Přemýšlím, jak jsem se k této knize vlastně dostala. Není to nic zajímavého, prostě jsem byla tak okouzlená z prvního dílu, že byla koupě Mechanického prince nevyhnutelná. Bála jsem se, že se bude jednat jen o výplň mezi prvním a třetím dílem, ale s radostí mohu říct, že jsem se strachovala zbytečně.
Kniha začíná naprosto báječně. Líbí se mi, když je děj poskládaný do něčeho většího a nejedná se jen o strasti hlavního hrdiny, což se mi zde vyplnilo.
Strašně mě baví sledovat osudy určitých lidí, které autorka v pravý čas rozmotá, ale za chvíli ještě více zamotá. Musím ale přiznat, že neuvěřitelně nesnáším Jema, který mi v prvním díle vážně nevadil. Možná jde o to, že je až moc hodný. Já jsem zkrátka v týmu Willa. Je velice zajímavé, co dokázala Clareová vykouzlit s Jessamine, jejíž osobnost mě nepřestává udivovat. S postavami tedy rozhodně nezklamala.
Je mi až trapné, že musím pořád chválit, ale ani zde nemohu nic vytknout. Autorka má skoro kouzelnou moc vše vykreslit tak dokonale, že se vám kniha plete s realitou. Přirovnává, popisuje barvitě, citlivě a nezapomíná na emoce. Taky moc oceňuji nadšení, se kterým píše. Když čtete její knihu, vidíte v ní tu vášeň, se kterou sepisovala každé slovo.
Příběh se neuvěřitelně posunul dopředu. Vše je mnohem zamotanější, ale nejedná se o knihu, kde se vám z té zamotanosti točí hlava. Ačkoli by se dalo říct, že autorka vše moc natahuje, při čtení vám to tak ani nepřipadá. Je jedno, že snídaně trvá dvacet stran, protože vy tu knihu hltáte a ani vám to tak nepřipadá.
Už dříve jsem se přesvědčila, že tato autorka dokáže překvapit. Ale to, co předvádí v Mechanickém princi, je prostě dokonalé. Už si myslíte, že víte, jak kniha skončí, ale najednou se něco stane a vy nevíte vůbec nic. Nemusíte mít strach, že byste tušili, jak kniha skončí, než ji opravdu dočtete až do posledního slova.
Této knize prostě nic nechybí. Je tu láska, přátelství, akce, napětí, vášeň, emoce i intriky a já jsem velice ráda, že tomuto dílu mohu dát pět hvězd. Mechanický princ si mě prostě získal a já ho mohu jen doporučit.
Recenze
Mechanický princ je na jednu stranu romantická, trochu hloupá blbost, která vám toho moc nenabídne. Jsem si toho vědoma.
Jsem ale mistr světa v ignorování chyb.
Tato kniha je poutavá, překrásně napsaná, s pasážemi, u kterých se budete culit, jako dvanáctiletá holka u Stmívání. Samozřejmě je moje hodnocení tak vysoké, protože preferuji Jema před Willem. A vzhledem k tomu, že tato kniha je o vztahu Tessy a Jema, je to jako můj dětský sen. Ještě lepší, než první díl. 5/5
Během čtení zjistíte o hlavních hrdinech tolik věcí. A to hlavně o Willovi, jehož život, jehož minulost je vyloženě srdcervoucí. Mohla bych spočítat na prstech jedné ruky postavy, pro které mi srdce bolelo jako pro Williama Herondalea.
Budete toho cítit hodně. Ať už to je radost, frustrace, smutek nebo vztek. Budete toho cítit tak moc, až to bude nezdravé. A posledních sto stran? Kvůli nim si samou frustrací rvete vlasy. A určitě ne kvůli stylu, kterým to je napsané, protože věřím, že by se na planetě nenašel člověk, který by si nezamiloval slova Cassandry Clareové.
➖Ten milostný trojúhelník mě zabíjel! Nebudu spoilerovat, ale fakt mě neskutečně vytáčel, tak jak to u milostných trojúhelníků bývá...
Celkově: Tento díl byl ještě lepší než ten první. Prostě Cassandra Clare... a i když mám zatím radši Nástroje smrti, tato série má místo v top knihách jasné!
Je pravda, že mi chvilku trvalo se do knihy začíst, ale po takových 60-ti stránkách jsem už jen jela. Otáčela jsem stránky a hltala každé autorčino slovo! Bylo to opět mimořádné, napínavé, magické a tajemné. Dočkala jsem se dosti odpovědí na své otázky, ale vyvstaly nové, na které mi s největší pravděpodobností odpoví až třetí díl.
Musím autorce vyseknout obrovskou poklonu za opravdu povedený zvrat v milostné lince. Ano, dva kluci, milostný trojúhelník byl jasný, ale jak ho zvládla tak hezky napsat, aby čtenáři nevadil a najednou nevěděl, kterému z chlapců fandit víc. No to jsem ještě nezažila, jak jsem byla u této knihy rozpolcená.
Asi víte, co se říká o druhých dílech v sériích - jsou často vynucené, nijaké, nezajímavé, prostě jsou, aby vyplnily místo před epickým finálem. Ale Mechanický princ bude nejspíš jedna z výjimek, protože tady se autorce povedlo něco neuvěřitelného. Ona se totiž překonala, protože se mi Mechanický princ líbil ještě více, než Mechanický anděl!
Pokud stále váháte, říkám vám, neváhejte a jděte do toho. Dejte Cassandře Clare a její sérii Pekelné stroje šanci, nebudete toho litovat. A já se jdu nejspíš psychicky připravit na Mechanickou princeznu. Slyšela jsem, že budu potřebovat na závěr tunu kapesníčků!
Mechanický princ je plný akce, napětí, romantiky a zvratů. Charaktery postav jsou bravurně propracované, a tudíž se zdají být úplně skutečné. Smekám před Cassandrou Clare, neboť tato série je klenot. Prostředí viktoriánského Londýna je skvělým zpestřením celého příběhu.
Skvělé, vtipné a dojemné od začátku až do konce.
Netuším, jak mě dokázala autorka přimět doslova milovat oba kluky - Jema i Willa - ale nedokážu si představit, že by tomu bylo jinak. Jsou jako světlo a tma, Jem klidný, realistický, Will vášnivý, vtipný a sarkastický. Díky nim mě to celé baví tak stokrát více!!!
Druhý díl byl rozhodně ještě lepší než první. A třetí, to je teprve bomba!
Mělo by mě děsit, že Cassandra Clare neskončila s hraním si s mými emocemi. Ale já se naopak těším na to, až mi asi po milionté zlomí opět srdce.
Všechny postavy se mi staly tak blízké, že mi to připadá, jako bych je znala snad odjakživa. Od prvního dílu se tento díl liší ve spoustě věcech. Je zde více romantiky a tajemství jsou odhalena. Alespoň spousta z nich. Více se tento díl zaměřuje na samotné postavy, než na příběh - a to se mi velice líbilo. Doporučuji:)
Autorka umí opravdu dokonale psát a vždycky mě jeji knihy prostě dostanou a tahle není vyjímkou. Krásné pokračování, rozhodně se nebojte si jej přečíst.
Autorka zase napsala skvělou knihu. Pokaždé nemůžu pochopit, jak dokáže napsat takové zvraty a pak se tvářit, jakoby nic. Doporučujuu.
Kniha začíná naprosto báječně. Líbí se mi, když je děj poskládaný do něčeho většího a nejedná se jen o strasti hlavního hrdiny, což se mi zde vyplnilo.
Strašně mě baví sledovat osudy určitých lidí, které autorka v pravý čas rozmotá, ale za chvíli ještě více zamotá. Musím ale přiznat, že neuvěřitelně nesnáším Jema, který mi v prvním díle vážně nevadil. Možná jde o to, že je až moc hodný. Já jsem zkrátka v týmu Willa. Je velice zajímavé, co dokázala Clareová vykouzlit s Jessamine, jejíž osobnost mě nepřestává udivovat. S postavami tedy rozhodně nezklamala.
Je mi až trapné, že musím pořád chválit, ale ani zde nemohu nic vytknout. Autorka má skoro kouzelnou moc vše vykreslit tak dokonale, že se vám kniha plete s realitou. Přirovnává, popisuje barvitě, citlivě a nezapomíná na emoce. Taky moc oceňuji nadšení, se kterým píše. Když čtete její knihu, vidíte v ní tu vášeň, se kterou sepisovala každé slovo.
Příběh se neuvěřitelně posunul dopředu. Vše je mnohem zamotanější, ale nejedná se o knihu, kde se vám z té zamotanosti točí hlava. Ačkoli by se dalo říct, že autorka vše moc natahuje, při čtení vám to tak ani nepřipadá. Je jedno, že snídaně trvá dvacet stran, protože vy tu knihu hltáte a ani vám to tak nepřipadá.
Už dříve jsem se přesvědčila, že tato autorka dokáže překvapit. Ale to, co předvádí v Mechanickém princi, je prostě dokonalé. Už si myslíte, že víte, jak kniha skončí, ale najednou se něco stane a vy nevíte vůbec nic. Nemusíte mít strach, že byste tušili, jak kniha skončí, než ji opravdu dočtete až do posledního slova.
Této knize prostě nic nechybí. Je tu láska, přátelství, akce, napětí, vášeň, emoce i intriky a já jsem velice ráda, že tomuto dílu mohu dát pět hvězd. Mechanický princ si mě prostě získal a já ho mohu jen doporučit.
Svět, který je tu zobrazen, se zdá být strohý a temnější než knižní série nástroje smrti, ale přesto je mnohonásobně podmanivější.
Příběh naší hlavní ústřední trojice je tedy dokonale neobyčejně tíživě napínavý. Ústupky a oběti, které jsou některé postavy ochotné podstoupit, jsou prostě srdcervoucí.
V tomto díle získávám odpovědi na nějaké otázky, ale i ty přibudou. Doufám, že ze třetího dílu budu nadšená alespoň tak, jako jsem z těchto dvou.
Příběhy o Lovcích stínů miluji a tato série rozhodně není poslední, kterou si od Clareové přečtu.
Miluju Cassandru Clare, miluji lovce stínu. Chápu, že některým lidem se možná nelíbilo Město z kostí, ale myslím, že po přečtení Pekelných strojů okamžitě změníte názor. Bacha na Démoní syfilis!
PS: suma sumárum dávám 85 %, kniha mě velmi bavila.