Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Auver-sur-Oise, léto 1890. Marguerite Gachetová je mladá dívka, dusící se v krunýři zvyklostí, který ženy konce devatenáctého stolení musejí nosit. Stane se poslední láskou Vincenta Van Gogha. Jejich setkání jim nadobro zpřevrací životy. Jean-Michel Guenassia nám předkládá překvapivou verzi...
číst celé
Auver-sur-Oise, léto 1890. Marguerite Gachetová je mladá dívka, dusící se v krunýři zvyklostí, který ženy konce devatenáctého stolení musejí nosit. Stane se poslední láskou Vincenta Van Gogha. Jejich setkání jim nadobro zpřevrací životy. Jean-Michel Guenassia nám předkládá překvapivou verzi tohoto období.
Co kdyby doktor Gachet nebyl věrným zastáncem impresionistů, ale naopak jejich chamtivým a ješitným odpůrcem? Co kdyby jeho dcera byla příliš vášnivá a příliš zamilovaná? Co kdyby Van Gogh nespáchal sebevraždu? A co kdyby část jeho obrazů vystavených v Musée d´Orsay byla falešná? Autor na základě nejnovějších poznatků o umělcově životě klade spoustu otázek. A nachází na ně nečekané odpovědi, které nám předkládá s vypravěčskou bravurou a dokumentaristickou věrohodností, jaké známe z Klubu nenapravitelných optimistů. schovat popis
Co kdyby doktor Gachet nebyl věrným zastáncem impresionistů, ale naopak jejich chamtivým a ješitným odpůrcem? Co kdyby jeho dcera byla příliš vášnivá a příliš zamilovaná? Co kdyby Van Gogh nespáchal sebevraždu? A co kdyby část jeho obrazů vystavených v Musée d´Orsay byla falešná? Autor na základě nejnovějších poznatků o umělcově životě klade spoustu otázek. A nachází na ně nečekané odpovědi, které nám předkládá s vypravěčskou bravurou a dokumentaristickou věrohodností, jaké známe z Klubu nenapravitelných optimistů. schovat popis
- Nakladatel: Argo
- Kód:
- Rok vydání: 2017
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Gebunden
- Počet stran: 184
- Šířka balení: 15.5 cm
- Výška balení: 21.4 cm
- Hloubka balení: 2.4 cm
- Váha balení: 357 g
Recenze
Hlavní hrdinka byla neskutečně naivní, až kravka. Nevím, jak to bylo ve skutečnosti, ale vsadila bych na Vincentův odmítavý postoj a kdo ví, jestli Marguerite byla až tak naivní. V podstatě celé to bylo o tom, jak spolu mrdají a Vincent celé dny maluje.
Výpovědní hodnotu to nemělo téměř žádnou, snad kromě útržků z novin a Vincentových dopisů. Chvilku mi přišlo, jak kdyby si to tam autor naházel náhodně, jak se mu zrovna chtělo, ale tak dejme tomu, že někdy Marguerite skákala ve vzpomínkách. Zvykla jsem si. Ovšem občas tam byly věci, které si protiřečily, nebo trošku nesmysly. Např. že obraz měl jen 2 barvy a posléze je řečeno, že na něm byla bílá, žlutá, modrá a zelená. A jestli chtěl spisovatel popsat naivní kravku, tak se mu to dokonale povedlo.
I když kniha nebyla kdovíjak úžasná, tak pro mě nakonec čtení bylo příjemné a nelituju, že jsem si ji přečetla. Někdy se možná mrknu po Žízni po životě.