Tento soubor esejů spojuje velké téma: naděje. Autor učí úctě ke každé podobě lidské naděje,
protože v ní může být skryto víc, než jen cíl, k němuž se vědomě upíná -  v hloubi naděje tuší žízeň po absolutnu.
Naděje je zvláště aktuální téma v čase krize, kterou autor pojímá šířeji než  jen krizi...
                        
číst celé 
                                                        
                                                                Tento soubor esejů spojuje velké téma: naděje. Autor učí úctě ke každé podobě lidské naděje,
protože v ní může být skryto víc, než jen cíl, k němuž se vědomě upíná -  v hloubi naděje tuší žízeň po absolutnu.
Naděje je zvláště aktuální téma v čase krize, kterou autor pojímá šířeji než  jen krizi ekonomickou. Každá krize je však  šance: právě krize v životech jednotlivců i společností,  v nichž se mnohé naděje ukazují být pouhými iluzemi, umožňuje naději pročistit se a uzrát, "zamířit na hlubinu" - krize je tak kolébkou naděje. 
Autor polemizuje s jednostranností ateismu i povrchní náboženskosti, hlásí se k teologii, "která se podobně jako Bible podobá spíše literatuře a umění vůbec originalitou stále nových reinterpretací a vnitřní bohatostí, než uzavřeným "bezrozporným" systémům pozitivistické vědy či novověkých "vědeckých ideologií"." 
                                                            
schovat popis 
                 
        
        
Recenze