Otolína vášnivě sbírá nejrůznější věci a miluje všechny druhy počasí, zejména však déšť, neboť se ráda čvachtá v kalužích. Obývá apartmá číslo 243 ve dvacátém čtvrtém patře mrakodrapu, který vypadá docela jako pepřenka, takže není divu, že mu také Pepřenka všichni říkají… Otolínini rodiče jsou sběrateli a neustále cestují po celém světě. O Otolínu je v jejich nepřítomnosti ovšem skvěle postaráno, nikdy se necítí osamělá. Společnost jí přece dělá pan Moura a kromě něj holčičce se vším, co je potřeba, pomáhá celá řada dalších neobyčejných společníků. Díky nim se nikdy nenudí! Otolína navíc miluje záhady, stejně jako pan Moura. Oči má pořád otevřené a uši nastražené pro případ, že by se setkala s něčím neobvyklým nebo zajímavým. Její zápisník by mohl vyprávět! Ráda řeší zapeklité případy, vymýšlí chytré plány a přichází věcem na kloub – ostatně, má pro to speciální nadání…

A pokud by vás snad zajímalo, jak v sobě tahle zvláštní dívenka objevila své neobvyklé schopnosti, navštivte s ní nevšední školu plnou velmi nevšedních žáků v příběhu Otolína ve škole – bude to určitě nezapomenutelný zážitek!

Knihy jsou bohatě ilustrované, nápadité a propracované obrázky srozumitelné dětem se plynule prolínají s textem, což činí z četby velkýzážitek – ať už se do ní ponoří děti, anebo dospělí..

Úryvek recenze Zátoka papírových lodiček

„Na první pohled musí každého čtenáře bezesporu zaujmout překrásně vyvedená obálka, která je zdobena elegantními stříbrnými motivy. Příjemná je též skutečnost, že kniha svou velikostí i zpracováním připomíná deníček, tudíž se bez problému vejde do každého dětského batůžku a může se svým majitelem cestovat například na dovolenou k moři nebo na prázdniny k babičce. Na obálce je v medailonku vyobrazena podobenka holčičky Otolíny, hlavní hrdinky této knihy, ve školní uniformě a slušivém slaměném kloboučku. Dle mého názoru se obálka opravdu velmi zdařila. Oceňuji také to, že zůstala věrna svému britskému originálu.“