Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst, protože jsem byla zvědavá, jak žila Christine F. dál, co se stalo. Zpočátku jsem si říkala, že knihu odložím, styl mi neseděl, děj byl hop sem hop tam. Ale ta zvědavost, co se událo, byla silnější. I po přečtení zde zůstalo mnoho nezodpovězených otázek, mnohé další se objevily. Co se stalo s Detlefem? Jen nějaké tři suché věty a jinak nic? Když na knihu koukám zpětně, v podstatě jsme se skoro nic nedozvěděli, všechno bylo jen takové povrchní vykládání. Jako mnoho ostatních, i já jsem měla guláš ve všech těch lidech a jménech. Rychlé střídání děje, míst a příběhů minimálně ze začátku dělalo v příběhu zmatek. A celkem mě překvapilo, že se stala hvězdou, kam všude cestovala, s kým se setkávala. Přišlo mi to nezasloužené. Co oceňuji, je že na feťačku přemýšlela dopředu a nerozházela hned všechny peníze za fet. Tohle bylo překvapivé, že i když jela v drogách, udržela si zdravý rozum a jasné myšlení. Také se mi líbil její přístup a názory na mateřství, to jak se snažila být nejlepší matkou svému synovi. Že pro něj nikdy nelitovala peněz a snažila se dělat všechno, co pro něj bylo nejlepší, i když to byla pěstounská péče. Feťačka nefeťačka, tohle se jí musí nechat jako velký klad. Co se mi však na podání příběhu nelíbilo, bylo odtažitost, vyprávění jak kdyby zdálky, chyběly tomu emoce a ta šokující součást. Bylo to dost mdlé, rozkouskované vyprávění. Co mě ještě překvapilo, byl věk jejího otce, její postoj ke své závislosti - nikoho neobviňovalal, byla to její volba. Že si v knize protiřečila jsem prostě přešla. Akorát pořád říkala, že je čistá a přitom brala hašiš apod. Tohle přece není čistá, ne? Ale asi záleží na úhlu pohledu... I když tahle kniha měla mnoho chyb, hodnocení průměr, stejně si myslím, že mi bude dlouho ležet v hlavě a myšlenky mi k ní budou utíkat.
Recenze
Děti ze stanice zoo bych doporučila jako povinnou četbu všem pubertákům, ušetřilo by to spoustu trápení. Děkuji Christiane že díky zveřejnění svého otřesného příběhu spoustu dětí od drog odradila. schovat popis
Děti ze stanice zoo bych doporučila jako povinnou četbu všem pubertákům, ušetřilo by to spoustu trápení. Děkuji Christiane že díky zveřejnění svého otřesného příběhu spoustu dětí od drog odradila.
Proč ji někdo srovnává s My ze stanice Zoo, nechápu. Jak v prvním tak ve druhém případě jde o zpověď, biografii, nejde přikrášlit,aby se líbila víc. Christiane nám podává svědectví, odhaluje svoje chyby a pokroky,jak se pere se svým osudem, jak chybuje. Snaha vyrovnat se životem a následky, které za sebou zanechala.
Vzít do ruky její druhou knížku,celkem jsem se přemáhala. Někdy pokračování zklame, ale toto nebyl ten příklad. Stránka střídala stránku, krásně napsaná, vůbec nenudila, moc se mi líbila. Autorce držím pěsti.
Christiane popisuje svůj život po vydání knihy - jak naložila s penězi, jak bojovala s médii, a jak na ní všichni začali pohlížet jako na celebritu mezi feťáky. Díky své popularitě se setkala s Davidem Bowiem, byla na party AC/DC, chodila se slavnými hudebníky, sama dokonce zkoušela zpívat! Její život byl opravdu velmi bohatý na zážitky (většinou ale nebyli příliš radostné) a musela si toho vytrpět opravdu spousty. Záměrně jsem se po celou dobu vyhýbala spojení "hlavní hrdinka". Ona není žádná hrdinka, je to jen holka, co brala drogy a nebála se to říci světu (nejednou toho svěření se světu litovala). Nemůžu říci, že bych měla Christiane ráda, nebo ji naopak nesnášela. Fandila jsem jí v jejím boji, zároveň mě ale neustále unavovalo, jak do toho znovu a znovu padala. Mé sympatie k ní postupem času mizely. Rozhodně mi ale přirostla více k srdci než v předchozí knize, byla otevřenější a rozumnější (obzvláště po narození syna).
U čtení se rozhodně nenudíte, protože Christiane prožívá jedno trápení za druhým, neustále je v nějakých problémech,... ty vaše vám přijdou najednou úplně malicherné...
Kniha byla velmi zajímavá a rozhodně ji doporučuji všem fanouškům prvního dílu.
Po přečtení My děti ze stanice Zoo, ze které vážně mrazí jsem chtěla vědět, jak to s Christine vlastně dopadlo.. člověk se občas něco o ní dočetl v novinách, ale to byla vždy verze médií...
Novinářka Vukovic ji vyzpovídala po 35 letech.. popisuje svoji závislost, "slávu" po vydání knihy, ale i světlé a veselé momenty jejího života a opravdovou vděčnost, že je naživu...
Doporučuji!
* je třeba říci, že je Christiane F. opravdová postava a v knížce sledujeme její další osudy, jak se protlouká životem (je to sledování osudu podobné tomu, jako v ČR "Katka");
*
Hltala jsem tuto knihu i jako první díl, který jsem četla cca před 8 lety. Naprosto fascinující děj. Tady opravdu pasuje rčení, co kniha, to originál!!
Můj druhý život popisuje, co všechno Christiane zažila od dob, kdy se "Stanicí ZOO" proslavila. Ve 13 letech chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Ale přežila. A prožila toho ještě moc. Co, to zjistíte v této knize.
Kniha je možná o něco méně zajímavá než první díl (hlavně z důvodu, ze "hrdinka" je už dospěla), přesto jde o velmi zajímavou četbu.
Droga = zkáza, promarněný život. A tak dávám jen tři hvězdy...
Možná jsem měla příliš velké nároky a očekávání po dechberoucí prvotině....
Nicméně i přesto jsem byla ráda za to, že konečně vím jak to s Christinou dopadlo.... Suma sumárum - kniha postrádá napětí a chvílemi byla jen více a více nudná.... Tudíž jako DOSLOV k prvnímu dílu je fajn, ale sama o sobě nic moc....( čtenáři, který by prvotinu nečetl tato kniha nic nepřinese.. V takovém případě absolutně nedoporučuju! ).
Pro mě tato kniha byla určitě velice zajímavá a jsem ráda, že jsme si ji mohla přečíst.