Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Je 25. ledna, hustě sněží. Toho dne zmizí beze stopy pětiletá Oda. Téhož dne najde student Raimo mrtvé tělo místní malířky Vibeke Hansenové. Rozbíhá se vyšetřování, policie začne vyslýchat místní obyvatele. Všichni se tu znají, každý něco ví, každý má nějaké problémy a něco skrývá, dokonce...
číst celé
Je 25. ledna, hustě sněží. Toho dne zmizí beze stopy pětiletá Oda. Téhož dne najde student Raimo mrtvé tělo místní malířky Vibeke Hansenové. Rozbíhá se vyšetřování, policie začne vyslýchat místní obyvatele. Všichni se tu znají, každý něco ví, každý má nějaké problémy a něco skrývá, dokonce samotní vyšetřovatelé mají svá střežená tajemství. Dny ubíhají, v případu stále není jasno, a tak se Odina zoufalá matka rozhodne vzít věci do vlastních rukou…
schovat popis
- Nakladatel: KNIHA ZLÍN
- Kód:
- Rok vydání: 2017
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Vázaná
- Počet stran: 360
- Šířka balení: 13 cm
- Výška balení: 20 cm
- Hloubka balení: 2.5 cm
- Váha balení: 493 g
Recenze
Norka Marit Reiersgardová (1965) debutovala v roce 2007 románem pro mládež „Všechno, co vidím, je pravda“. O tři roky později napsala dobrodružství pro nejmenší čtenáře a v roce 2012 publikovala svou první detektivku. Tu letos vydalo nakladatelství Kniha Zlín pod názvem „Závěje“ a na podzim se chystá volné pokračování s názvem „Boží prst“. Autorka v „Závějích“ navázala na tradiční anglickou detektivku, kterou promíchala s hororovými prvky, jaké bychom čekali v thrilleru. Celý příběh působí poněkud klaustrofobicky, protože všichni aktéři se pohybují v malém zasněženém městě a důvěrně se znají.
„Závěje“ jsou příběhem o nejtemnějších stránkách lidské povahy a o zlu, které ovládá naše duše. Jistým způsobem je zápletka hodně psychologická, a až se dozvíte pointu, budete mít o čem přemýšlet. Máloco je tady jednoznačné, a jak zjistíte, velkou roli ve zločinech, ke kterým dojde, sehraje náhoda a strach. Příběh začíná pátráním po pětileté dívence Odě, která se ztratila během hry u domu jejích rodičů. Dívčina matka okamžitě zalarmuje policii, ale ani profesionálové nic nezmůžou. Po dívce jako by se slehla zem a případní svědci lžou, jako když tiskne.
Autorka má smysl pro dramatické vypjaté scény a já musím vyzdvihnout její schopnost zamést stopy a zkomplikovat děj všemožnými tajemstvími, za která se místní stydí a za nic na světě je nechtějí vyzradit. „Závěje“ jsou skvělou ukázkou toho, že svědci a podezřelí nemusí přímo lhát, protože mnohdy stačí, aby pouze neřekli celou pravdu. U téhle knihy musíte přemýšlet, ale o to větší odměna na vás čeká, pokud se vám podaří poskládat všechny střípky dohromady. Až knihu dočtete a dozvíte se pointu, doporučuji, abyste si ji přečetli ještě jednou. Teprve potom totiž plně oceníte všechny triky, které autorka využila k odlákání vaší pozornosti.
Pátrání po zmizelé dívce vedou dva vyšetřovatelé, kteří nemůžou být rozdílnější. Verner je zachmuřený policista s culíkem a slabostí pro ručně pletené svetry. V jeho osobním životě je pár věcí, na které nemůže být hrdý, ale to není nic proti tomu, co si bude muset prožít jeho nová kolegyně. Bitte je kulaťoučká veselá mamina dvou dětí a jedno z nich bude velmi důležité i pro samotné vyšetřování. Vztah mezi Vernerem a Bitte je hodně neobvyklý a je jen dobře, že ani v tomto ohledu se autorka nebála vybočit z řady a popřít žánrová klišé.
Pátrání po dívce zkomplikuje policistům případ vraždy extravagantní a bohémské malířky, jejíž tělo bylo nalezeno v hodně neobvyklé poloze. Čtenáře naopak potrápí řada podezřelých, se kterými autorka (díkybohu!) nijak nešetřila. Paradoxně tu máme pouze omezený okruh možných pachatelů, ale všichni do jednoho by klidně mohli být únosci nebo vrahové. „Závěje“ jsou propracovaná a čtivá detektivka, kterou ocení zejména ti, kteří si vypěstovali závislost na logických šarádách Agathy Christie a jejích anglických kolegů.
Autorka rozehrála na malé ploše úžasný příběh, při kterém vám bude běhat mráz po zádech. Věřím, že si budete lámat hlavu nad každým autorčiným tvrzením a podobně na tom budete, i co se týče replik jednotlivých postav. Ráda bych vás varovala, abyste nikomu nedůvěřovali, ale ono je to naprosto zbytečné. Stejně nic nevyřešíte :-)
I když se autorka nezabývala nijak zásadně popisováním prostředí, přírody a přívaly sněhu, stejně jsem z jejího psaní cítila ten chlad, který nastane, když je všechno pod bílou přikrývkou. Tohle se mi líbilo a měla jsem pocit, že si musím jít uvařit čaj a zabalit se do deky.
Pro mě je to docela specifická detektivka, už jen tím, že tam nejsou uvozovky, které značí přímou řeč. Je tam pouze pomlčka a mě trvalo strašně dlouho, než jsem si na to zvykla.
A další specifikum je pro mě v tom, jak jsou popsány vztahy hlavních hrdinů. A i vztah obou detektivů. Většinou se mají rádi nebo se nenávidí, ale tito dva. Ti jsou nezařaditelní.
Byla jsem moc ráda, že to nebyla úplně ta brutální detektivka, ale taková ta klasická. V jednom kuse se tam řeší vztahy, ale mě to nevadilo. Naopak se mi kniha ještě víc líbila. Jediné, co bych knize vytkla, bylo tolik pohledů od velkého množství lidí. Jeden se v tom až ztrácel 😳