S další knihou Amandy Hampson Tajemství žlutého domu se opět vracíme do krásné a barevné Francie. Její další příběh je také opředený tajemstvím, který se odkrývá kousek po kousku. Čeká vás kouzlo francouzské vesničky na jihozápadě Francie a prolínání povah mnoha národností.
Hlavními hrdiny jsou dva páry. Mladý pár, který se přestěhoval z Austrálie do starodávné žluté vily a manželé v důchodovém věku, kteří utekli z Anglie. Ben a Mia Tinkerovi utekli z Austrálie v době manželské krize, aby začali novou etapu života a zvolili si místo, kde strávili líbánky. Mia mluví plynně francouzsky, takže adaptovat se ji nedělá takové obtíže jako Benovi, který prošel jen tříměsíčním kurzem.
Tím, že nerozumí a nemluví, jak je třeba, má často pocit jako páté kolo u vozu, a tak se jeho nálada často mění ve špatnou. Při opravách starého domu, které jsou dost nákladné, bojují ještě s tím, že Ben se stále více uchyluje ke své práci, a Mia hledá smysl života, a z počátečního zamilovaného začátku vše vyprchává. Seznámení se sousedy jim ke šťastnému životu moc nenahrává, jejich tajuplný život mezi ně vráží klín. Jak to celé dopadne, a zda Mia s Benem překonají další začínající manželskou krizi, vám ukáže až rozkvétající jaro.
Dominic a Susannah Harringtonovi jsou z Británie a do Francie se přestěhovali před nějakým časem. Zprvu to vypadá, že si chtějí užít důchod v teplejším a klidnějším prostředí malebné Francie než v upršeném Londýně, ale nic není takové jak, vypadá. Susannah je bývalá herečka, ale podle jména o ni internet neslyšel a Dominic má být podle jeho slov ten nejlepší food kritik. Oba jsou divní a stále více záhadní.
Jejich příběh přebije ten Bena a Mii, je totiž více zahalen tajemstvím a vy s nedočkavostí čekáte, co je doopravdy přivedlo do Francie a každý malý odhalený detail vám nabízí více a více různých teorií.
Popravdě musím přiznat, že mi Dominic vůbec nepřirostl k srdci, je to starý protivný stařík, který si myslí, že je nejlepší na světě, a nikdo mu nesahá ani po kotníky, ale přitom žije na úkor cizích peněz a nic neumí.
„Tohle nebyl Ben. Ten nikdy neměl žádné pochybnosti. To já byla skeptik, ten, kdo pochyboval. To já byla člověk, který potřebuje pomoc, aby se dostal přes úskalí života. Spoléhala jsem na jeho rozhodnutí, na jeho oddanost a věrnost, na jeho důvěru v náš vztah. Ben byl pevným středobodem mého života.“
Je to zajímavé a na začátku jsem byla dost skeptická, jak tyto dva různé páry mohou utvořit společný příběh, který do sebe bude zapadat, ale byla jsem mile překvapena. Vzájemné prolínání jejich životů a odhalování jejich tajemství dalo příběhu Tajemství žlutého domu poutavý a velmi čivý rozměr. I postava Dominica tam zapadla, jak měla, bez něj by to nebylo tak napínavé, pikantní a emočně vtahující.
V určitých chvílích jsem měla pocit, že se příběh táhne, ale jen vás více napínal na odhalení nového detailu, který vás pak držel u stránek a vy jste s napětím četli dál a dál. Není šance, abyste se ztratili nebo vás nějaká kapitola zavála jinam, vše na sebe navazuje plynule a v časové ose.
Román Tajemství žlutého domu doporučuji všem ženám, které mají rády klasické romány opředené tajemstvím a kouzlo krásné francouzské přírody.
Recenze
Hlavními hrdiny jsou dva páry. Mladý pár, který se přestěhoval z Austrálie do starodávné žluté vily a manželé v důchodovém věku, kteří utekli z Anglie. Ben a Mia Tinkerovi utekli z Austrálie v době manželské krize, aby začali novou etapu života a zvolili si místo, kde strávili líbánky. Mia mluví plynně francouzsky, takže adaptovat se ji nedělá takové obtíže jako Benovi, který prošel jen tříměsíčním kurzem.
Tím, že nerozumí a nemluví, jak je třeba, má často pocit jako páté kolo u vozu, a tak se jeho nálada často mění ve špatnou. Při opravách starého domu, které jsou dost nákladné, bojují ještě s tím, že Ben se stále více uchyluje ke své práci, a Mia hledá smysl života, a z počátečního zamilovaného začátku vše vyprchává. Seznámení se sousedy jim ke šťastnému životu moc nenahrává, jejich tajuplný život mezi ně vráží klín. Jak to celé dopadne, a zda Mia s Benem překonají další začínající manželskou krizi, vám ukáže až rozkvétající jaro.
Dominic a Susannah Harringtonovi jsou z Británie a do Francie se přestěhovali před nějakým časem. Zprvu to vypadá, že si chtějí užít důchod v teplejším a klidnějším prostředí malebné Francie než v upršeném Londýně, ale nic není takové jak, vypadá. Susannah je bývalá herečka, ale podle jména o ni internet neslyšel a Dominic má být podle jeho slov ten nejlepší food kritik. Oba jsou divní a stále více záhadní.
Jejich příběh přebije ten Bena a Mii, je totiž více zahalen tajemstvím a vy s nedočkavostí čekáte, co je doopravdy přivedlo do Francie a každý malý odhalený detail vám nabízí více a více různých teorií.
Popravdě musím přiznat, že mi Dominic vůbec nepřirostl k srdci, je to starý protivný stařík, který si myslí, že je nejlepší na světě, a nikdo mu nesahá ani po kotníky, ale přitom žije na úkor cizích peněz a nic neumí.
„Tohle nebyl Ben. Ten nikdy neměl žádné pochybnosti. To já byla skeptik, ten, kdo pochyboval. To já byla člověk, který potřebuje pomoc, aby se dostal přes úskalí života. Spoléhala jsem na jeho rozhodnutí, na jeho oddanost a věrnost, na jeho důvěru v náš vztah. Ben byl pevným středobodem mého života.“
Je to zajímavé a na začátku jsem byla dost skeptická, jak tyto dva různé páry mohou utvořit společný příběh, který do sebe bude zapadat, ale byla jsem mile překvapena. Vzájemné prolínání jejich životů a odhalování jejich tajemství dalo příběhu Tajemství žlutého domu poutavý a velmi čivý rozměr. I postava Dominica tam zapadla, jak měla, bez něj by to nebylo tak napínavé, pikantní a emočně vtahující.
V určitých chvílích jsem měla pocit, že se příběh táhne, ale jen vás více napínal na odhalení nového detailu, který vás pak držel u stránek a vy jste s napětím četli dál a dál. Není šance, abyste se ztratili nebo vás nějaká kapitola zavála jinam, vše na sebe navazuje plynule a v časové ose.
Román Tajemství žlutého domu doporučuji všem ženám, které mají rády klasické romány opředené tajemstvím a kouzlo krásné francouzské přírody.