Kniha, kterou mám na to-read listu minimálně deset let, ještě z období, kdy jsem nic kromě sci-fi a fantasy nečetla, ale stejně jsem se k ní nedostala. První díl rozsáhleší ságy z pera Orsona Scotta Carda. Konečně na ní přišel čas a já nemůžu být nadšenější. Možná je i dobré, že jsem ji četla až s takovým časovým rozestupem a v době, kdy kromě sci-fi a fantasy čtu i jiné žánry, protože aspoň dokážu ocenit kvalitné sci-fi a tou Enderova hra rozhodně je.
Lidstvo bojuje proti termiťanům, mimozemské rase z kozmu, která chce ovládnout Zemi a vyhladit lidstvo. Poslední bitvu vyhrálo, ale očekává se další a lidstvo má mizivé šance, protože termiťani jsou v početné převaze. Jedinou šancí lidstva jsou extrémně nadané děti, z kterých armáda pomocí bojových her vychovává vojenské vůdce a mezi nimi nejvíc vyniká Ender. Na něho spoléhá celé lidstvo, že po absolvování vojenského výcviku a množství extrémně drsných cvičení, které jsou náročné nejenom fyzicky, ale hlavně psychicky, povede armádu Země do vítězné bitvy. Jaké to je být jedinou nadějí pro celé lidstvo? Jak to zvládne? A zvládne to vůbec nebo absolutně zlyhá?
U této knihy nemůžu být objektivní, protože jediné, co mám chuť je ji ospěvovat. Je totiž skvělá. Pořádná čistokrevná fantasy plna bojů, výcviků, rozhovorů, mimozemské hrozby, manipulace s lidmi, národy a hlavně dětmi, kterým byla na rameno naloženo mnohem víc, než by mohli unést a oni to nesou a statečně bojují do posledního dechu, protože na nich závisí osud lidstva. Protože byla kniha napsana už dávno, tak ji odpustím i nějaké ty nepřesnosti a technologické nesrovnalosti a soustředím se na příběh, který je napsaný tak strhujícím způsobem, že jsem místy nestíhala ani dýchat. Prostě pořádná sci-fi akce a já už chápem, proč tento titul patří k tomu nejlepšímu, co americká sci-fi scéna dokázala vyprodukovat. A ty vnitřní pochody v hlavně malého Endera, který je nucen fungovat pod obrovským tlakem, samotou a tíhou zodpovědnosti? Neskutečné! Tahle kniha je prostě sci-fi top, asi nic lepšího jsem v tomto žánru ještě nečetla.
Recenze
Lidstvo bojuje proti termiťanům, mimozemské rase z kozmu, která chce ovládnout Zemi a vyhladit lidstvo. Poslední bitvu vyhrálo, ale očekává se další a lidstvo má mizivé šance, protože termiťani jsou v početné převaze. Jedinou šancí lidstva jsou extrémně nadané děti, z kterých armáda pomocí bojových her vychovává vojenské vůdce a mezi nimi nejvíc vyniká Ender. Na něho spoléhá celé lidstvo, že po absolvování vojenského výcviku a množství extrémně drsných cvičení, které jsou náročné nejenom fyzicky, ale hlavně psychicky, povede armádu Země do vítězné bitvy. Jaké to je být jedinou nadějí pro celé lidstvo? Jak to zvládne? A zvládne to vůbec nebo absolutně zlyhá?
U této knihy nemůžu být objektivní, protože jediné, co mám chuť je ji ospěvovat. Je totiž skvělá. Pořádná čistokrevná fantasy plna bojů, výcviků, rozhovorů, mimozemské hrozby, manipulace s lidmi, národy a hlavně dětmi, kterým byla na rameno naloženo mnohem víc, než by mohli unést a oni to nesou a statečně bojují do posledního dechu, protože na nich závisí osud lidstva. Protože byla kniha napsana už dávno, tak ji odpustím i nějaké ty nepřesnosti a technologické nesrovnalosti a soustředím se na příběh, který je napsaný tak strhujícím způsobem, že jsem místy nestíhala ani dýchat. Prostě pořádná sci-fi akce a já už chápem, proč tento titul patří k tomu nejlepšímu, co americká sci-fi scéna dokázala vyprodukovat. A ty vnitřní pochody v hlavně malého Endera, který je nucen fungovat pod obrovským tlakem, samotou a tíhou zodpovědnosti? Neskutečné! Tahle kniha je prostě sci-fi top, asi nic lepšího jsem v tomto žánru ještě nečetla.