Recenze Plachetnice na vinětách

Plachetnice na vinětách

Plachetnice na vinětách

233 Kč
Zobrazit knihu

Recenze

3
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Od autora jsem v roce 2017 přečetl venkovskou trilogii – SELSKÝ BAROKO, RYBÍ KREV A DEŠŤOVÁ HŮL. Nejvíce se mi z této trilogie líbila kniha RYBÍ KREV. Když jsem zahlédl, že vydal novou knihu, řekl jsem si, že si knihu přečtu. Hodně mne nalákala anotace knihy, kdy Marie – rozvedená docentka literatury se seznámí s knihkupcem Filipem, který je o generaci mladší než ona. Pro mě to bylo lákavé téma. Musím říci, že kniha se celkově četla dobře. Děj knihy se odehrává v Českém Krumlově, který jsem v minulosti navštívil. V některých okamžicích jsem si říkal, že Marie by se měla zachovat jinak a měla by mít rozum, když je vysokoškolská pedagožka, z druhého hlediska je také jenom člověk, který potřebuje lásku a v dané chvíli nemá potřebu se dívat do budoucnosti, a proto může dělat neuvážené kroky. V dané chvíli potřebuje hlavně objetí, pochopení, pohlazení, aby nebyl osamělý. V knize se vyskytují také odkazy na různé knihy, řeší se v ní také rodinné vztahy, autor se také navrací do minulosti. Vidíme pohled života na vesnici a ve městě. Kapitoly jsou pojmenovány podle jednotlivých měsíců roku 2018. První kapitola začíná říjnem 2018, druhá kapitola je pojmenována Leden 2018 a tak dále. Knihu hodnotím na 100 % a časem si určitě přečtu další knihu od tohoto autora.

V minulosti jsem navštívil přednášku Jiřího Hájíčka v Karviné, kdy navštívil naši knihovnu. Mluvil o své tvorbě, četl ukázky z knih, které napsal, mluvil také o vltavínech, které promítal na plátně, odpovídal na dotazy čtenářů. Působil skromným a příjemným dojmem. Bydlí v Českých Budějovicích, které jsem v minulosti navštívil. Pamatuji si na čtvercové náměstí v centru města, na kterém se nachází Černá věž, na kterou jsem vystoupal a z jejího vrcholu jsem se rozhlížel po okolí. Jiří Hájíček se také dotkl tématu, jestli se dá psaním knih v České republice uživit. Toto téma by patrně sám neotevřel, ale na dotazy čtenářů odpověděl. Existují čeští autoři, kteří se psaním knih dokáží uživit – například Michal Viewegh a někteří další autoři, ale Jiří Hájíček bohužel nepatří k těmto autorům. Vedle psaní knih má samozřejmě civilní povolání. Určitě českým autorům velmi pomůže, pokud se prosadí v zahraničí, tím si otevírají cestu, aby se mohli živit jenom psaním. Venkovské romány mám rád, ačkoliv celý život bydlím ve městě. Venkov mne přitahuje, život na venkově je zcela odlišný než život ve městě. Život na venkově je v mnoha ohledech tvrdší, většinou všichni lidé se znají a mají k sobě blíž, ale někdy si také dělají naschvály a jsou k sobě nepříjemní, což život znepříjemňuje, pokud máme takového člověka za souseda. Jiří Hájíček umisťuje děj románů do míst, které důvěrně zná, do Jižních Čech, což je fajn.
14/06/2022
Avatar uživatele
Moje první kniha od Hájíčka a bavila mě nesmírně. Je to vlastně takový depresivní příběh o lásce, vyhoření a celkově lidských osudech. A hlavně se odehrává i jako jeho další knihy v jižních Čechách a to já na jeho knihách miluju snad nejvíc. Hájíčka knihy jsou tak nesmírně české, až to skoro bolí, jak v tom člověk poznává tu českou náturu. Plachetnice by svým ústředním tématem o vztahu mezi zralou ženou a mladým klukem mohla být až lehce kontroverzní, ale v jeho podání tomu tak vlastně vůbec není.
10/04/2022
Avatar uživatele
Kniha velmi zaujala, jako ostatne vsechny knihy Jiriho Hajicka.
25/11/2021