Košík
zboží
(prázdné)
Nejen že je Kaneki zajatcem klanu Aogiri, ale navíc má tu smůlu, že padne do rukou přímo sadistickému ghúlovi Jamorimu, známému pod přezdívkou Jason. Během mučení si pak sáhne až na dno své duše a to, co tam najde, zásadně ovlivní celou jeho budoucnost.
Podaří se jeho přátelům dorazit dřív, než u Kanekiho dojde k nezvratné proměně?
schovat popis
Recenze
Musím však přiznat, že i v ději jsem se trochu ztrácel a některé obrazce a scény jsem také moc nechápal. Připadalo mi to takové zmatečné. Pravda však je, že situace kolem Kanekiho je psychedelická, protože hlavní hrdina z mučení blouzní a tak vypadá i kresba s dějem – zmatené psycho.
Začnu kresbou. Mně se zdála docela v pohodě. I když u některých částí jsem se pozastavila a ne příliš nadšeně kroutila hlavou. Trochu mě rozladilo, že nedokonalosti mě pleskli do očí zrovna u větších obrázků. Např. jindy pohledný Ajato v jednom okýnku věnovaném jen jeho kresbě z profilu vypadá... eeechhh.
A teď k příběhu. Komu tady přišlo Kanekiho mučení jako silnej odvar, ať anime zpracování raději ani nezadává do vyhledávače, protože voice actor se při mučících scénách skutečně vyznamenal. Tudíž mě při čtení sedmého svazku doprovázel i Kanekiho srdcervoucí křik, který se mi vynořoval z paměti.
Přihazuji plus určitě i za hlubší zářez do Kanekiho minulosti, jeho dětských let.
No a sama sebe musím poplácat po rameni, jak dobře se mi podařilo načasovat si spuštění Unravel při závěrečném souboji Jasona a Kanekiho. Hudba s četbou vyšla na vteřinu přesně a pro mě v tu chvíli dostalo dění v manze úplně jiný rozměr. Perfektní.
V malém bonusu, který často bývá na konci svazku, mě dobře pobavil kupodivu Jamori - postava, kterou já jindy moc ne-ee.
Avšak jelikož se živí lidským masem
(a kávou – nic jiného jim nechutná),
stojí v potravinovém řetězci nad lidmi.
Nejraději mám, když si rovnou koupím celou sérii a pak jen čtu a čtu. Tady to je průser. Tokijský ghůl u nás teprve začíná a mě nezbývá nic jiného, než jen čekat na další knihu. Vychládá pak děj z knih předešlých a já mám někdy problém se do děje dostat.
Tak mi chvilku trvalo, než jsem se začal orientovat. Naštěstí mi pomohlo úvodní shrnutí, které vám pomůže si rozpomenout. Chvilku studie a hurá na příběh samotný.
Jako bych věděl, že Kaneki projde drastickou transformací, ale nikdy jsem si nepředstavoval náklady...
A pokazit všechny ty lidi, kteří prostě jásají nad tím, že se z něj stal spíše bělovlasý drsňák než slabý a plachý, nikdy mi nebylo tak líto postavy... Chci říct, že nepopírám, že je drsňák.
Ale, bože, ta scéna. Jen... strašný. Brilantní, ale hrozné. Oči jsem měla široké jako tenisové míčky. Mé srdce se cítilo, jako by na něm seděl cementový blok. Chudák, chudák Kaneki. Nemyslím si, že lidé jsou tak sympatičtí ke Kanekimu jako k člověku, jak by měli být, zejména proto, že dlouholetí čtenáři mangy chtějí stále vidět hlavní postavy drsňáků. Ale chválím tuto sérii a jejího autora za její brilantnost nejen kvůli drastické transformaci postav, ale také kvůli tomu, jak snadno jsme schopni se vžít do Kanekiho pozice a sympatizovat s ním ještě předtím - pozice, ve které bych nikdy, nikdy, nikdy nechtěl být, bez ohledu na to, jak moc miluji bílé vlasy a drsňáctví.
Tahle manga nakonec rozbije mou duši, prostě to vím...
normální týpek
tak, že jí mučíte. Ne postava se vyvine tak, že něco zažije, postavu Jamoriho jsem nesnášel a vůbec nechápu jeho motivaci, celý díl je dost zmatený, jediné co není průměrné je kresba, která je v tom to díle fakt dobrá.