Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
Let it be. Někdy stačí dát věcem volný průběh a ztratíte všechno, co máte. Leah je na dně. Už nemaluje. Od autonehody, kterou přežila a která jí vzala rodiče, je pouhým přízrakem sebe sama. Dál by se skrývala před světem, do něhož už nezapadá, nebýt nejlepšího kamaráda jejího staršího bráchy:...
číst celé
Let it be. Někdy stačí dát věcem volný průběh a ztratíte všechno, co máte. Leah je na dně. Už nemaluje. Od autonehody, kterou přežila a která jí vzala rodiče, je pouhým přízrakem sebe sama. Dál by se skrývala před světem, do něhož už nezapadá, nebýt nejlepšího kamaráda jejího staršího bráchy: Axela. Axel se rozhodne jejímu bratrovi pomoct a vzít si Leah na pár měsíců k sobě do odlehlého domu na pláži v Byron Bay. Tam se snaží najít a znovu seskládat střípky dívky překypující životem a sršící tvůrčí energií, jíž Leah ještě nedávno byla. Neví ale, že ačkoliv spolu vyrůstali a jsou jako rodina, Leah do něj byla vždycky zamilovaná. A taky netuší, že jeho klidný a rutinní život brzy změní směr. Protože ona je zakázané ovoce, po němž najednou nevysvětlitelně a dychtivě touží. Protože ona je rozvlněné moře, noční nebe plné hvězd a gramofonové desky Beatles. Protože někdy stačí dát věcem volný průběh a získáte všechno, co jste kdy chtěli.
schovat popis
- Nakladatel: Red
- Kód:
- Rok vydání: 2022
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Gebunden
- Počet stran: 384
- Šířka balení: 14.3 cm
- Výška balení: 20.1 cm
- Hloubka balení: 3.7 cm
- Váha balení: 503 g
Recenze
,,A pak jsou lidi, co žijou minulostí. Lidi, co trpěli, kterým někdo ublížil, nebo je něco poznamenalo. Zůstali vlastně uvězněný v realitě, která už neexistuje, a myslím, že tohle je snad to nejsmutnější, co se může stát - vědět, že ten moment, to, co tě trápí, už je pryč.
,,Leah, život musíš cítit. Vždycky. A co když to, co cítím, není vždycky dobrý?
Můžeš ses splést a udělat milion chyb, my lidi jsme prostě takoví, často šlápneme vedle. A pak taky musíme umět uznat chybu a říct je mi to líto...když je to potřeba. Zlatíčko, víš ale, co je nejsmutnější na tom, když se k něčemu neodhodláš ze zbabělosti? Že až si na to po nějakém čase vzpomeneš, můžeš vyčítat jenom sama sobě, že jsi nebyla odvážná. A usmířit se sama se sebou je často těžší než se usmířit s ostatními.
My lidi jsme prostě takoví: plánujeme , sníme, těšíme se, vytyčujeme si cíle, soustředíme se jen na jejich uskutečnění, ale nemyslíme na to, co se stane, když k nim nakonec nedojdeme.
Doporučuji :D