Pomsta za matku, kterou odvrhla rodina. Drobná kouzla, duchové, vlkodlak. A hlavně vnitřní boj hrdinky, která přesně ví, že většinu chyb udělala jen proto, že se nikdy nenaučila vážit si své vlastní hodnoty, vždy se oceňovala jen podle toho, jak ji mají rádi druzí. A bezpodmínečného přijetí se jí vážně moc nedostávalo... Škoda, že od této autorky se u nás dá sehnat jen pár knih. Potřebuju další.
Katka napsal/a o All the Murmuring Bones
Na autorku jsem narazila náhodou, ve sbírce povídek. A koupila si 2 knihy... Příběh je zajímavý, tajemný, ale hlavně jde o osudy, které nám určí už rodinné vztahy a problémy. I když tady to komplikují mořské panny... Doporučuji, je to zase úplně jiný styl, než většina knih podobného typu.
Adam Novák napsal/a o Pláč zavržených předků
Hodně dobrý
koláčky napsal/a o Pláč zavržených předků
Jedinečné čtení. Nezvyklé téma, kouzelné a strašidelné. Silná a moc sympatická hrdinka, které musíte přát, ať se dostane že všech problémů, které si ke všemu nezavinila. Překvapení ze všech stran a dobře promyšlené zápletky. Knížka se hned stala jednou z mých nejoblíbenějších.
Fenek napsal/a o Pláč zavržených předků
Byla to fantasy fantasy protkaná májovými lidovými pohádkami, které naznačovaly směr příběhu. Musím říct, že pohádky byly moje oblíbená část. Příběh měl také jemný gotický nádech a abych byla upřímná, myslím, že kdyby to bylo trochu posíleno, posunulo by to mé hodnocení na plné 4 hvězdičky. Nejsem fanouškem hororového/gotického žánru, ale prvky prezentované v tomto příběhu byly na můj v... číst celékus dokonale nastaveny.
TaMoTa napsal/a o Pláč zavržených předků
Na knihu Pláč zavržených předků jsem se těšila zejména kvůli slibovanému ponurému příběhu. Obálka svým vizuálem napověděla, že se v knize objeví tématika moře a anotace to pouze utvrdila. Byla jsem zvědavá, jak se mi příběh z pera A. G. Slatter bude líbit. Po první kapitole mi bylo jasné, že příběh nebude určen pouze mladšímu publiku s tím, že jazyk i samotný příběh budou trochu drsněj... číst celéší. Avšak bez jakýchkoliv jiných očekávání jsem se pustila do příběhu.
I přes to, že jsem od knihy neměla očekávání, byla jsem překvapená. Autorka se s postavami a příběhem hlavní rodiny moc nepárala - některé pasáže mi přišly až surové na to, že jsem si myslela, že primární cílovou skupinou Pláče zavržených předků budou děti okolo 12 let. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na autorčin styl psaní, ale během pár kapitol mě příběh pohltil a napnutě jsem sledovala jeho vývoj. Osobně jsem nikdy nečetla nic jako je Pláč zavržených předků a i přes to, že mi přečtení trvalo delší dobu - příběh, styl psaní a i Miren jsem si zamilovala.
Můžete se těšit na velmi temnou fantasy knížku, která Vás sice nepohladí po tváři, ale rozhodně Vám nejednou přejede mráz po zádech. Knihu bych doporučila všem milovníkům fantasy - ať už náctiletým, tak i starším. Do rukou se Vám dostane příběh jako žádný jiný. Ať už knihu pojmete jako temnou fantasy nebo jakousi gotickou pohádku, pomalý rozjezd a seznamování se s rodem O'Malleyů a jeho temnými tajemstvími si jistě užijete. Autorka se inspirovala folklórem a mýtické bytosti pojala velmi surově a reálně (jak to jen jde).
Sečteno a podtrženo: Příběhem jsem se prokousávala delší dobu, než je u mě zvykem, ale se vším všudy jsem si příběh vychutnala. Jak jsem v recenzi zmínila, nikdy jsem nic podobného nečetla - na knize se tedy nevyjímal jen námět, ale i jazyk a surové podání mytologie a popisy bytostí z moře. Život Miren nebyl procházkou růžovou zahranou a málo kdo se zajímal o její pocity. Líbila se mi myšlenka toho, že každý jsme svého štěstí tvůrce, spoléhat se na někoho se mnohdy nevyplácí. Pláč zavržených předků si ode mne odnáší 4 hvězdičky a já se těším na další díla této autorky.
I přes to, že jsem od knihy neměla očekávání, byla jsem překvapená. Autorka se s postavami a příběhem hlavní rodiny moc nepárala - některé pasáže mi přišly až surové na to, že jsem si myslela, že primární cílovou skupinou Pláče zavržených předků budou děti okolo 12 let. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na autorčin styl psaní, ale během pár kapitol mě příběh pohltil a napnutě jsem sledovala jeho vývoj. Osobně jsem nikdy nečetla nic jako je Pláč zavržených předků a i přes to, že mi přečtení trvalo delší dobu - příběh, styl psaní a i Miren jsem si zamilovala.
Můžete se těšit na velmi temnou fantasy knížku, která Vás sice nepohladí po tváři, ale rozhodně Vám nejednou přejede mráz po zádech. Knihu bych doporučila všem milovníkům fantasy - ať už náctiletým, tak i starším. Do rukou se Vám dostane příběh jako žádný jiný. Ať už knihu pojmete jako temnou fantasy nebo jakousi gotickou pohádku, pomalý rozjezd a seznamování se s rodem O'Malleyů a jeho temnými tajemstvími si jistě užijete. Autorka se inspirovala folklórem a mýtické bytosti pojala velmi surově a reálně (jak to jen jde).
Sečteno a podtrženo: Příběhem jsem se prokousávala delší dobu, než je u mě zvykem, ale se vším všudy jsem si příběh vychutnala. Jak jsem v recenzi zmínila, nikdy jsem nic podobného nečetla - na knize se tedy nevyjímal jen námět, ale i jazyk a surové podání mytologie a popisy bytostí z moře. Život Miren nebyl procházkou růžovou zahranou a málo kdo se zajímal o její pocity. Líbila se mi myšlenka toho, že každý jsme svého štěstí tvůrce, spoléhat se na někoho se mnohdy nevyplácí. Pláč zavržených předků si ode mne odnáší 4 hvězdičky a já se těším na další díla této autorky.
anterais napsal/a o Pláč zavržených předků
Kniha je opravdu zajímavá, je ale pravda, že se začátkem jsem měla trochu problém, protože kniha začíná líčením historie světa, což není zrovna pro každého a koho to nezajímá, ten by jistě přišel o dost zajímavé čtení. Temnější čtění, které není pro vyloženě slabé povahy, protože se děj postupně stává temnějším a konečně začíná nabírat na obrátkách. Opravdu zajímavé čtení ,u kterého str... číst celéávíte nejeden příjemný večer.
daramegan napsal/a o Pláč zavržených předků
„Jejich dcery a synové nikdy nepoznali smrt ve vlnách (vyjma jedinců k tomu předurčených), neboť se v ní pohybovali s jistotou mořských živočichů, k čemuž byli vedeni už od prvního nádechu, krůčku a záběru. Žili v ústraní, jen zřídka si vybírali ženy či muže z jiných rodů. Množili se jako králíci, ale původní rodové jádro zůstávalo pevně semknuto v pokrevní linii. Ti, kteří se pyšnili p... číst celéřízviskem O´Malley, se tak cítili opravdu výjimeční.“
Většinou píšu recenze ihned po přečtení knihy, protože chci do ní dát „i emoce“, které mnou ještě kolikrát po dočtení cloumají. S touto recenzí na knihu Pláč zavržených předků jsem si dala na čas, a to proto, že jsem si musela utřídit myšlenky a dojít k tomu, jestli se mi teda příběh líbil nebo ne. A i přesto, že jsem hned po dočtení byla docela rozpolcená, rozleželo se mi to v hlavě a teď už vím, co si o tom všem myslím… 🙂
Hlavní hrdinkou je Miren O´Malley, která vyrůstá na Skřetně se svou babičkou a dědečkem. Ale nemyslete si, ani jeden z prarodičů není tak úplně normální. Ona celá ta rodina je trochu „jiná“. Hodně se u nich dbá na pokrevní linii, musí být pouze čistí, aby mohli plnit své poslání a sliby, které dali mořských lidem, a proto se berou mezi sebou a cizáky nepřijímají až na nějaké výjimky. Když dědeček umře, Mirenin život se dostane do šíleného kolotoče, kdy ji babička chce provdat za bratrance a získat tak ztracený lesk a bohatství Skřetna a rodu O´Malleyových.
Jenže Miren je z jiného těsta, nehodlá se nechat provdat za někoho, koho nemá ráda a raději odjíždí zjistit pravdu, co se stalo s jejími rodiči, protože po smrti dědečka objeví dopisy, které ji mnoho napoví.
Pláč zavržených předků není jen o Miren, ale také o příbězích, které se po celou dobu života členů rodu O´Malleyových zapisovaly do knihy, chcete-li, tak do určitého deníku. Ty příběhy jsou v knize napsány a vám, jako čtenářům, budou pomalu odkrývat to, jak lidé tohoto rodu přistupovaly ke svým životům a k životům svých dětí. Jaké museli dávat oběti za to, že jejich rodina byla na výslunní, ať už co se týče prestiže nebo bohatství. Když Miren umře babička, bylo to přirozenou smrtí nebo vraždou?, rozhodne se vzít život do vlastních rukou a vydává se na výpravu, která ji odkryje mnoho skutečností, se kterými si bude muset poradit i to za cenu smrti.
„Život,“ říkám mu, jak usedám na postel, abych se mohla dívat, jak umírá, „je plný překvapení.“
Přiznám se, že než jsem se začetla, docela dlouho mi to trvalo. Stále jsem neuměla přijít na to, jak se k vyprávění postavit. Je zde skloubeno spousta žánrů, od fantasy, přes detektivku, takovou tu „temnou“ romantiku až po okamžiky, které mi připomínaly pohádky bratří Grimmů, ale tu jejich „zlou“ verzi.
Ovšem, suma sumárum, Pláč zavržených předků je právě díky tomuto mísení žánrů zajímavým čtením, kdy zhruba od poloviny knihy se opravdu něco děje, a když říkám, že děje, myslím tím i nějaké ty mrtvoly, nenudila jsem se, ba naopak, děj mě přitáhl a nepustil až do konce.
Když to řeknu nadneseně, tak je potřeba k vyprávění přistupovat jako k pohádce, která má hlavní hrdinku, jež se bude bránit zuby nehty všem zlým lidem, nebude sedět v koutě, ale udělá něco pro sebe a pro své štěstí, ač za cenu tekoucí krve. Je to pohádka, která je ovšem temná, jako samotná noc.
Pláč zavržených předků má jedno plus, a to takové, že když se dokážete začíst, nepustí vás. Pořád čekáte na to nejdůležitější, na ten stěžejní bod, za kterým Miren a vy společně s ní jdete, jen pro to, aby na vás pak autorka vylila kýbl studené vody a vy zjistíte, že nic v tomto temném románu nemůže být růžové.
Musím uznat, že teď, po několika dnech od přečtení, můžu s klidným svědomím říct, že tohle byl dobrý příběh. Měl všechno, co by mělo vyprávění mít, aby vás dokázalo neustále překvapovat, aby vás odneslo mimo realitu a vy si tak užili několik hodin v pohádce – ať už je jakkoli temná, drsná či romantická.
Pláč zavržených předků nakonec splnilo mé očekávání a já jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst. Nechoďte do ní s nějakým očekáváním a nechce se jen unášet na křídlech vyprávění, které bude místy drsné, ale s koncem pochopíte, že autorka to vše měla promyšlené do detailu a vytvořila pro vás svět – potažmo hrdiny, kteří budou jistým způsobem nezapomenutelní.
Většinou píšu recenze ihned po přečtení knihy, protože chci do ní dát „i emoce“, které mnou ještě kolikrát po dočtení cloumají. S touto recenzí na knihu Pláč zavržených předků jsem si dala na čas, a to proto, že jsem si musela utřídit myšlenky a dojít k tomu, jestli se mi teda příběh líbil nebo ne. A i přesto, že jsem hned po dočtení byla docela rozpolcená, rozleželo se mi to v hlavě a teď už vím, co si o tom všem myslím… 🙂
Hlavní hrdinkou je Miren O´Malley, která vyrůstá na Skřetně se svou babičkou a dědečkem. Ale nemyslete si, ani jeden z prarodičů není tak úplně normální. Ona celá ta rodina je trochu „jiná“. Hodně se u nich dbá na pokrevní linii, musí být pouze čistí, aby mohli plnit své poslání a sliby, které dali mořských lidem, a proto se berou mezi sebou a cizáky nepřijímají až na nějaké výjimky. Když dědeček umře, Mirenin život se dostane do šíleného kolotoče, kdy ji babička chce provdat za bratrance a získat tak ztracený lesk a bohatství Skřetna a rodu O´Malleyových.
Jenže Miren je z jiného těsta, nehodlá se nechat provdat za někoho, koho nemá ráda a raději odjíždí zjistit pravdu, co se stalo s jejími rodiči, protože po smrti dědečka objeví dopisy, které ji mnoho napoví.
Pláč zavržených předků není jen o Miren, ale také o příbězích, které se po celou dobu života členů rodu O´Malleyových zapisovaly do knihy, chcete-li, tak do určitého deníku. Ty příběhy jsou v knize napsány a vám, jako čtenářům, budou pomalu odkrývat to, jak lidé tohoto rodu přistupovaly ke svým životům a k životům svých dětí. Jaké museli dávat oběti za to, že jejich rodina byla na výslunní, ať už co se týče prestiže nebo bohatství. Když Miren umře babička, bylo to přirozenou smrtí nebo vraždou?, rozhodne se vzít život do vlastních rukou a vydává se na výpravu, která ji odkryje mnoho skutečností, se kterými si bude muset poradit i to za cenu smrti.
„Život,“ říkám mu, jak usedám na postel, abych se mohla dívat, jak umírá, „je plný překvapení.“
Přiznám se, že než jsem se začetla, docela dlouho mi to trvalo. Stále jsem neuměla přijít na to, jak se k vyprávění postavit. Je zde skloubeno spousta žánrů, od fantasy, přes detektivku, takovou tu „temnou“ romantiku až po okamžiky, které mi připomínaly pohádky bratří Grimmů, ale tu jejich „zlou“ verzi.
Ovšem, suma sumárum, Pláč zavržených předků je právě díky tomuto mísení žánrů zajímavým čtením, kdy zhruba od poloviny knihy se opravdu něco děje, a když říkám, že děje, myslím tím i nějaké ty mrtvoly, nenudila jsem se, ba naopak, děj mě přitáhl a nepustil až do konce.
Když to řeknu nadneseně, tak je potřeba k vyprávění přistupovat jako k pohádce, která má hlavní hrdinku, jež se bude bránit zuby nehty všem zlým lidem, nebude sedět v koutě, ale udělá něco pro sebe a pro své štěstí, ač za cenu tekoucí krve. Je to pohádka, která je ovšem temná, jako samotná noc.
Pláč zavržených předků má jedno plus, a to takové, že když se dokážete začíst, nepustí vás. Pořád čekáte na to nejdůležitější, na ten stěžejní bod, za kterým Miren a vy společně s ní jdete, jen pro to, aby na vás pak autorka vylila kýbl studené vody a vy zjistíte, že nic v tomto temném románu nemůže být růžové.
Musím uznat, že teď, po několika dnech od přečtení, můžu s klidným svědomím říct, že tohle byl dobrý příběh. Měl všechno, co by mělo vyprávění mít, aby vás dokázalo neustále překvapovat, aby vás odneslo mimo realitu a vy si tak užili několik hodin v pohádce – ať už je jakkoli temná, drsná či romantická.
Pláč zavržených předků nakonec splnilo mé očekávání a já jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst. Nechoďte do ní s nějakým očekáváním a nechce se jen unášet na křídlech vyprávění, které bude místy drsné, ale s koncem pochopíte, že autorka to vše měla promyšlené do detailu a vytvořila pro vás svět – potažmo hrdiny, kteří budou jistým způsobem nezapomenutelní.
Annabelle-life-diary napsal/a o Pláč zavržených předků
Miren Elliotová patří do proslulého a tajemného rodu O’Malleyů, i když by mnohdy byla ráda, aby do tohoto chladného a podivného rodu nepatřila. Její matka je zklamáním rodiny, jelikož si vzala obyčejného muže, Miren se vzdala a odešla. Babička je k Miren odměřená a dědeček, který ji měl opravdu rád, zrovna zemřel. Jeho smrtí začíná příběh o nuceném sňatku, touze po svobodě a především o... číst celé rozluštění rodinného tajemství.
Kniha sice z počátku měla měla docela pomalé tempo a taky jsem se dlouho sžívala s hlavní hrdinkou, ovšem oceňuji detailní popisy a to jak pochmurného okolí, tak spletených vztahů a zvláštních postav. Konec se už ale ubíral příjemným tempem a přišel s úžasným a pro mě nečekaným rozuzlením.
Zamilovala jsem si především pohádkové příběhy, které úžasnou formou čtenáři přibližovaly historii rodiny O’Malley. Celkově se mi fantasy prvky v knize moc líbily a i když se zdálo, že jsou skutečně pouze báchorkou, pravda poté byla jinde a závěrečné odhalení jsem vážně nečekala.
Pláč zavřených předků je zajímavá kniha s hororovými prvky, která má možná že začátku pomalejší tempo a ne úplně zajímavou hlavní hrdinku, vyvažuje to ale pochmurným prostředím, zvláštní rodinnou historií a především kouzelně děsivými a zdánlivě pohádkovými příběhy.
Kniha sice z počátku měla měla docela pomalé tempo a taky jsem se dlouho sžívala s hlavní hrdinkou, ovšem oceňuji detailní popisy a to jak pochmurného okolí, tak spletených vztahů a zvláštních postav. Konec se už ale ubíral příjemným tempem a přišel s úžasným a pro mě nečekaným rozuzlením.
Zamilovala jsem si především pohádkové příběhy, které úžasnou formou čtenáři přibližovaly historii rodiny O’Malley. Celkově se mi fantasy prvky v knize moc líbily a i když se zdálo, že jsou skutečně pouze báchorkou, pravda poté byla jinde a závěrečné odhalení jsem vážně nečekala.
Pláč zavřených předků je zajímavá kniha s hororovými prvky, která má možná že začátku pomalejší tempo a ne úplně zajímavou hlavní hrdinku, vyvažuje to ale pochmurným prostředím, zvláštní rodinnou historií a především kouzelně děsivými a zdánlivě pohádkovými příběhy.
Lifestyle_deni napsal/a o Pláč zavržených předků
Jedná se o knihu s názvem Pláč zavržených předků, která si vás získá především svou anotací: "Před dávnými časy rodina Miren O’Malleyové prosperovala díky dohodě uzavřené s mořskými lidmi: ochrana jejich lodí výměnou za jedno dítě z každé generace. " 🤔 Zní to zajímavě, že?
No, ke knize. Prvních cca 70 stránek bylo pro mě docela velké utrpení a několikrát jsem knížku zavřela ... číst celés tím, že ji pošlu dál. Nemohla jsem se do ní začíst a nebavilo mě to. Pak jsem se ale kousla a zhruba po sté stránce kniha dostala úplně jiný rozměr, který mě začal docela bavit. Příběh je plný násilí a vražd. No, každopádně můj šálek kávy to nebyl.
No, ke knize. Prvních cca 70 stránek bylo pro mě docela velké utrpení a několikrát jsem knížku zavřela ... číst celés tím, že ji pošlu dál. Nemohla jsem se do ní začíst a nebavilo mě to. Pak jsem se ale kousla a zhruba po sté stránce kniha dostala úplně jiný rozměr, který mě začal docela bavit. Příběh je plný násilí a vražd. No, každopádně můj šálek kávy to nebyl.
Petra napsal/a o Pláč zavržených předků
Pláč zavržených předků představuje čtenářům zvláštní, ale originální příběh opředený tajemstvím, mýty, legendami, smrtí i nadějí. V příběhu se vyskytují bájné a nadpřirozené bytosti, které vás rozhodně budou bavit a spolu s neobvyklou hlavní protagonistkou, jejími schopnostmi i tajemným prostředím vytváří čtivé a zajímavé dílo.
Pokud máte rádi temnější čtení s tajemstvím, které po... číst celé celou dobu toužíte odhalit, pohádky a dávné příběhy, kniha Pláč zavržených předků vás zcela jistě potěší a milovníci fantasy románů s nepředvídatelnými prvky hororu a pochmurnosti si zde rozhodně přijdou na své!
Pokud máte rádi temnější čtení s tajemstvím, které po... číst celé celou dobu toužíte odhalit, pohádky a dávné příběhy, kniha Pláč zavržených předků vás zcela jistě potěší a milovníci fantasy románů s nepředvídatelnými prvky hororu a pochmurnosti si zde rozhodně přijdou na své!
Charmedka napsal/a o Pláč zavržených předků
Hlavní hrdinka je skvělá, sice žije v podstatě v ústraní, ale v životě se rozhodně neztratí a nebojí se vydat do neznáma. Je chytrá, sebevedomá, statečná a jde přes mrtvoly, doslova. Kniha je jedno velké dobrodružství plné mýtů, záhad, mořských lidí, ale i duchů a kouzel. Mořské panny se v knihách moc nevyskytují a autorka si s tímto tématem poradila bravůrně. Vůbec to nepůsobí jak pohá... číst celédka pro děti, naopak, je to drsné, krvavé a plné mrtvol.
Bunny the Reader napsal/a o Pláč zavržených předků
Pláč zavržených předků vás jistě dokáže nalákat svou anotací, která zní velmi slibně a zajímavě. Věřím, že takový příběh by čtenář i dostal, kdyby jej autorka dokázala jinak zpracovat.
Začátek knihy se dost táhne, dostaneme spoustu otázek a nekonečné putování. K hlavní hrdince Miren jsem si bohužel nedokázala najít cestu a stejně tak mi i ostatní postavy přišly ploché a nezajímavé,... číst celé většinou napsané jen jako hodné nebo zlé. Nicméně se kniha čte dobře a rychle, což je velké plus. Příběhy v knize byly oživení, které jsem uvítala a také se staly mojí nejoblíbenější částí. Stále se zde mluvilo o vodních tvorech, ale ve výsledku se o všechny autorka jen trošku otřela a dále je nerozebírala, což vidím jako obrovské negativum celé knihy.
Samotný twist knihy mě i přes to překvapil a chválím, jak autorka vymyslela závěr. Sice spoustu odpovědí se čtenář i tak nedozví, ale kniha je dobrá ukázka stand alone příběhu, který končí, jak by měl. Mrzí mě jen nevyužitý potenciál, který doufám, že někdo v knize zpracuje.
3.5
Za poskytnutí v rámci spolupráce děkuji MegaKnihy
Začátek knihy se dost táhne, dostaneme spoustu otázek a nekonečné putování. K hlavní hrdince Miren jsem si bohužel nedokázala najít cestu a stejně tak mi i ostatní postavy přišly ploché a nezajímavé,... číst celé většinou napsané jen jako hodné nebo zlé. Nicméně se kniha čte dobře a rychle, což je velké plus. Příběhy v knize byly oživení, které jsem uvítala a také se staly mojí nejoblíbenější částí. Stále se zde mluvilo o vodních tvorech, ale ve výsledku se o všechny autorka jen trošku otřela a dále je nerozebírala, což vidím jako obrovské negativum celé knihy.
Samotný twist knihy mě i přes to překvapil a chválím, jak autorka vymyslela závěr. Sice spoustu odpovědí se čtenář i tak nedozví, ale kniha je dobrá ukázka stand alone příběhu, který končí, jak by měl. Mrzí mě jen nevyužitý potenciál, který doufám, že někdo v knize zpracuje.
3.5
Za poskytnutí v rámci spolupráce děkuji MegaKnihy
Lucky napsal/a o Pláč zavržených předků
Anotace knihy mě opravdu zaujala- "Před dávnými časy rodina Miren O’Malleyové prosperovala díky dohodě uzavřené s mořskými lidmi: ochrana jejich lodí výměnou za jedno dítě z každé generace. " - vás přece musí přilákat. 😁
Co se týče plynulosti, tak jsem zezačátku knihy poměrně trpěla, protože líčení historie a fungování světa není zrovna můj šálek kávy. 😅 po asi 80 stránkách d... číst celéěj začínal nabírat na síle a ztráty přibývaly, což změnilo dynamiku celého příběhu v kladném směru.
Hlavní hrdinka knihy, Miren, se mi ze začátku moc nepozdávala, ale s přibývajícími stránkami jsem s ní začala sympatizovat.
Pokud chcete strávit čas s temnějším čtením v gotickém fantasy, tak sáhněte po této knize.
Co se týče plynulosti, tak jsem zezačátku knihy poměrně trpěla, protože líčení historie a fungování světa není zrovna můj šálek kávy. 😅 po asi 80 stránkách d... číst celéěj začínal nabírat na síle a ztráty přibývaly, což změnilo dynamiku celého příběhu v kladném směru.
Hlavní hrdinka knihy, Miren, se mi ze začátku moc nepozdávala, ale s přibývajícími stránkami jsem s ní začala sympatizovat.
Pokud chcete strávit čas s temnějším čtením v gotickém fantasy, tak sáhněte po této knize.
Tereza Dvořáková napsal/a o Pláč zavržených předků
Pláč zavržených předků je povedený gotický fantasy román. Příběh má přes 300 stran a je pohádkový a zároveň děsivý. Odehrává se ve světě povídek ze Sbírek Sourdough a Bitterwood. V ději se vyskytují silné a odhodlané ženy, které mají vlastní názor a bojují za svá práva. Mrazivé, tajemné, zrádné, čtení o temných rodinných tajemstvích, magii, čarodějnictví i mýtických bytostech jako jsou ... číst celékadávři, kelpie, duchové, rusalky, vlkodlaci, mořské panny či mechanické stroje.
Naposledy prohlédnuté
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
