Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Stopy vedou do Stockholmu, na místo temnější než peklo. Dánský kriminalista Thomas Havrand, přezdívaný Havran, se jen stěží vypořádává se smrtí své ženy, kterou neznámý pachatel brutálně zavraždil v jejich bytě. Je postaven mimo službu, útočiště hledá na staré lodi kotvící na kanálu v kodaňské...
číst celé
Stopy vedou do Stockholmu, na místo temnější než peklo. Dánský kriminalista Thomas Havrand, přezdívaný Havran, se jen stěží vypořádává se smrtí své ženy, kterou neznámý pachatel brutálně zavraždil v jejich bytě. Je postaven mimo službu, útočiště hledá na staré lodi kotvící na kanálu v kodaňské čtvrti Christianshavn. Z osamělého přežívání jej vytrhne kamarád, když ho požádá o pomoc při pátrání po dívce, jež před několika lety beze stopy zmizela. Vše nasvědčuje tomu, že ji někdo prodal mezinárodnímu zločinci Slavrosovi, muži, který po Evropě vlastní síť nevěstinců. Vyšetřování zavede Havrana do švédské metropole. Nastává závod s časem - a také se sadistickým vrahem, který své oběti vystavuje na vrakovištích a jenž si právě vyhlédl další kořist.
schovat popis- Nakladatel: Paseka
- Kód:
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Pevná s přebalem lesklá
- Počet stran: 328
- Šířka balení: 14.1 cm
- Výška balení: 20.8 cm
- Hloubka balení: 34 mm
- Váha balení: 479 g
Recenze
Byla to asi první kriminální knížka, kterou jsem četla, jelikož mě to k nim příliš netáhlo, proto mě překvapilo, že mě opravdu bavila a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Kniha mě pravděpodobně bavila hlavně z důvodu, že miluji reálné kriminální případy z prostředí prostituce, drog a vražd, proto si ji určitě někdy znovu přečtu,
Žánrově jde o krimi román, ale měli byste vědět, že Krefeld v něm využil i to nejlepší, co nabízí thriller a klasická detektivka. On prostě zamíchal žánry a z každého si vybral to, co nejvíce zasáhne čtenáře. Že je to kalkul? No a? Tohle není poezie, ale detektivka. A ty nejlepší jsou ty, ke kterým jejich autoři přistupují se střízlivým rozumem a citem pro efekt.
Přesto upřímně říkám, že anotace mě zpočátku trochu vyděsila a do knihy se mi příliš nechtělo. Důvod? Hlavní hrdina s přezdívkou Havran je policista, který je na zdravotní dovolené, aby se vyrovnal se smrtí své manželky. A aby toho nebylo málo, zařadil se do plejády severských detektivů - alkoholiků a ztroskotanců. Se svým psem žije na lodi, která má co dělat, aby se nerozpadla, a večery tráví v barech a hospodách, kde vydatně nasává a provokuje místní štamgasty ke rvačkám.
Ale naštěstí autor nenechal svého hrdinu ve svém splínu vymáchat. Nedovolil mu, aby spadl na samé dno a vyžíval se v sebelítosti. Už v první třetině knihy dochází k obratu a z Havrana se stává „americký“ hrdina. Jeho eskapády gradují a na konci knihy se možná budou chytat za hlavu vyznavači realismu. Já ale byla spokojená. Havran je střižený po vzoru americké drsné školy a také po vzoru hrdinů současných amerických filmů. Jeho postava je univerzální a v podstatě v sobě nemá nic severského. Havran je Dán, ale kvůli případu se dostane do Švédska. Detektivní příběh je okořeněný průpovídkami Dánů a Švédů, kteří si vzájemně nemůžou přijít na jméno, což je pro čtenáře velmi osvěžující a vtipné.
Krefeld dokázal zkombinovat napětí s humorem a drsné (a dost nechutné) pasáže prostřídal s pasážemi tak dojemnými, až jsou na hranici kýče. V praxi to vypadá tak, že na jedné stránce se smějete, na další se bojíte a na těch dalších nemáte daleko k slzám. Z celé knihy je cítit, že Krefeld miluje lidi a perfektně jim rozumí. Nijak nemoralizuje, nepoučuje, ale s pochopením a nadhledem vypráví několik propletených příběhů, které by autoři menší než on pojali nejspíš jako horor. Hlavní postavou zde má být Havran, ale podle mého je plnokrevnější postavou Máša, která se dostane k obchodníkům s bílým masem. Máša vypráví svůj příběh ze svého pohledu a její deník, který si zapisuje během své práce prostitutky, je skvělá ukázka toho, jak má vypadat literární řemeslo. Kromě Havrana a Máši je tu ještě linie, ve které se setkáte s malým chlapcem, ze kterého se vlivem okolností postupně stává zrůda a masový vrah.
Celá kniha je čtivá, a jak už jsem řekla výborně napsaná. Proto se ani nechce věřit, že autor publikoval svou prvotinu až v roce 2007. Jeho text je takzvaně vypsaný a vy v něm nenajdete ani jeden z nešvarů současných detektivek. Jediná věc, kterou bych knize vytkla, je slovosled. Sem tam dal překladatel nebo redaktor na konec věty plnovýznamové sloveso nebo rozdělil plnovýznamové sloveso od neurčitku. Ve finále to zní neuměle a nečesky. Lidé tak nemluví a vás to akorát vrátí na zem v tom smyslu, že příběh neprožíváte, ale pouze čtete.
Příběh se odehrává z části v dánské Kodani a z části ve Švédsku ve Stockholmu. Bohužel, ani jedna postava mi nebyla vyloženě sympatická. Havrana jsem si dlouho představovala jako mnohem staršího muže, než ve skutečnosti asi má být. Myslím, že mé antipatie nesouvisí s jeho vztahem k alkoholu, ale pro mě jeho postava zkrátka postrádá určité charisma. Nemůžu se ubránit a srovnávám s postavou Harryho Hola z thrillerů Jo Nesbøho a bohužel, tím Havran ztrácí body. Ani Máša mi nijak zvlášť nesedla. Dokázala ve mně sice vzbudit lítost nad ranami osudu, které jí byly uštědřeny, ale nedokázala jsem se vcítit do její postavy. Zanechala mě vcelku téměř chladnou.
Konec byl předvídatelný, možná snad i trochu překombinovaný... nevím, trochu jsem z něj byla rozpačitá. Tak dlouho nemůžete jistou osobu „načapat při činu a lapit“ a najednou... Nemůžu říct víc, nechci vyzradit podrobnosti příběhu, uvidíte sami, až si knížku přečtete.
I přes popsané výhrady se mi kniha četla dobře, příběh svižně plynul, rozhodně mě nenudil. Určitě doporučuji k přečtení milovníkům krimi i thrillerů. Já sice cítím určité zklamání, ale rozhodně to není tím, že by mě kniha nebavila, nudila, to vůbec ne. Jen jsem čekala, že hlavní dějová linie nebude Mášina, ale Hyeny, proto mám takové pocity, jaké mám. To je tak, když si vytvoříte určitou představu o knize a ona se pak trošku ubírá jiným směrem. Ale to je čistě můj subjektivní pocit a problém.